Alzheimerova choroba

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Degenerativni zm?ny na mozku u pacient? s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova choroba (zkracen? AD z angl. Alzheimer's disease ) je neurodegenerativni onemocn?ni mozku projevujici se ztratou nervovych bun?k v n?kterych ?astech mozku. Jedna se o nej?ast?j?i typ demence ? tzn. ztraty kognitivnich schopnosti ? u osob star?ich 65 let ? k prvnim p?iznak?m pat?i poruchy pam?ti , postupn? se p?idava po?kozeni kognitivnich a intelektualnich , ale i fyzickych schopnosti. Onemocn?ni popsal v roce 1906 n?mecky leka? Alois Alzheimer . [1]

Onemocn?ni se projevuje celou ?adou typickych p?iznak? v oblasti pam?ti (rychle zapominani , opakovani stejnych otazek, ztraceni p?edm?t? a jejich odkladani na nespravna mista, pok?iveni pam?ti), jazykovych schopnosti (obti?ne hledani spravnych slov, mezery v ?e?i, pou?ivani nespravnych slov ?i jednodu??ich slov pro slo?it?j?i my?lenku), orientaci v prostoru (problem s nalezenim cesty, ztraceni se), vykonnych funkcich (nespravna rozhodnuti, obti?e s planovanim relativn? jednoduchych aktivit) a chovani ( apatie , deprese , uzkost , vzn?tlivost a bludy ). [2]

P?i?iny [ editovat | editovat zdroj ]

P?i?iny Alzheimerovy choroby jsou velmi komplikovane a pravd?podobn? i pom?rn? variabilni. U tzv. familiarni Alzheimerovy choroby , ktera se objevuje v ranem v?ku (?asto ji? p?ed 60. rokem ?ivota), hraji velky vyznam geneticke p?i?iny. ?ast?j?i je ov?em tzv. sporadicka Alzheimerova choroba (85?90 % v?ech p?ipad? Alzheimerovy choroby), jeji? p?iznaky se poprve objevuji typicky mezi 60. a 70. rokem ?ivota. [3] Familiarni Alzheimerova choroba je obvykle zp?sobena vrozenymi mutacemi v n?kterych d?le?itych genech , jako je APP , tau a presenilin . [3] Prvotnim p?i?inam sporadicke Alzheimerovy choroby rozumi v?da men?, roli ale hraje obecne opot?ebeni tkani (patologie lysozom? , dysfunkce mitochondrii , oxidativni stres ?i zan?tlive projevy [3] ). P?edpoklada se, ?e jak familiarni, tak sporadicka Alzheimerova choroba nakonec vedou k hromad?ni amyloidu beta (Aβ) v mozkove tkani (a take hliniku ). [4] Aβ vznika rozkladem amyloidoveho prekurzoroveho proteinu (APP) a u zdravych osob je jeho vznik v rovnovaze s jeho rozkladem. Pokud t?lo produkuje p?ili? amyloidu beta nebo neni dostate?n? rychle rozkladan a odstra?ovan, vznikaji tzv. amyloidni plaky ? oblasti mozku p?edev?im v hipokampu a mozkove k??e , s velkou koncentraci akumulovaneho amyloidu beta. Dochazi k po?kozeni nervovych synapsi a axon? , tedy d?le?itych mozkovych struktur, jejich? naru?eni vede k ?irokemu spektru neurologickych projev?, je? jsou pro Alzheimerovu chorobu typicke. [3]

Ve vzacnych p?ipadech lze chorobou onemocn?t p?ijetim proteinu nemocneho ?lov?ka. [5]

Stadia nemoci [ editovat | editovat zdroj ]

Rane stadium [ editovat | editovat zdroj ]

Obti?ne dorozumivani, zapominani, zakladani v?ci, podeziravost, vztahova?nost, popirani problem? a poruchy pam?ti, dezorientace v ?ase, bloud?ni na znamych mistech, obti?ne rozhodovani a bezradnost, ztrata iniciativy, znamky deprese, uzkosti a agresivity, ztrata zajmu o koni?ky, zm?na osobnosti ? sobeckost a egocentri?nost.

