Na tento ?lanek je
p?esm?rovano
heslo
Aymara
. Tento ?lanek je o jazyku. O papou?cich takte? pojmenovanych aymara pojednava ?lanek
Aymara (papou?ek)
.
Ajmar?tina
,
aymar?tina
,
ajmara
nebo
aymara
(
?pan?lsky
aimara
,
aimara
,
aymara
?i
aymara
, vlastni nazev
aymar aru
) je
indiansky jazyk
z
And
. Mluvi se jim v zapadni
Bolivii
, ji?nim
Peru
a severnim
Chile
, dal?i mluv?i ?iji v
Lim?
,
Santiagu de Chile
a mezi bolivijskymi imigranty v
Buenos Aires
a na dal?ich mistech
Argentiny
. V Bolivii a Peru je jednim z
u?ednich jazyk?
. Z hlediska po?tu mluv?ich je v sou?asnosti t?etim nejroz?i?en?j?im domorodym
jazykem
Ameriky
, po
ke?uan?tin?
a
guaranij?tin?
. Ajmar?tina je rodnym jazykem asi 2,2 milionu lidi.
Uvadi se, ?e nazev jazyka ma p?vod ve slovnim spojeni
jaya mara aru
?
starodavny jazyk
(doslova
daleky/daleko rok jazyk
), ale dnes se odbornici p?iklan?ji spi?e k nazoru, ?e je odvozen od jmena
etnicke skupiny
Aymaraes
, ktera v minulosti obyvala oblast na jihu nyn?j?iho peruanskeho
regionu Apurimac
. Jeho vyznam je v?ak nejasny.
Na zaklad? glotochronologicke metody se p?edpoklada, ?e k rozpadu p?vodniho jazyka na centralni v?tev,
jaqaru
a kawki do?lo kolem roku 500 n. l. K rozr?zn?ni dialekt? v bolivijskem Altiplanu do?lo odhadem kolem roku 1500. Na rozdil od ke?uj?tiny jsou ale ajmarske dialekty navzajem srozumitelne.
P?vodn? se ajmarsky hovo?ilo na uzemi kolem dne?niho m?sta
Lima
. Postupn? se jazyk ?i?il na jih, p?i?em? nejv?t?iho rozsahu dosahl p?ibli?n? kolem roku 1300. Postupn? byl na severu a v ?asti departamentu
Oruro
nahrazen ke?uj?tinou. V Bolivii tento proces asimilace na ke?uj?tinu trva dodnes.
Ajmarske dialekty se li?i zejmena na fonologicke urovni, ?asto nap?iklad alternuji fonemy /t/ a /th/, /j/ a /x/, /t/ a /th/ (a jine s aspiraci) apod. Pom?rn? ?asto take dochazi k p?esmy?ce, jako u
chawlla
a
challwa
"ryba". N?ktere dialekty take velmi z?idka u?ivaji sufix? pro vyjad?eni aktualniho v?tneho ?len?ni. Na urovni morfologie a syntaxe jsou rozdily men?i (s vyjimkou dialekt? siln? ovlivn?nych ke?uj?tinou), nap?.
munktti
"nechci" (La Paz, Bolivie) vs.
muntsa
(Colchane, Chile),
manq'asktawa
"(prav?) ji?" (La Paz) vs.
manq'jtawa
(Colchane).
Krom? regionalnich variant existuji take varianty socialni, konkretn?
jaqi
(=lide; zde znamena indiani) a
q'ara
(pejorativni ozna?eni pro bile a mestice). Tyto dv? varianty (z nich? druha se pou?iva zejmena p?i oficialnich p?ile?itostech a v Radio Aymara) se li?i krom? semantiky n?kterych sloves po?tem fonem? a syntaktickou strukturou v?t. Vzhledem k velkemu po?tu hispanism? v
q'ara
(?asto dochazi ke
code-switching
) lze situaci p?irovnat k
jopara
v
Paraguayi
, ov?em s tim rozdilem, ?e v Paraguayi je jopara b??n? u?ivanym jazykem jazykem v?t?iny populace, kde?to ajmarojazy?na populace v Bolivii pou?iva v b??ne konverzaci "?istou" variantu ajmar?tiny.
