Alexander Hamilton
Portret Alexandera Hamiltona z roku 1806
1. ministr financi Spojenych stat? americkych
Ve funkci: 11. za?i 1789  ?  31. ledna 1795
Prezident	George Washington
Nastupce	Oliver Wolcott Jr.
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	Federaliste
Narozeni	11. ledna 1757 Charlestown
Umrti	12. ?ervence 1804 New York
P?i?ina umrti	st?elna rana
Misto poh?beni	Trinity Churchyard ( 40°42′28″ s. ?. , 74°0′45″ z. d. )
Cho?	Elizabeth Schuyler Hamilton (od 1780)
Rodi?e	James A. Hamilton a Rachel Faucitt Lavien
D?ti	Philip Hamilton Angelica Hamilton Alexander Hamilton Jr. James Alexander Hamilton William S. Hamilton Eliza Hamilton Holly John Church Hamilton
P?ibuzni	Philip Schuyler ( tchan )
Alma mater	Columbia College Kolumbijska univerzita Benicia High School
Profese	ekonom, filozof, vojak, advokat, politik, aide-de-camp, d?stojnik, spisovatel, obchodnik
Nabo?enstvi	None Episkopalni cirkev Spojenych stat? americkych
Ocen?ni	spole?nik Americke akademie um?ni a v?d
Podpis
Commons	Alexander Hamilton
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Alexander Hamilton ( 11. ledna 1755 ? 12. ?ervence 1804 ) byl americky vojak , pravnik , ekonom , jeden z Otc? zakladatel? a 1. ministr financi Spojenych stat? americkych .

Ministr financi [ editovat | editovat zdroj ]

Prezident George Washington ustanovil Hamiltona prvnim ministrem financi USA 11. za?i 1789. V u?adu z?stal do konce ledna 1795. ?ada vladnich struktur USA byla vytvo?ena b?hem prav? t?chto p?ti let, po?inaje skladbou a funkci samotneho kabinetu. Forrest McDonald Hamiltona kritizoval za to, ?e si p?itom vzal za vzor britskeho stra?ce statniho pokladu stejn?, jako britsky u?ad premiera; Hamilton m?l po dobu volebniho obdobi George Washingtona vysadni postaveni a dohli?el na sve kolegy ve vlad?, proto?e Washington si cenil Hamiltonovych rad a podporoval jeho zasahovani i mimo samotny rezort financi.

Hamilton v poslednich dvou letech v u?adu podal Kongresu Spojenych stat? p?t vyznamnych zprav:

• Prvni zprava o ve?ejnem uv?ru (First Report on the Public Credit) podana 14. ledna 1790.
• Operace podle zakona o ponechani dani z importu (Operations of the Act Laying Duties on Imports), p?ednesena v Kongresu 23. dubna 1790.
• Druha zprava o ve?ejnem uv?ru: Zprava o Narodni bance (Second Report on Public Credit: Report on a National Bank) podana 14. prosince 1790.
• Zprava o z?izeni ra?by minci (Report on the Establishment of a Mint) z 28. ledna 1791.
• Zprava o tovarnach (Report on Manufactures), podana 5. prosince 1791.

Dilo, postoje a politicky odkaz [ editovat | editovat zdroj ]

Je spoluautorem List? federalist? (spole?n? s Jamesem Madisonem a Johnem Jayem ) slou?icich k voln?j?i interpretaci Ustavy Spojenych stat? pro p?ijimani budoucich zakon?. Jako ministr financi razil koncepci p?evzeti statniho dluhu jednotlivych stat? USA federalni vladou , vytvo?eni spole?neho rozpo?tu a s podporou George Washingtona take ustaveni centralni banky USA ( Bank of the United States ). Za tyto kroky byl ?asto kritizovan ?adami formujici se opozice v ?ele s Thomasem Jeffersonem a Jamesem Madisonem , nebo? ti si tuto snahu sjednoceni a kontroly finan?ni politiky ztoto??ovali s p?ede?lou kolonialni britskou nadvladou . Hamilton se znelibil te? politickou odm??enosti, jakou choval k udalostem Velke francouzske revoluce , s ni? v te dob? v?t?ina obyvatel USA sympatizovala. Roku 1791 zalo?il Federalistickou stranu Spojenych stat? , prvni politickou stranu ve Spojenych statech, p?edch?dkyni dne?ni Republikanske strany Spojenych stat? .

Zem?el roku 1804 ve st?eleckem duelu s Aaronem Burrem , svym dlouholetym politickym rivalem, ve Weehawkenu ve stat? New Jersey .

V um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2015 m?l na Broadwayi premieru muzikal Hamilton , ktery pojednava o jeho ?ivot?. ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Joseph J. Ellis - Jeho Excelence George Washington ISBN   80-7341-741-3

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Alexander Hamilton na Wikimedia Commons