Anglikanska cirkev
Registrace v ?R
Datum	(v ?esku neregistrovana) zastoupena jako Farni obec Starokatolicke cirkve v ?R pro v??ici anglickeho jazyka .
Statutarni organ
Nazev	kral Karel III.
?len	Justin Welby (arcibiskup canterbursky, od 2013)
Odkazy
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
Rejst?ik cirkvi a nabo?enskych spole?nosti N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Anglikanska cirkev ( anglicky Church of England , mimo Anglii v?t?inou The Anglican Church ) je mate?ska cirkev anglikanskeho spole?enstvi cirkvi , ktera je v Anglii pod?izena panovnikov? moci.

Anglikanska cirkev je dnes p?itomna v Anglii , Skotsku ( Skotska episkopalni cirkev ) a Walesu ( Cirkev ve Walesu ) a jedna se o statni cirkev v klasickem smyslu. V jejim ?ele stoji britsky monarcha , ktery ma titul Supreme Governor (nejvy??i panovnik) nebo take Defensor Fidei (ochrance viry). Dale maji rozhodujici vliv na d?ni v cirkvi dva arcibiskupove a biskupove 24 nejstar?ich biskupskych sidel, kte?i jsou zastoupeni ve Sn?movn? lord? .

Mezi ?leny cirkve se dnes po?ita ji? men? ne? polovina obyvatelstva Anglie a t?chto ?len? nadale z?eteln? ubyva. D?vodem neni jen postupujici sekularizace britske spole?nosti, ale zejmena krize a rozpad cele cirkve, jeji? jednotu rozbily spory o kn??ska a biskupska sv?ceni ?en a necelibatnich homosexual? . Cirkev od roku 1994 umo??uje kn??ske sv?ceni ?en, v roce 2014 jeji generalni synod schvalil i jejich biskupske sv?ceni. ^[1]

V cirkevnich zale?itostech cirkvi p?edseda arcibiskup z Canterbury jako?to primas , kteremu v anglikanskem spole?enstvi p?islu?i take nejvy??i ucta. Anglikanska cirkev se sklada ze dvou cirkevnich provincii, Canterbury a Yorku , ktere obsahuji celkem 43 diecezi . V sou?asnosti k ni pat?i asi 25 milion? v??icich, ^{[ zdroj? ]} anglikanska cirkev je tak nejv?t?i cirkvi anglikanskeho spole?enstvi.

D?jiny anglikanske cirkve [ editovat | editovat zdroj ]

Anglikanska cirkev tradi?n? vidi sve po?atky v p?ichodu k?es?anstvi do Anglie (po?atky kolem roku 200 ), av?ak skute?n? samostatna anglikanska cirkev vznikla a? schizmatem s ?imskokatolickou cirkvi vyvolanym Jind?ichem VIII. roku 1534 .

Vznik anglikanske cirkve [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atek schizmatu le?i v nesouhlasu pape?e Klimenta VII. s anulaci man?elstvi Jind?icha VIII. s Kate?inou Aragonskou , o ni? Jind?ich za?adal roku 1527 . Po po?ate?nich neusp??ich reagoval roku 1529 anglicky kral utokem na duchovni moc pape?e, nechal schvalit zakon o svrchovanosti ( Act of Supremacy ) a vy?adoval vysokou pokutu od anglickych kn??i za udajnou nelegitimitu jejich u?adu a ?adal po nich uznani coby ochrance a nejvy??i hlavy. Cirkev v Anglii uznala za svou hlavu Jind?icha VIII. 11. unora 1531 , ^{[ zdroj? ]} ale b?hem roku 1532 se Jind?ich stale sna?i o jednani s ?imem .

Roku 1533 byl uzakon?n zakaz mo?nosti odvolani anglickeho kleru i laik? do ?ima ve v?cech man?elstvi, desatk? a dal?ich zale?itosti; odvolacimi autoritami se stali arcibiskupove v Canterbury a Yorku. Thomas Cranmer , nov? dosazeny arcibiskup canterbursky, pak anuloval Jind?ichovo man?elstvi a Jind?ich se o?enil s Annou Boleynovou . Kliment VII. Jind?icha exkomunikoval .

Roku 1533 kone?n? Act of Submission definitivn? zakazal kleru pravo odvolani se do ?ima a fakticky tak ukon?il pape??v vliv na d?ni v Anglii. Jind?ich se stava nejvy??im vladcem anglikanske cirkve. Jind?ichovi odd?leni cirkve od ?ima umo?nilo take ziskat rozsahle majetky cirkve, zvla?t? po vydani zakona o rozpu?t?ni kla?ter? ( 1536 ? 1540 ).