Morfofonologicka struktura ajmar?tiny je pom?rn? jednoducha, tem?? upln? p?evlada typ CV (souhlaska-samohlaska). Vzhledem k morfosyntakticky podmin?ne elizi koncovych samohlasek na hranici morfem? m??e ov?em dojit k vyskytu shluk? souhlasek (
consonant clusters
), nap?.
ya
tktt
i
(morfofonologicky
yati-ka-ta-ti
). Stare vyp?j?ky ze ?pan?l?tiny p?izp?sobily strukturu slov (krom? fonem?) pravidlu CV, nap?.:
palasa
(<
plaza
? nam?sti),
phuruta
(<
fruta
? ovoce) apod.
Ajmar?tina je
polysynteticky jazyk
, tj. gramaticke kategorie se vyjad?uji p?eva?n?
sufixy
(skladajicimi se z 1-6 slabik) s pevn? danou pozici. Typicky slovosled je
SOV
, tj. podm?t-p?edm?t/komplement-p?isudek. Jazyk nezna ekvivalent slovesa
byt
, to se vyjad?uje sufixy, nap?.:
Ch'uqi
x
p'ujsa
wa.
? Brambory jsou m?kke/mou?nate.
Hranice mezi slovnimi druhy jsou ?asto nejasne, nap?.
jayra
znamena "lenoch, liny, leno?it",
jallu
znamena "de??/pr?i",
panqara
znamena "rostlina" i "kvest" apod. Postaveni slova ve v?t? zpravidla ur?uji a? sufixy, ktere se d?li na jmenne, slovesne a nezavisle (nevztahuji se ke slovnimu druhu). N?ktere sufixy m?ni jmenny charakter slova na slovesny a naopak, a to i n?kolikrat v ramci jednoho slova. Nap?.
yati
znamena "znalost" nebo "v?d?t",
yaticha
(>V) znamena "nau?it" (sufix
-cha
je slovesny),
yatichiri
(>V>N) znamena "u?itel" (sufix
-iri
nominalizuje),
yatichiri
(>V>N>V) znamena "byt u?itelem" (prodlou?eni koncove souhlasky je fonemicke a verbalizuje) atd.
Slovesne sufixy nejsou morfosemanticky transparentni, tj. jeden morfem v sob? kombinuje kategorii zp?sobu, ?asu, osoby podm?tu a podle valence slovesa osoby dal?iho argumentu (ktery je vybran vzhledem k Silversteinov? hierarchii ?ivotnosti). Ajmar?tina nezna pasivum (v indoevropskem smyslu) ani
aplikativ
, ma ale jine morfologicky deriva?ni procesy m?nici valenci sloves, jmenovit?
kauzativum
,
benefaktiv
a
malefaktiv
. Nap?iklad zakladni imperativ od slovesa
alana
"koupit" je
alam
"kup", s vyjad?enim druhotneho argumentu sufixem
-ita
vznikne forma
alita
"kup (si) ode mne", s benefaktivnim sufixem
-rapi
vznikne forma
alarapita
"kup pro m?" atd. Podobn? existuji vedle sebe formy
sartam
"vsta?",
sartayam
"vzbu? ho (kauzativum: donu? ho vstat)",
sartayarapita
"vzbu? ho kv?li mn?" apod.
Vzta?ne vedlej?i v?ty jsou tvo?eny nominalni formou slovesa a p?islu?nymi zavislymi ?leny. Nominalni forma slovesa na rozdil od finitni nevyjad?uje osobu p?edm?tu, tj. nap?.
yatichanapa
znamena "bude u?it m?/tebe/jeho/ji" (finitni formy se li?i:
yatitu/yattam/yati
). Podle typu v?ty ma slovesna forma pad, nap?.
yatiqanamataki
"aby ses mohl u?it" (benefaktiv:
-taki
),
yatiqanamkama
"dokud se bude? u?it" (limitativ:
-kama
) apod. Osoba podm?tu se vyjad?uje v zavislych v?tach posesivnim sufixem.