St?edni stadium [ editovat | editovat zdroj ]

Poruchy soudnosti, nekriti?nost, prohlubovani zm?n osobnosti, neschopnost vykonavat b??ne aktivity jako je va?eni a nakupovani, pot?eba pomoci p?i vykonavani osobni hygieny a oblekani, obti?na komunikace, toulani, bloud?ni, poruchy chovani, halucinace, podezirani, stavy zmatenosti.

Pozdni stadium [ editovat | editovat zdroj ]

Poruchy p?ijmu potravy, nerozpoznani blizkych osob, ztrata schopnosti souvisle ?e?i, velke stavy zmatenosti, obti?na ch?ze, poruchy vylu?ovani mo?i a stolice, uplna ztrata sob?sta?nosti, upoutani na invalidni vozik, t?lesne i du?evni chatrani, hubnuti, smrt.

Diagnoza [ editovat | editovat zdroj ]

PET obraz mozku pacienta s Alzheimerovou chorobou (patrne je utlumeni ?innosti v parietalni (temenni) oblasti

Kriteria pro diagnozu Alzheimerovy choroby stanovuji dva hlavni dokumenty ? DSM-5 ( Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders , edice 5) a NIA-AA ( National Institute on Aging?Alzheimer’s Association Criteria ). Hodnoti se p?itomnost demence , nedostate?nosti v alespo? dvou kognitivnich oblastech, pozvolny nastup a progresivni zhor?ovani stavu a dale je nutne vylou?it dal?i mo?ne p?i?iny demence. Diagnozu je mo?ne podpo?it take biochemickym vy?et?enim mozkomi?niho moku (sni?ena hladina rozpustneho amyloidu Aβ42 a zvy?ena hladina proteinu tau ) a mozkovymi zobrazovacimi metodami, zejmena pozitronovou emisni tomografii (PET) a magnetickou rezonanci (MRI). [2]

Prevence [ editovat | editovat zdroj ]

V sou?asne dob? neexistuji dostate?ne d?kazy o jakekoliv preventivni technice, je? by jednozna?n? spolehliv? zabranila nastupu Alzheimerovy choroby. [6] [7] [8] [9] Vysledky vyzkumu v teto oblasti jsou pom?rn? r?znorode a proti?e?i si. V n?kterych studiich byl nalezen vztah mezi nap?. skladbou stravovani, kardiovaskularnimi onemocn?nimi, u?ivanim n?kterych le?iv a intelektualni aktivitou doty?neho, a rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. [10]

Le?ba [ editovat | editovat zdroj ]

Donepezil, jedno z le?iv podavanych pacient?m s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova choroba je v sou?asnosti nevyle?itelna a pou?ivana le?iva p?ina?i pacient?m jen pom?rn? nizky prosp?ch. [11] [12] Tzv. inhibitory acetylcholinesterazy ( tacrin , rivastigmin , galantamin a donepezil ) sni?uji degradaci acetylcholinu , co? vyrovnava ztratu acetylcholinu zp?sobenou degeneraci cholinergnich center v mozku. [13] [14] Dal?im pou?ivanym le?ivem je memantin ze skupiny inhibitor? NMDA receptor? . [15] [12] Medikace je spi?e dopl?ovana psychosocialni podporou pacient? a pe?i o nemocne.

Prognoza [ editovat | editovat zdroj ]

Choroba zpravidla neni diagnostikovana zcela v za?atcich a po diagnoze je st?edni delka do?iti 6 let. [16] Men? ne? 3 % pacient? ?iji po diagnoze dele ne? 14 let. [17] Nemoci podlehne 68 % pacient?, kte?i s ni byli diagnostikovani; [16] p?i?inou umrti nejsou zpravidla p?ime dopady neurodegenerace mozku, ale i nep?ime dopady nemoci, jako je ni??i odolnost v??i infekcim ( pneumonie ), krevni sra?eniny zp?sobene dlouhym pobytem na l??ku nebo poti?e s p?ijmem potravy. [18] [19] [20]

