Americka krize trhu s hypotekami , ktera v ?ervenci a srpnu 2007 vyustila ve finan?ni propad burzovnich trh? v USA , byla zp?sobena rizikovymi hypote?nimi uv?ry . Kv?li propojenosti trh? se tato krize rychle p?elila do celeho sv?ta a nakonec p?erostla ve sv?tovou finan?ni krizi .

Kv?li systemu financovani hypote?nich uv?r? ve Spojenych statech vznikla finan?ni propast, jejim? d?sledkem byl kolaps nejv?t?ich americkych obchodnik? s hypotekami a p?j?kami , jako t?eba New Century Financial Corporation . Cela tato situace m?la na sv?domi historickou depreciaci americkeho dolaru ^[1] a propad sv?tovych burz, co? vyhnalo cenu komodit, zejmena ropy , prudce vzh?ru. ^[2] Vznikla i uranova bublina 2007 .

?asove vymezeni teto krize je prakticky nemo?ne, nebo? p?esny po?atek lze vymezit jen na zaklad? poznatk?, kdy krize pronikla na ve?ejnost. Jeji konec nelze pevn? vymezit, proto?e tato krize se zm?nila v krizi likvidity. Obecn? lze za po?atek hypote?ni krize pova?ovat 29. ?ervenec 2006 , kdy Federalni rezervni system navzdory znepokojivym signal?m zvedl zakladni urokovou sazbu. Za zm?nu teto krize na krizi likvidity lze pova?ovat 14. srpen , kdy do?lo k bankovnimu runu na Northern Rock , co? byla banka, jeji? problemy nem?ly souvislost s hypote?nimi uv?ry.

P?i?iny krize [ editovat | editovat zdroj ]

Hypote?ni krize vznikla kv?li kombinaci cele ?ady faktor?. Vzhledem ke skute?nosti, ?e tato krize p?erostla v jednu z nejv?t?ich povale?nych krizi, jsou p?i?iny ?asto politizovany a neexistuje pak shoda, zda za ni m??e p?ili? mnoho regulace anebo nedostatek regulace ze strany stat? a mezinarodnich organizaci zam??enych na ekonomiku . ^[3] Mezi ekonomy a politiky neexistuje ani shoda na tom, jak moc jednotlive v?ci ke krizi p?isp?ly.

Zakony [ editovat | editovat zdroj ]

P?i?iny americke hypote?ni krize je t?eba hledat v pom?rn? daleke minulosti, kdy postupn? vznikaly zakony , jejich? pomoci m?ly banky suplovat socialni programy . T?mito zakony, spolu se zakony uvol?ujicimi finan?ni trhy , se banky dostaly do situace, kdy pro n? mohlo byt vyhodne poskytovat nesplatne hypote?ni uv?ry. Pokud tato situace pro n? nebyla p?imo vyhodna, nebyla pro n? alespo? nevyhodna, vyhodna v?ak byla pro jednotlivce prodavajici dane produkty.

Prvni v ?ad? zakon?, ktere vedly k prost?edi umo??ujici vznik hypote?ni krize je Community Reinvestment Act, ktery v roce 1977 prosadila administrativa Jimma Cartera . ^{[4] [5]} Tento zakon byl prvnim zakonem s ambici stat se socialnim programem. Community Reinvestment Act nutil banky, aby p?j?ovaly nezavisle na solventnosti a bonit? dlu?nik? a aby m?ly ur?ity podil men? kvalitnich uv?r? . Konkretnim cilem bylo odstran?ni tzv. redliningu ? uv?roveho znevyhodn?ni socialn? slab?ich lokalit. Zakon byl prosazen vicemen? jako boj proti rasove diskriminaci . V dob? p?ed vznikem zakona toti? banky necht?ly poskytovat uv?ry celym region?m, respektive v m?stskych ?astech osidlenych nap?iklad p?ist?hovalci ?i etnickymi men?inami , ktere m?ly ?patnou platebni moralku . ^{[4] [6]} Tento zakon sam o sob? je?t? banky nijak p?imo nenutil do rizikovych hypote?nich uv?r?, ale pokud cht?ly fuzovat , nebylo jim to americkymi u?ady umo?n?no, pokud neprokazaly, ?e opustily redlining. ^[4] V roce 1995 byl Community Reinvestment Act revidovan zp?sobem, ktery vedl ke zvy?eni po?tu hypote?nich uv?r? finan?n? nejslab?i vrstv?. Dociloval toho pomoci podpory nestandardnich urokovych sazeb a vytva?enim sekundarniho trhu ^[5] a pomoci povolovani akvizic a fuzi jen t?m bankam, ktere plnily limity t?chto tzv. subprime hypotek. ^[7] V roce 1997 v?ak Kongres schvalil zakon navr?eny administrativou Billa Clintona , ktery zavedl sekuritizaci . ^[8] Cilem v?ech t?chto zakon? bylo zvy?it procento chudych lidi vlastnicich d?m a jejich nasledna resocializace . Diky dostate?n? ?t?dre podpo?e ze strany vlady provedla prvni sekuritizaci ji? v roce 1997 spole?nost Bear Stearns . ^[5] V roce 1999 administrativa Billa Clintona prosadila zru?eni Glass-Steagall Act z roku 1933 , ktery velmi striktn? odd?loval retailingove a investi?ni bankovnictvi a prosadila novy bankovni zakon ? Gramm-Leach-Bliley Act. Tento zakon povolil bankam neodd?lovat tyto dva typy bankovnictvi, od ?eho? si sliboval, ?e se odstrani procentualni rozdil mezi bilymi a nebilymi vlastniky dom?.

Dot-com bublina [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im problemem svazanym s hypote?ni krizi je tzv. Dot-com bublina , ktera vyvolala takove reakce politik?, zejmena Federalniho rezervniho systemu , ktere hypote?ni trh ve Spojenych statech t??ko mohl ustat.

V poslednim desetileti 20. stoleti nastal prudky rozvoj Internetu podpo?eny nar?stem jeho u?ivatel?. Firmy proto investovaly do rozvoje internetoveho podnikani s p?edstavou, ?e se vlo?ene prost?edky vrati zhruba do p?ti let . ^[9] Na ziskani financi na tyto investice se obvykle vyu?ivalo emisi cennych papir? , zejmena akcii . ^[10]

Nove technologie slibovaly rychly zisk , proto se tyto akcie staly popularni a pom?rn? brzy i nadhodnocene. Navratnost investic se v?ak ukazala vyrazn? del?i a zna?na ?ast firem se dokonce pohybovala ve ztrat? . ^[11] Z toho vyplyva, ?e se mnoho z t?chto investic nikdy nezaplatilo. ^[12] Tento vyvoj je dob?e patrny z burzovniho indexu NASDAQ , z jeho? vyvoje vyplyva, ?e akcie tohoto typu se dostaly na vrchol v roce 2000 , po n?m? nasledoval t?ilety pad, kdy se akcie propadly a? na hodnotu z roku 1998 . ^[13] Prakticky nastala situace, kdy tento index b?hem n?kolika m?sic? spadl z p?ti tisic bod? na polovinu a b?hem dal?ich dvou let se propadl o dal?i polovinu a skon?il tak na 1200 bodech. V d?sledku toho se tr?ni hodnota technologickych firem mezi b?eznem 2000 a ?ijnem 2002 sni?ila o p?t bilion? ^{[p 1]} americkych dolar? . ^[14]

