Airspeed AS.6 Envoy
(Vyslanec) byl
britsky
dvoumotorovy lehky
dopravni letoun
celod?ev?ne konstrukce pro ?est a? osm cestujicich po?atku 30. let 20. stoleti vyrab?ny spole?nosti Airspeed Ltd. z jihoanglickeho
Portsmouthu
.
[1]
Britska
spole?nost Airspeed, se sidlem na leti?ti
Portsmouth
v hrabstvi
Hampshire
, se na po?atku 30. let rozhodla p?ijit na trh civilnich,
dopravnich letadel
s tehdy modernimi
jednoplo?niky
. Letoun byl navr?en technickym ?editelem a hlavnim konstrukterem spole?nosti Airspeed, Hessellem Tiltmanem.
[2]
Prototyp
letounu AS.6 Envoy (G-ACMT) byl v
Portsmouthu
zaletan
26. ?ervna
1934
se dv?ma
motory
Wolseley AR-9
o vykonu po 136 kW. O m?sic pozd?ji se objevil na
letecke vystav?
S.B.A.C ve
Farnborough
. Letoun byl p?im??en? usp??ny, bylo postaveno celkem 61 letoun?, z toho bylo 42 civilnich, 8 vojenskych a 11 bylo vyrobeno v japonske licenci.
[3]
Firma nabizela tento stroj v n?kolika verzich s r?znymi motory a vybavenim. Do roku
1939
bylo v Anglii vyrobeno celkem 50 letoun?, z toho v letech 1935-36 ?ty?i pro
?eskoslovenske statni aerolinie
(OK-BAL/CM+SA/EV-1, OK-BAM/DM+SA, OK-BAN, OK-BAO)
[4]
a jeden v roce 1936 jako obchodni
letoun
pro
Vitkovicke horni a hutni t??i?stvo
(OK-VIT/OK-DOA).
[5]
Spole?nost Airspeed sv?j letoun u?inn? propagovala. N?kolikrat inzerovala i v ?eskoslovenskem ?asopisu
Letectvi
.
[6]
V roce 1935 stroj doletl za 119 hodin z
Londyna
do
Kapskeho M?sta
a zp?t.
[7]
Envoy byl lehky dvoumotorovy dopravni
jednoplo?nik
se zatahovacim
podvozkem
a pevnym zadnim kolem. Dvoumistny
kokpit
p?imo navazoval na kabinu pro osm pasa?er?, v p?ipad? instalace ?atny a toalety byl pro ?est
cestujicich
.
Trup
byl celod?ev?ne, polosko?epinove konstrukce s
p?ekli?kovym
a
plat?nym
potahem
. I
d?ev?na
kostra
k?idla
byla pota?ena platnem.
[1]
Trup byl ze dvou ?asti, p?edni ?ast trupu tvo?il
kokpit
, kabina,
toaletni
a zavazadlovy prostor a zadni ?ast trupu nesla ocasni jednotku. Dve?e a okna byla postavena integraln? s podelnymi bo?nicemi ze smrkoveho d?eva.
[2]
Letoun byl stav?n ve 3 seriich. V prvni serii bez klapek na odtokove hran? (17 stroj?), v druhe serii s d?lenymi
klapkami
(13 stroj?) a ve t?eti serii, ktera se od druhe serie li?ila pouze drobnymi vylep?enimi, z nich? nejvyznamn?j?i byly
p?ekli?kove
plochy
k?idla
.
[3]
?eskoslovensku
dodane letouny byly pohan?ny dv?ma
vzduchem chlazenymi
hv?zdicovymi
sedmivalci
Walter Castor II
o nominalnim vykonu 191 kW/260 k a o vzletovem vykonu 316 kW/430 k s dvoulistymi, nestavitelnymi d?ev?nymi vrtulemi.
Seriove stroje
AS.6A Envoy I
byly dodavany s
hv?zdicovymi motory
Armstrong Siddeley Lynx
IVC po 162 kW, nebo
Armstrong Siddeley Cheetah
V po 204 kW, v?dy s d?ev?nou nestavitelnou
vrtuli
. Celkem bylo postaveno 15 exempla??, ktere byly odprodany jednotlivc?m a men?im
leteckym spole?nostem
. Jeden AS.6A (VH-UXY) vlastnil australsky rekordni
pilot
Charles Ulm, ktery s nim planoval p?elet
Pacifiku
na trase
Kanada
-
Australie
. V prosinci 1934 zmizel mezi kalifornskym
Oaklandem
a
Honolulu
. ?est
letoun?
bylo odprodano japonskemu dopravci JAT, ktery je nasadil na spoje mezi
Japonskem
,
Mand?uskem
a
Koreou
.