Epidemiologie [ editovat | editovat zdroj ]

Dle studie z roku 2000 trp?lo Alzheimerovou chorobou 1,6 % populace Spojenych stat? (ve v?kove skupin? 64?74 let take 1,6 %, ve v?kove skupin? 75?84 let 19 % a ve skupin? nad 84 let a? 42 % populace). [21] V rozvojovych zemich je onemocn?ni vzacn?j?i. [22] Kv?li starnuti populace po?et nemocnych s Alzheimerovou chorobou roste. [23] Pe?e o pacienty je velmi ?asov? i finan?n? naro?na a odhaduje se, ?e celosv?tove naklady na pe?i o pacienty s demenci v roce 2005 ?inily vice ne? 300 miliard americkych dolar? (>7 bilion? korun), tedy vice ne? ?ini nap?. naklady na zdravotni poti?e souvisejici s kou?enim nebo s cukrovkou . [23]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Alzheimer's disease na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Gale Encyclopedia of Medicine . P?iprava vydani Fundukian, LJ.. 4. vyd. [s.l.]: Gale, 2011. ISBN   978-1-4144-8646-8 . S. 167?181.  
  2. ↑ a b BUDSON, Andrew E.; SOLOMON, Paul R. Memory Loss, Alzheimer’s Disease, and Dementia: A Practical Guide for Clinicians . 2. vyd. [s.l.]: Elsevier, 2016. Dostupne online . ISBN   978-0-323-28661-9 .  
  3. ↑ a b c d CREWS, L., Masliah, E. Molecular mechanisms of neurodegeneration in Alzheimer's disease. Human Molecular Genetics . 2010-04-22, ro?. 19, ?is. R1, s. R12?R20. DOI 10.1093/hmg/ddq160 .  
  4. ↑ Aluminum is intricately associated with the neuropathology of familial Alzheimer's disease. medicalxpress.com [online]. 2021-04-09 [cit. 2022-01-28]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ Alzheimer se m??e p?ena?et z ?lov?ka na ?lov?ka, zjistili v?dci. echo24.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupne online .  
  6. ↑ KAWAS, Claudia H. Medications and diet: protective factors for AD?. Alzheimer Disease and Associated Disorders . 2006-09-01, ro?. 20, ?is. 3 Suppl 2, s. S89?96. PMID: 16917203 PMCID: PMC3373253. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 0893-0341 . PMID 16917203 .  
  7. ↑ LUCHSINGER, Jose A.; MAYEUX, Richard. Dietary factors and Alzheimer's disease. The Lancet. Neurology . 2004-10-01, ro?. 3, ?is. 10, s. 579?587. PMID: 15380154. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1474-4422 . DOI 10.1016/S1474-4422(04)00878-6 . PMID 15380154 .  
  8. ↑ LUCHSINGER, Jose A.; NOBLE, James M.; SCARMEAS, Nikolaos. Diet and Alzheimer's disease. Current Neurology and Neuroscience Reports . 2007-09-01, ro?. 7, ?is. 5, s. 366?372. PMID: 17764625. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1528-4042 . PMID 17764625 .  
  9. ↑ Independent Panel Finds Insufficient Evidence to Support Preventive Measures for Alzheimer’s Disease [online]. 2015-08-14 [cit. 2016-07-03]. Dostupne online .  
  10. ↑ SZEKELY, C. A.; BREITNER, J. C. S.; ZANDI, P. P. Prevention of Alzheimer's disease. International Review of Psychiatry (Abingdon, England) . 2007-12-01, ro?. 19, ?is. 6, s. 693?706. PMID: 18092245. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1369-1627 . DOI 10.1080/09540260701797944 . PMID 18092245 .  
  11. ↑ BIRKS, J.; HARVEY, R. J. Donepezil for dementia due to Alzheimer's disease. The Cochrane Database of Systematic Reviews . 2006-01-01, ?is. 1, s. CD001190. PMID: 16437430. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1469-493X . DOI 10.1002/14651858.CD001190.pub2 . PMID 16437430 .  
