Aleksander Prystor
Narozeni	2. ledna 1874 Vilnius
Umrti	1941 (ve v?ku 66?67 let) V?znice Butyrka nebo Moskva
P?i?ina umrti	uplavice
Alma mater	Fakulta fyziky a matematiky Imperatorske moskevske univerzity
Povolani	d?stojnik a politik
Ocen?ni	st?ibrny k?i? ?adu Virtuti Militari Army of Central Lithuania Cross of Merit komtur ?adu rumunske koruny velkok?i? ?adu Kristova Officer's badge "Parasol" … vice na Wikidatech
Politicke strany	Polska socialisticka strana Bezpartijni blok pro spolupraci s vladou Oboz Zjednoczenia Narodowego (OZN)
Funkce	premier Polska (1931?1933) Mar?al Senatu Polske republiky (1935?1938)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Aleksander Bła?ej Prystor ( 2. ledna 1874 Vilnius ? 1941 Moskva ) byl polsky politik a vojak . N?kdy je ozna?ovan za t?etiho nejmocn?j?iho mu?e Piłsudskeho sana?niho re?imu . ^[1] Od 27. kv?tna 1931 do 9. kv?tna 1933 byl polskym premierem . Byl te? ministrem valky, ministrem prace a ministrem obchodu a pr?myslu. V letech 1935?1938 byl p?edsedou polskeho senatu. Jako mnoho dal?ich osobnosti polske druhe republiky a sanace byl svobodnym zedna?em . Zem?el v ruskem v?zeni.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se na uzemi dne?ni Litvy (tehdy Ruskeho imperia ), v rodin? ?elezni?a?e. ^[2] Vystudoval matematiku a fyziku na Carske moskevske univerzit?. Po absolutoriu v roce 1900 se rozhodl studovat je?t? medicinu na univerzit? v Tartu , ale studia nedokon?il a v let? 1902 se vratil do Vilniusu, kde p?ijal praci v bance. Mezi listopadem 1903 a za?im 1904 slou?il v 16. ?enijnim praporu Ruske imperialni armady . N?kdy na po?atku 20. stoleti se p?ipojil k Polske socialisticke stran? a stal se blizkym spolupracovnikem Jozefa Piłsudskeho. V za?i 1903 opustil Vilnius a odjel do ?vycarska , aby tam spole?n? s Pilsudskim a dal?imi aktivisty absolvoval vojensky vycvik, aby mohli zahajit ozbrojeny odboj proti Rus?m. V roce 1904 Prystor spolu s Jozefem Kwiatkem, Walery Sławkem a Boleslawem Jedrzejowskim zorganizovali ve?ejne protesty proti nasilnemu odvodu etnickych Polak? do ruske armady, pro boj v rusko-japonske valce . Sestrojil te? bomby, ktere po?kodily pomnik ruskeho cara Alexandra III. Na za?atku roku 1905 se Prystor stal jednim z v?dc? odbojove organizace Polske socialisticke strany. Pod pseudonymem Katajama organizoval skupiny aktivist? ve Var?av? a v b?eznu teho? roku provedl atentat na ruskeho policistu Karla Nolkena. Pozd?ji se u?astnil ?ady bankovnich loupe?i, sabota?i i teroristickych utok? na vojaky a policisty. Po rozkolu ve stran? vstoupil do Polske socialisticke strany ? Revolu?ni frakce a v roce 1906 ode?el z Kongresoveho Polska do Krakova , ktery se tehdy nachazel v Rakousko-Uhersku . 26. za?i 1908 byl Prystor jednim z u?astnik? legendarni vlakove loupe?e v Bezdanech. Zarove? se aktivn? zapojoval do ?innosti Svazu aktivniho boje ( Zwi?zek Walki Czynnej ). 28. b?ezna 1912 byl ve Var?av? zat?en ruskou tajnou slu?bou Ochrankou . Po dvou letech v?zn?ni ve var?avske Citadele byl v roce 1914 odsouzen k 7 let?m vyhnanstvi a poslan do v?zeni v Orjolu . Propu?t?n byl po unorove revoluci , 17. b?ezna 1917. Pak pokra?oval v praci pro Polskou socialistickou stranu. Po dobyti Minsku n?meckou cisa?skou armadou (kv?ten 1918) odjel do Var?avy, aby se p?ipojil k Polske vojenske organizaci. Spolu s dal?imi aktivisty p?ipravoval atentat na generala Hanse Hartwiga von Beselera , ale utok byl zru?en. 10. listopadu 1918 byl Prystor mezi u?edniky, kte?i p?ivitali Jozefa Piłsudskeho na var?avskem Hlavnim nadra?i. Prystor byl te? kmotrem Pilsudskeho prvni dcery Wandy, narozene 7. unora 1918.

