Altenberg
|
|---|
 Radnice
|
 znak
|
| Poloha
|
|---|
| Sou?adnice
| 50°45′52″ s. ?.
,
13°45′28″ v. d.
|
|---|
| Nadmo?ska vy?ka
| 750
m n. m.
|
|---|
| ?asove pasmo
| UTC
+1
|
|---|
| Stat
| N?mecko
 N?mecko
|
|---|
| Spolkova zem?
| Sasko
|
|---|
| Zemsky okres
| Saske ?vycarsko-Vychodni Kru?ne hory
|
|---|
| Administrativni d?leni
| 22 mistnich ?asti
[1]
|
|---|
 |
| Rozloha a obyvatelstvo
|
|---|
| Rozloha
| 145,9 km²
|
|---|
| Po?et obyvatel
| 7 870 (2022)
[2]
|
|---|
| Hustota zalidn?ni
| 53,9 obyv./km²
|
|---|
| Etnicke slo?eni
| N?mci
99,1 %
[3]
|
|---|
| Nabo?enske slo?eni
| protestantstvi
27,9 %
?imskokatolicka cirkev
4,8 %
[3]
|
|---|
| Sprava
|
|---|
| Status
| m?sto
|
|---|
| Starosta
| Markus Wiesenberg (
CDU
)
|
|---|
| Vznik
| 12. stoleti
|
|---|
| Oficialni web
| www
.altenberg
.de
|
|---|
| Adresa obecniho u?adu
| Platz des Bergmanns 2
01773 Altenberg
|
|---|
| Telefonni p?edvolba
| 035052, 035054, 035056 a 035057
|
|---|
| PS?
| 01773 a 01778
|
|---|
| Ozna?eni vozidel
| PIR
,
DW
,
FTL
,
SEB
|
|---|
 multimedialni obsah
na
Commons
|
| N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Altenberg
je
laze?ske m?sto
na vychod?
n?mecke
spolkove zem?
Sasko
, na hranici s
?eskou republikou
, nedaleko
Cinovce
, ve vychodni ?asti
Kru?nych hor
. Nachazi se v
zemskem okresu Saske ?vycarsko-Vychodni Kru?ne hory
a ma
p?ibli?n? 7 900
[2]
obyvatel. Nejvy??im bodem je hora
Kahleberg
(905 metr?), odkud je mo?ne pozorovat cele m?sto s okolim.
Pomnik ly?a??
Potom, co zapo?ali hornici z
Krupky
a okoli pravd?podobn? u? ve 12. stoleti s t??bou
cinu
, pronikali postupn? v pozd?j?ich staletich dal do h?ebene Kru?nych hor ve snaze najit hlavni, je?t? v?t?i lo?iska. P?itom objevili nejd?ive lo?iska okolo Cinovce (1378 - prvni pisemna zminka) a teprve pote okolo roku 1440 v Altenbergu. V bezprost?edni blizkosti ?etnych dol?, v nich? se postupn? za?inalo s t??bou, vznikl pak v podob? rozptyleneho osidleni mistnich hornik? Altenberg. Zdej?i lo?iska se v pr?b?hu staleti stala nejd?le?it?j?imi lo?isky cinu ve st?edni Evrop?.
P?vodn? pat?ily pozemky panu z Bernsteinu, vlastnikovi panstvi Barenstein. V prosinci 1446 prodal ryti? Hans von Bernstein ?tvrty dil sveho panstvi saskemu
kurfi?tovi
, ?im? se kurfi?t stal jedinym vlastnikem rodiciho se Altenbergu. Na zaklad? vynosnosti lo?isek se oblast rychle prom?nila v jedno z nejd?le?it?j?ich hornickych st?edisek vychodniho Kru?noho?i. Hospoda?skych rozmach vedl brzy k tomu, ?e Altenberg obdr?el roku 1451 m?stske a trhove pravo. Jako m?sto byl Altenberg pisemn? zmin?n roku 1489
(Aldenberge)
a pote roku 1534
(Aldenbergk)
. P?vod jmena m?sta se da vysv?tlit jednoduchym spojenim -
"der alte Berg"
- stara hora. O masivni d?lni ?innosti, ktera probihala a? do 20. stoleti, sv?d?i dodnes mohutna
pinka
, trychty?, ktery vznikl propadem roku 1620, dale pak ?istirna cinu nebo ?tola
Neuschebert-Gluck
(Neuschebert-Gluck-Stollen)
, kde jsou znazorn?ny dobove metody t??by. Od p?elomu 18. a 19. stoleti za?aly dopl?ovat t??bu cinu i r?zne druhy ?ivnosti, nap?. produkce d?ev?nych hra?ek a slam?nych kv?tin.