V okam?iku, kdy Dot-com bublina splaskla, byly firmy nuceny odepsat ?patne investice , jeliko? ji? nebylo mo?ne financovat ztratu. Po odpisu t?chto investic byla ?ada firem nucena vyhlasit bankrot , firmy ktere nezbankrotovaly, musely provest restrukturalizaci . Tim se od leta roku 2000 do leta 2003 zvy?ila nezam?stnanost v USA o dv? procenta . ^[15] Proto?e domacnosti nebyly zasa?eny jen zvy?enou nezam?stnanosti, ale i ?patnymi investicemi do technologickych akcii, reagovaly na to sni?enim spot?eby . To vedlo k tomu, ?e hospoda?stvi USA hrozila recese . ^[16] Na nebezpe?i recese zareagoval Federalni rezervni system podporou m?nove politiky a v pr?b?hu roku sni?il urokove sazby z 6,5 procenta na 1,75 procenta a dale je sni?oval a? se koncem roku 2003 dostaly na jedno procento. ^[17] Timto zp?sobem Fed docilil toho, ?e banky za?aly levn?ji p?j?ovat, ?im? se zastavil propad spot?eby a zarove? se tak zabranilo krachu ?ady dal?ich spole?nosti, nebo? ni??i uroky umo?nily p?j?it i men? solventnim firmam, co? zastavilo zvy?ovani nezam?stnanosti . Nezam?stnanost po sni?eni urokove sazby je?t? chvili stoupala, ale od poloviny roku 2002 za?ala vicemen? stagnovat a koncem roku 2003 za?ala klesat. ^[18]

Pokles zakladni urokove sazby srazil dol? v?echny urokove sazby, co? stimulovalo rodiny k vy??im vydaj?m , ?im? se odvratila recese. Meziro?ni r?st HDP poklesl z 3,7 procenta v roce 2000 na 0,8 procenta v roce 2001 , ale ji? v roce 2003 se dostal na 3,6 procenta. ^[16] Akciove indexy NASDAQ a DJIA od poloviny roku 2003 take vykazovaly r?st. ^[19]

Problemem v?ak za?alo byt, ?e nizke urokove sazby klesly na urove?, p?i ni? americke domacnosti za?aly ?it na dluh vice ne? p?ed krizi . Tim sice rostla spot?eba , co? zvedlo HDP , ale zarove? sazby u hypote?nich uv?r? s pohyblivou urokovou mirou klesly na urove?, kdy byly dostupne i lidem, kte?i by na n? normaln? nedosahli. V roce 2002 se za?al prudce zvy?ovat rozdil mezi dlouhodobou fixaci urokovych sazeb (v USA je b??n? nabizena t?icetileta fixace) a uv?ry s fixaci pohyblivou. Zatimco v roce 2000 byla t?icetileta fixace okolo 7,75 procent ^[20] a ro?ni fixace se pohybovala okolo 7,25 procenta, ^[20] v roce 2003 ji? byl mezi t?mito sazbami rozdil tem?? 1,5 procenta ? tj. 5,5 a 3,5 procenta. ^[20] Tento rozdil samoz?ejm? vedl k vy??imu vyu?ivani pohyblive urokove sazby.

Problemem ov?em bylo, ?e takto nizke sazby tla?ily platebni bilanci zahrani?niho obchodu USA do obrovskeho schodku, ^[21] ktery se v roce 2004 dostal a? na 605 miliard americkych dolar? . ^[22] Dal?i negativni d?sledek nizkych sazeb spo?ival v odlivu portfoliovych investic z USA. ^[23] Proto Fed ve snaze zamezit dal?imu odlivu investic za?al od leta 2004 zvedat urokove sazby, ^[24] s nimi? za?ala stoupat i urokova sazba u hypote?nich uv?r? uro?enych variabiln?, nasledn? pak stoupaly sazby i domacnostem s ji? uzav?enym hypote?nim uv?rem. V lednu roku 2006 sazby dosahly 4,5 procenta a v ?ervnu se ustalily na hodnot? 5,25 procenta, ^[24] co? byla optimalni varianta pro op?tovny p?iliv investic a p?iznivy vyvoj bilance zahrani?niho obchodu. Zarove? v?ak takto vysoka sazba vedla ke zvy?eni splatek hypote?nich uv?r? na urove?, kdy ?ada domacnosti nevyd?lavala dost pen?z na to, aby mohla dlouhodob? splacet hypote?ni uv?r. Znamena to, ?e domacnosti byly schopny splacet sv?j hypote?ni uv?r jen za p?edpokladu, ?e nebudou mit mimo?adny vydaj v rozsahu vice ne? deset procent p?ijmu.

Realitni bublina [ editovat | editovat zdroj ]

Se sni?enim urokovych sazeb prudce vzrostl po?et prodavanych dom? , tento vzestup v?ak neodpovidal mo?nostem americke ekonomiky . Do roku 2001 se trh s nemovitostmi v USA vyvijel velmi stabiln?. ^[25] To znamena, ?e po?et prodanych dom? rostl zhruba o dv? procenta, co? tem?? p?esn? kopiruje nar?st obyvatel a bohatnuti spole?nosti. V roce 2002 za?al po?et prodanych nemovitosti stoupat vyrazn? rychleji ne? v p?edchozim obdobi a tento nar?st pokra?oval a? do roku 2005 . Po?et prodanych nemovitosti v roce 2005 byl tem?? o t?etinu vy??i ne? v roce 2001 . ^{[p 2] [26]} To p?edstavovalo nar?st o dev?t procent ro?n? ^{[p 3] [26]} p?i?em? ve stejnem obdobi rostla i cena a to o osm procent ro?n?. ^{[p 3] [27]} Pokud by toto m?lo byt realne a trvale udr?itelne, musely by p?ijmy americkych domacnosti r?st zhruba o osmnact procent, co? se v?ak ned?lo, ^[28] odhady r?stu nominalnich p?ijm? domacnosti v USA hovo?i o zhruba ?esti procentech. ^[29] Z uvedeneho r?stu hypote?nich uv?r? a r?stu p?ijm? domacnosti vyplyva, ?e p?ebytek musel byt financovan dluhem domacnosti, ktery by nebyl realizovan, kdyby nedo?lo k poklesu urokovych sazeb. Pokud chceme vy?islit hodnotu realitni bubliny, rozpada se na dv? realitni bubliny ? a to realitni bublinu novych a starych dom?. Cenu novych dom? lze spo?itat relativn? p?esn? tak, ?e se po?et nov? postavenych dom? nad b??ny r?st vynasobi pr?m?rnou cenou noveho domu. Ze statistik prodeje novych nemovitosti v USA ^[26] vyplyva, ?e se v letech 2002 ? 2005 postavilo zhruba sedm set tisic novych dom? navic oproti b??nym let?m. Pokud uva?ime pr?m?rnou cenu novych dom? v jednotlivych letech ^{[p 3] [27]} , zjistime, ?e hodnota teto bubliny v novych domech je zhruba 160±20 miliard americkych dolar? . Tato ?ast pen?z se projevila relativn? rychle ? tj. b?hem dvou maximaln? t?i let. Nasledky teto bubliny nesou banky , stavebnictvi a develope?i . ^[30]

Druhou ?ast bubliny tvo?i prodane star?i domy. Zde je vypo?et slo?it?j?i, nebo? neexistuje ?adna statistika, kde by byl po?et prodanych existujicich dom? evidovan, v USA neni ani jednotna pravni uprava pro da? z p?evodu nemovitosti . ^[31] Obecn? pro USA plati, ?e prodej star?ich dom? je cca p?tkrat vy??i ne? stavba novych nemovitosti, tento trend ma v?ak p?i vykyvu u stav?nych dom? obecn? ro?ni a? dvoulete zpo?d?ni. ^[32] P?edpoklada se, ?e v letech 2004?2007 bylo v obdobi realitni bubliny prodano cca 27 milion? nadhodnocenych dom?. To by ukazovalo na bublinu v hodnot? zhruba 600 miliard americkych dolar?. U tohoto druhu nadhodnoceni se v?ak nejedna o prost?edky , ktere by z ekonomiky USA zmizely. Kone?ni kupujici sice prod?lali, ale prodavajici zase stejnou sumu vyd?lali. Jeliko? neni mo?ne sledovat tok zisk? a ztrat plynouci ze spekulativni bubliny , usuzuje se, ?e americka ekonomika z t?chto dom? utrp?la ?kodu 400 miliard ±100 miliard americkych dolar? . Tato ?ast bubliny splaskava pozvoln? v rozmezi t?i a? p?ti let. Nasledky teto bubliny nesou p?edev?im instituce poskytujici spot?ebitelske uv?ry . ^[30]

