Albrecht Fridrich Rakousko-T??insky
(
3. srpna
1817
,
Vide?
?
18. unora
1895
,
Arco
, tehdy
Rakousko-Uhersko
, dnes
Italie
) byl t??insky
kni?e
, rakousky
arcivevoda
a
vojev?dce
. Pochazel z t??inske v?tve
habsbursko-lotrinske dynastie
.
Byl nejstar?im synem t??inskeho kni?ete
Karla Ludvika Rakousko-T??inskeho
a
Jind?i?ky Nasavsko-Weilburske
. Byl vnukem cisa?e
Leopolda II.
Jeho vychova, jak bylo zvykem, probihala ve vojenskem duchu. Jeho otec
arcivevoda
Karel se sna?il vychovat ze sveho syna vojaka a skv?leho vojev?dce, ktery by ?el v jeho ?lep?jich. Albrechtovo u?eni za?alo je?t? p?ed jeho ?estymi narozeninami.
[1]
Mezi jeho u?itele pat?ili nap?.
dr. Jan Bihler
,
arcibiskup
Leopold Maximilian hrab? Firmian
, nebo
plukovnik
Karel Cerrini de Monte Valachi. Maly Albrecht byl spi?e technicky zalo?eny, jeho oblibenym p?edm?tem se stala matematika.
U? jako t?inactilety se stal majitelem
p??iho pluku ?. 44.
a byl jmenovan ryti?em
?adu zlateho rouna
. Od roku
1832
ho u?ili rakou?ti odbornici v oblasti taktiky, opev?ovani a v dal?ich vojenskych p?edm?tech.
[2]
Vojenskou historii Albrechta vyu?oval sam arcivevoda
Karel
, ktery se zarove? v?noval prakticke strance Albrechtovy vychovy. V roce
1836
doprovazel sveho otce do Prahy na korunovaci cisa?e
Ferdinanda I.
?eskym kralem.
Roku
1837
nastoupil vojenskou slu?bu a jako 2. plukovnik byl p?id?len k p??imu pluku ?. 13 barona Wimpffena. O dva roky pozd?ji p?sobil u kyrysnickeho pluku ?. 4 barona Mengena. V roce
1840
byl generalmajorem brigady ve
?tyrskem Hradci
a roku
1843
polni podmar?alek u moravskeho vrchniho veleni. V roce
1845
velel jako general v
Dolnich
a
Hornich Rakousich
a
Salcburku
.
V b?eznu 1848 ?elil revoluci ve Vidni. V letech
1848
a?
1849
se u?astnil boj? v
Italii
pod velenim polniho mar?ala
Radeckeho
. Roku 1849, po
bitv? u Novary
byl vyznamenan
ryti?skym k?i?em
vojenskeho ?adu Marie Terezie
.
[3]
Pote vyst?idal n?kolik velitelskych funkci. V letech
1851
a?
1860
byl vojenskym a generalnim guvernerem v
Uhrach
, pote vrchnim velitelem rakouske armady v Italii. Za
prusko-rakouske valky
v roce
1866
porazil na
ji?ni front?
italska vojska
u Custozzy
a byl cisa?em
Franti?kem Josefem I.
odm?n?n
velkok?i?em ?adu Marie Terezie
a jmenovan vrchnim velitelem armady. V roce
1867
na protest proti
rakousko-uherskemu vyrovnani
odstoupil z ?ela armady. Roku
1869
se stal generalnim inspektorem rakousko-uherske armady.
Albrecht se stal ?edou eminenci tem?? ve v?ech vojenskych zale?itostech. Sna?il se o zlep?eni vztah? mezi
Rakousko-Uherskem
a
Ruskem
. Byl hlavou protin?mecke strany u vide?skeho dvora. Proto?e nem?l mu?skeho d?dice, adoptoval syny po svem bratrovi
Karlu Ferdinandovi
.
[4]
Byli jimi arcivevodove
Bed?ich
,
[5]
Karel ?t?pan
a
Ev?en
. Pat?il k nejbohat?im ?len?m habsburskeho rodu a vlastnil ?adu panstvi nap?. panstvi Ungarisch-Altenburg a Bellye, statky Saybusch, ?idlochovice na Morav? a Frydek ve Slezsku. Na svych statcich budoval parni mlyny, lihovary a rafinerie, olejarny, syrarny a cukrovary.
[6]
Zalo?il n?kolik dilen na impregnovani telegrafnich sloup?. Take byl d?dicem um?lecke sbirky ?
