| Amudarja
|
|---|
 Amudarja v Turkmenistanu
|
| Zakladni informace
|
|---|
| Delka toku
| 1415 km
|
|---|
| Plocha povodi
| 309 000 km²
|
|---|
| Pr?m?rny pr?tok
| 2000 m³/s
|
|---|
| Sv?tadil
| Asie
|
|---|
| Zdrojnice
|
|---|
Pjand?
,
Vach?
37°6′21,5″ s. ?.
,
68°18′22,6″ v. d.
|
| Usti
|
|---|
Ji?ni Aralske jezero
44°6′30″ s. ?.
,
59°40′52″ v. d.
|
| Proteka
|
|---|
Uzbekistan
 Uzbekistan
(
Karakalpakstan
,
Bucharsky
,
Surchandarjinsky
,
Chorezmsky vilajat
)
,
Turkmenistan
 Turkmenistan
(
Da?oguz
,
Lebap
)
,
Tad?ikistan
 Tad?ikistan
(
Chatlonsky vilajet?
)
,
Afghanistan
 Afghanistan
(
Juzjan
,
Balch
,
Kunduz
)
|
| Umo?i, povodi
|
|---|
| Aralske jezero
|
?eka a jeji p?itoky na map?
|
| Geodata
|
|---|
| OpenStreetMap
| OSM
,
WMF
|
|---|
 multimedialni obsah
na
Commons
|
| N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Amudarja
,
Syrdarja
a
Aralske jezero
v roce 1960 (dnes tem?? vyschle)
Amudarja
(
tad?icky
Дарёи Аму
[Amudaryo],
persky
???????
[Amudarya],
uzbecky
Amudaryo
, ve starov?ku
?ecky
Oxos
) je
?eka
v
Uzbekistanu
(
Karakalpakstan
,
Bucharsky
,
Surchandarjinsky
,
Chorezmsky vilajat
),
Turkmenistanu
(
Da?oguz
,
Lebap
),
Tad?ikistanu
(
Chatlonsky vilajet?
) a jeji tok tvo?i take hranice
Afghanistanu
(
Juzjan
,
Balch
,
Kunduz
). Te?e z oblasti zapadniho
Pamiru
na severozapad a vleva se do ji?niho b?ehu vysychajiciho
Aralskeho jezera
, p?es zanikajici deltu. Je to, nebo alespo? byla, nejvodn?j?i ?eka
St?edni Asie
. Je 1 415
km
dlouha, od
pramene
nejdel?i
zdrojnice
?eky
Pjand?
2 540 km.
Povodi
ma u m?sta
Kerki
rozlohu 309 000
km²
(bez povodi
Zerav?anu
a
Ka?kadarji
). Velikost plochy, ze ktere existuje odtok vody, je 227 000 km² (v?etn?
Zerav?anu
a
Ka?kadarji
). Jeji sesterskou ?ekou je do Aralu take tekouci
Syrdarja
, ktera te?e soub??n?, ov?em cca o 500 km severn?ji.
?eka nese jmeno
Amudarja
od
soutoku
Pjand?e
a
Vach?e
. V povodi t?chto zdrojnic take p?ijima p?eva?nou ?ast vody ze
sn?hovych
poli a
ledovc?
. Plocha zaledn?ni v jejich povodi dosahuje 10 000 km². A? k
sout?sce
Il?ik
se ?i?ka udoli pohybuje od 4 do 25 km. Pod sout?skou ma udoli tvar panevniho udoli. Je zna?n? u??i (2 a? 4 km) a a? k ?ece zasahuji
pou?t?
Karakum
a
Kyzylkum
. Pod sout?skou
Tjujamujun
te?e v usazeninach stare delty. Udoli se roz?i?uje a? na n?kolik desitek kilometr?. Pod vesnici
Tachijatos
za?ina sou?asna
delta
?eky.
Koryto
je vystaveno ?astym zm?nam, ?eka bloudi v ?irokem
udoli
a
podemila
jednou levy jednou pravy b?eh. P?itoky p?ijima pouze na svych prvnich 180 km, ni?e se voda rozebira na
zavla?ovani
, vypa?uje se a vsakuje. Jeji pr?tok se tak postupn? zmen?uje. Hlavni p?itoky jsou
Kunduz
zleva a
Kafirnigan
a
Surchandarja
zprava. Usti do
Aralskeho jezera
, nicmen? od 90. let
20. stoleti
?aste?n? vysycha je?t? p?ed jeho dosa?enim.