Protestantizace cirkve [ editovat | editovat zdroj ]

Po odd?leni od ?ima z?stavala cirkev za Jind?ichovy vlady nadale v zasad? katolickou a Jind?ich VIII. dokonce i nadale u?ival ?estny titul Defensor fidei (obrance viry), ktery mu ve 20. letech 16. stoleti ud?lil pape? Lev X. za jeho spis proti Martinu Lutherovi . Av?ak hned zpo?atku dochazi k ur?itemu obrazoborectvi , zru?eni pouti a poutnich mist, omezeni svatk? sv?tc? . V liturgii do?lo pouze k malym zm?nam. Roku 1539 Jind?ich nechal uzakonit "Act of Six Articles", ktery zachoval katolicke tradice. V poslednich letech vlady dokonce Jind?ich zakazal protestant?m p?istup na kralovsky dv?r.

Proto?e ke zm?n? povahy cirkve v Anglii dochazi v atmosfe?e protestantske reformace , dochazi i v ni ke zm?nam. K velke zm?n? liturgie v protestantskem smyslu a k jejimu p?ekladu dochazi v obdobi panovnictvi Jind?ichova syna Edvarda VI. ( 1547 ? 1553 ) ? a to p?edev?im za vlady 1. vevody z Northumberlandu, Johna Dudleyho ( 1549 ?1553).

Kniha spole?nych modliteb ( Book of Common Prayer ), zavazny text pro liturgii a modlitbu, jejim? autorem byl p?esv?d?eny protestant, canterbursky arcibiskup Thomas Cranmer , byla ve sve prvni verzi vydana roku 1549 . Edward Seymour , vladnouci zemi za nezletileho Edvarda, se obaval jak zahrani?ni intervence (p?edev?im ze strany cisa?e Karla V. ) tak protest? odporu, a proto byla "Book of Common Prayer" velmi umirn?na. To vyvolalo nespokojenost mezi v?emi vrstvami obyvatel ? jak protestanty, tak katoliky. V oblasti Cornwallu a Devonu dokonce kv?li zavedeni teto nove doktriny vypuklo povstani ("Prayer Book Rebellion"), ktere musela Somersetova vlada vojensky potla?it.

A? roku 1552 za vlady vevody z Northumberlandu, byla anglickym parlamentem schvalena Cranmerova druha "Book of Common Prayer". Ta tentokrat p?edlo?ila siln? protestantskou podobu cirkevnich ob?ad? ? mezi nejd?le?it?j?imi kroky obsahovala zru?eni transsubstanciace , stale p?itomne ve verzi z roku 1549.

Kratke sjednoceni s ?imem [ editovat | editovat zdroj ]

Po Eduardu VI. nastoupila na tr?n katolicka kralovna Marie I. ( 1553 ? 1558 ). Odmitla zm?ny provedene Jind?ichem i Edvardem a znovunastolila jednotu s ?imem. Vzhledem k upalovani protestant?, kterym se sna?ila o rekatolizaci zem?, ji d?jiny obda?ily p?izviskem Krvava Marie .

Druhe schizma [ editovat | editovat zdroj ]

Po Mariin? smrti zasedla na tr?n jeji nevlastni sestra Al?b?ta I. ( 1558 ? 1603 ), ktera se ost?e stav?la proti pape?ov? pravomoci v Anglii a znovu se pokusila o osamostatn?ni cirkve v Anglii. Al?b?tu v?ak exkomunikoval a? pape? Pius V. 25. unora 1570 . Oficialn? se v?ak anglikanska cirkev odd?lila od ?imske ji? roku 1559 , kdy Parlament uznal Al?b?tu za sveho nejvy??iho panovnika a obnovil zakon o svrchovanosti. Teho? roku se objevuje nove vydani Book of Common Prayer .

Puritanstvi a restaurace zm?n [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem anglicke revoluce ( 1649 ? 1660 ) zm?nili vladnouci puritani dosavadni episkopalni strukturu cirkve na presbyteralni , av?ak zachovali p?itom princip statni kontroly nad cirkvi. Po nastupu Karla II. roku 1660 dochazi k restauraci episkopalnich struktur v cirkvi a roku 1662 vychazi nove vydani Book of Common Prayer .

Metodisticka cirkev, oxfordske hnuti [ editovat | editovat zdroj ]

V 18. stoleti se jako vysledek reformy cirkve Johna Wesleyho rodi metodisticka cirkev . V 1. polovin? 19. stoleti rozkveta v ramci anglikanske cirkve tzv. oxfordske hnuti , ktere nabyva velkeho vlivu a spolu s nim jsou posileny katolicke tendence v ramci cirkve (nejvyznamn?j?im p?edstavitelem hnuti byl John Henry Newman , ktery se pozd?ji stava katolikem).