Vlastnictvi se vyjad?uje sufixy (posesor) a lokativem (zavisly ?len), nap?.
uta
ja
"m?j d?m",
kullaka
n
uta
pa
"sest?in d?m" apod. Je-li zavisly ?len ne?ivotny, vztah mezi ob?ma ?leny neni morfologicky vyjad?en, nap?.
Wuliwya prisidinti
"prezident Bolivie".
V predikatu se u?iva sufixu
-ni
(nap?.
pa uta
ni
twa
"mam dva domy") nebo slovesa
utjana
(nap?.
pa utax utjituwa
"mam dva domy", sufix
-itu
vyjad?uje shodu v osob? s podm?tem (3) a p?edm?tem (1)). Navic lze ve funkci predikatu pou?it p?imo posesora:
pa utax nayankiwa
"dva domy (jsou) moje", sufix
-nk(a)
je odvozen z lokativu a verbalizuje).
Posesivni sufixy:
| -ja
|
m?j
|
uta
ja
m?j d?m (nap?i? ajmarskymi dialekty existuji rovn?? varianty
-xa
,
-na
,
-nha
[
ŋa
],
-lla
,
-ya
a
-¨
)
|
| -ma
|
tv?j
|
uta
ma
tv?j d?m
|
| -pa
|
jeho/jeji
|
uta
pa
jeho/jeji d?m
|
| -sa
|
na?
|
uta
sa
na? d?m (m?j a tv?j)
|
P?iklady sufix? pro slovesny zp?sob:
| -ta
|
sarta
|
jde?/?el jsi
|
| -:ta
|
sarata
|
p?jde?
|
| -yata
|
sarayata
|
?el jsi
|
| -tata
|
saratata
|
pry jsi ?el
|
| -irisma
|
churirisma
|
dal bych ti
|
| -iriskasamana
|
chuririskasamana
|
byl bych ti dal
|
U ?islovek ajmar?tina d?ive pou?ivala p?tkovou soustavu (jako nap?.
gron?tina
, podle po?tu prst? na ruce), v?t?ina ?islovek ale byla pozd?ji nahrazena vyp?j?kami z ke?uj?tiny. P?vodni system se zachoval nap?. ve slovech
paqallqu
"sedm" (doslova: "dva-p?t") a
kimsaqallqu
"osm" (doslova: "t?i-p?t").
Aktualni v?tne ?len?ni
se v ajmar?tin? povinn? vyjad?uje sufixy
-xa
(tema) a
-wa
(rema). Sufix -wa ma nulovy alomorf u slov v akuzativu, nejedna-li se o posledni slovo v?ty (qut saraxa vs. sarax qutwa "p?jdu k jezeru"). Slovosled jmennych frazi je dan pevn?, na urovni klauze je ale volny (p?evlada SOV). P?ivlastek a p?islove?ne ur?eni (nap?. lokativni fraze) se vyjad?uji odli?n?, nap?. v?ta
mu? v dom? spal
se p?elo?i bu?
utankir chachax ikiwa
nebo
utanx chachax ikiwa
(v prvnim p?ipad? zavisi
utan(a)
"v dom?" na podm?tu, v druhem p?ipad? na slovese).