P?i sou?tu t?chto ?isel je patrne, ?e v americke ekonomice je na zaklad? realitni bubliny ukryto zhruba 550±100 miliard americkych dolar?, ktere mohou tvo?it infla?ni penize. Obecn? se nej?ast?ji hovo?i o problemu, ktery je svazan s nejmen? bonitnimi klienty, ?ili o NINJA ^{[p 4]} a subprime ^{[p 5]} hypote?nich uv?rech, lide spojeni s t?mito hypote?nimi uv?ry tvo?i ve skute?nosti pouze ?ast problemu. Druha ?ast problemu je spojena s normalnim hypote?nim uv?rem, ^{[p 6]} proto?e lide ze st?edni t?idy si ?asto po?idili luxusn?j?i bydleni ne? si mohli dovolit. ^[33] Tato skupina lidi pak nem??e prodat sv?j d?m, jeliko? hodnota domu ji? nekryje cely hypote?ni uv?r a oni nemohou prodat d?m tak, aby si mohli dovolit dal?i hypote?ni uv?r na men? luxusni d?m. ^[33]

Plati tedy, ?e diky kratkodob? nizkym urokovym sazbam si hypote?ni uv?r mohli dovolit nejmen? bonitni lide, ale zarove? plati, ?e diky t?mto sazbam si st?edni t?ida mohla dovolit bydleni, ktere neodpovidalo jejimu ekonomickemu potencialu.

Vliv spekulace na realitni bublinu [ editovat | editovat zdroj ]

V tem?? ka?de krizi politici obvi?uji spekulanty z n?jakeho negativniho jednani, ktere krizi zp?sobilo, nebo alespo? prohloubilo. ^{[34] [35]} Spekulativni investice je t?eba, zejmena z hlediska teto realitni bubliny, rozd?lit na dv? skupiny. Prvni skupinu tvo?i profesionalni spekulanti, kte?i si problem hrozici realitni bubliny velmi brzy uv?domili. ^[16] Je z?ejme, ?e po propadu cen akcii spojenym s Dot-com bublinou hledaly investi?ni fondy a dal?i finan?ni instituce komoditu , kam by bylo mo?ne investovat sv?j spekulativni kapital . ^[16] Tato prvni skupina v?ak v ur?item obdobi realitni trh opustila a na celem procesu vyd?lala. ^[36]

Dlouhodoby hospoda?sky r?st vytva?i volny kapital i u st?edni t?idy , co? vytva?i prostor pro spekulace vice lidi, kte?i se problematice trh? nev?nuji. P?i dlouhodobem hospoda?skem r?stu roste p?esv?d?eni, ?e hodnota nemovitosti v ?ase se zvy?uje i p?es jeji opot?ebovavani. Toto spolu s dlouhodobym r?stem cen nemovitosti vedlo k tomu, ?e prudce vzrostl i po?et spekulativn? zakoupenych nemovitosti, co? dale zvy?ovalo cenu nemovitosti. Podle studie vypracovane Narodni asociaci obchodnik? s nemovitostmi bylo 23 procent v?ech koupenych dom? po?izeno jako investice , 13 procent pak byly tzv. druhe domy. ^[37] To znamena, ?e investo?i neo?ekavali zisk z najm? , ale r?st ceny. Nakup nemovitosti pak nebyl investici do realit, ale spekulaci . Co? v tomto objemu napl?uje definici spekulativni bubliny . ^{[38] [39]} Nove nemovitosti byly dvakrat a? t?ikrat prodany, ne? byla nemovitost koupena nespekulativn?. To utvo?ilo zaklad pro realitni bublinu, kdy se uva?uje rozdil prodejni ceny v?ech nemovitosti a jejich skute?ne hodnoty bez spekulace. ^[27]

Spekulaci urychleny r?st pak vedl ?adu bankovnich dom? k nazoru, ?e cena nemovitosti skute?n? v ?ase poroste i nadale a za?aly p?j?ovat i zcela nebonitnim klient?m. Tyto tzv. NINJA hypote?ni uv?ry ^{[p 4]} byly brzy poskytovany prakticky v?emi bankovnimi domy, nebo? ty opatrn?j?i necht?ly ztratit svou pozici na trhu.

Systemove nastaveni bankovniho trhu [ editovat | editovat zdroj ]

Jednou z prvotnich p?i?in hypote?ni krize bylo ?patne systemove nastaveni celeho odv?tvi, resp. regulace bank a bankovniho dozoru . ^[3] System toti? rezignoval na kontrolu bankovnictvi a za?al se sna?it o jeho regulaci ?i spi?e propojeni se statnimi zajmy. ^[40] Banky pak nem?ly dostate?nou motivaci k dodr?ovani princip?, ktere umo??uji jejich dlouhodobe fungovani na trhu .

Banky jsou povinny dodr?ovat tzv. kapitalovou p?im??enost a pravidla obez?etneho podnikani. ^[41] To znamena, ?e je autoritou (zpravidla centralni bankou ) v aktivech ur?en pom?r mezi vlastnim kapitalem a poskytnutymi uv?ry , ?im? se ma p?edchazet nedostate?ne likvidit? bank. Banky tak mohou poskytnout jen takove mno?stvi uv?r?, ktere v ur?ite krizove situaci neohrozi jejich existenci. Pokud se finan?ni instituce dostane na tento pom?r , m??e poskytovat uv?ry jen za p?edpokladu navy?eni vlastniho kapitalu , co? je velice nakladne. ^[41] Z tohoto d?vodu se banky ?asto uchyluji k tzv. sekuritizaci , co? v podstat? znamena, ?e se pohledavky z uv?ru slou?i do baliku, ktery je prodan nebankovni instituci (special purpose vehicle), banky si tim uvolni mo?nost pro dal?i p?j?ovani a zarove? ziskaji penize . Special purpose vehicle vystavi na budouci cash-flow z uv?rovych balik? obchodovatelne, postupovane cenne papiry tzv. CDO . ^{[p 7]} T?mto obligacim je nasledn? p?id?len rating , investi?ni banky je pote umisti na finan?ni trh a investo?i inkasuji cash-flow z p?vodnich p?j?ek. ^[42] D?le?ita je skute?nost, ?e banky nejsou nuceny dr?et poskytnute uv?ry ve svych rozvahach, ale vytva?i z nich tzv. strukturovane finan?ni nastroje. Tento system ma pro banky celou ?adu vyhod, z nich? nejzakladn?j?i spo?ivaji v tom, ?e banka p?esouva riziko na investora , uvol?uje si kapital pro dal?i expanzi a musi tvo?it men?i rezervy. ^[43] Nejv?t?i nevyhoda sekuritizace je na stran? investora, proto?e p?i nemo?nosti restrikce jsou transformovane pohledavky prakticky nedobytne. ^{[44] [45]} A?koli je sekuritizace chapana jako p?inos pro trh, tak p?i zp?sobu jakym byla americkymi bankami vyu?ivana, muselo ke krizi nutn? dojit. Banky toti? rizikove subprime hypoteky seskupily do bali?k?, ktere prodaly nebankovnim institucim. Pro poskytovatele uv?ru se timto stala d?le?it?j?i schopnost prodat uv?r dale, ne? schopnost klienta splatit uv?r. ^[46] Vytvo?eni a prodej strukturovanych derivat? provad?ly banky pomoci specializovany firem, ktere do dal?iho prodeje zapojily investi?ni banky, investi?ni a hedgeove fondy . Ratingove agentury tyto bali?ky ?patn? odhadly a p?i?adily jim vysoky rating, nasledn? pak byly tyto bali?ky prodany, co? ve svych d?sledcich roz?i?ilo krizi do celeho sv?ta . Sekuritizace tak zasadnim zp?sobem p?isp?la k roz?i?eni krize do celeho sv?ta, proto?e tyto dluhopisy pak ?asto skon?ily v portfoliich hedgeovych fond? , zahrani?nich institucionalnich investor? a v evropskych bankach, kde se ?asto staly p?edm?tem dal?i sekuritizace. Tato vicenasobna sekuritizace z nich ud?lala zcela ne?itelnou v?c, ktera byla kupovana pouze na zaklad? ratingu. Tento vyvoz hypote?ni krize umo?nil del?i fungovani a v?t?i znep?ehledn?ni hypote?niho trhu se zcela nerentabilnimi hypote?nimi uv?ry.