Od roku 1918 do roku 1919 pracoval na ministerstvu prace a socialni politiky. V dubnu 1919 byl pobo?nikem generala Lucjana Zeligowskeho a u?astnil se utoku na Vilnius. V ?ervnu 1920 se dobrovoln? p?ihlasil do armady, aby bojoval v polsko-sov?tske valce . V ?ervenci byl jmenovan velitelem roty 201. p??iho pluku dobrovolnicke divize, kteremu velel Adam Koc. Prystor se b?hem boj? vyznamenal. P?ed bitvou u Var?avy byl Piłsudskym odvolan z fronty a stal se jeho osobnim asistentem. Prystor z?stal v polske armad? a? do roku 1925. Po povy?eni na majora byl p?elo?en do ?ela mistni kancela?e Wojskowa Komenda Uzupelnien (armadni naborovy u?ad) ve Vilniusu a spolu se svou rodinou se usadil ve vesnici Borki kousek za m?stem. I kdy? z?stal blizkym spolupracovnikem Pilsudskeho, nezu?astnil se jeho kv?tnoveho p?evratu v roce 1926. Z?stal ve Vilniusu, stejn? jako Edward ?migły-Rydz . Po p?evratu byl Prystor Pilsudskym p?esunut do u?adu ministra vojenskych zale?itosti a nasledujici t?i roky stal Pilsudskemu po boku, u?astnil se v?ech sch?zi a vojenskych rad, v?etn? t?ch ozna?enych jako p?isn? tajne. Prystor byl jednim z mala mu?? v Polsku s p?imym p?istupem k Pilsudskemu, v kteroukoli denni i no?ni dobu. ?il i ve stejne rezidenci jako on, v Belwederu.

Dne 30. dubna 1927 byl povy?en na podplukovnika a za?al pracovat na Hlavnim u?ad? generalniho inspektora branne moci, kde byl odpov?dny za odstran?ni t?ch d?stojnik?, kte?i se postavili proti sana?nimu re?imu. 26. dubna 1929 byl jmenovan ministrem prace a socialnich v?ci ve vlad? Kazimierze Bartla . Ve funkci ho zastihla velka hospoda?ska krize . Poda?ilo se mu zvy?it davky v nezam?stnanosti a zorganizovat program ve?ejnych praci. Op?t se stal ministrem prace a socialnich v?ci v pate vlad? Kazimierze Bartla. Na tomto postu z?stal i ve vladach Walery Sławka a Jozefa Piłsudskeho. V roce 1931 byl zvolen do Sejmu jako ?len provladniho Nestranickeho bloku pro spolupraci s vladou. Z?stal v polskem parlamentu a? do roku 1935. V prosinci 1930 byl jmenovan ministrem obchodu a pr?myslu. 27. kv?tna 1931 se stal p?edsedou vlady Polska. Byl pova?ovan za slab?iho premiera, ktery se vyhybal reformam. Jeho politika vedla k poklesu investic a prohloubeni recese. Ve sve funkci z?stal a? do kv?tna 1933, kdy si Jozef Piłsudski vy?adal jeho odvolani. D?vodem byl s nejv?t?i pravd?podobnosti osobni konflikt mezi Prystorovou man?elkou Janinou a Pilsudskeho man?elkou Aleksandrou.

V roce 1934 se Prystor vydal na soukromou cestu do Litvy, b?hem ktere hovo?il s hlavnimi litevskymi politiky, v?etn? prezidente Antanase Smetony . Jednani v?ak byla neusp??na. Po smrti Pilsudskeho v kv?tnu 1935 byl spojen se skupinou Waleryho Sławka, ktera po?ala byt zatla?ovana do ustrani. V roce 1935 se stal senatorem. 4. ?ijna 1935 byl zvolen p?edsedou polskeho Senatu a v teto funkci setrval a? do 27. listopadu 1938, kdy prezident Ignacy Mo?cicki polsky parlament rozpustil. Po parlamentnich volbach v roce 1938 byl znovu zvolen do Senatu. 9. b?ezna 1939 pronesl projev, v n?m? tvrd? kritizoval politiku vlady a Tabora narodni jednoty. Mimo jine tvrdil, ?e parlament, zvoleny v nedemokratickem hlasovani, nema ?adne moralni pravo volit noveho prezidenta v roce 1940.

Po n?mecke invazi do Polska v roce 1939 Prystor uprchl do neutralni Litvy, kde v Kaunasu pomahal polskym uprchlik?m. ^[3] Po okupaci pobaltskych stat? Sov?tskym svazem byl zat?en tajnou slu?bou NKVD . Stalo se tak n?kdy v ?ervnu 1940. Navzdory svemu v?ku 66 let byl p?evezen do nechvaln? proslule v?znice v sidle tajne slu?by Lubjanka . V ?ervenci 1940 byl odsouzen k trestu smrti a v ?ervenci 1941 mu byl trest zm?n?n na 10 let v?zeni. Brzy pote onemocn?l uplavici a zem?el v nemocnici ve v?znici Butyrka . P?esne datum jeho smrti neni znamo. Podle byvaleho polskeho premiera Leona Kozłowskeho , ktery byl rovn?? dr?en v Lubjance, Prystor s nejv?t?i pravd?podobnosti zem?el v srpnu 1941. Polsky historik Władysław Pobog-Malinowski tvrdi, ?e smrt nastala v ?ijnu 1941.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Aleksander Prystor na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Aleksander Prystor na Wikimedia Commons