Pr?tok
Amudarji
je dan pr?tokem jejich zdrojnic, jejich? zdrojem jsou
ledovce
a
snih
. Hladina obvykle za?ina stoupat v b?eznu, co? je zp?sobeno tanim sn?hu v ni??ich oblastech povodi a ?aste?n? take
de?ti
. Od
?ervna
do
srpna
dosahuje pr?tok maxima diky tani sn?hu a ledovc? v
Pamiru
. Nejvy??iho pr?toku u m?sta
Kerki
dosahuje v ?ervenci, zatimco nejni??i je v lednu a? v unoru, vyjime?n? v b?eznu. Do roku
1960
?inil pr?m?rny ro?ni pr?tok u m?sta
Kerki
2 000
m³/s
. V d?sledku odebirani vody do
Karakumskeho
,
Amubucharskeho kanalu
a dal?ich se pr?tok na dolnim toku, zvla?t? v dob? nizkych vodnich stav? zmen?il. Voda se vyzna?uje vysokou
kalnosti
3,3
kg/m³
. Podle mno?stvi una?enych pevnych ?astic zaujima
Amudarja
jedno z prvnich mist na sv?t?. Do roku
1960
?inil pr?m?rn? 210
Mt
ro?n?. Na dolnim toku ?eka ka?doro?n? zamrza. V okoli
Nukusu
byva delka
ledove
pokryvky tem?? ?ty?i m?sice ro?n?.
Na b?ezich p?edev?im dolniho toku rostou
pob?e?ni lesy
(
topoly
,
tamary?ky
,
hlo?iny
,
rakosi
). Mezi
ryby
, ktere v ?ece ?iji pat?i kriticky ohro?eny
lopatonos maly
a dale
jeseter hladky
,
parma kratkohlava
,
bolen dravy
,
kapr obecny
).
Spolu se svymi p?itoky ma
Amudarja
velky vyznam pro
zavla?ovani
. Zavla?ovana uzemi jsou v
Tad?ikistanu
,
Uzbekistanu
,
Turkmenistanu
a take v
Afghanistanu
. Celkem se jedna o 12 600 km² nepo?itaje v to povodi
Zerav?anu
,
Ka?kadarji
a
Afghanistan
. Vyu?iti pro
lodni dopravu
neni velke, vzhledem k nepravidelnemu pr?toku a uzav?enosti povodi. Hydroenergeticke vyu?iti je zanedbatelne. Na ?ece le?i m?sta
Kerki
,
?ard?ou
a v t?sne blizkosti
Urgen?
,
Nukus
,
Termez
.
Satelitni pohled na deltu ?eky (1994)
K urychlenemu vysychani p?isp?lo masivni vyu?ivani vod veletoku pro zem?d?lske u?ely v polopou?tni krajin? okolnich stat?. V obdobi existence
Sov?tskeho svazu
byly vybudovany mohutne
zavla?ovaci kanaly
, ktere z ?eky odvad?ji vodu hlavn? na
uzbecka
pole, na kterych p?stovany
bavlnik
dosahuje od te doby vyznamneho podilu na sv?tovem trhu s
bavlnou
. Voda je vyu?ivana p?edev?im pro pole nachazejici se na jih od Aralskeho jezera. Av?ak rozvod vody je zna?n? neefektivni, tak?e se jeji velka ?ast odpa?i je?t? d?ive ne? dosahne zavla?ovanych poli. Nasledkem zvy?eneho
odparu
ubyva nejen vod v ?ece a cilovem jeze?e, ale voda v nich je zahu?t?na a obsahuje tedy relativn? vice
soli
. Tou pak p?sobi
zasoleni
zavla?ovanych oblasti a m?ni i slo?eni vod
Aralskeho jezera
.
V povodi
Amudarji
se rozkladaly starodavne staty
St?edni Asie
. P?i usti to byl
Chorezm
a na st?ednim a hornim toku
Sogdiana
a
Baktrie
. ?eka byla znama ji? v
antickych
dobach. Ve
st?edov?ku
vedla
kupecka
stezka z
Ruska
do
Chorezmu
a
Buchary
p?es
Astracha?
,
Embu
a podel
Aralskeho jezera
. Velke pozornosti se ?eka t??ila za
Petra I.
, ktery se sna?il dostat tuto oblast pod vliv ruskeho obchodu. V te dob? se objevily prvni ruske mapy s
Amudarjou
vtekajici do
Aralu
. Vicemen? systematicky pr?zkum ?eky za?al a? na konci
19.
a na za?atku
20. stoleti
.