Pr?vodnim jevem tohoto procesu bylo vyu?ivani tzv. pakoveho efektu , co? znamena, ?e se na investice pou?ije kratkodoby dluh. P?edpokladane sni?eni rizik, ke kteremu do?lo diky sekuritizaci, tak vedlo k masivn?j?imu investovani, ktere dale zv?t?ovalo pakovy efekt.

Snaha udr?et si podil na trhu spolu s velkou konkurenci v oboru a mo?nosti sekuritizace vedla banky k ni??i kontrole bonity klient?. ^[47] Navic diky konkurenci v oboru za?aly byt nabizeny r?zne vyhodne uv?ry, kdy vlastn? prvni rok nebo dva platil klient zvyhodn?nou sazbu a tak mohl nabizejici obejit ov??eni bonity. ^[48] Diky poklesu a pravnimu zajmu do?lo k situaci, ?e za?aly byt roz?i?eny nejen subprime hypoteky, ^{[p 5]} ale uplatnily se i uv?ry NINJA. ^{[p 4]}

Dal?im systemovym problemem je, ?e prodejci hypotek jsou formou provizi p?imo zainteresovani na prodeji hypote?nich uv?r?. To v okam?iku, kdy finan?ni ustavy polevily v kontrole bonity klienta, vedlo k tomu, ?e se prodejci sna?ili hypote?ni uv?r prodat komukoli, a?koli museli v?d?t, ?e klient nebude schopen svym zavazk?m dostat.

Zm?ny v poji?t?ni rizik [ editovat | editovat zdroj ]

Z d?vodu masivniho rozvoje stinove ekonomiky musely finan?ni ustavy zm?nit system poji?t?ni rizik . Finan?ni instituce mezi sebou uzaviraly dohody o sm?n? uv?roveho selhani Credit default swap . ^{[p 8]} Co? je swapovy kontrakt , jim? se kupujici zavazuje platit prodavajicimu pravideln? ur?itou ?astku a prodavajici se zaru?uje vyrovnat ztratu, ktera by vznikla, pokud by nastala kreditni udalost referen?niho emitenta a zavazky vyplyvajici z podkladoveho aktiva by nebyly ?adn? placeny. Prodejce tedy plati nakup?imu poplatky a ten hradi ztraty v p?ipad? nesplaceni zavazk?. CDS umo??uje kupujicimu nevlastnit bazicky instrument zati?eny kreditnim rizikem a m??e se tak pojistit v??i kreditnimu riziku, kteremu neni vystaven. Toto neni u klasickeho poji?t?ni mo?ne. Dal?i zm?na oproti poji?t?ni spo?iva v mo?nosti u?etn? vykazovat CDS jejich tr?ni hodnotou . To v principu umo??uje, aby byl CDS kontrakt p?edm?tem spekulace .

Boj proti rasismu [ editovat | editovat zdroj ]

Politika ve Spojenych statech se postupn? dostala do situace, kdy se ?patna ekonomicka situace ?ernoch? a hispanc? stala p?edm?tem boje proti rasismu . Rasismus tak p?estal znamenat pravni, ekonomicke a spole?enske znevyhodn?ni, ale za?al znamenat i ekonomicky ?patnou situaci. Politici pak pova?ovali za nespravne, ?e existuje vy??i procento bilych obyvatel vlastnicich nemovitost. ^[49] Z tohoto d?vodu vznikly statem podporovane hypote?ni asociace ? GSE , ^{[p 9]} Fannie Mae ^{[p 10]} a Freddie Mac . ^{[p 11]} Tyto polostatni instituce slou?i k podpo?e vladni politiky a jsou zdrojem dlouhodobeho hromad?ni hypotek s nizkou bonitou klient? a take vydavaji hypote?nimi uv?ry kryte finan?ni derivaty. Banky tak byly nuceny p?j?ovat i lidem na zaklad? barvy pleti, na druhou stranu t?mto klient?m, takte? na zaklad? barvy pleti, poskytovaly hypote?ni uv?r na vy??i procento. ^{[50] [51]}

Ratingove agentury [ editovat | editovat zdroj ]

Fungovani ratingovych agentur se po vypuknuti hypote?ni krize stalo p?edm?tem pom?rn? velke kritiky jak ze strany politik?, tak ze strany ekonom?. Kritika se opira o skute?nost, ?e ratingove agentury i p?es n?ktera varovani p?id?lovaly bali?k?m slo?enych z hypotek diskutabilni navratnosti vysoky rating , ?im? podporovaly zajem o tento produkt. ^[52] Problem ratingovych agentur spo?iva v jejich nastaveni, ktere vzniklo ji? v roce 1975 , kdy Spojene staty vytvo?ily standard, pomoci n?ho? prakticky vyrobily monopol t?i ratingovych agentur. ^{[p 12] [53]} Tyto agentury vydavaji rating, jeho? cilem je ohodnotit rizika spojene s investici, ktera je pro investora nep?ehledna. Problemem je, ?e ohodnoceni ratingu neplati investor, ale emitent, co? se prav? do roku 1975 ned?lo. Z toho plyne podez?eni na propojeni mezi bankou vydavajici dluhopis a ratingove agentury. Toto podez?eni nejvyrazn?ji vyslovil hlavni prokurator statu Ohio Marc Dann, ktery vy?et?oval ratingove agentury pro podez?eni zam?rneho nadhodnoceni ratingu ?i alespo? zanedbani povinnosti spojenych s kvalitnim ohodnocenim. Tuto verzi potvrzuje nezavisly vyzkumny institut Credit Sights. Ratingove agentury se brani tim, ?e nem?ly dostate?ne podklady pro spravne ohodnoceni, dale poukazuji na skute?nost, ?e banky jim dodavaly zkreslene informace a ?e rizika tedy odhadly spravn?. Ratingovych agentur se take zastal Mortgage Bankers Association, ^{[p 13]} ktery potvrzuje, ?e banky davaji ratingovym agenturam nep?esne udaje. Poukazuje na skute?nost, ?e zatimco v roce 2000 bylo 3515 vy?et?ovani kv?li nespravn? poskytnutym dat?m, v roce 2006 jich bylo p?es 28 tisic a v roce 2007 jich bylo p?es 46 tisic. ^[54]

Moralni hazard [ editovat | editovat zdroj ]

Velmi ?asto sklo?ovanym d?vodem hypote?ni krize je tzv. moralni hazard , co? je terminus technicus z teorie tr?niho selhani pro stav, kdy se spole?nost ?i jedinec chovaji jinak v p?ipad?, ?e nesou plne riziko za sve ?iny a jinak v p?ipad?, ?e ho nasledkem n?jakych vliv? (zpravidla poji?t?nim ) nenesou. Neboli stav, kdy jeden ekonomicky subjekt p?i maximalizaci sveho u?itku sni?uje u?itek ostatnich u?astnik? tr?ni transakce na zaklad? jejich neinformovanosti. ^[55] Problem moralniho hazardu v teto krizi spo?iva v tom, ?e banky neinvestovaly svoje penize ( Merrill Lynch m?la jen t?i procenta sveho kapitalu ^[56] ), ale penize svych klient?, p?i?em? se v?dom? dopou?t?ly velkeho rizika s p?edpokladem, ?e je stat na zaklad? doktriny too big to fail nenecha zbankrotovat a napumpuje do nich dal?i penize. ^[57]

