한국   대만   중국   일본 
Airspeed AS.6 Envoy ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Airspeed AS.6 Envoy

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Airspeed AS.6 Envoy
Airspeed Envoy (G-AHAC)
Airspeed Envoy (G-AHAC)
Ur?eni dopravni letoun
P?vod Spojene kralovstvi
Vyrobce Airspeed Ltd.
?efkonstrukter A. H. Tiltman
Prvni let 26. 6. 1934
U?ivatel Royal Air Force
Japan Air Transport , ?SA , LAPE
Vyrobeno kus? 50+11
Varianty Envoy, Viceroy, LXM, Hinazuru
Dal?i vyvoj Airspeed Oxford
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Prototyp Airspeed Envoy (G-ACMT) a navrat z prvni plavby Queen Mary (Letectvi, kv?ten 1936)

Airspeed AS.6 Envoy (Vyslanec) byl britsky dvoumotorovy lehky dopravni letoun celod?ev?ne konstrukce pro ?est a? osm cestujicich po?atku 30. let 20. stoleti vyrab?ny spole?nosti Airspeed Ltd. z jihoanglickeho Portsmouthu . [1]

Walter Castor II a Airspeed AS.6E Envoy III (OK-BAL)

Vznik a vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Britska spole?nost Airspeed, se sidlem na leti?ti Portsmouth v hrabstvi Hampshire , se na po?atku 30. let rozhodla p?ijit na trh civilnich, dopravnich letadel s tehdy modernimi jednoplo?niky . Letoun byl navr?en technickym ?editelem a hlavnim konstrukterem spole?nosti Airspeed, Hessellem Tiltmanem. [2] Prototyp letounu AS.6 Envoy (G-ACMT) byl v Portsmouthu zaletan 26. ?ervna 1934 se dv?ma motory Wolseley AR-9 o vykonu po 136 kW. O m?sic pozd?ji se objevil na letecke vystav? S.B.A.C ve Farnborough . Letoun byl p?im??en? usp??ny, bylo postaveno celkem 61 letoun?, z toho bylo 42 civilnich, 8 vojenskych a 11 bylo vyrobeno v japonske licenci. [3]

Firma nabizela tento stroj v n?kolika verzich s r?znymi motory a vybavenim. Do roku 1939 bylo v Anglii vyrobeno celkem 50 letoun?, z toho v letech 1935-36 ?ty?i pro ?eskoslovenske statni aerolinie (OK-BAL/CM+SA/EV-1, OK-BAM/DM+SA, OK-BAN, OK-BAO) [4] a jeden v roce 1936 jako obchodni letoun pro Vitkovicke horni a hutni t??i?stvo (OK-VIT/OK-DOA). [5]

Spole?nost Airspeed sv?j letoun u?inn? propagovala. N?kolikrat inzerovala i v ?eskoslovenskem ?asopisu Letectvi . [6] V roce 1935 stroj doletl za 119 hodin z Londyna do Kapskeho M?sta a zp?t. [7]

Airspeed Envoy u ?SA (1935)

Popis letounu [ editovat | editovat zdroj ]

Envoy byl lehky dvoumotorovy dopravni jednoplo?nik se zatahovacim podvozkem a pevnym zadnim kolem. Dvoumistny kokpit p?imo navazoval na kabinu pro osm pasa?er?, v p?ipad? instalace ?atny a toalety byl pro ?est cestujicich . Trup byl celod?ev?ne, polosko?epinove konstrukce s p?ekli?kovym a plat?nym potahem . I d?ev?na kostra k?idla byla pota?ena platnem. [1] Trup byl ze dvou ?asti, p?edni ?ast trupu tvo?il kokpit , kabina, toaletni a zavazadlovy prostor a zadni ?ast trupu nesla ocasni jednotku. Dve?e a okna byla postavena integraln? s podelnymi bo?nicemi ze smrkoveho d?eva. [2]

Letoun byl stav?n ve 3 seriich. V prvni serii bez klapek na odtokove hran? (17 stroj?), v druhe serii s d?lenymi klapkami (13 stroj?) a ve t?eti serii, ktera se od druhe serie li?ila pouze drobnymi vylep?enimi, z nich? nejvyznamn?j?i byly p?ekli?kove plochy k?idla . [3]

?eskoslovensku dodane letouny byly pohan?ny dv?ma vzduchem chlazenymi hv?zdicovymi sedmivalci Walter Castor II o nominalnim vykonu 191 kW/260 k a o vzletovem vykonu 316 kW/430 k s dvoulistymi, nestavitelnymi d?ev?nymi vrtulemi.

