Tento ?lanek pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite , aby odra?el aktualni stav a nedavne udalosti. Podivejte se te? na diskusni stranku , zda tam nejsou nam?ty k dopln?ni. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.

Akcie je cenny papir , ktery potvrzuje, ?e jeho majitel (dr?itel) je akciona? , tj. ?e vlo?il ur?ity majetkovy podil ( kapital ) do akciove spole?nosti . Akciona? ma v??i majetku akciove spole?nosti r?zna prava, podle typu akcie, kterou dr?i. Nap?. je opravn?n podilet se na zisku spole?nosti formou dividendy a u?astnit se na ?izeni spole?nosti mimo jine tim, ?e je opravn?n hlasovat na valne hromad? , p?ipadn? se podilet na likvida?nim z?statku spole?nosti v p?ipad? likvidace . Za zavazky spole?nosti akciona?i po dobu trvani u?asti ve spole?nosti neru?i. Vyjimku tvo?i pouze ru?eni za dluhy spole?nosti do vy?e podilu akciona?e na likvida?nim z?statku po zru?eni spole?nosti s likvidaci.

S n?kterymi akciemi se obchoduje na burzach cennych papir? , kde se tak v ramci nabidky a poptavky ur?uje i jejich cena .

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Kapital akciove spole?nosti vznika emisi akcii a jejich prodejem na trhu , zpo?atku za nominalni hodnotu , ktera je na akcii vyzna?ena nebo v p?ipad? pouheho elektronickeho zaknihovani oficialn? ur?ena. Existuji take akcie bez vyzna?ene nominalni hodnoty. Akciona?i tyto cenne papiry kupuji, proto?e o?ekavaji zisk jednak z vyplacenych dividend , tak i z r?stu kapitalizace akcie. Nakup akcii ve vhodne dob? m??e byt dobry zp?sob zhodnoceni pen?z, hodnota akcie m??e vzr?st a? o stovky procent. Stejn? tak je ale mo?ny pokles cen akcii a ?aste?na nebo i uplna ztrata pen?z, ktere do nich akciona?i vlo?ili. Proto je obchod s akciemi rizikovy.

Obecn? lze ?ici, ?e p?i dr?eni akcii podstupuje investor vy??i riziko ne? u dluhopis? , co? v?ak byva vykompenzovano vy??imi vynosy. ^[1]

Akciova spole?nost neuvedena k obchodovani na burze je soukromou firmou uzav?eneho typu. Takove akciove spole?nosti vznikaji upisem akcii bez ve?ejne nabidky p?edem ur?enymi upisovateli ? zakladateli spole?nosti.

U?asti a hlasovanim na valne hromad? se akciona? m??e podilet na rozhodovani o spole?nosti, obvykle i na volb? jejiho p?edstavenstva , dozor?i rady a podobn?. Proto?e ka?da akcie znamena obvykle jeden hlas, m??e v?t?inovy akciona?, ktery vlastni ?kontrolni balik“ akcii, o spole?nosti rozhodovat do zna?ne miry sam a n?kdy tak i po?kodit men?inove akciona?e. Jejich zajmy proto musi chranit zakony, ktere mohou nap?iklad ur?it procentni vy?i dr?eni akcii, ktera vede ke zvla?tnim prav?m men?inovych akciona??.

Rozd?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Akcie lze rozd?lit podle n?kolika hledisek:

D?leni z hlediska podoby [ editovat | editovat zdroj ]

• Akcie listinne (fyzicke listiny)
• Akcie zaknihovane (zapis v evidenci)

D?leni z hlediska formy [ editovat | editovat zdroj ]

• Akcie na jmeno je vydavana na jmeno ur?ite osoby (pravnicke nebo fyzicke). Je posuzovana jako cenny papir na ?ad: v listinne podob? se p?evadi rubopisem (tzv. indosamentem ) a jejim fyzickym p?edanim (tzv. tradici ). V zaknihovane podob? se p?evadi smlouvou a registraci podle § 21 zak. o cen. pap. Vyhodou je lep?i ochrana proti odcizeni, nevyhodou obti?n?j?i prodejnost, co? se projevi na cen?. P?evoditelnost akcii na jmeno lze stanovami omezit (nikoli vylou?it) a vazat tento p?evod na souhlas n?ktereho z organ? spole?nosti.
• Akcie na majitele je posuzovana jako cenny papir na doru?itele. Dr?itel je pro spole?nost anonymni. V zaknihovane podob? se take p?evad?ji smlouvou a registraci podle § 21 zak. o cen. pap. V listinne podob? sta?i nicmen? jen fyzicke p?edani (tzv. tradici ) (neni t?eba indosament ). Vyhodou je snadna obchodovatelnost na sekundarnich trzich. Akcie na majitele jsou v?dy voln? p?evoditelne.

Ob?as se objevuji i nazory, zda by za dal?i formu nem?ly byt pova?ovany i zaknihovane akcie (viz podoba akcii) ? byly by tak nejen zvla?tni podobou akcii, ale i samostatnou formou.