Pr?b?h hypote?ni krize [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2004 Fed zvedl zakladni urokovou sazbu z jednoho na t?i procenta, v roce 2005 zvy?ovani urokove sazby pokra?ovalo. ^[17] Po?atkem roku 2006 se objevily prvni signaly nazna?ujici bli?ici se problemy v podob? klesajiciho zajmu o hypoteky. ^[26] P?esto se Fed 29. ?ervna rozhodl zvednout zakladni urokovou sazbu o ?tvrt procentniho bodu na 5,25 procenta. ^[17] D?vodem k tomuto jednani byly obavy ze zvy?ene inflace , ktere se nakonec ukazaly jako bezp?edm?tne ^[58] a neznalost skute?neho rozsahu problemu, banky v tu dobu stale je?t? tajily rozsah problemu. Navy?ovani sazeb Fedu se s n?kolikatydennim zpo?d?nim promitalo do hypote?nich urokovych sazeb. T?icetileta fixni sazba se tak vy?plhala o jedno procento na 6,5 procent, u patnactilete fixace take do?lo k jednoprocentnimu r?stu a ta se tak dostala na hodnotu ?esti procent a variabiln? uro?eny uv?r vzrostl o 2 procenta na 5,5 procenta. ^[20] V let? roku 2006 do?lo k prudkemu poklesu zajmu o hypote?ni uv?ry, co? zastavilo nar?st cen nemovitosti a prodlou?ilo dobu jejich prodeje, ^[59] ktera se prodlou?ila ze ?ty? m?sic? na deset. Velice brzy na to dochazelo k problem?m se splacenim nejmen? bonitnich majitel? hypotek. ^[60] To tvo?ilo problem pouze bankam a danym lidem, proto?e tito lide svym neutracenim p?ili? neovliv?ovali tok pen?z na trhu. S kratkym zpo?d?nim se do problemu dostalo pom?rn? hodn? lidi ze st?edni t?idy , kte?i se pokusili nejprve sni?it vydaje na spot?ebni zbo?i . To se odrazilo p?edev?im v omezeni poptavky po statcich dlouhodobe spot?eby jako jsou automobily , nabytek , elektronika a stavebni material.

V roce 2007 pokra?oval r?st cen splatek, navic ?ad? lidi kon?ilo zvyhodn?ne obdobi, co? dost citeln? naru?ilo rodinne rozpo?ty. Za teto situace do?lo k vyraznemu zdra?eni benzinu ^[61] a potravin , co? bylo pro americke domacnosti natolik zat??ujici, ?e prudce vzrostl podil nesplacenych hypote?nich uv?r?. ^[62] Na podzim roku 2007 do?lo k situaci, kdy se po?et dom? zabavenych pro nesplaceni dostal na 0,83 procenta, co? byla rekordni hodnota od doby sledovani tohoto ukazatele. Po?et opo?d?nych plateb u hypote?nich uv?r? se dostal a? na hodnotu 5,82 procenta. ^[63] Zarove? se odhaduje, ?e realne nesplaceni hypote?nich uv?r? se pohybovalo kolem t?i procent ? ?ast klient? byla teprve ve fazi zpo?d?ni, po?et nesplacenych nehypote?nich uv?r? byl jednoprocentni. ^[63] V USA funguji hypote?ni uv?ry odli?n? od Evropy , proto?e vlastnikem nemovitosti je banka. Lide se stanou vlastnikem teprve a? uv?r splati. P?i nesplaceni pak banka d?m v dra?b? proda. P?ipadna ztrata p?i prodeji jde pak za bankou. V b??ne situaci je zaji?t?ni hypote?niho uv?ru nemovitosti dostate?ne, ale v okam?iku propadu cen nemovitosti bylo kryti nedostate?ne. Tim se banky dostaly do situace, kdy se s velkou ?asti neplaticich klient? nemohly domluvit na novem splatkovem kalenda?i a musely p?istoupit k hromadnemu zabavovani nemovitosti. Banky se pak pokou?ely nemovitosti prodat, co? vedlo k p?evisu nabidky nad poptavkou . To srazilo ceny dol?, ?im? se je?t? sni?ilo procento pokryti ztrat. Mimo problemu s poklesem ceny pak p?sobil plo?ny nezajem o nemovitosti, ktery byl zp?soben obavami, zda budou domacnosti schopny splacet, dale se projevila obava z pomalu rostouci nezam?stnanosti a v neposledni ?ad? i uvaha, ?e dojde k dal?imu padu cen nemovitosti. Proto banky na prodeji jedne nemovitosti dra?bou tratily cca padesat tisic americkych dolar?. ^[64]

Zpo?atku se p?edpokladalo, ?e se krize vicemen? stabilizuje sama, ale na podzim roku 2007 ji? bylo patrne, ?e hypote?ni krize p?er?sta v krizi likvidity . ^{[65] [66]} To ? spolu s nar?stem lidi neschopnych splacet hypote?ni uv?r ? vedlo Fed k reakci, o ni? se v??ilo, ?e by mohla problem vy?e?it ? sni?eni zakladni urokove sazby. Fed za?al plynule sni?ovat zakladni urokovou sazbu, ktera do jara 2008 klesla z 5,25 procenta na 2,25 procenta. V??ilo se, ?e banky sni?i uroky a tim se ulevi domacnostem s variabilnim urokem. Jen?e zatimco urokova sazba Fedu klesla b?hem p?l roku o t?i procentni body, sazby kratkodob? uro?enych hypote?nich uv?r? se za toto obdobi sni?ily pouze o p?l procentniho bodu, co? nijak neovlivnilo schopnost splacet. Banky se neodhodlaly k radikaln?j?imu sni?eni urok?, proto?e vy??i mar?i cht?ly vyrovnat ztraty, mimo to p?ehodnotily rizika u nejmen? bonitnich klient? a ponechavaly si vy??i rizikovou mar?i. ^[67] Dal?im problemem, ktery se objevil, byla skute?nost, ?e cele ?ad? klient? kon?ilo zvyhodn?ne obdobi na hypote?ni uv?r. V druhe polovin? roku 2007 se za?ala projevovat ned?v?ra mezi finan?nimi institucemi a banky postupn? za?aly hromadit hotovost, a proto musely omezovat poskytovani uv?r?. P?esto?e ji? bylo opravdu jasne, ?e se n?co d?je, banky se sna?ily zatajovat pravy stav v?ci. V tomto obdobi se krize za?ala p?elevat do jinych oblasti ekonomiky. B?hem ledna se za?aly propadat jednotlive burzy, p?i?em? m?si?ni propad na n?kterych sv?tovych burzach ?inil a? 25 procent. ^[68]

To, jaky ma hypote?ni krize rozsah, za?alo byt jasne 18. b?ezna 2008 , kdy JPMorgan Chase p?evzal Bear Stearns za 236 milion? americkych dolar?, p?i?em? Fed poskytl zaruky za 30 miliard americkych dolar?. K opravdovemu p?eliti do jinych oblasti ekonomiky, konkretn? do akciovych trh?, do?lo v za?i 2008 . V tu dobu ji? za?ala krize byt zajimava i pro media nev?nujici se ekonomice a lide za?ali v??it, ?e se skute?n? n?co d?je. Po?atkem za?i se do problem? dostala ?tvrta nejv?t?i investi?ni banka Lehman Brothers , jeji? akcie za?aly prudce oslabovat (b?hem p?l roku spadly ze ?edesati americkych dolar? na pouhe ?ty?i) ^[69] a 15. za?i byla nucena po?adat o ochranu p?ed v??iteli . ^[70] Prakticky ve stejnem okam?iku se do problem? dostala i Merrill Lynch , ktera byla nucena odepsat na realitnim trhu ztraty v ?adu n?kolika desitek miliard americkych dolar?. Ob? banky se sna?ily najit n?koho, kdo by jim p?j?il, ale brzy bylo jasne, ?e jejich jedinou nad?ji na zachranu je bu? akvizice , anebo fuze. A?koli se zpo?atku zdalo, ?e existuje nad?je, ?e se zachrani ob? banky, od patku 12. za?i bylo jasne, ?e jedinou nad?ji pro tyto ustavy je Bank of America , ktera se 15. za?i 2008 rozhodla pro slou?eni s Merrill Lynch, av?ak Lehman Brothers oznamila bankrot . ^[71]

Slou?eni Merrill Lynch do Bank of America doprovazely finan?ni injekce ze strany statu a to nejprve ve vy?i 25 miliard americkych dolar? pro Bank of America i Merril Lynch a nasledn? pak 20 miliard americkych dolar? a 118 miliard dolar? na zaji?t?ni ztratovych investic. ^{[72] [73]}

V okam?ik krachu Lehman Brothers se akciove burzy za?aly dale propadat a hypote?ni uv?ry p?estaly byt hlavnim d?vodem pokra?ovani krize. V tu chvili se ji? nehovo?i o hypote?ni krizi, ale sv?tove finan?ni krizi , ktera byla d?sledkem hypote?ni krize.