Ajmar?tina sdili s ke?uj?tinou vice ne? 20 % slovni zasoby, strukturu gramatiky a take mnoho sufix?. V?t?ina jazykov?dc? se p?esto p?iklani k nazoru, ?e se jedna o vysledek jazykoveho kontaktu, tedy ?e oba jazyky nejsou bli?e geneticky p?ibuzne. Zde je p?ehled n?kterych rozdil?:
- po?adi sufix? je v ajmar?tin? "plural-posesor", v ke?uj?tin? naopak. V ajmarskych dialektech sousedicich s ke?uj?inou je po?adi opa?ne, tedy nap?. ajm.
uta-naka-ja
"moje domy" vs. dial. (a ke?ua)
uta-ja-naka
,
- ajmar?tina nema zvla?tni sloveso "byt", pouze deriva?ni sufixy
-nka
, s lokativnim nebo posesivnim vyznamem, a
-:
(prodlou?eni samohlasky, psano " ¨ "), jako spona, nap?.
utajankta
"jsem ve svem dom?",
jumankiwa
"to je tvoje",
Wuliwyankirita
"jsi z Bolivie" apod.,
- p?edm?t (i p?edm?tovy
infinitiv
) a cil pohybu ma v ke?uj?tin? sufix akuzativu
-ta
, v ajmar?tin? odpada koncova samohlaska slovniho tvaru (p?ed nezavislymi sufixy), nap?.
manq'an munta
"chci jist" (ke?.
mikhuy-ta munani
),
kuna-s(a)
"co (podm?t)" vs.
kun-s(a)
"co (p?edm?t)" (ke?.
ima-taq
vs.
ima-ta-taq
),
- relativni a dopl?kove klauze v ajmar?tin? nevyjad?uji (na rozdil od ke?uj?tiny a ajmarskych finitnich sloves) osobu p?edm?tu u p?echodnych sloves, tj. nap?.
unja-taja
m??e znamenat "vida/vidouc(e) tebe", "vida/vidouc(e) jeho/ji" atd. Finitni formy maji r?zne sufixy pro ka?dou kombinaci osoby podm?tu a p?edm?tu.
| Ajmarsky
|
?esky
|
| maya
|
jeden
|
| paya
|
dva
|
| kimsa
|
t?i
|
| pusi
|
?ty?i
|
| phisqa
|
p?t
|
| suxta
|
?est
|
| paqallqu
|
sedm
|
| kimsaqallqu
|
osm
|
| llatunka
|
dev?t
|
| tunka
|
deset
|
| pataka
|
sto
|
| waranqa
|
tisic
|
Kunas (jupan) sutipaxa?
? Jak se jmenuje?
| kuna
|
-sa
|
(
jupa
|
-na
)
|
suti
|
-pa
|
-xa
|
| co
|
tazaci sufix u?ivany v dopl?ovacich otazkach
|
(on/ona/ono
|
genitiv
)
|
jmeno
|
jeho/jeji
|
tematizator (tema)
|
(Jupan) sutipax Julyawa.
? Jmenuje se Julie.
| (
jupa
|
-na
)
|
suti
|
-pa
|
-xa
|
Julya
|
-wa
|
| (on/ona/ono
|
genitiv)
|
jmeno
|
jeho/jeji
|
tematizator (tema)
|
Julie
|
afirmativni sufix (rema)
|
Ot?ena? (modlitba Pan?):
- Alaxpanchir nanakan Awkixa,
- sutimax jach'anchatapan.
- Qhapaq kankanamax nanakar jutpan.
- Munanamasti akapachan luratapan,
- kunjamatix alaxpachan lurataki ukhama.
- Sapuruy manq'an churanipxita.
- Juchanakaxat pampachapxita,
- kamisatix nanakax jan wal lurapkitu
- ukanakarux pampachapkta ukhama.
- Janirak yant'awir puriyapxistati,
- jan ukasti nanqhat qhispiyapxita’.
V?eobecna deklarace lidskych prav
ajmarsky
|
Taqpach jaqejh khuskat unjatatapjhewa munanapansa, luranapansa, amuyasinapansa, ukatwa jilani sullkanipjhaspas ukham unjasipjhanapawa.
|
?esky
|
V?ichni lide se rodi svobodni a sob? rovni co do d?stojnosti a prav. Jsou nadani rozumem a sv?domim a maji spolu jednat v duchu bratrstvi.
|