Nasobkove (hromadne) akcie [ editovat | editovat zdroj ]

U listinnych akcii se p?ipou?ti vydani tzv. hromadnych listin. Tedy nasobkovych akcii p?edstavujici v?dy ur?ity po?et jednotlivych akcii vydanych na jednu listinu. Obvykle se vydavaji nasobky po 10, 50, 100 a vice kusech, podobn? jako u nasobk? bankovek. ?ada akciovych spole?nosti v?ak v domn?ni uspor vydava nasobky na p?esny po?et akcii p?ipadajici jednomu akciona?i (nap?. 3.531 ks). Hromadne listiny se pak musi p?i p?evodech a jejich d?leni dale d?lit a vznika neprakticka ?ada nerovnom?rnych nasobk?. P?i vydani hromadne listiny za jednotlive akcie nebo naopak se musi zneplatnit p?vodni akcie. Vydani hromadnych akcii musi byt upraveno ve stanovach spole?nosti s tim. Vydani hromadne akcie na misto jednotlivych je obvykle zpoplatn?no ?adateli o jejich vydani, pokud tak neni dohodnuto p?i jejich prvnim vyti?t?ni. Naopak vydani jednotlivych akcii na misto hromadne musi byt akciona?ovi umo?n?no kdykoli, proto?e jednotliva akcie je zakladni jednotkou, kterou musi obdr?et ka?dy akciona?.

Hlasovani u akcii [ editovat | editovat zdroj ]

Ka?da akcie ma zpravidla jeden hlas. Pokud spole?nost vydala r?zne jmenovite hodnoty (nominalni) akcii, m??e byt hlasovani upraveno nap?. ve vztahu k teto hodnot?, nap?. na ka?dych 10 K? jeden hlas apod. V minulosti bylo mo?ne vydat i podilove (dilcove) akcie, nap?. na 1/2 ka?de akcie. V zakladatelskem tzv. grunderskem obdobi byl nej?ast?j?i nominal 200 zlatych. Vzhledem k vysoke hodnot? ?ada firem vydala ?ast akcii v polovinach po 100 zl. Ka?da akcie tak krom? sveho ?isla byla ozna?ena signaturou a, b nebo I, II (nap?. ?. 1023a), tak aby ka?da polovina m?la sv?j znak. Hlasovani se tak d?lo pouze z poloviny. Stanovy akciovych spole?nosti upravovaly te? minimum a maximum hlas?. Nap?. na valne hromad? p?ipadalo na ka?dych 10 akcii jeden hlas. Omezovani bylo v?t?inou u rolnickych cukrovar? nap?. tak, ?e maximum bylo 100 hlas?. Kdo tedy vlastnil vice ne? 1.000 akcii p?ipadlo mu tak jako tak jen 100 hlas?. Kdo m?l jen 9 akcii nem?l hlas ?adny a musel se s n?kym spojit.

D?leni z hlediska druhu [ editovat | editovat zdroj ]

• Akcie zakladatelske by m?ly byt ozna?eny v?echny emise akcii, ktere jsou emitovany p?i zalo?eni spole?nosti. Takova akcie je v?ak sou?asn? kmenovou akcii. V p?ipad? zvy?eni kapitalu a vydani nove emise akcii je ji? ka?da dal?i emise jen kmenovou.
• Akcie kmenove (nejb??n?j?i, s pravem: na dividendu (podil na zisku); na u?ast na valne hromad? ? hlasovat zde, pravo obdr?et vysv?tleni jednani valne hromady; uplat?ovat navrhy ?i protinavrhy a pravo na podil na likvida?nim z?statku )
• Akcie prioritni (s p?ednostnim pravem na vyplatu dividendy ?i na privilegovany podil na likvida?nim z?statku (p?ipadn? oboje), s omezenym pravem hlasovat ? toto omezeni ov?em musi uvad?t stanovy , nedochazi k n?mu ze zakona!). Prioritni akcie zkratka p?ina?i svemu majiteli n?jakou vyhodu. Jde o p?ednostni nebo vy??i dividendu obvykle s omezenim jineho prava, nap?. hlasovaciho.
• Akcie zam?stnanecke (byly vydavany pro zam?stnance, v?t?inou za zvyhodn?nou cenu a jako sou?ast motivace ? od 1. ledna 2001 nemohou byt vydavany). Zam?stnaneckou akcii musel zam?stnanec po odchodu ze zam?stnani zp?t prodat firm? nebo jinemu zam?stnanci, pokud odchazel z d?vodu zm?ny mista. P?i odchodu do d?chodu si mohl akcii ponechat, ale d?dicove je museli op?t vratit, pokud sami nebyli zam?stnanci. Vydavani akcii zam?stnanc?m nasledn? probiha v podob? akcii kmenovych ?i prioritnich; viz zam?stnanecke vlastnictvi akcii .
• Akcie zlate (byly vydavany pro pot?eby spojene s privatizaci statnich podnik? na po?atku 90. let 20. stoleti)

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Akciove spole?nosti nejsou vynalezem poslednich n?kolika let. Prvni akciova spole?nost sv?ta vznikla v roce 1602 v Nizozemi. Byla to Nizozemska vychodoindicka spole?nost (nizozemsky Vereenigte Oost-Indische Compagnie).

