Anna Jagellonska

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Anna Jagellonska (rozcestnik) .
Anna Jagellonska
?eska, ?imska (n?mecka), uherska a chorvatska kralovna
Portrét
Dobovy portret Anny Jagellonske
autor portretu Hans Maler zu Schwaz
Korunovace ?eskou kralovnou :
25. unora 1527 , Praha
uherskou kralovnou :
4. listopadu 1527 , Stoli?ny B?lehrad
Narozeni 23. ?ervence 1503
Budin
Umrti 27. ledna 1547
(ve v?ku 43 let)
Praha
Poh?bena Katedrala svateho Vita, Vaclava a Vojt?cha
P?edch?dce Marie Habsburska
Nastupce Marie ?pan?lska
Man?el Ferdinand I. Habsbursky
Man?elkou panovnika 1521 ? 1547
Potomci Al?b?ta
Maxmilian II.
Anna
Ferdinand II. Tyrolsky
Marie
Magdalena
Kate?ina
Eleonora
Marketa
Jan
Barbora
Karel II. ?tyrsky
Ur?ula
Helena
Johana
Rod Jagellonci
Otec Vladislav Jagellonsky
Matka Anna z Foix a Candale
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Anna Jagellonska ( 23. ?ervence 1503 , Budin ? 27. ledna 1547 , Praha ), take znama jako Anna ?eska a Uherska , byla uherska , ?eska a ?imska kralovna a rakouska arcivevodkyn? , man?elka Ferdinanda I. , pozd?j?iho cisa?e Svate ?i?e ?imske . Timto s?atkem p?i?li na ?esky tr?n Habsburkove . V ?eskych zemich byla velmi oblibena a ziskala si p?ezdivku Matka naroda . [1]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Namluvy jagellonsko-habsburske [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 23. ?ervence 1503 porodila kralovna Anna z Foix svemu choti Vladislavovi Jagellonskemu dceru Annu, prvniho tou?ebn? o?ekavaneho potomka. Anna se narodila v Budin? a stejn? jako jeji bratr Ludvik, ktery se narodil v roce 1506, se stala p?edm?tem s?atkove politiky . [2]

?imsko-n?mecky kral Maximilian I. Habsbursky nabidl Vladislavovi s?atek Anny s n?kterym ze svych vnuk?, Karlem nebo Ferdinandem Habsburskym . Navrh na dynasticke spojeni na?el u krale Vladislava i kralovny Anny p?iznivy ohlas. To pomohlo uvolnit v te dob? ji? velmi napjate vztahy mezi budinskym kralovskym dvorem a Vladislavem. Po jeho va?nem onemocn?ni se v?ak zdalo, ?e tento krok sotva p?jde prosadit mirovou cestou, nebo? ?uherska narodni strana“ necht?la p?ipustit, aby se cizinec n?kdy stal panovnikem v Uhrach . Vladislav za?al navzdory odporu uherske ?lechty vyjednavat s Habsburky a Maxmilian oficialn? po?adal o princezninu ruku v polovin? roku 1504 . [3]

Za t?i roky 1. ?ervence 1506 se Ann? narodil bratr Ludvik . Kral Vladislav m?l kone?n? jedineho mu?skeho d?dice. P?esto?e byl chlapec velmi slaby, udr?el se p?i ?ivot?. Maxmilian op?t za?al vyjednavat o s?atku a nabidl Vladislavovi pro jeho syna za man?elku svou vnu?ku Marii Habsburskou , sestru Karla a Ferdinanda Habsburskeho.

Roku 1507 byli Ludvik i Anna uznani d?dici ?eskeho kralovstvi pod podminkou, ?e se nau?i ?esky. O dva roky pozd?ji se Vladislav II. rozhodl nechat korunovat t?ileteho Ludvika kralem. Dle kronika?? se m?lo jednat o nejmen? zda?ilou korunovaci jejim? st?edem bylo male vystra?ene a uplakane dit?, ktere je?t? ani neum?lo mluvit. V d?sledku ?eho? m?la nakonec rukou krale Vladislava II. svatovaclavska koruna skon?it i na hlav? ?estilete princezny Anny (diky ?emu? se ji zmateni p?itomni m?li poklonit), ktera se take rozplakala a cht?la korunu pro sebe. [4]

S?atky jagellonsko-habsburskych sourozenc? [ editovat | editovat zdroj ]

S?atky jagellonsko - habsburskych sourozenc? a jejich vzajemna nastupnicka prava byla dohodnuta roku 1515 ve Vidni cisa?em Maxmilianem I. Habsburskym , Vladislavem Jagellonskym a Zikmundem I. Starym .

