Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o byvale vesnici v
Izraeli
. O vodnim toku v Izraeli pojednava ?lanek
Nachal Akbara
.
Akbara
te?
Achbara
(
hebrejsky
: ?????,
arabsky
: ?????) byla vesnice v
Izraeli
, v
Severnim distriktu
za?len?na roku
1982
do m?sta
Safed
.
[1]
Nachazi se v nadmo?ske vy?ce cca 400 metr? v
Horni Galileji
, cca 120 kilometr? severovychodn? od centra
Tel Avivu
a cca 50 kilometr? severovychodn? od
Haify
, na jihovychodnim okraji m?sta Safed. Vychodn? od obce se teren sva?uje do vadi
Nachal Achbara
a za nim zase stoupa do svah? hory
Har Akbara
, na zapadni stran? se nachazi zalesn?ny a turisticky vyu?ivany kopec nazyvany
Ramat Pa?chur
. Na dopravni si? je vesnice napojena pomoci
Dalnice ?islo 89
, ktera ji miji na severnim okraji. Ta p?ekonava vadi Nachal Akbara po vysokem mostu (
most Akbara
). Jde o nejvy??i most v Izraeli.
[2]
Vesnici obyvaji
izrael?ti Arabove
. V roce
1931
zde ?ilo 275 lidi v 49 domech. Roku
1948
m?la vesnice 402 obyvatel a 53 dom?. K roku
1961
zde po?et obyvatel dosahl 360. Vesnice se v roce
1949
po podepsani dohod o p?im??i, je? ukon?ily
prvni arabsko-izraelskou valku
, stala sou?asti statu Izrael, p?i?em? ale mistni arabska populace byla zachovana. P?vodni arabske obyvatelstvo z doby p?ed rokem 1948 ov?em z?asti uprchlo a obec pak byla dosidlena Araby z jinych ?asti statu Izrael, jejich? vesnice byly zni?eny (zejmena vesnice
Kadita
a
Dalata
).
[3]
Historie vesnice je ale star?i. Ve
starov?ku
se tu p?ipomina
?idovske
sidlo. V dob?
prvni ?idovske valky
v 1. stoleti k?es?anskeho letopo?tu byla opevn?na a slou?ila jako jeden z op?rnych ?idovskych bod? v jejich revolt? proti
?iman?m
.
[1]
?imane ji nazyvali
Achabare
[3]
nebo
Acchabaron
.
[4]
Pod jmenem
Akbari
(?????) nebo
Akbarin
(??????) je p?ipominana v
Talmudu
.
[2]
?idovske osidleni se tu udr?elo i v ranem st?edov?ku. Akbara se p?ipomina na
Madabske map?
z 6. stoleti. P?sobil tu i
rabi Janaj
, ktery tu zalo?il ustav nabo?enskych studii.
[1]
K?i?aci
lokalitu nazyvali
Athbara
nebo
Achara
. V rukopisech v
kahirske genize
se mluvi o jistem Abu Sa'adovi al-Akbarim.
[4]
Teprve n?kdy po 11. stoleti byla vesnice opu?t?na a z?stala tak a? do novov?ku. Tehdy se objevovaly legendy, podle kterych je v ruinach stare vesnice ukryt poklad ze zni?eneho
druheho chramu
. Kdy?
Napoleon
tahl timto regionem v roce
1799
, nechal poslat sve vojaky, aby po pokladu patrali. Arabove se tu usadili n?kdy v 17. stoleti. B?hem
druhe sv?tove valky
za
britskeho mandatu
tu Britove zbudovali opevn?ni kv?li p?ipravam na p?ipadnou invazi
nacistickeho N?mecka
. V prostoru vesnice se stale nalezaji stavebni poz?statky st?edov?keho a starov?keho osidleni.
[1]
Sou?asna zastavba ?tvrti Akbara je ov?em od roku
1980
planovit? z?izovana na novem mist? cca 0,5 kilometru zapadn? od historicke lokality arabske a p?edtim ?idovske vesnice. V p?vodni lokalit? v udoli vadi Nachal Akbara z?stava 15 starych dom? a ?kola.
[3]
Podle informaci z roku
2010
?ilo v Akba?e vic ne? 200 arabskych rodin.
[5]
- ↑
a
b
c
d
Akbara, the Arabic Village was a Jewish town until the 11th Century / DR.Rivka Shpak Lissak
[online]. rslissak.com [cit. 2010-11-05].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
amudanan.co.il
[online]. amudanan.co.il [cit. 2010-11-05].
Dostupne online
. (hebrejsky)
- ↑
a
b
c
Welcome To 'Akbara
[online]. Palestine Remembered [cit. 2010-11-05].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
Uzi Leibner: Settlement and history in Hellenistic, Roman, and Byzantine Galilee
[online]. Google Books [cit. 2010-11-05].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Safed, a model for coexistence or sectarian tinderbox?
[online].
Haaretz
[cit. 2010-11-05].
Dostupne online
. (anglicky)