Zm?na hypote?ni krize na sv?tovou finan?ni krizi [ editovat | editovat zdroj ]

Hypote?ni krize vyvolala sv?tovou finan?ni krizi a stala se tak jeji nedilnou sou?asti. Obecn? plati, ?e pokud se pi?e o problemech hypotek, zda se, jakoby tyto problemy zmizely s krachem Lehman Brothers. Ve skute?nosti nezmizely, jen ustoupily hlavnimu zajmu medii a problem ?patnych hypote?nich uv?r? byl ?e?en v ramci celkovych problem? trhu.

Po krachu Lehman Brothers se finan?ni system potykal s nedostate?nou likviditou , insolventnosti finan?nich instituci, nar?stem volatility vynosovych m?r finan?nich instrument?, vyraznym poklesem hodnoty finan?nich a nefinan?nich aktiv a podstatnym sni?enim rozsahu alokace uspor ve finan?nim systemu. ^[48] V d?sledku toho neustala situaci nejv?t?i americka spo?itelna Washington Mutual a 25. za?i oznamila bankrot ? jedna se o nejv?t?i bankrot v d?jinach Spojenych stat?. ^[74]

V tom okam?iku p?estaly banky v obav? p?ed runem prakticky p?j?ovat penize, anebo p?j?ovaly jen na velmi vysoky urok. Tento stav se nazyva credit crunch . ^{[p 14]} To je pro ekonomiku ? zejmena v USA, kde je ekonomika postavena na dostupnosti pen?z ? velkym problemem. Firmy ve Spojenych statech financuji b??ne v?ci jako je vyplata mezd, platba dodavatel?m atp. pomoci bankovnich uv?r? ?i formou kratkodobych dluhopis? , ktere vyrovnavaji v okam?iku, kdy je jim proplacena faktura . Po za?i 2008 si mnoho firem nemohlo p?j?it provozni kapital a musely omezit vyrobu a sni?it stav zam?stnanc?. Lide za?ali men? utracet a firmam klesal odbyt. Krize likvidity tak zmrazila uv?rovy trh a kv?li sni?ene spot?eb? poklesl HDP , ?im? se ekonomika dostala do recese . Kv?li skute?nosti, ?e do cennych papir? krytych americkymi hypotekami investovala cela ?ada podnik? mimo USA, se krize stala celosv?tovou.

Hypote?ni krize se tim, jak p?erostla v krizi likvidity, stala klasickou ekonomickou krizi se v?emi jejimi projevy. Nevyhodou finan?ni krize vyvolanou hypote?ni krizi je, ?e znehodnoceni cen nemovitosti vede k situaci, kdy firmy nemaji ?im ru?it. Jeliko? firmam poklesl odbyt , byly nuceny omezit naklady . Nejv?t?im nakladem firem jsou mzdy , a proto ka?da krize sm??uje k omezeni vyroby a propou?t?ni zam?stnanc?. N?kterym spole?nostem tento proces umo?ni firmu zachranit, jine i p?es omezeni naklad? nakonec zkrachuji, ?im? ?asto vznikaji neuspokojene pohledavky . To vede banky k p?ehodnocovani st?edn?dobych i dlouhodobych finan?nich plan?, lepe prov??uji hodnotu zastav a lepe analyzuji uv?ry i klienty. Banky se vice soust?edi na kontrolu uv?roveho rizika . V obdobi krize se firmam zhor?uje scoring a rating , co? je?t? zvy?uje urokovou miru p?i p?j?ce, ^[75] co? je pro firmy, ktere pot?ebuji pro sv?j provoz kapital , dal?i problem. Banky sice i nadale p?j?uji, ale po?itaji si vy??i mar?i za vy??i riziko neobdr?eni pohledavek. Banky nadale po?aduji vy??i zaruky, co? je v okam?iku propadu cen nemovitosti pro firmy zna?ny problem. Tyto bankovni po?adavky jsou pro hospoda?sky r?st negativni, proto?e de facto ni?i provozni financovani podnik?, ktere pak musi odmitat zakazky. Timto p?istupem vlastn? rostou ?patne pohledavky a roz?i?uje se krize.

V nasledujicim obdobi se zjistilo, ?e tem?? v?echny v?t?i bankovni instituce dr?i zna?ne mno?stvi CDO americkych hypotek a ?e tedy nemaji dostate?ne kryti, ?im? vlastn? poru?uji kapitalovou p?im??enost. V tomto okam?iku mnoho velkych finan?nich dom? ohro?oval bankovni run . Banky tak v obav? o uchovavani hodnoty pen?z p?estaly p?j?ovat a sna?ily se bu? dr?et aktiva anebo je p?esunout na komoditni trh . Zajem o komodity zvy?il jejich cenu, ?im je?t? prohloubil krizi, nebo? lidem vzrostly naklady na b??ny ?ivot, co? zhor?ilo platebni moralku dlu?nik?.

Nasledky krize [ editovat | editovat zdroj ]

Hypote?ni krize postupn? p?erostla v krizi likvidity a banky se postupn? dostaly do situace, kdy m?ly malo finan?nich prost?edk?. Domacnosti se vlivem zvy?ujicich se m?si?nich splatek dostaly do platebni neschopnosti , co? vedlo k prodlou?eni doby prodeje, ?im? se samoz?ejm? prodlou?ila i doba po kterou banky ?ekaly na penize . Mnoho bank se tak dostalo do poti?i zp?sobenych nedostatkem likvidity , co? nabouralo finan?ni rovnovahu cash-flow . Nedostatek likvidity hrozil vyvolat situaci, kdy by nastal bankovni run , ktery by byl schopen naru?it finan?ni rovnovahu cele ekonomiky .

P?es kroky, ktere finan?ni instituce, staty a mezinarodni instituce podnikly, se z hypote?ni krize stal celosv?tovy problem prochazejici celou ekonomikou. Jako prvotni problem provazejici nedostate?nou likviditu se dostavily bankroty bank a poji??oven . Teprve pote nastal prudky pokles akcii na burze , ?im? se sni?ila hodnota firem, ktere v d?sledku toho nem?ly dostate?ne zaji?t?ni uv?r?. Penize, ktere investo?i a spekulanti nevyu?ivali na akciovych trzich, byly pou?ity na komoditnich trzich . Tim stouply ceny ropy , potravin , kov? obchodovatelnych na burze. To zvy?ilo vyrobni naklady a zdra?ilo v?ci denni pot?eby, ?im? se krize dale prohlubovala, proto?e lidem zbyvalo men? pen?z na splaceni hypotek. Snaha po sni?eni naklad? vedla k nar?stu nezam?stnanosti , co? nadale prohlubovalo krizi. Staty se do teto situace rozhodly pomoci velkym finan?nim ustav?m tim, ?e jim poskytly kapitalovou pomoc, ?im? do ekonomiky dostaly obrovske mno?stvi, zpravidla, infla?nich pen?z. To rozpoutalo na finan?nich trzich nejistotu ohledn? realne ceny pen?z a investo?i, spekulanti a banky p?enesly sva aktiva do zlata , ktere se tak stalo rekordn? drahe. Vysledkem t?chto trend? byl dal?i nar?st cen, ktery se p?enesl i mimo vysp?ly sv?t. V rozvojovych zemich tak lide za?ali mit problemy s obstaravanim potravin a p?edm?t? denni pot?eby, co? nakonec v ?ad? stat? vedlo k revolucim znamym jako arabske jaro .

