American Pie (pise?)

American Pie
American Pie
Singl od Don McLean
Z alba	American Pie
Vydano	?ijen 1971
Nahrano	26. kv?tna 1971
Format	Vinyl
?anr	folk rock
Delka	8:33 (album) ; 4:11 (singl, ?ast 1) ; 4:31 (singl, ?ast 2)
Vydavatelstvi	United Artists
Autor	Don McLean
Singly Don McLean chronologicky

? American Pie “ je pise?, kterou napsal americky folkrockovy zp?vak Don McLean a poprve ji vydal v roce 1971 na stejnojmennem albu American Pie . Opakovanym motivem textu pisn? je ? Den, kdy zem?ela hudba “ ( The Day the Music Died , ver? p?edchazejici ka?demu refrenu ), kdy tragicky zahynuli Buddy Holly , Ritchie Valens a The Big Bopper .

Pise? vy?la take na singlu , ov?em pro svou extremni delku (8,5 min ) byla nahravka rozp?lena na dv? ?asti, z nich? ka?da zaplnila jednu stranu desky. P?esto se tento singl na po?atku roku 1972 udr?el ?ty?i tydny na prvnim mist? v americke hitparad?, jako nejdel?i pise? v historii.

Pise? je basnicky za?ifrovanym kritickym komenta?em kulturnich prom?n 60. let , zejmena popularni hudby. Stala se jednou z nejslavn?j?ich a nejrozebiran?j?ich skladeb dekady (a mo?na celeho stoleti) a roku 2017 byla pro sv?j kulturni vyznam vybrana pro ulo?eni v Narodnim registru nahravek Knihovny Kongresu .

Interpretace textu [ editovat | editovat zdroj ]

Text pisn? ma 6 slok po 14 ver?ich , po ka?de nasleduje refren (ktery se na uplnem konci zopakuje dvakrat). Je napln?n symboly a vice ?i men? skrytymi odkazy na r?zne osoby a udalosti. Existuje mnoho vyklad? n?kterych frazi, sam McLean p?esne vysv?tleni nikdy neposkytl, pouze roku 2015 zve?ejnil sve poznamky k p?vodnimu rukopisu, ktere mnohe nazna?uji. V?t?ina interpret? chape text jako rozlou?eni se sny, nad?jemi, optimismem a virou ?nevinnych“ 50. let (Buddy Holly zem?el p?i letecke havarii roku 1959 a jeho smrt tak symbolicky uzav?ela jednu epochu) a jako pom?rn? s?iravou a nekompromisni kritiku let ?edesatych , jejich kontrakultury , dekadence , agresivni rockove hudby, popularity drog , hippies apod.; p?itom McLean sam (narozen 1945 ) byl genera?nim sou?asnikem mlade?e 60. let.

V textu patrn? vystupuji realne osobnosti, nap?. "?a?ek ("jester"), ktery si oblekl kabat Jamese Deana " ("In a coat he borrowed from James Dean") byva ztoto??ovan s Bobem Dylanem , ktery ma na obalu sveho nejslavn?j?iho alba The Freewheelin' Bob Dylan z roku 1963 skute?n? podobnou bundu jako James Dean ve svych filmech. McLean pat?il k t?m folka??m, kte?i Dylanovi neodpustili jeho p?echod k elektricke kyta?e , a tedy rocku . Dylan ma byt take "valicim se kamenem, ktereho obrostl mech" ("And moss grows fat on a rolling stone"), co? ma poukazovat na to, ?e na konci 60. let jeho slava ustoupila. Beatles jsou podle v?t?iny interpret? "ser?anti, co hraji pochodovou pise?" ("sergeants played a marching tune") ? tento ver? odkazuje na jejich asi nejslavn?j?i album Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band z roku 1967.

Zdaleka nejost?ej?i je v?ak kritika z?ejm? Rolling Stones a zejmena jejich zp?vaka Micka Jaggera , ktery vystupuje v pisni jako ?Jack Flash“ (co? je odkaz na pise? Rolling Stones Jumpin' Jack Flash ). O n?m McLean zpiva "Kdy? jsem ho sledoval na podiu, ruce se mi vzteky sviraly v p?st" ("Oh and as I watched him on the stage, My hands were clenched in fists of rage"). McLean nara?i p?edev?im na tragicky incident z rockoveho festivalu v Altamontu v prosinci 1969 , ktery Rolling Stones po?adali a vystupovali zde jako hlavni hv?zdy, a kam jako ochranku najali motorka?sky gang Hells Angels . Ten prav? b?hem vystoupeni Rolling Stones ubodal osmnactileteho studenta Mereditha Huntera, ktery t?sn? p?edtim tasil pistoli. Jagger se sice od mikrofonu sna?il v?avu pod podiem uklid?ovat (a z?ejm? nemohl vid?t, co se skute?n? stalo), p?esto pak ?elil kritice, ?e navzdory incidentu nep?eru?il vystoupeni. Podle n?kterych McLean dokonce v pisni ztoto??uje Jaggera se samotnym Satanem ve ver?i "vid?l jsem Satana, jak se pot??en? sm?je" ("I saw Satan laughing with delight"). Mohl byt ostatn? proti Stones popuzen u? jen jejich hitem Sympathy for the Devil , p?i n?m? v Altamontu vypukla rva?ka.

McLeanova kritika 60. let zjevn? vychazi (krom? pohledu ortodoxniho ? folka?e “) z konzervativn?-nabo?enskeho zakladu ("And the three men I admire most, The Father, Son, and the Holy Ghost" (...) "The church bells all were broken" (...) "Do you believe in rock and roll? Can music save your mortal soul?"). N?ktere ver?e maji dodnes mnoho vyklad? ? nap?iklad kym je min?n "kral a kralovna", jemu? zpiva "?a?ek", obvykle se sazi na prezidenta Kennedyho a jeho ?enu Jacqueline , Podle jinych je kralem min?n Pete Seeger , legenda americkeho folku, jeho? Dylan svou konverzi k rocku zradil a "ukradl mu trnovou korunu" ("The jester stole his thorny crown"), podle dal?ich pak Elvis Presley , jeho? sesadil z tr?nu nejv?t?i hudebni hv?zdy. K nejdiskutovan?j?im pak pat?i sam ust?edni motiv a nazev "(Miss) American pie"; podle v?eho jde o symbol slo?eny z "Miss America" a jable?neho kola?e (?American pie“), typickeho domaciho produktu americkych hospodyn?k, ktery je symbolem 50. let s jejich konzervativnim ?ivotnim stylem, zejmena ?en. ^[1]

Ohlas v kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Pise? se stala v?eobecn? znamym hitem a do?kala se n?kolika desitek coververzi ve vice jazycich. Z?ejm? nejznam?j?i z nich je od zp?va?ky Madonny z filmu P?i?ti spravna v?c ( The Next Best Thing , 2000). Tato Madonnina verze poprve vy?la na albu The Next Best Thing (Music from the Motion Picture) po?atkem roku 2000.

S autorovym svolenim pise? roku 1999 zparodoval Weird Al Yankovic , ktery ji p?etextoval pod nazvem The Saga Begins a p?evyprav?l v ni d?ni 1. dilu Hv?zdnych valek z pohledu Obi-Wan Kenobiho .

?eska coververze [ editovat | editovat zdroj ]

?eskou coververzi pisn? American Pie nazpival Pavel Bobek , s textem Michaela ?antovskeho nazvanym Pise? pro prazdny sal. Poprve vy?la na LP Zkus se ?ivotu dal smat v roce 1981 .