Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Analyticky p?istup aplikovany na zdi
Stareho probo?tstvi
Pra?skeho hradu
Analyticka metoda
pamatkove pe?e
ozna?uje zp?sob obnovy p?edev?im stavebnich pamatek, p?i ktere se dava d?raz na odkryti, konzervovani a prezentaci jednotlivych historickych stavebnich fazi pamatky. V
?eskoslovensku
se uplat?ovala zejmena ve dvacatych a? padesatych letech
20. stoleti
.
Ve druhe polovin? 19. stoleti v obdobi
historickych
sloh? p?evladl
puristicky
p?istup k pamatkam, ktery se sna?il o?istit pamatky od pozd?j?ich uprav a doplnit je v duchu p?vodniho, ??isteho“ slohu. V ?eskych zemich byl p?ednim p?edstavitelem tohoto p?istupu
Josef Mocker
. Na p?elomu stoleti p?inesla zcela odli?ny p?istup k pamatkove pe?i vide?ska ?kola v ?ele s
Aloisem Rieglem
, p?edev?im d?razem na ?hodnotu sta?i“ pamatky. Ten spo?ival ve studiu a ohodnoceni jednotlivych historickych fazi pamatky, uznani hodnoty jeji zachovane hmotne, materialni podstaty v?etn? stop sta?i (
patina
) a odmitnuti imitaci p?vodnich prvk?, podoba dopl?k? m?la odpovidat dob? jejich vzniku.
Do praxe pak my?lenky prosazoval historik um?ni
Max Dvo?ak
. Uplatnily se p?i rekonstrukcich architekt?
Jo?e Ple?nika
(
Pra?sky hrad
),
Du?ana Jurkovi?e
(
zamek Nove M?sto nad Metuji
) nebo
Pavla Janaka
(
?erninsky palac
), p?i kterych se da?ilo harmonicky propojit tuto metodu s kultivovanymi modernimi dopl?ky. D?sledne uplat?ovani metody vychazejici z Rieglova odkazu, kterou prosazoval p?edev?im
Zden?k Wirth
, pak vedla k vlastni analyticke metod?. Ta se sna?ila na fasad? zachovat v?echny objevene prvky (ost?ni, zdivo ap.) z jednotlivych obdobi, konzervovat je a nazorn? prezentovat. Architektonicke uspo?adani fasady tim bylo nelogicky naru?ovano a pamatka ztracela charakter jednotneho um?leckeho dila. Navic nastupujici p?isn? modernisticky
funkcionalismus
neumo??oval slad?ni novodobych p?istaveb a dopl?k? s charakterem historickych pamatek.
Cestu z krize pamatkove pe?e nalezl historik um?ni
Vaclav Wagner
. Z analyticke metody zachoval d?raz na studium vyvoje pamatky a pot?ebu zachovat jeji materialni podstatu. Misto
pietni
prezentace zji?t?neho, ?analyticke
vivisekce
“, v?ak po?adoval chapani pamatky jako ?iveho dila, pot?ebu porozum?t idejim a princip?m do dila vlo?enych. Pamatka ale na rozdil od puristickeho zp?sobu m?la byt dopl?ovana v duchu zachovane podoby a historicke prvky mohly byt dopln?ny i volnou napodobou. Wagner se take nesoust?edil jen na pamatku samotnou, ale v navaznost na star?i teorie rozvijene v okruhu
Klubu Za starou Prahu
i na jeji okoli a take v?t?i celky v?etn? celych jader historickych m?st. Tyto principy se nasledn? uplat?ovaly v ?eskoslovensku (nap?.
Dobroslav Libal
), ale ovlivnily i mezinarodni zaklady moderni pamatkove pe?e formulovane v
Benatske chart?
v roce
1964
.