Roz?i?eni do sv?ta [ editovat | editovat zdroj ]

Hypote?ni krize byla diky zp?sobu jakym byla provad?na sekuritizace roz?i?ena do celeho sv?ta, pomoci CDO vlastnily prakticky v?echny vyznamn?j?i banky n?jake americke hypoteky. Problemem bylo, ?e nikdo vlastn? nev?d?l, kolik t?chto bezcennych hypotek kdo vlastni. N?ktere banky vlastnily takove mno?stvi derivat? zalo?enych na americkych hypotekach, ?e jejich zachrana byla mo?na jen pomoci statnich p?j?ek a mnoho ekonom? se domniva, ?e zachrana byla odm?nou za nezodpov?dnost. Prvni takovou bankou byla Sachsen LB ^[76] a IKB Deutsche Industriebank ^[77] Ve druhe polovin? roku 2007 vznikla na mezibankovnim trhu ned?v?ra, ktera vedla k tomu, ?e si banky p?estaly p?j?ovat. Na to byla Evropska centralni banka nucena reagovat sni?enim zakladni urokove sazby. Podobnym zp?sobem reagovaly i ostatni centralni banky , ktere navic umo?nily bankam ?erpat nouzove uv?ry. ^{[p 15]} K tomuto kroku se banky odhodlavaji velmi nerady, proto?e ?erpani takovychto uv?r? vede k oslabeni viry klient? v jejich stabilitu a ?asto jsou takove ustavy ohro?eny bankovnim runem . Problemy spojene s nedostatkem likvidity vyvrcholily runem na britskou banku Northern Rock , jeji? problemy nebyly zp?sobeny vlastnictvim derivat?, ale zp?sobem financovani. Proto a?koli je tento run d?sledkem hypote?ni krize, nelze ho ji? pova?ovat za jeji sou?ast, ale pouze za nasledek.

V d?sledku hypote?ni krize se dostala do problem? cela ?ada stat?, pravd?podobn? nejv?t?i problemy m?l v teto souvislosti Island , jeho? ekonomika byla s americkou velmi provazana. V N?mecku se do problem? dostal ji? v polovin? za?i 2008 druhy nejv?t?i poskytovatel hypote?nich uv?r? Hypo Real Estate . ^[78] Ze spole?nosti ktere se obchoduji na frankfurtske burze , byl Hypo Real Estate prvni blue chip , ^{[p 16]} ktery po?adal o pomoc p?i ?e?eni krize vladu . N?mecko na Hypo Real Estate uplatnilo pravidlo too big to fail a poskytlo mu kapitalovou pomoc 100 miliard eur . ^[79] Pou?ivani tohoto terminu tak ziskalo velmi volny nadech, proto?e mo?nost, ?e by bankrot Hypo Real ohrozil cele hospoda?stvi je nulova ? v roce 2010 Hypo Real Estate nepro?lo zat??ovymi testy a byla doporu?ena jeho likvidace ^[80] N?mecka vlada cht?la zabranit hromadnemu vyb?ru pen?z z bank, a proto se rozhodla garantovat plnou vy?i soukromych vklad? u bank. Nasledkem n?mecke garance nezbylo Rakousku ne? tento krok ud?lat take, jeliko? se rakouska vlada obavala, ?e by do?lo k p?esunu pen?z z rakouskych do n?meckych bank. Tento efekt se projevil nap?. ve Velke Britanii , odkud p?esouvali vkladatele sve penize v okam?iku, kdy Irsko garantovalo tote?.

V ?ijnu 2008 n?mecka kancle?ka Angela Merkelova prosadila bali?ek na podporu bank. N?mecka vlada tak vy?lenila 500 miliard eur, ktere maji slou?it pro boj s finan?ni krizi, ^[81] p?i?em? 400 miliard eur je ur?eno na zaruky bank za ?patne uv?ry, zbyvajici ?ast je p?ima kapitalova pomoc a prost?edky pro vykoupeni ?patnych aktiv formou fondu, jeho? rozpo?et byl odd?len od vladniho rozpo?tu. ^[82] Rakousko pro stabilizaci bankovniho sektoru vy?lenilo 100 miliard eur a 2 miliardy eur na povzbuzeni ekonomicke konjunktury . ^[83] Tyto bali?ky, stejn? jako v USA, nep?inesly tem?? ?adne vysledky ? nap?. nezam?stnanost byla v lednu 2009 o tem?? procento vy??i ne? v prosinci. ^{[84] [85]} Banky hromadily kapital a dochazelo ke stejne krizi jako v USA, ktera se stejnym zp?sobem stala krizi likvidity.

?eska republika [ editovat | editovat zdroj ]

?eske republiky se hypote?ni krize p?imo netykala, nebo? jeji banky ani ob?ane nedr?eli nijak zajimave procento americkych hypotek. Dale u ?eskych bank uv?ry tvo?i cca 80 % depozitnich vklad?. Navic se banky v ?R ji? v polovin? roku 2008 rozhodly omezovat po?et uv?r?. V roce 2008 byl objem hypotek 117 miliard korun, zatimco v roce 2007 se jednalo o 142 miliard. Z toho pramenilo podcen?ni krize, jeho? se vlada a ministerstvo financi dopustilo. A?koli ?eska republika dale odhadovala r?st, bylo patrne, ?e se ji krize musi dotknout na zaklad? sni?eni spot?eby v zemich hlavniho exportu . Vlada sestavila NERV , co? m?la byt skupina ekonomickych expert? radicich vlad?. Nehled? na systemove nedostatky ji? v unoru 2009 NERV p?edstavil narodni protikrizovy plan . Je?t? p?ed tim vlada sni?ila dan? podnik?m a pou?ila rezervni fondy ministerstev na podporu zem?d?lstvi , co? se prakticky minulo u?inkem. Vlada zam??ila na ?e?eni otazky stimulace hospoda?skeho vyvoje a zamezeni nar?stu nezam?stnanosti . NERV spolu s vladou do?el k nazoru, ?e lze stimulovat jen nabidkovou stranu, nebo? stimulace poptavky by znamenala odliv kapitalu do zahrani?i. Plan se zam??il na podporu cash-flow firem a to p?edev?im pomoci osvobozeni zaloh na dan?, rozlo?eni splatkovych kalenda??, neuplat?ovani sankci, sni?eni socialniho poji?t?ni a zrychleni odpis?. Tento plan ji? po?ital se stagnaci, anebo maximaln? dvouprocentnim propadem, ^[86] tento odhad se nakonec ukazal take jako ?patny a propad byl nakonec 4,9 procenta. ^[87]

Zarove? s t?mito kroky se ?eska narodni banka pokusila intervenovat ve prosp?ch uv?roveho trhu a sna?ila se zmirnit nasledky finan?ni krize tim, ?e vyu?ila v?ech dostupnych nastroj? a sni?ila sazby dvoutydennich repo operaci , depozitni facility a marginalni zap?j?ni facility ^[88] na historicke minimum. Urokove miry bank v?ak p?esto dale stagnovaly, mezibankovni sazba PRIBOR spolu s rizikovou mar?i tedy udr?ely uroky na stejne hladin?. To vedlo ?NB k zavedeni dodavaci facility s mo?nosti ?erpat likviditu na dva tydny, nebo na t?i m?sice.