V ?ervenci 1515 byla Anna, tehdy dvanactileta, slavnostn? zasnoubena za jednoho z vnuk? Maxmiliana, ani? bylo ur?eno za ktereho. Zastupoval je jejich d?d Maxmilian. Anna byla pote odvezena do Innsbrucku, kde se v?novala vzd?lani spole?n? se svou ?vagrovou Marii. [5]

P?vodn? Anna i jeji bratr Ludvik p?edpokladali, ?e man?elem Anny se stane prvorozeny Karel. Arcivevoda Karel byl v?ak od roku 1516 ?pan?lskym kralem a bylo pro n?j politicky vyhodn?j?i ?adat o nev?stu na lisabonskem dvo?e. Anna byla velmi zklamana, nebo? se musela spokojit s jeho mlad?im bratrem Ferdinandem. S?atek Ferdinanda a Anny prob?hl v rakouskem Linci 26. kv?tna 1521 .

Kralovna Anna [ editovat | editovat zdroj ]

Anna svemu man?elovi p?inesla narok na ?eskou korunu, pokud jeji bratr Ludvik zem?e. Stalo se tak ji? za p?t let, kdy Ludvik roku 1526 zem?el v bitv? u Moha?e . Ferdinand si ihned narokoval ?esky a uhersky tr?n jako man?el Ludvikovy sestry. Tento narok byl bez vyhrad uznan jen ve vedlej?ich ?eskych zemich ? Morav? , Slezsku a Lu?ici . ?eske stavy odmitaly uznat naroky Ferdinanda a Anny a trvaly na svobodne volb?. Ferdinandova pozice byla ale z uchaze?? o ?esky tr?n nejsiln?j?i a ?eskym kralem byl zvolen 23. ?ijna 1526 . Kralovsky par byl slavnostn? korunovan 24. resp. 25. unora 1527 v Praze . [6]

V Uhersku to Ferdinand take nem?l lehke. V?t?i ?ast Uherska zabral vit?z od Moha?e Sulejman I. a na zbylem uzemi ?ast ?lechty podporovala Ferdinanda a ?ast sedmihradskeho vevodu Jana Zapolskeho . Anna a Ferdinad byli v listopadu 1527 ve Stoli?nem B?lehradu korunovani. Byly poslednim kralovskym parem, ktery zde podstoupil korunovaci.

Man?elstvi Anny a Ferdinanda [ editovat | editovat zdroj ]

Anna Jagellonska na malb? neznameho autora ze 16. stoleti

Man?elstvi Anny a Ferdinanda bylo velmi ??astne. Man?ele ?ili st?idav? v Linci a v Praze a jejich sou?iti bylo oazou klidu a spokojenosti. Anna sveho mu?e ?asto doprovazela na jeho cestach a sna?ila se mu pomahat p?i jeho vlada?skych povinnostech. Ferdinand se ji naopak odvd??oval p?ikladnou starosti o ni a o d?ti. Byl ji v?rny a miloval ji. Oba se zaslou?ili o vynikajici vzd?lani svych d?ti.

Kralovna Anna byla zastankyni humanismu a proslula i skromnosti p?i vyb?ru ?at? a vlastni zru?nosti p?i vy?ivani. Svou p?atelskou povahou a skromnosti ziskala v ?eskych zemich sympatie pro Habsburky . Obyvatele Prahy ji m?li velmi radi take proto, ?e se zaslou?ila o opravu svatovitskeho chramu po velkem po?aru roku 1541 . Ziskala si tak p?ezdivku Matka naroda . [1]

Ferdinand dal na jeji po?est postavit renesan?ni letohradek Belveder, dnes nazyvany letohradek kralovny Anny . Stoji v renesan?nich zahradach Pra?skeho hradu a m?l slou?it kralovn? Ann? k po?adani jejich oblibenych ples? a k dal?im tehdej?im kratochvilim urozeneho panstva. Stavba byla zahajena roku 1538 italskym stavitelem Paolem della Stellou , ale dokon?en byl a? roku 1564. Anna se jeho dokon?eni nedo?ila. Za panovani Rudolfa II. byl Belveder pou?ivan jako hv?zda?ska pozorovatelna cisa?skeho astronoma Tycha Braha (1546?1601).

Umrti Anny [ editovat | editovat zdroj ]

Anna zem?ela po p?tadvaceti letech ??astneho man?elstvi dne 27. ledna 1547 po porodu sveho patnacteho dit?te, dcery Johany. Pro Ferdinanda se jednalo o zlomovy okam?ik v jeho ?ivot?, nebo? Anna mu byla milovanou man?elkou, p?itelkyni i radkyni. Velmi truchlil a podle dobovych zprav si ji? nikdy nenechal oholit vousy. P?e?il ji o sedmnact let. Na smrtelne posteli dr?el v rukou obrazek Anny, aby ji na onom sv?t? poznal, a? se s ni setka.

