Ajdov??ina

Ajdov??ina ;
	Pohled na Ajdov??inu
Poloha
Sou?adnice	45°53′15″ s. ?. , 13°54′5″ v. d.
Stat	Slovinsko
Region	Goricky region
Ob?ina	Ajdov??ina
	Ajdov??ina
Rozloha a obyvatelstvo
Po?et obyvatel	6 373 (2002 (ob?ina 18 095) )
Sprava
Status	M?sto
Oficialni web	www .ajdovscina .si
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ajdov??ina ( italsky : Aidussina , n?mecky : Haidenschaft ) je jmeno nejen m?sta, ale take uzemn?-spravni jednotky ( ob?iny ) ve Vipavske dolin? ( Vipavska dolina ). Nachazi se v Gorickem regionu v zapadni ?asti Slovinska.

Historie a sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni pisemna zminka o Ajdov??in? pochazi z obdobi kolem roku 2000 p?. n. l., ale znam?j?im se m?sto stava a? v roce 200 p?. n. l., kdy? je vzpominano jako Mansio Fluvio . Jako Castra ?i Castrum ad Fluvio Frigido ( Frigido je latinske ozna?eni ?eky Vipavy ) se misto v souvislosti s ?imany p?ipomina i kolem roku 200 n. l.

Ajdov??ina a p?ilehle okoli se staly vyznamnych obchodnim a strategickym bodem. V roce 394 se v teto oblasti odehrala bitva mezi vychodo?imskym cisa?em Theodosiem I. a zapado?imskym cisa?em Eugeniem . Mistni legenda pravi, ?e k Theodosiusovu vit?zstvi p?isp?l mistni severni vitr znamy jako burja ( ?esky : bora ).

Potok Hubelj rozd?luje Ajdov??inu na dv? ?asti: ?turji a Ajdov??inu . V dobach p?ed prvni sv?tovou valkou byl Hubelj hrani?nim potokem mezi tehdej?imi uzemnimi celky, Gori?kou a Kra?skem .

Farni kostel v Ajdov??in?, postaveny v mistech ?imskeho h?bitova, je zasv?cen Janu K?titeli a pat?i pod Koperskou diecezi. Interier kostela namaloval barokni mali? Anton ?ebej . Ve ?turje je farni kostel svateho Ji?i . Do mistni farnosti pat?i take kostel sv. Antonina z Padovy , nachazejici se ve Fu?in? na sever od Ajdov??iny.

A?koliv se Ajdov??ina nachazi dvacet kilometr? od italskych hranic a v letech 1918 a? 1945 byla dokonce sou?asti Italie , vlivem silnych v?tr? v mistni architektu?e neni citit italsky prvek, nebo? typicka italska vystavba by patrn? p?sobeni bory nep?e?kala bez ujmy. Mistni architektura je ovlivn?na kra?skym stylem, jen? byl modifikovan na mistni pom?ry, nap?iklad zati?enim st?ech proti silnemu v?tru kameny.

V kv?tnu 1945 byla ve m?st? ustavena prvni slovinska republikova vlada . Po druhe sv?tove valce se Ajdov??ina stala ekonomickym a kulturnim centrem horni ?asti Vipavske doliny.

Ve m?st? je vyroba textilu, nabytku, potravin, napoj? a stavebnich hmot.

Klima je st?edozemni (nejni??i teploty v zim? jsou ?1 °C, nejvy??i 17 °C; letni teplotni maximum je 39 °C, minimum 20 °C). M?sto se nachazi 25 km od Adriatickeho mo?e .

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

Obyvatelstvo podle mate?skeho jazyka, s?itani 2002: Slovinci 16 760; Bos?aci 325; Srbove 182; Srbochorvati 141; Chorvati 139; Albanci 164; Makedonci 40; Italove 16; Ma?a?i 7; N?mci 3; Ostatni 38; Nezname 380

Vyznamne osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Martin Bau?er (1595-1668) - historik
Anton ?ebej (1722-1774) - mali?
Josip Kri?aj (1911-1948) - pilot
Tobia Lionelli (1647-1714) - kazatel
Karel Lavri? (1818-1876) - politik
Danilo Lokar (1892-1989) - spisovatel
Veno Pilon (1896-1970) - mali?
Edi ?elhaus (* 1919) - fotograf
Avgust ?igon (1877-1941) - literarni historik

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ajdov??ina na anglicke Wikipedii.

↑ Statisti?ni urad Republike Slovenije . Population by age groups and sex - total, settlements, Slovenia, 2002 Census [online]. 2007 [cit. 2011-04-15]. Dostupne online . (anglicky)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ajdov??ina na Wikimedia Commons

[1] Statisti?ni urad Republike Slovenije . Population by age groups and sex - total, settlements, Slovenia, 2002 Census [online]. 2007 [cit. 2011-04-15]. Dostupne online . (anglicky)

[1]