Kn??ske a biskupske sv?ceni ?en [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1992 anglikanska cirkev schvalila a v roce 1994 za?ala praktikovat kn??ske sv?ceni ?en, na?e? stovky jejich konzervativnich kn??i a tisice v??icich cirkev opustily a p?e?ly p?edev?im do ?ad ?imskokatolicke cirkve .

V listopadu 2012 na generalnim synodu t?sn? nepro?el navrh, ktery m?l umo?nit biskupske sv?ceni ?en. K jeho schvaleni bylo pot?eba dvout?etinove v?t?iny hlas? ve v?ech t?ech komorach synodu. Zatimco u biskup? a duchovenstva zm?na pro?la, mezi laiky ziskala jen 64procentni podporu. Jak odchazejici, tak nastupujici arcibiskup z Canterbury , Rowan Williams a Justin Welby , p?itom pat?ili k zastanc?m zm?ny. ^[2]

O dva roky pozd?ji v?ak synod tuto zm?nu schvalil. Pro sv?ceni ?en na biskupky hlasovalo 351 jeho ?len?, proti jich bylo 72, deset se zdr?elo hlasovani. Zm?nu tak podpo?ilo mnohem vic ?len? synodu ne? pot?ebna dvout?etinova v?t?ina. Prvni biskupkou byla v zav?ru roku 2014 jmenovana Libby Laneova . ^[3]

Teologie a nauka [ editovat | editovat zdroj ]

Anglikanska cirkev se sama pova?uje za u?astnici jak reforma?ni , tak katolicke tradice . Velmi byla ovlivn?na principy protestantske reformace a nep?ijima autoritu ?imskeho biskupa, tedy pape?e. Zarove? ma za to, ?e stoji v nep?eru?ene tradici apo?tolske v?eobecne cirkve. Praxi je cirkev bli??i ?imskokatolicke cirkvi ne? cirkvim protestantskym. Co do teologickych postoj? je cirkev pom?rn? konzervativni.

Anglikanska cirkev v??i v jednoho Boha ve t?ech osobach: Otec , Syn a Duch Svaty . Za pramen viry pova?uje Bibli , Tradici a rozum . Vysluhuje sedm svatosti : k?est , bi?movani , Eucharistii , zpov?? , kn??stvi , man?elstvi a pomazani nemocnych . Hlavni zasady viry obsahuje Apo?tolske , Nicejsko-konstantinopolske a Atana?ovo vyznani , 39 ?lank? a Book of Common Prayer ( Kniha ve?ejnych modliteb ). Eucharistie je podavana pod oboji zp?sobou a zpov?? je soukroma (vyznani kn?zi) i obecna (hromadne rozh?e?eni celemu shroma?d?ni). P?i liturgii jsou zachovany prvky jako olta?e, svice, obrazy, sochy, kadidlo, ornaty, biskupske insignie a podobn?.

V roce 1931 Anglikansky svaz cirkvi (Anglican Communion) a Utrechtska unie starokatolickych cirkvi uzav?ely tzv. Bonnskou smlouvu, tedy plne svatostne spole?enstvi.

Krom? tradi?niho st?edniho proudu v cirkvi dlouhodob? existuje tzv. high church a low church , ktere ka?da up?ednost?uji jine d?razy. Praxe anglikan? je tedy r?zna ? od t?ch, kte?i zd?raz?uji liturgii a svatosti a? po evangelikalni a charismaticke proudy.

N?ktere anglikanske cirkve sv?ti na jahny a kn?ze i ?eny (od roku 1992 ) a homosexualy , kte?i neslibuji celibat . V roce 2014 schvalila Cirkev Anglie i biskupske sv?ceni ?en.

Anglikanska cirkev v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 2000 se ?esky starokatolicky biskup Du?an Hejbal a anglikansky biskup Gibraltaru John Hind dohodli na sdileni jurisdikci pro byvalou anglikanskou obec v Praze. Podle dohody mezi Anglikanskou cirkvi a Utrechtskou unii je ?esky starokatolicky biskup ordina?em a anglikanska obec ( Farni obec starokatolicke cirkve v ?R pro v??ici anglickeho jazyka ) neztraci svou kontinuitu se sv?tovym anglikanskym spole?enstvim. ^[4]

• 
  V?kova struktura Anglikanske cirkve v ?eske republice roku 2011

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Jind?ich VIII.
• Kliment VII.
• Seznam anglikanskych diecezi v Anglii
• Skotska episkopalni cirkev
• Cirkev ve Walesu
• Anglikanska cirkev v Severni Americe

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu anglikanska cirkev na Wikimedia Commons