Vyznam akciovych spole?nosti a jejich nazvu [ editovat | editovat zdroj ]

Akciova spole?nost jako forma spole?enskeho podnikani souvisi s pot?ebou v?t?ich kapitalovych hodnot pro investice. Ty, zejmena p?i zamo?skych vypravach, vy?adovaly velkeho kapitalu, ktery nebyl jednotlivec schopen shroma?dit. Hrozil mu take v p?ipad? neusp?chu krach. Proto se na pot?ebny kapital soust?edilo n?kolik dil? (akcii) od jednotlivc?, ktery se ka?dy podilel na danem obchodu svym dilem. Oproti jednorazovemu obchodu byla forma akciove spole?nosti zam??ena se stejnymi pravidly na dlouhodobe podnikani.

Podoba listinnych akcii [ editovat | editovat zdroj ]

Akcie je cenina . Jako takova by m?la byt chran?na proti pad?lani. Zajmem ka?de spole?nosti by m?lo byt omezeni mo?nosti napadeni akcii. Tisk cenin v chran?nem re?imu kontroly s pou?itim material?, ktere nejsou voln? ziskatelne, jsou domenou tiskaren cenin. V ?eske republice doposud neplati zakon o povinnosti tisku akcii v ceninove podob? (prvni navrh zakona vypracovalo MF ?R v roce 1996 a od te doby ho nikdo neuznal za podstatny k prosazeni). Proto si akcie m??e vytisknout ka?dy t?eba na domacim po?ita?i. Podle toho take vypadaji akcie u ?ady spole?nosti, ktere nepova?uji akcie za d?le?ity dokument. Akcie je p?itom nejvy??im dokladem spole?nosti a jedinym oprav?ujicim dokladem akciona?e k vykonu jeho prav. ?ada bank dnes odmita p?ijimat do zastavy neceninove cenne papiry. Tisk cennych papir? neni jen otazkou ochrannych prvk?, ale i kontroly nad vydanym po?tem kus? a vizitkou ka?de alespo? trochu solidni spole?nosti.

K listinne akcii pat?i kuponovy arch k vyplat? dividend . Kupon k akcii v?ak m??e byt vydan i na doru?itele (podobn? jako u dluhopis? na jmeno), tak?e p?edlo?itel kuponu m??e byt n?kdo jiny ne? vlastnik akcie.

Vykyvy cen [ editovat | editovat zdroj ]

Cena akcie se v zasad? pohybuje na zaklad? nabidky a poptavky . Jako ka?da komodita na trhu je i cena akcie tim vy??i, ?im v?t?i je poptavka, a tim ni??i, ?im v?t?i je nabidka.

Dlouhodob? roste nominalni cena akcii o 1 % a? 10 % (bez sni?eni ceny inflaci). ^[3]

Na zm?nach nabidky a poptavky se podili ?ada r?znych faktor?, nap?iklad konkretni vysledky akciove spole?nosti v minulosti, o?ekavani trhu v budoucnu a srovnani t?chto hodnot, urove? d?v?ry v makroekonomiku , d?v?ra v segment, ve kterem se akcie nachazi ?i d?v?ra v konkretni emisi akcie. V kratkem obdobi m??e mit na cenu akcie zna?ny vliv take medialni obraz spole?nosti a mno?stvi citaci v negativnich zpravach, nebo p?esun investic mezi r?znymi instrumenty finan?nich trh? ( akcie , dluhopisy , m?ny , komodity apod.)

Tyto faktory se sna?i odhalit a charakterizovat dv? discipliny fundamentalni analyza a technicka analyza , ka?da pomoci jinych metod a p?istup? k dat?m.

Fundamentalni analyza je vhodna spi?e pro dlouhodobe investory, kde?to technickou analyzu vyu?iji spi?e intradenni ?i swingovi obchodnici.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• TEPPER, T. ? KAPL, M., Penize a vy . Praha 1991
• ?AK, M. a kol., Velka ekonomicka encyklopedie . Praha 2002
• KOTASEK, Josef; POKORNA, Jarmila. Kurs obchodniho prava : pravo cennych papir?. 5. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009.
• Obchodni zakonik, ve zn?ni pozd?j?ich p?edpis?
• Kone?ny, Ladislav: Akcie a burza ? jedina kniha kterou pot?ebuje?, 2023

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Akciova spole?nost
• Index PX
• Investice
• Investi?ni certifikaty
• Kapital
• Kapitalovy trh
• Podilovy fond

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Slovnikove heslo akcie ve Wikislovniku
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu akcie na Wikimedia Commons
• Definice akcie ? RM-SYSTEM, ?eska burza cennych papir? a.s.

Burzy a depozita?e [ editovat | editovat zdroj ]

• Burza cennych papir? Praha
• RM system
• Centralni depozita? cennych papir?