Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Anakonda velka
Stupe? ohro?eni podle IUCN
malo dot?eny [1]
V?decka klasifikace
?i?e	?ivo?ichove (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
T?ida	plazi (Reptilia)
?ad	?upinati (Squamata)
?ele?	hrozny?oviti (Boidae)
Rod	anakonda ( Eunectes )
Binomicke jmeno
Eunectes murinus C. Linne , 1758
Areal roz?i?eni
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Anakonda velka ( Eunectes murinus ) je velky had z ?eledi hrozny?ovitych . ?ije v tropickych a subtropickych oblastech Ji?ni Ameriky . Je p?izp?sobena dlouhodobemu pobytu ve vodnim prost?edi. Dosahuje nej?ast?ji delky 2,5 a? 5 metr?, obzvla?t? velci jedinci m??i 5 a? 6 metr?, p?i?em? se p?edpoklada, ?e ve vyjime?nych p?ipadech a za vhodnych podminek m??e dor?st a? k 7 metr?m. Zpravy o devitimetrovych, desetimetrovych ?i dokonce je?t? del?ich jedincich nejsou pova?ovany za v?rohodne. Jeliko? je robustn? stav?na, jedna se o nejt???iho hada sv?ta , dosahuje hmotnosti i vice ne? 100 kg. A?koliv je anakonda velmi popularni jak mezi herpetology tak i laiky, o jejim ?ivot? se vi relativn? malo informaci. ?ivi se rozli?nymi ?ivo?ichy a? do velikosti kajmana ?i dosp?le kapybary , ktere zabiji udu?enim ve smy?kach sveho t?la.

Mezinarodni svaz ochrany p?irody (IUCN) anakondu velkou vyhodnocuje jako druh malo dot?eny , nebo? obyva rozlehle uzemi, vyskytuje se v mno?stvi chran?nych oblasti a populace neubyva ?adnym vyraznym tempem. P?esto musi ?elit hrozbam ze strany lidi v podob? perzekuce kv?li strachu z jeji velikosti a nebezpe?nosti, ni?eni stanovi?? a n?kde dochazi i k umrti po sra?kach s vozidly. ^[2]

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Jmeno ?anakonda“ je odvozene od ?eckeho slova ευν?κτη?, co? znamena ?dobry plavec“.

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Anakondy pat?i mezi nejdel?i hady sv?ta. B??n? dor?staji okolo 3?4 metr?, vyjimkou nejsou jedinci p?ibli?n? 5 metr? dlouzi, ov?em ve vyjime?nych p?ipadech mohou dor?st a? do delky okolo 7 metr?, podobn? jako n?kolik druh? krajt . Rekordni jedinci m??ici nad 8 m nejsou pova?ovani za v?rohodn? potvrzene. Anakondy jsou nejt???imi hady na sv?t?. Jejich pr?m?rna hmotnost se pohybuje okolo 30 a? 70 kg, ale hmotnost velkych jedinc? m??e dosahovat hodnot okolo 100 kg a p?edpoklada se, ?e vyjime?n? snad i tem?? 200 kg (hmotnost se udava po ode?teni vahy obsahu ?aludku). ^[3] Samice byvaji zpravidla mnohem v?t?i ne? samci, zvla?t? hmotnostn?.

Ma olivov? nebo ?lutohn?d? zbarvene t?lo s okrouhlymi tmavymi a? ?ernymi skvrnami. Od o?i se a? ke koutk?m tlamy tahnou na?loutle, bilo?ede nebo na?ervenale, ?ern? olemovane prou?ky. Jeji mla?ata jsou zbarvena velice pest?e. ^[4]

Vyskyt [ editovat | editovat zdroj ]

Oba nejznam?j?i druhy anakond (velka a ?luta ) jsou snad nejvice ze v?ech hrozny?ovitych spjaty s vodou. Jejich o?i, vystouple a polo?ene navrch hlavy, jsou toho d?kazem. Anakondy se tem?? nikdy nevzdaluji daleko od vody. Nej?ast?ji davaji p?ednost stojate nebo lin? tekouci vod?, velmi hojne jsou v zaplavovych oblastech. Z tohoto faktu take vyplyvaji st?ety s ?lov?kem, kdy se anakondy v dob? povodni ?asto dostanou a? do blizkosti lidskych obydli. V dob?, kdy ba?iny a ?eky vysychaji, upada anakonda do stavu jakesi strnulosti. Vyborn? plave, ve vod? vyvine zna?nou rychlost a obrovskou silu. Na sou?i se pohybuje pomalu. Jejim biotopem je Amazonsky de?tny prales . Vyskytuje se nap?. v Brazilii , Kolumbii , Peru , Venezuele , Guyan? a take na Trinidadu .