Airspeed Envoy na trase Praha - Moskva (1935)

Pou?iti [ editovat | editovat zdroj ]

Seriove stroje AS.6A Envoy I byly dodavany s hv?zdicovymi motory Armstrong Siddeley Lynx IVC po 162 kW, nebo Armstrong Siddeley Cheetah V po 204 kW, v?dy s d?ev?nou nestavitelnou vrtuli . Celkem bylo postaveno 15 exempla??, ktere byly odprodany jednotlivc?m a men?im leteckym spole?nostem . Jeden AS.6A (VH-UXY) vlastnil australsky rekordni pilot Charles Ulm, ktery s nim planoval p?elet Pacifiku na trase Kanada - Australie . V prosinci 1934 zmizel mezi kalifornskym Oaklandem a Honolulu . ?est letoun? bylo odprodano japonskemu dopravci JAT, ktery je nasadil na spoje mezi Japonskem , Mand?uskem a Koreou .

Airspeed AS.8 Viceroy, ?pan?lske republikanske letectvo

Jediny postaveny kus AS.8 Viceroy (G-ACMU) m?l zabudovane dv? pohonne jednotky Cheetah VI po 213 kW a jeho trup bez oken vypl?ovaly palivove nadr?e. V ?ijnu 1934 startoval v zavod? Londyn - Melbourne , av?ak v Athenach odstoupil. Nasledn? byl odprodan do ?pan?lska republikanskemu letectvu , ktere take odebralo prvni prototyp (EC-AGE).

V roce 1936 byl prototyp G-ACMT p?estav?n na standard AS.6D Envoy II . Tato verze m?la dvojici motor? Lynx IVC, od?t?pne vztlakove klapky na odtokove hran? k?idla a dvoumistny pilotni prostor s dvojim ?izenim.

?tve?ice letoun? specialni exportni verze AS.6E Envoy v ?estimistnem provedeni byla ur?ena do ?eskoslovenska (OK-BAL a? -BAO). [8] Prvni dva stroje ( Envoy III ) dodane v roce 1935 nem?ly je?t? vztlakove klapky . Byly imatrikulovany v ?ervenci (OK-BAL) [9] a za?i 1935 (OK-BAM), p?esto?e prvni letoun p?istal na pra?ske Ruzyni a? 6. srpna 1935. [10] Druhe dva byly dodany v roce 1936 (imatrikulovany v srpnu a za?i 1936) ve verzi se vztlakovymi klapkami . Pohon v?ech zaji??ovaly dva motory Walter Castor II , ktere byly opat?eny aerodynamickymi prstencovymi kryty Townend. [11] V luxusn? vybavene a prostorne kabin? s velkymi okny bylo povoleno kou?it. Spole?nost ?SA tyto letouny nazyvane "Rusky expres" [1] nasazovala na sve nejdel?i lince Praha - Moskva , zahajene v let? 1935 na zaklad? mezivladni dohody se Sov?tskym svazem . Trasa Praha ? Brno ? Bratislava ? Ko?ice ? U?horod ? Klu? ? Jasy ? Kyjev ? Brjansk ? Moskva (p?es Slovensko, Podkarpadskou Rus, Rumunsko a Ukrajinu) m??ila 2 439 km. [12] Dne 9. za?i 1935 p?istalo na leti?ti v Moskv? prvni dopravni ?eskoslovenske letadlo OK-BAL na zku?ebnim letu po trase ruskeho expresu ?SA. Na moskevskem leti?ti bylo letadlo uvitano velvyslancem Bohdanem Pavl? a zastupci ruske statni dopravy Aeroflot . Na palub? letadla byl vrchni ?editel ?SA Ing. Franti?ek Sto?es , letadlo ?idil ?efpilot Karel Brabenec, ?efradiooperater Soukup a dilovedouci ust?ednich dilen ?SA ?adsky. Letadlo absolvovalo p?es 2 300 km dlouhou tra? pr?m?rnou cestovni rychlosti 238 km/h. [13] Linku Praha - Moskva provozovaly jak ?SA, tak Aeroflot. Ten pou?ival na teto trase letouny Douglas DC-2 . [14] Letadla Envoy byla u ?SA v provozu v obdobi 1935-1939. V?echny letouny po 15. b?eznu 1939 zabavilo nacisticke N?mecko . Letoun imatrikulace OK-BAL, ktery v obdobi 1939?41 pou?ivala Luftwaffe (CM+SA), pote letal ve Finsku u Ilmavoimat s trupovym ozna?enim EV-1. V roce 1942 havaroval a po oprav? byl v roce 1943 zru?en. Letoun s imatrikulaci OK-BAM letal u Luftwaffe s ozna?enim DM+SA. Vitkovicky letoun, imatrikulovany jako posledni v listopadu 1936 , musel byt dle " protektoratnich zakon?" nabidnut v roce 1940 k prodeji. Koupila jej Slovenska republika , ktera jej s novou, ?eskoslovenskou imatrikulaci OK-DOA kratce pou?ivala ve Slovenske letecke spolo?nosti [15] a potom pod slovenskym ministerstvem narodni obrany s nim vojen?ti piloti p?ile?itostn? provad?li lety na kratke vzdalenosti [16] a? do 3. kv?tna 1943 , kdy po havarii sho?el. [1]