Albertina
“. Jedinou p?eka?kou ve sta?i byl jeho zhor?ujici se zrak. Na sklonku ?ivota u? byl tem?? slepy. Abrecht Fridrich byl symbolem doby
absolutismu
,
centralismu
a d?iv?j?ich hodnot. Zem?el v roce
1895
v Arcu. Poh?ben je v
kapucinske krypt? ve Vidni
.
V roce 1844 se o?enil s
Hildegardou
, dcerou bavorskeho krale
Ludvika I.
, se kterou m?l t?i d?ti. Dosp?losti se do?ila pouze nejstar?i dcera.
- Marie Terezie
(15. ?ervence 1845 ? 8. ?ijna 1927), ? 1865
Filip Wurttembersky
(30. ?ervence 1838 ? 11. ?ijna 1917), vevoda wurttembersky
- Karel Albrecht (3. ledna 1847 ? 19. ?ervence 1848)
- Matylda Marie
(25. ledna 1849 ? 6. ?ervna 1867), zem?ela na nasledky popalenin utrp?nych p?i po?aru
- Gedanken uber den militarischen Geist
, Wien 1869
- Erster offizieller Bericht uber die Schlacht bei Custozza am 24. Juni 1866
, in: Osterreichische Militarische Zeitschrift, Jahrgang 1866, Nr. 2
- Instruction fur die Generalitat und hoheren Officiere der k.k. Armee in Italien
, in: Osterreichische Militarische Zeitschrift 3/1866, Seite 33-60
- Das Jahr 1870 und die Wehrkraft der Monarchie
, Wien 1870
- Uber die Verantwortlichkeit im Kriege
, Wien 1869 (2. Aufl. Wien 1870)
- Wie soll Osterreichs Heer organisirrt sein?
, Wien 1868
- ↑
PERNES, Ji?i
.
Habsburkove bez tr?nu
. Praha: IRIS, 1995. 229 s.
ISBN
80-85893-07-X
. S. 92.
- ↑
Habsburkove bez tr?nu, str. 93.
- ↑
HAMANNOVA, Brigitte
.
Habsburkove. ?ivotopisna encyklopedie
. Praha: BRANA, Kni?ni klub, 1996. 408 s.
ISBN
80-85946-19-X
. S. 43.
- ↑
Hamannova, str. 44.
- ↑
PERNES, Ji?i
.
Pod habsburskym orlem. ?eske zem? a Rakousko-Uhersko na p?elomu 19. a 20. stoleti
. Praha: Nakladatelstvi Brana, 2006. 205 s.
ISBN
80-7243-290-7
.
- ↑
Habsburkove bez tr?nu, str. 105.
- Johann Christoph Allmayer-Beck:
Der stumme Reiter. Erzherzog Albrecht. Der Feldherr "Gesamtosterreichs"
, Graz, Wien Koln 1997
- Matthias Stickler:
Erzherzog Albrecht von Osterreich. Selbstverstandnis und Politik eines konservativen Habsburgers im Zeitalter Kaiser Franz Josephs
, (= Historische Studien, Band 450), Husum 1997
- Josef Jakob Holzer,
Erzherzog Albrecht. Politisch-militarische Konzeptionen und Tatigkeit als Generalinspektor des Heeres.
Wien, Diss. 1974
- HAMANNOVA, Brigitte
.
Habsburkove. ?ivotopisna encyklopedie
. Praha: BRANA, Kni?ni klub, 1996. 408 s.
ISBN
80-85946-19-X
. S. 42?44.
- PERNES, Ji?i
.
Habsburkove bez tr?nu
. Praha: IRIS, 1995. 229 s.
ISBN
80-85893-07-X
. S. 84?105.
Rakou?ti arcivevodove
|
|
1. generace
| | Znak rakouske cisa?ske rodiny
|
|
2. generace
| |
|
3. generace
| |
|
4. generace
| |
|
5. generace
| |
|
6. generace
| |
|
7. generace
| |
|
8. generace
| |
|
9. generace
| |
|
10. generace
| |
|
11. generace
| |
|
12. generace
| |
|
13. generace
| |
|
14. generace
| |
|
15. generace
| |
|
16. generace
|
| | | Habsburske
Toskansko
| | | Uhersko
| |
|
|
17. generace
|
| Potomci
Karla I.
| | | Toskan?ti
| | | Fal?ti
| |
|
|
18. generace
| |
|
19. generace
| |
|
S: take ?pan?lsky infant
T: take toskansky princ
M: take modensky princ
P: take portugalsky infant
B: take belgicky princ
kurzivou
jsou
rakou?ti panovnici
|