Jediny postaveny kus
AS.8 Viceroy
(G-ACMU) m?l zabudovane dv? pohonne jednotky Cheetah VI po 213 kW a jeho
trup
bez oken vypl?ovaly palivove nadr?e. V ?ijnu 1934 startoval v zavod?
Londyn
-
Melbourne
, av?ak v
Athenach
odstoupil. Nasledn? byl odprodan do
?pan?lska
republikanskemu letectvu
, ktere take odebralo prvni prototyp (EC-AGE).
V roce 1936 byl prototyp G-ACMT p?estav?n na standard
AS.6D Envoy II
. Tato verze m?la dvojici motor? Lynx IVC, od?t?pne
vztlakove klapky
na odtokove hran?
k?idla
a dvoumistny pilotni prostor s dvojim ?izenim.
?tve?ice letoun? specialni exportni verze
AS.6E Envoy
v ?estimistnem provedeni byla ur?ena do
?eskoslovenska
(OK-BAL a? -BAO).
[8]
Prvni dva stroje (
Envoy III
) dodane v roce 1935 nem?ly je?t?
vztlakove klapky
. Byly
imatrikulovany
v ?ervenci (OK-BAL)
[9]
a za?i 1935 (OK-BAM), p?esto?e prvni letoun p?istal na pra?ske Ruzyni a? 6. srpna 1935.
[10]
Druhe dva byly dodany v roce 1936 (imatrikulovany v srpnu a za?i 1936) ve verzi se
vztlakovymi klapkami
. Pohon v?ech zaji??ovaly dva motory
Walter Castor II
, ktere byly opat?eny aerodynamickymi prstencovymi kryty Townend.
[11]
V luxusn? vybavene a prostorne kabin? s velkymi okny bylo povoleno kou?it. Spole?nost
?SA
tyto letouny nazyvane "Rusky expres"
[1]
nasazovala na sve nejdel?i lince
Praha
-
Moskva
, zahajene v let? 1935 na zaklad? mezivladni dohody se
Sov?tskym svazem
. Trasa Praha ? Brno ? Bratislava ? Ko?ice ?
U?horod
?
Klu?
?
Jasy
?
Kyjev
?
Brjansk
?
Moskva
(p?es Slovensko, Podkarpadskou Rus, Rumunsko a Ukrajinu) m??ila 2 439 km.
[12]
Dne 9. za?i 1935 p?istalo na leti?ti v
Moskv?
prvni
dopravni
?eskoslovenske
letadlo OK-BAL na zku?ebnim letu po trase ruskeho expresu ?SA. Na moskevskem leti?ti bylo letadlo uvitano
velvyslancem
Bohdanem Pavl?
a zastupci ruske statni dopravy
Aeroflot
. Na palub? letadla byl vrchni ?editel ?SA Ing.
Franti?ek Sto?es
, letadlo ?idil ?efpilot Karel Brabenec, ?efradiooperater Soukup a dilovedouci ust?ednich dilen ?SA ?adsky. Letadlo absolvovalo p?es 2 300 km dlouhou tra? pr?m?rnou cestovni rychlosti 238 km/h.
[13]
Linku Praha - Moskva provozovaly jak ?SA, tak Aeroflot. Ten pou?ival na teto trase letouny
Douglas DC-2
.
[14]
Letadla Envoy byla u ?SA v provozu v obdobi 1935-1939. V?echny letouny po
15. b?eznu
1939
zabavilo
nacisticke N?mecko
. Letoun
imatrikulace
OK-BAL, ktery v obdobi 1939?41 pou?ivala
Luftwaffe
(CM+SA), pote letal ve
Finsku
u
Ilmavoimat
s trupovym ozna?enim EV-1. V roce 1942
havaroval
a po oprav? byl v roce 1943 zru?en. Letoun s imatrikulaci OK-BAM letal u Luftwaffe s ozna?enim DM+SA.