Anna Jagellonska je poh?bena vedle Ferdinanda I. a syna Maxmiliana II. ve svatovitskem chramu na Pra?skem hrad?. Le?i pod nadhernym mauzoleem, ktere na ?adost syna Maxmiliana postavil nizozemsky socha? Alexander Colin . Jeji vnuk Rudolf II. dal pozd?ji na mramorovem mauzoleu zhotovit podoby Ferdinanda a Anny v ?ivotni velikosti.

Potomci [ editovat | editovat zdroj ]

Svemu man?elovi Ferdinandovi I. po svatb? roku 1521 v Linci porodila 15 d?ti, z nich? se dosp?losti do?ilo deset dcer a t?i synove (10. a 13. dit? ? Jan a Ur?ula zem?eli velmi mladi).

1. Al?b?ta (9. ?ervence 1526 ? 15. ?ervna 1545), ? 1543 Zikmund II. August (1. srpna 1520 ? 7. ?ervence 1572), polsky kral, litevsky velkokni?e

2. Maxmilian II. (31. ?ervence 1527 ? 12. ?ijna 1576), cisa? Svate ?i?e ?imske, ?esky a uhersky kral, ? 1548 Marie ?pan?lska (21. ?ervna 1528 ? 26. unora 1603), dcera cisa?e Karla V.

3. Anna (7. ?ervence 1528 ? 17. ?ijna 1590), ? 1546 Albrecht V. (29. unora 1528 ? 24. ?ijna 1579), vevoda bavorsky

4. Ferdinand II. (1529?1595), hrab? tyrolsky, mistodr?itel v ?eskych zemich (1547?1567),

? 1557 Filipina Welserova (1527?1580), morganaticke man?elstvi
? 1582 Anna Kate?ina Gonzagova (17. ledna 1566 ? 3. srpna 1621)

5. Marie (15. kv?tna 1531 ? 11. prosince 1581), ? 1546 vevoda Vilem z Julich-Cleves-Bergu (28. ?ervence 1516 ? 5. ledna 1592)

6. Magdalena (14. srpna 1532 ? 10. prosince 1590), zakladatelka (1563) a 1. matka p?edstavena ustavu ?lechti?en v tyrolskem Hallu

7. Kate?ina (15. za?i 1533 ? 28. unora 1572),

? 1549 Franti?ek III. Gonzaga (10. b?ezna 1533 ? 22. unora 1550), vevoda z Mantovy a markyz z Montferratu
? 1553 Zikmund II. August (vdovec po jeji star?i sest?e Al?b?t?)

8. Eleonora (2. listopadu 1534 ? 5. srpna 1594), ? 1561 Vilem I. Gonzaga (24. dubna 1538 ? 14. srpna 1587), vevoda z Mantovy a Montferratu

9. Marketa (16. unora 1536 ? 12. b?ezna 1566), jepti?ka v Hallu

10. Jan (10. dubna 1538 ? 20. b?ezna 1539)

11. Barbora (30. dubna 1539 ? 19. za?i 1572), ? 1565 Alfons II. d'Este (24. listopadu 1533 ? 27. ?ijna 1597), vevoda ferrarsky a modensky

12. Karel II. (3. ?ervna 1540 ? 10. ?ervence 1590), ?tyrsky arcivevoda, vladce v tzv. Vnit?nich Rakousich , ? 1571 Marie Anna Bavorska (23. b?ezna 1551 ? 29. dubna 1608)

13. Ur?ula (24. ?ervence 1541 ? 30. dubna 1543)

14. Helena (7. ledna 1543 ? 5. b?ezna 1574), jepti?ka v Hallu

15. Johana (24. ledna 1547 ? 11. dubna 1578), ? 1565 Franti?ek I. de´Medici (25. b?ezna 1541 ? 19. ?ijna 1587), velkovevoda toskansky

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

 
 
 
 
 
Algirdas
 
 
Vladislav II. Jagello
 
 
 
 
 
 
Juliana Tverska
 
 
Kazimir IV. Jagellonsky
 
 
 
 
 
 
Ond?ej Hol?ansky
 
 
Sofie Litevska
 
 
 
 
 
 
Alexandra Drucka
 
 
Vladislav II. Jagellonsky
 
 
 
 
 
 
Albrecht IV. Rakousky
 
 
Albrecht II. Habsbursky
 
 
 
 
 