Celkem dvacet vyprodukovanych civilnich letoun? AS.6J Envoy III p?e?lo k men?im p?epravc?m v Britanii (nap?. British Scandinavian Airways Ltd/Gravesend, Cobham Air Routes Ltd/ Croydon, North Eastern Airways Ltd/Heston, Portsmouth Southsea & IOW Aviation Ltd/Portsmouth Rollason Aircraft Services Ltd/Croydon) [17] a ve Francii a p?t letoun? ve vojenske verzi k 24. peruti RAF. ?ast civilnich letoun? AS.6J byla pozd?ji p?estav?na na vojenske verze AS.6JC a JM (7 letoun?). Sedm letoun? s motory Cheetah IX z teto serie bylo dodano pro spravu anglickych kolonii v Ji?ni Africe . ?ty?i z t?chto letoun? slou?ily u civilni, letecke spole?nosti South African Airways , ktera s nimi letala na lince Johannesburg - Port Elizabeth , a t?i ve vojenske verzi se st?eleckou v??i a zav?sniky pro pumy v Jihoafrickem letectvu SAAF . Tyto letouny dosahovaly maximalni rychlosti a? 340 km/h. [18]

Jeden stroj s motory Cheetah IX o vykonu po 257 kW byl zni?en p?i pokusu o let z Portsmouthu do Johannesburgu v za?i 1936. Tragicky skon?ila u?ast letounu Envoy III se startovnim ?islem 15 v zavod? O Schlesingerovu cenu. Tento letoun musel nouzov? p?istat u sudanske Karimy pro nedostatek paliva a piloti museli ?ekat cely den na pomoc z Chartumu vzdaleneho 560 km. Hlavni pilot Ken Waller se proto sna?il dohonit ztratu ?asu, zvla?t? kdy? se dozv?d?l, ?e je pouze o hodinu za vedoucim C. W. Scottem. P?i snaze odstartovat o p?lnoci z chartumskeho leti?t? , ktere je 1800 m nad mo?em, havaroval, p?i?em? jeho dva spole?nici ? Max Findlay a J. Morgan ? zahynuli. Letadlo, ktere jedine dorazilo k cili, byl jednoplo?nik Percival ?Vega Gull“ (start, ?islo 6.) s motorem Gipsy Six II., jeho? posadku tvo?ili znamy rekordman C. W. Scott (vit?z zavodu o MacRobertsonovu cenu) a student Giles Guthrie. Tato ??astna dvojice ulet?la tra? dlouhou 9850 km za 52 hod. 56 min. 48 vte?in (pr?m. rychlost 186 km/hod.). [19]

Prvni havarie tohoto typu se v?ak odehrala ji? v prosinci 1934. Posadku na palub? letadla pok?t?neho ?Stella Australis“ (VH-UXY) tvo?ili pilot Charles T.P. Ulm, kopilot G. M. Littlejohn a navigator J.S. Skilling. M?li v umyslu uskute?nit let z Vancouveru do Melbourne se zastavkami v San Franciscu , Oaklandu a Honolulu . Kdy? se bli?ili k havajskemu pob?e?i vletli do ?patnych pov?trnostnich podminek. Kv?li nizke viditelnosti nemohli lokalizovat hlavni ostrov Havaj a vyslali proto n?kolik radiovych zprav, ktere nazna?ovaly, ?e nemaji pov?domost o sve poloze a ?e jim dochazi palivo. Letadlo nakonec ztroskotalo do mo?e. P?es rozsahle a okam?ite patrani letadly a 23 namo?nimi lod?mi nebyl letoun nikdy nalezen. [20]

Ze t?i stroj? AS.6K Envoy III pat?ily dva indickym maharad??m . V obdobi let 1936 a 1937 probihala licen?ni vyroba u spole?nosti Mitsubishi , ktera v Nagoji postavila deset letoun? pod nazvem HinaZuru (Mlady Je?ab), ktere zhruba odpovidaly variant? AS.6D Envoy II. T?i byly odprodany leteckemu p?epravci Japan Air Transport, ?ty?i mand?uske Manchurian Air Transport a t?i pou?ivalo Japonske cisa?ske namo?ni letectvo jako ?tabni dopravni letouny.