Vitkovicky
letoun, imatrikulovany jako posledni v listopadu
1936
, musel byt dle "
protektoratnich
zakon?" nabidnut v roce 1940 k prodeji. Koupila jej
Slovenska republika
, ktera jej s novou,
?eskoslovenskou
imatrikulaci OK-DOA kratce pou?ivala ve Slovenske letecke spolo?nosti
[15]
a potom pod slovenskym ministerstvem narodni obrany s nim vojen?ti piloti p?ile?itostn? provad?li lety na kratke vzdalenosti
[16]
a? do
3. kv?tna
1943
, kdy po havarii sho?el.
[1]
Celkem dvacet vyprodukovanych civilnich letoun?
AS.6J Envoy III
p?e?lo k men?im p?epravc?m v
Britanii
(nap?. British Scandinavian Airways Ltd/Gravesend, Cobham Air Routes Ltd/ Croydon, North Eastern Airways Ltd/Heston, Portsmouth Southsea & IOW Aviation Ltd/Portsmouth Rollason Aircraft Services Ltd/Croydon)
[17]
a ve
Francii
a p?t letoun? ve vojenske verzi k 24.
peruti
RAF. ?ast civilnich letoun? AS.6J byla pozd?ji p?estav?na na vojenske verze AS.6JC a JM (7 letoun?). Sedm letoun? s motory Cheetah IX z teto serie bylo dodano pro spravu anglickych
kolonii
v
Ji?ni Africe
. ?ty?i z t?chto letoun? slou?ily u civilni,
letecke spole?nosti
South African Airways
, ktera s nimi letala na lince
Johannesburg
-
Port Elizabeth
, a t?i ve vojenske verzi se st?eleckou v??i a zav?sniky pro
pumy
v Jihoafrickem letectvu
SAAF
. Tyto letouny dosahovaly maximalni rychlosti a? 340 km/h.
[18]
Jeden stroj s motory Cheetah IX o vykonu po 257 kW byl zni?en p?i pokusu o let z
Portsmouthu
do Johannesburgu v za?i 1936. Tragicky skon?ila u?ast letounu Envoy III se startovnim ?islem 15 v zavod? O Schlesingerovu cenu. Tento letoun musel nouzov? p?istat u
sudanske
Karimy pro nedostatek paliva a piloti museli ?ekat cely den na pomoc z
Chartumu
vzdaleneho 560 km. Hlavni
pilot
Ken Waller se proto sna?il dohonit ztratu ?asu, zvla?t? kdy? se dozv?d?l, ?e je pouze o hodinu za vedoucim C. W. Scottem. P?i snaze odstartovat o
p?lnoci
z chartumskeho
leti?t?
, ktere je 1800 m nad mo?em, havaroval, p?i?em? jeho dva spole?nici ? Max Findlay a J. Morgan ? zahynuli. Letadlo, ktere jedine dorazilo k cili, byl jednoplo?nik Percival ?Vega Gull“ (start, ?islo 6.) s motorem Gipsy Six II., jeho? posadku tvo?ili znamy rekordman C. W. Scott (vit?z zavodu o MacRobertsonovu cenu) a student Giles Guthrie. Tato ??astna dvojice ulet?la tra? dlouhou 9850 km za 52 hod. 56 min. 48 vte?in (pr?m. rychlost 186 km/hod.).
[19]
Prvni havarie tohoto typu se v?ak odehrala ji? v prosinci 1934. Posadku na palub? letadla pok?t?neho ?Stella Australis“ (VH-UXY) tvo?ili pilot Charles T.P. Ulm, kopilot G. M. Littlejohn a navigator J.S. Skilling. M?li v umyslu uskute?nit let z Vancouveru do
Melbourne
se zastavkami v
San Franciscu
,
Oaklandu
a
Honolulu
. Kdy? se bli?ili k
havajskemu
pob?e?i vletli do
?patnych
pov?trnostnich podminek. Kv?li nizke viditelnosti nemohli lokalizovat hlavni ostrov
Havaj
a vyslali proto n?kolik radiovych zprav, ktere nazna?ovaly, ?e nemaji pov?domost o sve poloze a ?e jim dochazi palivo. Letadlo nakonec ztroskotalo do mo?e. P?es rozsahle a okam?ite patrani letadly a 23 namo?nimi lod?mi nebyl letoun nikdy nalezen.
[20]
Ze t?i stroj?