V prvni polovin? 20. stoleti se Altenberg za?al prom??ovat diky sve poloze, v ni? se dlouho dr?i snih, a diky dobre dostupnosti (1923 - zavedeni ?eleznice) ve vyznamne centrum zimnich sport? v Kru?noho?i. V roce 1937 se tu konalo mistrovstvi N?mecka v ly?ovani.
8. kv?tna 1945 byla ?ast centra m?sta zni?ena hloubkovymi nalety
Rude armady
, ktere m?ly za cil zdecimovat prchajici n?mecke jednotky, sm??ujici do ?ech. 9. kv?tna zde krom? toho za nejasnych okolnosti vypukl velky po?ar, ktery zni?il na 120 obytnych dom?. V poslednich dnech valky tak bylo zni?eno zhruba 75% historickeho centra m?sta.
V 50. letech zapo?al rozvoj laze?stvi, jeho? hospoda?sky vyznam vyrazn? zesilil po roce 1991, kdy byla ve m?st? definitivn? ukon?ena t??ba. Roku 2004 byl m?stu ud?len u?edni titul
"Kurort"
- lazn?. Diky specialni vodole?b?, zvane te? Kneippova kura (dle
Sebastiana Kneippa
), je Altenberg ozna?ovan za
"Kneippkurort"
.
Altenberg se d?li na 22 mistnich ?asti.
[1]
V komunalnich volbach roku 2014 ziskali Nezavisli (Freie Wahler) 30,7 % hlas?, K?es?ansko-demokraticka unie (CDU) ziskala rovn?? 30,7 % hlas?, Levice (Die Linke) dosahla 11,7 %, Sdru?eni voli?? Geising (WVG) 8,7 %, Sdru?eni voli?? Barenstein (BWV) 7,5 % a Narodn? demokraticka strana N?mecka (NPD) 4,7 % hlas?. Zmin?ne strany pak zasedly v m?stskem zastupitelstvu. Starostou je Thomas Kirsten (Nezavisli).
Ve volbach starosty 12. ?ervna 2022 byl starostou zvolen
Markus Wiesenberg
za CDU, ktery ziskal 68,0 % hlas?.
[4]
Areal s bazeny v klinice Raupennest
Slou?enim s
Geisingem
se rozloha Altenbergu rozrostla na 146 km², ?im? vznikla nejv?t?i obec v zemskem okresu Saske ?vycarsko - Vychodni Kru?noho?i. Sou?asn? s tim vznikla jedna z nejv?t?ich turistickych oblasti v Kru?noho?i. V roce 2009 zde bylo napo?itano 423 000 p?enocovani, co? bylo 17 % v?ech registrovanych p?enocovani v zemskem okrese.
Cestovni ruch
a
laze?stvi
zaji??uji v Altenbergu a Geisingu na 1 800 pracovnich mist. Rehabilita?ni klinika Raupennest zam?stnava 170 lidi.
U nadra?i se nachazi supermarket Edeka. Kousek pod nim pak le?i dal?i supermarket Netto. Druhe Netto se naleza na kraji Altenbergu, sm?rem ke statni hranici. V?t?ina obchod? je soust?ed?na v Radni?ni ulici (
Rathausstraße
).
Od roku 1842 jsou ve zdej?im podniku
Altenberger
vyrab?ny
likery
. Likerka nabizi i pravidelne prohlidky pro ve?ejnost.
Po?tovni ko?ar p?ed nadra?im v Altenbergu
Altenberg le?i na silnici B 170, ktera p?es
Cinovec
spojuje
Dra??any
se severnimi ?echami a
Prahou
. Tato silnice se rozvinula od sveho postaveni ve ?ty?icatych letech 19. stoleti v jednu z nejd?le?it?j?ich spojnic mezi Saskem a ?echami. Jako E55 byla pozd?ji sou?asti panevropskeho dopravniho koridoru IV., ktery probihal ze
Skandinavie
do ji?ni Evropy. Po sjednoceni N?mecka a pozd?j?im roz?i?eni Evropske unie na vychod se vyrazn? zvy?il podil nakladni dopravy, jeliko? byl
hrani?ni p?echod Zinnwald-Georgenfeld
jedinym hrani?nim p?echodem mezi Saskem a ?echami, kudy sm?la nakladni auta neomezen? jezdit. Roku 2005 proji?d?lo Altenbergem zhruba 3 900 nakladnich aut denn?. Od b?ezna 2006 byla B 170 pro nakladni dopravu jedouci sm?rem do ?R uzav?ena. Tento stav trval a? do otev?eni noveho useku dalnice z
Dra??an
do
Usti nad Labem
v prosinci 2006. Altenberg je take napojen na
?elezni?ni tra? Heidenau?Altenberg
.