 
Johana ?ofie Bavorska
 
 
Al?b?ta Habsburska
 
 
 
 
 
 
Zikmund Lucembursky
 
 
Al?b?ta Lucemburska
 
 
 
 
 
 
Barbora Celjska
 
Anna Jagellonska
 
 
 
 
 
Gaston I. z Foix-Grailly
 
 
Jan I. z Foix
 
 
 
 
 
 
Marketa z Albretu
 
 
Gaston II. z Foix-Candale
 
 
 
 
 
 
Toma? Kerdeston
 
 
Marketa de la Pole
 
 
 
 
 
 
Al?b?ta de la Pole
 
 
Anna z Foix a Candale
 
 
 
 
 
 
Jan I. z Foix
 
 
Gaston IV. z Foix
 
 
 
 
 
 
Jana z Albretu
 
 
Kate?ina z Foix
 
 
 
 
 
 
Jan II. Aragonsky
 
 
Eleonora Navarrska
 
 
 
 
 
 
Blanka Navarrska
 

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b HULPACH, Vladimir. Baje, legendy a pov?sti stare Prahy . Praha: Libri 310 s. Dostupne online . ISBN   978-80-7277-441-8 , ISBN   80-7277-441-7 . OCLC 653093504 S. 154.  
  2. ↑ FIDLER, Ji?i. ?eske kralovny . Praha: Fragment, 2011. 64 s. ISBN   978-80-253-1272-8 .  
  3. ↑ LI?KA, Vladimir. ?eny ?eskych vladc? . Praha: Nakladatelstvi XYZ 2015 s. ISBN   978-80-7505-157-8 .  
  4. ↑ BON?K, Jan; BON?K, Toma?. ?eske korunova?ni klenoty . Praha: Eminent, 2006. 184 s. ISBN   80-7281-219-X . Str. 61 a? 62.  
  5. ↑ ?ECHURA, Jaroslav. Kralovny a kn??ny ?eske . Praha: X-Egem, 1996. 254 s. ISBN   80-7199-010-8 .  
  6. ↑ ?ECHURA, Jaroslav. Kralovska trilogie - ?eny a milenky ?eskych kral? . Praha: Ottovo nakladatelstvi, 2016. 584 s. ISBN   978-80-7451-505-7 .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?eska kralovna
P?edch?dce:
Marie Habsburska 		1526 ? 1547
Anna Jagellonska 		Nastupce:
Marie ?pan?lska
Chorvatska a slavonska kralovna
P?edch?dce:
Marie Habsburska 		1526 ? 1547
Anna Jagellonska 		Nastupce:
Marie ?pan?lska
Uherska kralovna
P?edch?dce:
Marie Habsburska 		1526 ? 1547
Anna Jagellonska 		Nastupce:
Marie ?pan?lska
N?mecka kralovna
P?edch?dce:
Isabela Portugalska 		1531 ? 1547
Anna Jagellonska 		Nastupce:
Marie ?pan?lska
Rakouske arcivevodkyn? s?atkem
1. generace
Znak rakouské císařské rodiny
Znak rakouske cisa?ske rodiny
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
6. generace
7. generace
8. generace
9. generace
10. generace
nikdo
11. generace
12. generace
13. generace
14. generace
15. generace
16. generace
Zita Bourbonsko-Parmska ? Franti?ka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfurstu ? Dorotea Bavorska ** ? Marie Valerie z Waldburg-Zeil-Hohenems** ? Rosemary Salm-Salm ** ? Marie Tereza z Waldburg-Zeil** ? Marie Lowenstein-Wertheim-Rosenberg ? Kristyna z Lowenstein-Wertheim-Rosenberg
17. generace
Regina Sasko-Meiningenska ? Marketa Savojska-Aosta *** ? Anna Eugenie Arenbergova ? Yolanda z Ligne ? Xenia Czernicheva-Besobrasova ? Anna Gabriela z Wrede ? Helena z Toerring-Jettenbach ? Ludmila z Gallen ? Laetitia z Arenbergu** ? Margaret Kalnoky von Korospatak** ? Maria Espinosa de los Monteros** ? Valerie z Podstatzky-Lichtenstein** ? Freiin Eva Antonia von Hofmann** ? Anna Amelie ze Schonburg-Waldenburg** ? Hedvika z Lichem-Lowenburg** ? Freiin Edith von Sternbach** ? Margarite z Hohenbergu ? Marie Christine von Hatzfeldt-Donhoff ? Eugenia de Calonge ? Freiin Maria Theresia von Gudenus
* take ?pan?lska infanta s?atkem, ** take toskanska princezna s?atkem, *** take modenska princezna s?atkem
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Jagellonska&oldid=23867391 “