AS.6K Envoy III
pat?ily dva indickym
maharad??m
. V obdobi let 1936 a 1937 probihala licen?ni vyroba u spole?nosti
Mitsubishi
, ktera v
Nagoji
postavila deset letoun? pod nazvem
HinaZuru
(Mlady Je?ab), ktere zhruba odpovidaly variant? AS.6D Envoy II. T?i byly odprodany leteckemu p?epravci Japan Air Transport, ?ty?i
mand?uske
Manchurian Air Transport
a t?i pou?ivalo
Japonske cisa?ske namo?ni letectvo
jako ?tabni dopravni letouny.
B?hem druhe sv?tove valky byly mnohe letouny Airspeed Envoy vyu?ivany n?meckou
Luftwaffe
, kde letaly jako
vycvikove letouny
. Povale?neho obdobi se do?kalo pouze 1 letadlo (Envoy III) a po valce obsluhovalo charterove lety pro cestujici s imatrikulaci G-AHAC) z leti?t? v
Nottinghamu
a? do roku 1950. Do sou?asnosti se ?adny letoun Envoy nedochoval.
[3]
- AS.6 Envoy I
: s motory o vykonu 200 k Wolseley A.R.9 Mk.II (5 letoun?)
- AS.6A Envoy I:
s motory o vykonu 215 k Armstrong Siddeley Lynx IVC engines (7 letoun? a plus 11 v licenci)
- AS.6D Envoy II
: s motory o vykonu 350 k Wright R-760-E2 Whirlwind (7 letoun?, 1 p?estavba
prototypu
).
- AS.6E Envoy III
: s motory o vykonu 340 k Walter Castor (5 letoun?)
- AS.6G:
s motory o vykonu 230 k Wolseley Scorpio (1 letoun, 1 p?estavba).
- AS.6H Envoy:
s motory 225 k Wolseley Aries III (1 letoun)
- AS.6J Envoy III:
s hv?zdicovymi motory 310 k Armstrong Siddeley Cheetah IX (20 civilnich stroj? AS.6J Civil a 5 pro vojenske pou?iti)
- AS.6JC Envoy (AS.6J Civil)
? p?estavba civilnich stroj? na vojenske (4 letouny)
- AS.6JM Envoy (AS.6J Civil)
? p?estavba civilnich stroj? na vojenske (3 letouny)
- AS.6K Envoy III:
s motory 230 k Wolseley Scorpio II (1 letoun)
- AS.8 Viceroy:
specialni, zavodni stroj s dlouhym dosahem bez oken kabiny byl postaven pro pana T Nevilla Stacka. Pozd?ji letal ve ?pan?lskem republikanskem letectvu (1 letoun)
- Airspeed LXM:
importovany Airspeed, dodany
Imperial Japanese Navy Air Service
z
Japonska
do Velke Britanie
- Mitsubishi HinaZuru:
licen?ni vyroba letoun? AS.6A u spole?nosti
Mitsubishi
v
Nagoji
, vybavene klapkami a pohan?ne motory Gasuden Jimpu nebo motory postavenymi v licenci Armstrong Siddeley Lynx nebo Wolseley Aries Mk.III. V letech 1936-38 postaveno 10 letoun?
[3]
Udaje plati pro AS.6E Envoy III
[7]
[21]
[6]
- Osadka
: 2
- Kapacita
: 6-8
- Rozp?ti:
15,94 m
- Delka:
10,53 m
- Vy?ka
: 2,90 m
- Nosna plocha:
31,50 m
2
- Hmotnost prazdneho letounu:
1802 kg
- Vzletova hmotnost:
2860 kg
- Pohonna jednotka
:
hv?zdicovy
vzduchem chlazeny
sedmivalcovy
motor
Walter Castor II
- nominalni, jmenovity vykon
: 191,2 kW / 260 k p?i 1800 ot/min
- maximalni vykon
: 250,1 kW / 340 k p?i 2000 ot/min
- maximalni vykon v jmenovite vy?ce 1000 m
: 220,7 kW / 300 k p?i 2000 ot/min
- Vrtule
: dvoulista, nestavitelna, d?ev?na Letov
- Maximalni rychlost:
298 km/h
- Cestovni rychlost:
267 km/h
- Stoupavost u zem?:
5,4 m/s
- Dostup:
5030 m
- Dolet:
1022 km
- ↑
a
b
c
d
?I?EK, Martin.
Letadla zrazeneho nebe - ?eskoslovenska letadla v roce 1938
. I. vyd. Praha: Na?e vojsko, 2015. 255+32 s.