B?hem druhe sv?tove valky byly mnohe letouny Airspeed Envoy vyu?ivany n?meckou Luftwaffe , kde letaly jako vycvikove letouny . Povale?neho obdobi se do?kalo pouze 1 letadlo (Envoy III) a po valce obsluhovalo charterove lety pro cestujici s imatrikulaci G-AHAC) z leti?t? v Nottinghamu a? do roku 1950. Do sou?asnosti se ?adny letoun Envoy nedochoval. [3]

Varianty [ editovat | editovat zdroj ]

  • AS.6 Envoy I : s motory o vykonu 200 k Wolseley A.R.9 Mk.II (5 letoun?)
  • AS.6A Envoy I: s motory o vykonu 215 k Armstrong Siddeley Lynx IVC engines (7 letoun? a plus 11 v licenci)
  • AS.6D Envoy II : s motory o vykonu 350 k Wright R-760-E2 Whirlwind (7 letoun?, 1 p?estavba prototypu ).
  • AS.6E Envoy III : s motory o vykonu 340 k Walter Castor (5 letoun?)
  • AS.6G: s motory o vykonu 230 k Wolseley Scorpio (1 letoun, 1 p?estavba).
  • AS.6H Envoy: s motory 225 k Wolseley Aries III (1 letoun)
  • AS.6J Envoy III: s hv?zdicovymi motory 310 k Armstrong Siddeley Cheetah IX (20 civilnich stroj? AS.6J Civil a 5 pro vojenske pou?iti)
  • AS.6JC Envoy (AS.6J Civil) ? p?estavba civilnich stroj? na vojenske (4 letouny)
  • AS.6JM Envoy (AS.6J Civil) ? p?estavba civilnich stroj? na vojenske (3 letouny)
  • AS.6K Envoy III: s motory 230 k Wolseley Scorpio II (1 letoun)
  • AS.8 Viceroy: specialni, zavodni stroj s dlouhym dosahem bez oken kabiny byl postaven pro pana T Nevilla Stacka. Pozd?ji letal ve ?pan?lskem republikanskem letectvu (1 letoun)
  • Airspeed LXM: importovany Airspeed, dodany Imperial Japanese Navy Air Service z Japonska do Velke Britanie
  • Mitsubishi HinaZuru: licen?ni vyroba letoun? AS.6A u spole?nosti Mitsubishi v Nagoji , vybavene klapkami a pohan?ne motory Gasuden Jimpu nebo motory postavenymi v licenci Armstrong Siddeley Lynx nebo Wolseley Aries Mk.III. V letech 1936-38 postaveno 10 letoun? [3]

U?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

Specifikace [ editovat | editovat zdroj ]

Dobova reklama firmy Airspeed Ltd. na civilni verzi Airspeed Envoy s motory Castor II a na vojenskou verzi s motory Super Castor

Udaje plati pro AS.6E Envoy III [7] [21] [6]

Technicke udaje [ editovat | editovat zdroj ]

  • Osadka : 2
  • Kapacita : 6-8
  • Rozp?ti: 15,94 m
  • Delka: 10,53 m
  • Vy?ka : 2,90 m
  • Nosna plocha: 31,50 m 2
  • Hmotnost prazdneho letounu: 1802 kg
  • Vzletova hmotnost: 2860 kg
  • Pohonna jednotka : hv?zdicovy vzduchem chlazeny sedmivalcovy motor Walter Castor II
    • nominalni, jmenovity vykon : 191,2 kW / 260 k p?i 1800 ot/min
    • maximalni vykon : 250,1 kW / 340 k p?i 2000 ot/min
    • maximalni vykon v jmenovite vy?ce 1000 m : 220,7 kW / 300 k p?i 2000 ot/min
  • Vrtule : dvoulista, nestavitelna, d?ev?na Letov

Vykony [ editovat | editovat zdroj ]

  • Maximalni rychlost: 298 km/h
  • Cestovni rychlost: 267 km/h
  • Stoupavost u zem?: 5,4 m/s
  • Dostup: 5030 m
  • Dolet: 1022 km

