Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Alexios II.
(?ecky
Αλ?ξιο? Β’ Κομνην??, Alexios II Komn?nos
, n?kdy latinsky
Alexius II. Comnenus
;
14. za?i
1169
?
?ijen
1183
,
Konstantinopol
), syn
byzantskeho cisa?e
Manuela I. Komnena
a jeho druhe ?eny
Marie z Antiochie
, byl byzantskym cisa?em v letech
1180
a?
1183
.
Alexios se narodil jako jediny legitimni syn cisa?e Manuela a jeho druhe choti, antiochijske princezny Marie. Alexiovo narozeni z?ejm? zp?sobilo zru?eni zasnoubeni jeho sestry Marie a despoty Alexia (pozd?j?iho
uherskeho krale
Bely III.
) a z toho plynouci zanik despotovych nastupnickych prav na cisa?sky tr?n, ktere p?e?ly na vytou?eneho Manuelova syna Alexia. Manuel byl v dob? Alexiova narozeni ji? padesatilety (*
1118
) a zem?el, ani? syn dosp?l ? v za?i roku
1180
ve v?ku jedena?edesati let. Kratce p?ed smrti je?t? oslavil svatbu Alexia s dcerou
francouzskeho krale
Ludvika VII.
Agnes
. Alexiovi bylo tehdy jedenact let a poru?nicke vlady se ujala v Konstantinopoli nenavid?na, prolatinsky orientovana cisa?ovna vdova Marie (Xene), za jeji? vlady Byzanc p?i?la o nadvladu na Balkan?: srbsky ?upan
Stefan Nemanja
a uhersky kral Bela III. (despota Alexios, ktery se roku
1173
ujal ve sve domovin? vlady) se osamostatnili a vymkli se vrchni kontrole byzantskeho cisa?e, pod kterou za Manuelovy vlady byli. Ani ve vnit?ni politice nebyla Alexiova regentka usp??na ? proti prolatinske vlad? v
Konstantinopoli
vypuklo povstani a povstalci povolali do ?ela bratrance zesnuleho Alexiova otce,
Andronika Komnena
, velmi protilatinsky orientovaneho. Povstani skon?ilo pro Alexiovu matku ne??astn?: byla Andronikem zbavena regentstvi a nakonec zardou?ena (
1182
). Pro Alexia to bylo je?t? krut?j?i tim, ?e byl donucen podepsat mat?in ortel smrti. Regentske vlady se ujal (nebo p?esn?ji ?e?eno tr?n uzurpoval) Andronikos Komnenos, ktery obratil v dosavadni politice ?i?e: rozvazal dohody a naru?il dobre vztahy s k?i?ackymi staty, p?stovane komnenovskymi cisa?i
Alexiem I.
,
Janem II.
, Manuelem I. i regentkou Marii a naopak uzav?el spojenectvi se sultanem
Saladinem
. Uzurpatorovi Andronikovi to nesta?ilo, a tak ve druhe polovin? roku
1183
zbavil ?ivota i pravoplatneho cisa?e, tehdy ?trnactileteho Alexia II., a ujal se jako
Andronikos I. Komnenos
samostatne vlady.
- ZAST?ROVA, Bohumila, a kol.
D?jiny Byzance
. Praha: Academia, 1992. 529 s.
ISBN
80-200-0454-8
.
- HROCHOVA, V?ra
;
HROCH, Miroslav
.
K?i?aci ve svate zemi
. 2. vyd. Praha: Mlada fronta, 1996. 289 s.
ISBN
80-204-0621-2
.
- DORAZIL, Otakar.
Vladcove v d?jinach Evropy (800?1648) 2
. Klatovy: Almyn, 1992. 208 s.
ISBN
80-901316-1-1
.
- DR?KA, Vaclav; PICKOVA, Dana.
D?jiny st?edov?ke Evropy
. Praha: Nakladatelstvi Ale? Sk?ivan ml., 2004.
ISBN
80-86493-11-3
.