Ve m?st? se naleza gymnazium
Gluckauf-Gymnasium Dippoldiswalde/Altenberg
. Jedna se o pobo?ku gymnazia v
Dippoldiswalde
. Ob? gymnazia byla p?vodn? samostatna, ale v d?sledku klesajiciho po?tu ?ak? byla v roce 2004 slou?ena. Ve ?kolnim roce 2013/2014 dochazelo na gymnazium v Altenbergu celkem 362 ?ak?, zatimco v Dippoldiswalde 733.
Spodni ?ast sjezdovky s vlekem
Koupali?t? Kleiner Galgenteich
- V okoli jsou desitky kilometr? turistickych stezek, nap?. p?es hory
Geisingberg
nebo
Kahleberg
s mo?nosti p?kne vyhlidky. Nechybi ani cyklotrasy a trasy pro b??ka?e.
- Blizko m?sta se naleza bobova draha, vystav?na v letech 1982/83. Je dlouha 1 413 metr?, ma 17 zata?ek a p?ekonava p?evy?eni 122 metr?. Da se na ni dosahnout rychlosti a? 130 kilometr? za hodinu.
- V Altenbergu se naleza i letni bobova draha pro turisty
(Sommerrodelbahn)
, je? je nejdel?i v Sasku. V zim? je pobli? v provozu ly?a?sky vlek s um?lym zasn??enim.
- Sm?rem k ?eske hranici se v lese nachazi
Sparkassen-Arena Osterzgebirge
(voln? p?elo?eno - Arena spo?itelny pro Vychodni Kru?noho?i), kde se konaji pravideln? biatlon a zavody na b??kach.
- V let? je mistnim i nav?t?vnik?m k dispozici tzv. Maly ?ibeni?ni rybnik
(Kleiner Galgenteich)
, ktery p?vodn? slou?il jako zasobarna vody pro ?i?t?ni cinu a ktery byl po zavedeni vodniho potrubi do zdej?ich upraven na po?atku 20. stoleti p?em?n?n na koupali?t? a opat?en toboganem. Da se u n?j i kempovat.
- Velice vyhledavanou je i rehabilita?ni klinika
Raupennest
. Uvnit? se naleza n?kolik bazen? s r?znou teplotou, sauny a restaurace. Jeden bazen se naleza i venku. Diky vyh?ivani je p?istupny po cely rok.
- V m?stske ?asti Geising se nachazi brusla?ska hala.
Pohled z hory Kahleberg na Altenberg
- pinka
- hora Geisingberg s rozhlednou (p?istupna za dobreho po?asi)
- hora Kahleberg
- lovecky zame?ek Rehefeld v mistni ?asti
Rehefeld-Zaunhaus
- Georgenfeldske vrchovi?t?
v mistni ?asti
Zinnwald-Georgenfeld
- Hornicke muzeum Altenberg
(Bergbaumuseum Altenberg)
- otev?eno roku 1957, nachazi se v ji? v 16. stoleti postavene budov? upravny cinu, je? pro?la naro?nou rekonstrukci, ve spojeni se 180 metr? dlouho ?tolou
Neubeschert-Gluck
, p?istupne od roku 1971, ukazuje proces t??by a zpracovani cinu a? po kone?nou fazi
- Prohlidkovy d?l v mistni ?asti Zinnwald-Georgenfeld
(Besucherbergwerk "Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald")
- otev?en roku 1992, zhruba t?i kilometry dlouhy podzemni okruh vede a? k ?esko-n?mecke hranici
- Hornicke muzeum v mistni ?asti Zinnwald-Georgendfeld
(Museum Huthaus)
- od roku 1983 informuje o mistni historii, p?edev?im o t??b? rudy a ka?dodennim ?ivot? hornik?
- P?ihrani?ni nau?na hornicka stezka
Altenberg s pinkou a horou Geisingberg