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d ?I?EK, Martin. Letadla zrazeneho nebe - ?eskoslovenska letadla v roce 1938 . I. vyd. Praha: Na?e vojsko, 2015. 255+32 s. ISBN   978-80-206-1576-3 . S. 86?89, 222.  
  2. ↑ a b Airspeed AS.6 Envoy (anglicky) [online]. all-aero.com [cit. 2020-03-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-05-27.  
  3. ↑ a b c d Airspeed AS6 Envoy (anglicky) [online]. BAE Systems [cit. 2020-03-15]. Dostupne online .  
  4. ↑ Civil Aircraft Register - Czechoslovakia (anglicky) [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-03-15]. Dostupne online .  
  5. ↑ Civil Aircraft Register - Czechoslovakia (anglicky) [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-03-15]. Dostupne online .  
  6. ↑ a b Airspeed Envoy se dv?ma motory Castor II 260/340 ks. Letectvi . Za?i 1935, ro?. XV. (1935), ?is. 9, s. 375. Dostupne online .  
  7. ↑ a b N?ME?EK, Vaclav. Civilni letadla 1 . I. vyd. Praha: NADAS, 1981. 392 s. S. 219?220, 226?228, 231.  
  8. ↑ RUSEK, Toma?. Imatrikulace letadel [online]. ?eskoslovenske letectvi - web o historii letectvi u nas, 2020-02-23 [cit. 2020-03-15]. Dostupne online .  
  9. ↑ Zprava ?. 95. Rejst?ik letecky (Letadla). Dopl?ky a Zm?ny VI. (?ervenec 1935). Letectvi . Listopad 1935, ro?. XV. (1935), ?is. 11, s. 450. Dostupne online .  
  10. ↑ Nejrychlej?i dopravni letadlo v ?eskoslovensku.. Letec . 1935-09-01, ro?. 11. (1935), ?is. 9, s. 141. Dostupne online .  
  11. ↑ Nejrychlej?i ?eskoslovenska dopravni letadla jsou opat?ena motory Walter.. Letectvi . Srpen 1935, ro?. XV. (1935), ?is. 8, s. 307. Dostupne online .  
  12. ↑ BLAHA, Jan. B. Praha - Moskva. M?sic . B?ezen 1936, ro?. 5. (1936), ?is. 3, s. 5. Dostupne online .  
  13. ↑ Zpravy ?s. statnich aerolinii. Letectvi . Za?i 1935, ro?. XV. (1935), ?is. 9, s. 376a. Dostupne online .  
  14. ↑ MARE?. P?ehled leteckeho provozu na statnim leti?ti ?U?horod“. Letec . 1937-02-19, ro?. 13. (1937), ?is. 2, s. 26. Dostupne online .  
  15. ↑ AUBRECHT, Richard. Airspeed AS.6E Envoy [online]. Nelahozeves: Ob?anske sdru?eni valka.cz, 2011-04-22 [cit. 2020-03-15]. Dostupne online .  
  16. ↑ AS.6 Envoy (rusky) [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2016 [cit. 2020-03-15]. Dostupne online .  
  17. ↑ Civil Aircraft Register - Great Britain [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-03-16]. Dostupne online .  
  18. ↑ SI., -. Sedm anglickych letadel pro Ji?ni Afriku.. Letectvi . B?ezen 1936, ro?. XVI. (1936), ?is. 3, s. 120. Dostupne online .  
  19. ↑ ?TYDL, Franti?ek ing. Letecky zavod Anglie - Johannesburg O cenu Schlesingerovu ve znameni ob?ti. Letectvi . ?ijen 1936, ro?. XVI. (1936), ?is. 10, s. 393?394. Dostupne online .  
  20. ↑ AIRSPEED AS.6 ENVOY (accident) [online]. baaa-acro.com [cit. 2020-03-16]. Dostupne online .  
  21. ↑ Vaclav N?me?ek, Dvoumotorova pistova dopravni letadla, Airspeed AS-6 Envoy, 1984, str. 14

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • N?ME?EK, Vaclav. Atlas letadel Dvoumotorova pistova dopravni letadla . Praha: Nadas, 1984. 176 s.  
  • ?OREL, Vaclav; VELC, Jaroslav. Letadla ?eskoslovenskych pilot? II . Praha: Albatros, 1982. 246 s.  
  • N?ME?EK, Vaclav. Civilni letadla 1 . 1. vyd. Praha: Nakladatelstvi dopravy a spoj? (NADAS), 1981.  

Sousejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Vojenska letadla Britskeho spole?enstvi narod? druhe sv?tove valky
Stihaci letouny
Bombardovaci a torpedove letouny
Transportni letouny a kluzaky
Pr?zkumna a spojovaci letadla
Cvi?na letadla
Experimentalni letadla a prototypy
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Airspeed_AS.6_Envoy&oldid=23491736 “