V ?eske republice m?la hypote?ni krize nejhor?i dopad na ?SOB , kde se zisk meziro?n? propadl o 90 procent, ale ?SOB p?esto vyd?lala po zdan?ni 1,034 miliard korun. ^[89] ?SOB tak odepsala zhruba 8,5 miliardy korun kv?li p?ecen?ni rizikovych CDO dluhopis?, ktere v?ak mohla ocenit na nulu, ?im? se zbavila budoucich rizik z jejich ztrat. O p?l miliardy ?SOB p?i?la, proto?e m?la podil v islandskych bankach a 300 milion? korun prod?lala krachem Lehman Brothers . ^[90] ?eska spo?itelna z?stala take ziskova i p?es odpis 1,9 miliardy v islandskych bankach a 300 milion? v Lehman Brothers. ^[91] Komer?ni banka zvy?ila zisk o 18 procent, a odepsala pouze 152 milion? korun v islandskych bankach. ^[92]

?e?eni krize [ editovat | editovat zdroj ]

Prvotnim ?e?enim krize, pro ktere se Spojene staty rozhodly, bylo sni?eni urokovych sazeb Fedem. A?koli sazby klesaly, uroky hypote?nich uv?r? z?staly na sve urovni, anebo klesly minimaln?. Takovy pokles nenapomohl ?e?eni, nebo? takto maly pokles dostate?n? neovlivnil mo?nosti lidi splacet uv?ry. Spojene staty pak do krize zasahovaly a? v okam?iku, kdy bankovni sektor krizi ?e?il kumulaci prost?edk?. V ten okam?ik za?ala krize likvidity, kterou se Spojene staty pokusily ?e?it, proto?e tento problem se dotyka prakticky celeho trhu. Prvnim krokem ministra financi Henry Paulsona byl plan na vykoupeni ?patnych hypote?nich uv?r?. Tento program byl nazvan TARP ^{[p 17]} a jeho podstata ?e?eni spo?ivala v p?edstav?, ?e vlada odkoupi ?patna aktiva, ktera stahuji banky do ztrat. Banky pak nebudou nuceny kumulovat prost?edky, co? zlikviduje krizi likvidity. Problem takoveho planu spo?iva v realizaci, nebo? vznika problem, jak tato aktiva ocenit. Bushova administrativa p?vodn? po?itala s tim, ?e vytvo?i jakousi konsolida?ni banku , ktera tyto uv?ry bude odkupovat. Problem s ocen?nim se v?ak nepoda?ilo odstranit, co? se ukazalo jako ne?e?itelna p?eka?ka, proto?e nadhodnocenim dojde k vy?erpani velkeho objemu pen?z a finan?nimu vy?erpani statu. P?i podhodnoceni aktiv stat bankam nejen nepom??e, ale dostane je do dal?i ztraty. ^[93] Proto byl TARP odmitnut a Bushova administrativa se rozhodla ekonomiku o?ivit pomoci kapitalovych injekci. Idea byla zhruba takova, ?e banky obdr?i penize za majetkove podily, ktere budou p?edany formou akcii. Banky pak m?ly ziskany kapital pou?it na nove uv?ry, co? m?lo sni?it po?et nedobytnych pohledavek. Banky by tak p?ekonaly krizi, tim by stoupla jejich hodnota a stat by prodejem akcioveho podilu ziskal zp?t investovane prost?edky. Na tento program bylo vy?len?no 700 miliard americkych dolar?, ale nakonec byla uvoln?na jen polovina. Banky v?ak kapital neinvestovaly do uv?r?, ale dr?ely jej formou rezerv na ztraty z jich? poskytnutych uv?r?. Vladni balik se i p?es podporu Fedu, ktery sni?il zakladni urokovou sazbu na 0,25 procenta, minul u?inkem. Ned?v?ra na mezibankovnim trhu neumo?nila srazit hypote?ni uv?ry zp?t, proto?e banky se rozhodly neriskovat a ponechaly si vy??i mar?i.

Po krachu TARPu ? v listopadu 2008 ? Henry Paulson p?edstavil novy program ? TALF , ^{[p 18]} ktery cht?l investor?m zp?istupnit uv?ry na cenne papiry sm??ujici do p?j?ek na automobily, studium a cenne papiry zalo?ene na kreditnich kartach. Na tento program bylo vyhrazeno 25?100 miliard americkych dolar? ze zachranneho bali?ku ur?eneho pro finan?ni sektor. Cilem tohoto programu bylo podpo?it spot?ebitelske vydaje USA, proto?e ty zaji??uji tem?? dv? t?etiny ekonomicke aktivity USA. ^[94] Tento program v?ak nedostal ?as, aby se mohl projevit, nebo? novy prezident USA ? Barack Obama p?edstavit sv?j vlastni bali?ek. Idea administrativy Baracka Obamy stoji p?edev?im na obrovskych vydajich do infrastruktury , modernizaci ?kol, ulevy na p?imych danich a sni?eni energetickych pot?eb vlady. ^[95] Tim cht?l Obama z?idit ?ty?i miliony pracovnich mist b?hem dvou let. ^[96] Nevyhodou tohoto planu byla nedostate?na likvidita bank. Jeliko? plan nevychazel, musel se Obama vratit k my?lence TARPu. Tim se vlastn? jeho politika navazala na politiku George Bushe , kdy za?ala pomoci bad bank odkupovat ?patn? investovane hypote?ni uv?ry. Rozdil mezi politikou Bushe a Obamy spo?iva jen ve zp?sobu, jakym se penize do ekonomiky nalevaji. ^[97]

Ministr financi Timothy Geithner se pokusil o?ivit uv?rovy trh tim, ?e zbavi finan?ni sektor problematickych aktiv. Programem Public-Private Investment Program navazal na TARP a TALF, ale cilen? se zam??il je?t? na o?i?t?ni bank od rizikovych uv?r?. Cilem bylo odstranit tyto uv?ry z bankovnich bilanci, ale stejn? jako p?edchozi plany nara?el na problem s ocen?nim. Tyto problemy vedly k navy?ovani kapitalu a dal?im odpis?m. Vyhodou Public-Private Investment Program je, ?e po?ita s vyznamnou u?asti soukromeho kapitalu a s podporou ve?ejnych financi od da?ovych poplatnik? z bali?ku TARP. P?edpokladana vy?e celkoveho objemu byla odhadovana na 500 miliard a? jeden bilion dolar?. Vlada po?itala se spolupraci Fedu a FDIC , ^{[p 19]} ktery vytva?el garance na p?j?ky pro nakup ?patnych uv?r?. Zapojenim soukromeho kapitalu se zvy?il objem pou?itych finan?nich prost?edk? a zefektivnilo se stanoveni cen aktiv, ktere byly provad?ny auk?nim prodejem s cilem vyhnout se jejich p?eplaceni. ^[98] Tento plan rozd?lil aktiva na dva druhy ^[99] a to na problemove uv?ry ? legacy loans a problemove cenne papiry ? legacy securities. U legacy loans m?lo vypo?adani prob?hnout vlo?enim balik? uv?r? do aukce, kde se ocenily, investor mohl pou?it p?j?ene prost?edky v pom?ru 6:1, p?i?em? p?j?ka bude kryta garanci Federalniho u?adu poji?t?ni vklad?. Prost?edky na nakup uv?ru jsou tvo?eny z poloviny vladnimi prost?edky a z poloviny soukromym kapitalem. Problemove cenne papiry m?ly mit pom?r vladniho a soukromeho kapitalu 1:1. Fondy m?ly vykupovat problemove dluhove cenne papiry, jako jsou MBS ^{[p 20]} a ABS . ^{[p 21]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Americka hypote?ni krize 2007 na Wikimedia Commons
• Community Reinvestment Act Archivovano 5. 11. 2011 na Wayback Machine .
• I. Valova Metody m??eni bankovnich rizik podle Basel II ^{[ nedostupny zdroj ]}