  12. ↑ a b Drugs for Alzheimer's disease: best avoided. No therapeutic advantage. Prescrire International . 2012-06-01, ro?. 21, ?is. 128, s. 150. PMID: 22822592. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1167-7422 . PMID 22822592 .  
  13. ↑ POHANKA, Miroslav. Cholinesterases, a target of pharmacology and toxicology. Biomedical Papers of the Medical Faculty of the University Palacky, Olomouc, Czechoslovakia . 2011-09-01, ro?. 155, ?is. 3, s. 219?229. PMID: 22286807. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1213-8118 . PMID 22286807 .  
  14. ↑ STAHL, S. M. The new cholinesterase inhibitors for Alzheimer's disease, Part 2: illustrating their mechanisms of action. The Journal of Clinical Psychiatry . 2000-11-01, ro?. 61, ?is. 11, s. 813?814. PMID: 11105732. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 0160-6689 . PMID 11105732 .  
  15. ↑ MCSHANE, R.; AREOSA SASTRE, A.; MINAKARAN, N. Memantine for dementia. The Cochrane Database of Systematic Reviews . 2006-01-01, ?is. 2, s. CD003154. PMID: 16625572. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1469-493X . DOI 10.1002/14651858.CD003154.pub5 . PMID 16625572 .  
  16. ↑ a b MOLSA, P.k.; MARTTILA, R.j.; RINNE, U.k. Survival and cause of death in Alzheimer's disease and multi-infarct dementia. Acta Neurologica Scandinavica . 1986-08-01, ro?. 74, ?is. 2, s. 103?107. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1600-0404 . DOI 10.1111/j.1600-0404.1986.tb04634.x . (anglicky)  
  17. ↑ MOLSA, P. K.; MARTTILA, R. J.; RINNE, U. K. Long-term survival and predictors of mortality in Alzheimer's disease and multi-infarct dementia. Acta Neurologica Scandinavica . 1995-03-01, ro?. 91, ?is. 3, s. 159?164. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1600-0404 . DOI 10.1111/j.1600-0404.1995.tb00426.x . (anglicky)  
  18. ↑ Study: Alzheimer’s Disease a Much Larger Cause of Death Than Reported. www.aan.com [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-08-29.  
  19. ↑ The later stages of dementia [online]. Alzheimer's Society [cit. 2016-07-03]. Dostupne online .  
  20. ↑ 'Car Talk' Host's Death: How Does Alzheimer's Disease Kill? [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupne online .  
  21. ↑ HEBERT, Liesi E.; SCHERR, Paul A.; BIENIAS, Julia L. Alzheimer disease in the US population: prevalence estimates using the 2000 census. Archives of Neurology . 2003-08-01, ro?. 60, ?is. 8, s. 1119?1122. PMID: 12925369. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 0003-9942 . DOI 10.1001/archneur.60.8.1119 . PMID 12925369 .  
  22. ↑ FERRI, Cleusa P.; PRINCE, Martin; BRAYNE, Carol. Global prevalence of dementia: a Delphi consensus study. Lancet (London, England) . 2005-12-17, ro?. 366, ?is. 9503, s. 2112?2117. PMID: 16360788 PMCID: PMC2850264. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1474-547X . DOI 10.1016/S0140-6736(05)67889-0 . PMID 16360788 .  
  23. ↑ a b QIU, Chengxuan; KIVIPELTO, Miia; VON STRAUSS, Eva. Epidemiology of Alzheimer's disease: occurrence, determinants, and strategies toward intervention. Dialogues in Clinical Neuroscience . 2009-01-01, ro?. 11, ?is. 2, s. 111?128. PMID: 19585947 PMCID: PMC3181909. Dostupne online [cit. 2016-07-03]. ISSN 1294-8322 . PMID 19585947 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Wikipedie neru?i za spravnost leka?skych informaci v tomto ?lanku. V p?ipad? pot?eby vyhledejte leka?e !
P?e?t?te si prosim pokyny pro vyu?iti ?lank? o zdravotnictvi .
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alzheimerova_choroba&oldid=23944705 “