ISBN
978-80-206-1576-3
. S. 86?89, 222.
- ↑
a
b
Airspeed AS.6 Envoy (anglicky)
[online]. all-aero.com [cit. 2020-03-15].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2020-05-27.
- ↑
a
b
c
d
Airspeed AS6 Envoy (anglicky)
[online]. BAE Systems [cit. 2020-03-15].
Dostupne online
.
- ↑
Civil Aircraft Register - Czechoslovakia (anglicky)
[online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-03-15].
Dostupne online
.
- ↑
Civil Aircraft Register - Czechoslovakia (anglicky)
[online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-03-15].
Dostupne online
.
- ↑
a
b
Airspeed Envoy se dv?ma motory Castor II 260/340 ks.
Letectvi
. Za?i 1935, ro?. XV. (1935), ?is. 9, s. 375.
Dostupne online
.
- ↑
a
b
N?ME?EK, Vaclav.
Civilni letadla 1
. I. vyd. Praha: NADAS, 1981. 392 s. S. 219?220, 226?228, 231.
- ↑
RUSEK, Toma?.
Imatrikulace letadel
[online]. ?eskoslovenske letectvi - web o historii letectvi u nas, 2020-02-23 [cit. 2020-03-15].
Dostupne online
.
- ↑
Zprava ?. 95. Rejst?ik letecky (Letadla). Dopl?ky a Zm?ny VI. (?ervenec 1935).
Letectvi
. Listopad 1935, ro?. XV. (1935), ?is. 11, s. 450.
Dostupne online
.
- ↑
Nejrychlej?i dopravni letadlo v ?eskoslovensku..
Letec
. 1935-09-01, ro?. 11. (1935), ?is. 9, s. 141.
Dostupne online
.
- ↑
Nejrychlej?i ?eskoslovenska dopravni letadla jsou opat?ena motory Walter..
Letectvi
. Srpen 1935, ro?. XV. (1935), ?is. 8, s. 307.
Dostupne online
.
- ↑
BLAHA, Jan. B. Praha - Moskva.
M?sic
. B?ezen 1936, ro?. 5. (1936), ?is. 3, s. 5.
Dostupne online
.
- ↑
Zpravy ?s. statnich aerolinii.
Letectvi
. Za?i 1935, ro?. XV. (1935), ?is. 9, s. 376a.
Dostupne online
.
- ↑
MARE?. P?ehled leteckeho provozu na statnim leti?ti ?U?horod“.
Letec
. 1937-02-19, ro?. 13. (1937), ?is. 2, s. 26.
Dostupne online
.
- ↑
AUBRECHT, Richard.
Airspeed AS.6E Envoy
[online]. Nelahozeves: Ob?anske sdru?eni valka.cz, 2011-04-22 [cit. 2020-03-15].
Dostupne online
.
- ↑
AS.6 Envoy (rusky)
[online]. Уголок неба (airwar.ru), 2016 [cit. 2020-03-15].
Dostupne online
.
- ↑
Civil Aircraft Register - Great Britain
[online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-03-16].
Dostupne online
.
- ↑
SI., -. Sedm anglickych letadel pro Ji?ni Afriku..
Letectvi
. B?ezen 1936, ro?. XVI. (1936), ?is. 3, s. 120.
Dostupne online
.
- ↑
?TYDL, Franti?ek ing. Letecky zavod Anglie - Johannesburg O cenu Schlesingerovu ve znameni ob?ti.
Letectvi
. ?ijen 1936, ro?. XVI. (1936), ?is. 10, s. 393?394.
Dostupne online
.
- ↑
AIRSPEED AS.6 ENVOY (accident)
[online]. baaa-acro.com [cit. 2020-03-16].
Dostupne online
.
- ↑
Vaclav N?me?ek, Dvoumotorova pistova dopravni letadla, Airspeed AS-6 Envoy, 1984, str. 14
- N?ME?EK, Vaclav.
Atlas letadel Dvoumotorova pistova dopravni letadla
. Praha: Nadas, 1984. 176 s.
- ?OREL, Vaclav; VELC, Jaroslav.
Letadla ?eskoslovenskych pilot? II
. Praha: Albatros, 1982. 246 s.
- N?ME?EK, Vaclav.
Civilni letadla 1
. 1. vyd. Praha: Nakladatelstvi dopravy a spoj? (NADAS), 1981.