Amersfoort

Amersfoort
	Brana do p?istavu v Amersfoortu
	; znak ; vlajka
Poloha
Sou?adnice	52°9′9″ s. ?. , 5°23′13″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	5 m m n. m.
?asove pasmo	UTC+1
Stat	Nizozemsko
provincie	Utrecht
	Amersfoort
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	63,78 km²
Po?et obyvatel	160 902 (31. 1. 2023)
Hustota zalidn?ni	2518 obyv./km²
Sprava
Starosta	Lucas Bolsius
Vznik	1259
Oficialni web	www .amersfoort .nl
E-mail	info @amersfoort .nl
Telefonni p?edvolba	033
PS?	3800-3830
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Amersfoort je m?sto v Nizozemsku .

Ma rozlohu 6 378 hektar? a k 31. lednu 2023 v n?m ?ilo 160 902 obyvatel. Je druhym nejv?t?im m?stem provincie Utrecht , zarove? je ?estnactym nejv?t?im m?stem Nizozemska. Amersfoort je rostouci m?sto, p?edstavuje jeden z nejv?t?ich ?elezni?nich uzl? zem?, d?le?ite posadkove m?sto a oblibeny turisticky cil.

Administrativni d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto sestava z 21 m?stskych ?asti: Bergkwartier, Bosgebied, Binnenstad, Hoogland, Hoogland-West, Kattenbroek, Kruiskamp, de Koppel, Liendert, Rustenburg, Nieuwland, Randenbroek, Schuilenburg, Schothorst, Soesterkwartier, Vathorst, Hooglanderveen, Vermeerkwartier, Leusderkwartier, Zielhorst a Stoutenburg-Noord.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto pat?i k nejstar?im historickym sidl?m v Nizozemi. Souvisle osidleni s bohatymi archeologickymi nalezy se datuje od obdobi kolem roku 1000 p?. n. l. Osada se nazyvala pevnost (Foort) na ?ece Amer a poprve se objevila v pisemnem dokumentu z roku 1028. Z tr?ni osady bylo m?sto vyty?eno a vystav?no kolem ?tvercoveho nam?sti na okrouhlem p?dorysu s pravidelnou radialni siti ulic, s kapli sv. Ducha a kostelem sv. Ji?i a roku 1259 obdr?elo m?stska prava od biskupa Hendrika van Vianden, zarove? se stalo jeho sidlem. St?edov?ke urbanisticke ?len?ni se dosud dochovalo. M?sto bohatlo z trhu a ?emesel (zejmena tkalcovstvi), bylo nejen producentem, ale i obchodnim prost?ednikem mezi Holandskem a hanzovnimi m?sty. V polovin? 16. stoleti byly v?echny chramy reformovany. Pastor Cornelius Steenoven z ilegalniho kostela na 't Zand se dal v Utrechtu vysv?tit na ?imskokatolickeho arcibiskupa, ale pozd?ji byl pape?em sesazen.

Od konce 17. stoleti zde prosperovaly krom? soukenickych dilen, pivovaru a sladovny take manufaktura (pozd?ji tovarna) na zpracovani tabaku , dovezeneho z kolonii. Roku 1727 byla postavena synagoga. V letech 1810-1813 bylo m?sto obsazeno a vyplen?no francouzskou armadou.

Za druhe sv?tove valky roku 1941 obsadili m?sto n?me?ti naciste a z?idili zde pracovni a transitni koncentra?ni tabor "De Boskamp". V?zni odtud byli take transportovani do pracovniho tabora Kruppovy tovarny v Essenu a ?ide do vyhlazovaciho tabora v Mauthausenu . P?i osvobozeni m?sta 20. dubna 1945 zde mezinarodni ?erveny k?i? p?ijal 32 500 v?zn?nych mu??.

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto pat?i k ?esti nejvyznamn?j?im pamatkovym rezervacim v Nizozemi. Dochovalo se zde kolem stovky architektonickych a socha?skych pamatek od st?edov?ku po sou?asnost.

St?edov?ke hradby a m?stske brany
Groot Tinnenburg - stra?ni d?m n?kdej?i st?edov?ke m?stske brany, cihlova stavba z 15. stoleti

Kaple Svateho Ducha ( Heilige Geestkapel ) - ran? goticka stavba, od reformace pat?i luteranske cirkvi

V?? Panny Marie ( Der Onze-Lieve-Vrouwetoren ) - goticka cihlova v?? s hodinami a barokni bani; vy?kou 98 metr? pat?i mezi nejvy??i chramove v??e v Nizozemi; chram byl vyznamnym poutnim mistem zjeveni Panny Marie, poutnici ka?doro?n? p?ichazeli uctit jeji zazra?nou so?ku nalezenou roku 1444. Chram byl zni?en vybuchem v roce 1787, v?? z?stala.
Kostel sv. Ji?i ( Sint-Joriskerk ), trojlodni halova stavba z cihel
Radnice
Troje kasarna - nejstar?i kasarna kavalerie Willema III. byla zalo?ena roku 1883 a p?vodnimu u?elu slou?ila do roku 1978; ostatni pochazeji z let 1899-1978, zbrojnice z konce 19. stoleti je vojenskym muzeem.
M???anske domy z 15.-19. stoleti, propojene kanaly s historickymi m?stky

Muzea [ editovat | editovat zdroj ]

Muzeum Flehite - vyznamna regionalni sbirka um?ni, prehistorie (od obdobi mezolitu p?es dobu bronzovou a? po st?edov?k), um?ni od st?edov?ku, p?es renesanci a dal?i, take historie sv?tovych valek ^[1]
Rodny d?m s muzeem mali?e Pieta Mondriana
Armando Muzeum - sbirka praci mali?e Armanda

Zoo Dierenspaark - proslula zoologicka zahrada, asi 12 km zapadn? od m?sta

Kultura, ?kolstvi a sport [ editovat | editovat zdroj ]

Eemhuis - moderni multifunk?ni kulturni d?m, otev?eny roku 2014; mimo jine je sidlem Kunsthalle. V srpnu se zde kona sv?tovy festival jazzu.
Univerzita fyzioterapie ^[2]
Sportovni stadion hosti pravideln? mezinarodni zavody v sedmiboji a ka?doro?ni letni mezinarodni turnaje v tenisu.

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Paulus Buys (1531-1594) - advokat a mistodr?ici Holandska, tzv. velky penziona?
Jacob van Campen ( 2. unora 1596 Amersfoort ? 13. za?i 1657 ), nizozemsky architekt Zlateho v?ku .
Piet Mondrian ( 7. b?ezna 1872 Amersfoort ? 1. unora 1944 New York ), jeden ze zakladatel? abstraktniho mali?stvi . Jeho rodny d?m je upraven na muzeum se stalou expozici o jeho ?ivot? a dile; po?adaji se zde i kratkodobe vystavy moderniho um?ni.
Armando (* 18. za?i 1929 Amsterdam ) ? nizozemsky mali?, stravil d?tstvi v Amerfoortu; jeho dilo zp?istup?uje Armando Museum.