Potrava [ editovat | editovat zdroj ]

V potrav? neni vybirava, v p?irod? lovi kajmany , ?elvy , antilopy a ryby , ale i ptaky , kapybary a jine savce . V zajeti se krmi savci a ptaky p?im??ene velikosti. Anakondy jsou schopny ulovit a? sedmdesatikilove prase . V?t?inou uto?i z vody, ale jsou znamy i p?ipady, kdy svou ko?ist napadla ze stromu. Ob?? travi n?kolik tydn? zalezla v r?znych ukrytech.

Poddruhy [ editovat | editovat zdroj ]

V sou?asnosti jsou anakond? uznavany t?i poddruhy:

• Eunectes murinus murinus
• Eunectes murinus scytale
• Eunectes murinus gigas

Chov v zajeti [ editovat | editovat zdroj ]

Pro chov anakondy je t?eba mit povoleni. ^{[ zdroj? ]} Vzhledem k jeji velikosti a ?aste uto?nosti je nutne zachovavat pot?ebna bezpe?nostni opat?eni. Jde o velmi kousave hady s ostrymi a dlouhymi zuby pro loveni kluzkych ryb. Kousnuti anakondou zna?n? krvaci a m??e se nep?ijemn? zanitit. Je z?ejme, ?e pat?i do terarii jen nejzku?en?j?im chovatel?m. ^{[ zdroj? ]}

Pro anakondu velkou za?izujeme co nejv?t?i nadr? se silnou v?tvi a velkym vyh?ivanym bazenem, nebo? tento had travi v?t?inu ?asu ve vod?. Teplotu 26?32 °C udr?ujeme po celych 24 hodin. V terariich se pa?i od listopadu do unora, samice byva gravidni asi 200 dni. Mla?ata jsou dlouha od 35 do 70 cm a byva jich kolem 30. Anakondy se do?ivaji a? 25 let.

Je chovana v zoologickych zahradach . Anakondu chovaji u nas nap?. Zoo Brno , Zoo Praha , Zoo Dvorec a v Jihlav?. Na Slovensku je chovana pouze v Zoo Bojnice . ?eskoslovensky prvoodchov se poda?il v roce 1984 v Zoo Plze? .

Pov?sti o ob?ich exempla?ich anakondy [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Guinnessovy knihy rekord? byla nejv?t?i delka anakondy 845 cm. Nicmen? existuji zpravy o mnohem v?t?ich exempla?ich. Je mo?ne, ?e prav? giganti?ti jedinci anakondy velke stoji za legendou amazonskych indian? o buiun?, vodni nestv??e se sviticima o?ima, p?ipominajici ob?iho hada. Zmin?ny 845 centimetr? dlouhy jedinec byl zast?elen v roce 1960 v Brazilii . Byla to samice va?ici 227 kilogram? a obvod jejiho t?la byl 111 centimetr?. Jeji t?lo v nej?ir?im mist? m??ilo 35 centimetr?. ^[5]

Americky cestovatel Algot Lange tvrdil, ?e zast?elil anakondu del?i ne? 25 metr?. Nejv?rohodn?j?im tvrzenim o giganticke anakond? je zprava anglickeho cestovatele Percyho Fawcetta , ktery velice barvit? popsal zast?eleni jedince dlouheho 18,6 metru.

Newyorska zoologicka spole?nost vypsala vysokou odm?nu za exempla? del?i 9,15 metr?. I p?es mno?stvi hla?eni o mnohem v?t?ich jedincich odm?na na sveho adresata stale ?eka, nebo? ?adny z t?chto exempla?? nebyl v?rohodn? dolo?en.

Film [ editovat | editovat zdroj ]

V dobrodru?nych hororech a filmech ?anrov? podobnych Spielbergovym ?elistem ( 1975 ) je pochopiteln? variace na tema vra?diciho predatora velmi oblibena. U?et?en nez?stal ani druh anakond velkych, vznikl nap?. snimek Anakonda ( 1997 ) s Jennifer Lopez a Jonem Voightem ?i kritikou pom?rn? nep?izniv? p?ijaty film Anakonda: Honba za krvavou orchideji ( 2004 ).

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Morfologie hlavy anakondy
• 
  Eunectes murinus, Tierpark Hellabrunn, Mnichov
• 
  Eunectes murinus
• 
  Anakonda po?irajici kapybaru (muzejni exponat)
• 
  Anakonda (Bolivie)
• 
  Anakonda chycena v Kolumbii
• 
  Anakonda chycena v p?irod?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• RIVAS, Jesus Antonio. The Life History of the Green Anaconda (Eunectes murinus), With Emphasis on its Redproductive Biology . , 2000. 170 s. Doktorska prace. The University of Tennessee. . Dostupne online. (anglicky)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie anakonda velka na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu anakonda velka na Wikimedia Commons
• Taxon Eunectes murinus ve Wikidruzich
• Nejdel?i hadi na Extremescience.com
• Anakonda v ZOO Brno