Aida
je nazev opery
Giuseppe Verdiho
z roku
1871
. Autorem libreta je
Antonio Ghislanzoni
, ktery zpracoval latku poskytnutou egyptologem
Augustem Mariettem
.
Operu
Aida
psal Verdi ve svych 58 letech na objednavku pro nove
operni divadlo
v
egyptske
Kahi?e
. Divadlo bylo slavnostn? otev?eno u p?ile?itosti oslav zahajeni provozu
Suezskeho pr?plavu
. Tehdej?i egyptsky
chediv
Isma'il Pa?a
Verdiho po?adal o zkomponovani ody k otev?eni divadla, co? v?ak skladatel odmitl a provoz divadla byl tedy zahajen jeho operou
Rigoletto
. Isma'il Pa?a v?ak nadale lakal zdrahajiciho se Verdiho ke zkomponovani opery pro kahirske divadlo ? zejmena nabidkou vysoke odm?ny ? a ten se nakonec rozhodl objednavku p?ijmout a zpracovat nam?t, ktery mu od Marietteho zprost?edkoval libretista opery
Don Carlos
,
Camille du Locle
. Verdi na ope?e pracoval ji? od leta 1870, v srpnu teho? roku byla uzav?ena smlouva a a? pote byl jako definitivni libretista ur?en Ghislanzoni. Kompozice byla v podstat? dokon?ena ji? v listopadu 1870, orchestrace pak v unoru 1871 a posledni zasahy v partitu?e jsou ze srpna 1871. V te dob? ji? m?la byt opera podle smlouvy premierovana, jen?e dekorace se vyrab?ly v Pa?i?i a
prusko-francouzska valka
p?inesla v tomto sm?ru zna?ne zpo?d?ni. Superintendant egyptskych divadel
Paul Daneth
musel intervenovat u Verdiho, aby
Aidu
mezitim nezadal jinemu divadlu, a skladatel se rozhodl netrvat striktn? na smluvnich podminkach. Dal souhlas s odlo?enim
premiery
, ktera se nakonec konala
24. prosince
1871
.
[1]
Aida
je n?kterymi hudebnimi znalci pova?ovana za vyvrcholeni Verdiho celo?ivotniho operniho dila. Prvni p?edstavitelkou titulni role m?la byt ?eska
sopranistka
Teresa Stolzova
. Kv?li
prusko-francouzske valce
nakonec ani ona ani Verdi do Egypta neodcestovali. Sv?tovou premieru v Kahi?e dirigoval
Giovanni Bottesini
a Aidu zpivala
Antonietta Anastasi-Pozzoni
. Stolzova zpivala roli Aidy a? p?i evropske premie?e
8. unora
1872
v divadle
La Scala
v
Milan?
. Teresa Stolzova pak podepsala smlouvu na t?icet p?edstaveni v Kahirske ope?e v sezon?
1873
?
1874
za astronomicky honora? 150 000 francouzskych frank?. Mimo to se ji dostalo poct od samotneho chediva Isma'ila Pa?i.
Triumfalni scena z opery ?Aida”
| Aida, etiopska princezna ? egyptska otrokyn?
|
sopran
|
| Radames, egyptsky vojev?dce
|
tenor
|
| Faraon
|
bas
|
| Amneris, jeho dcera
|
mezzosopran
|
| Amonasro, etiopsky kral, Aidin otec
|
baryton
|
| Ramfis, velekn?z
|
bas
|
| Posel
|
tenor
|
| Kn??i, kn??ky, d?stojnici, vojaci, Egyp?ane, otroci
|
sbor
|
Aida
je dramaticka
opera
o ?ty?ech d?jstvich. Jeji d?j se odehrava ve starem
Egypt?
v
Memfid?
a v
Thebach
.
V palaci egyptskeho
faraona
se rozhoduje o ur?eni
vojev?dce
pro ta?eni do
Etiopie
. Mezi kandidaty je i Radames, ktery by pomoci usp?chu ve valce rad dosahl sveho svazku s otrokyni Aidou, Etiopankou. Na tuto vzajemnou lasku Aidy a Radamese ?arli faraonova dcera Amneris, ktera je do Radamese take zamilovana.
Radames se nakonec opravdu stava vojev?dcem pro toto ta?eni a je tomuto ukolu zasv?cen. Aida je z toho ale vnit?n? rozpolcena, nebo? jeji mily ma vest vojsko proti jeji vlastni zemi.
Amneris se sna?i vylakat z Aidy tajemstvi jeji lasky k Radamesovi, p?edstira proto p?ed Aidou, ?e Radames padl. Aida se v?ak p?izna teprve ve chvili, kdy Amneris odhali svou le? a oznami ji naopak, ?e Radames ?ije a je na cest? do vlasti.
Mezi zajatci poznava Aida sveho otce Amonasra - nikdo z Egyp?an? ale netu?i, ?e se jedna o krale Etiopie. Aida ?ada Radamese o propu?t?ni zajatc? a ten o to prosi faraona. Ten v?ak rozhodne, ?e Aida i jeji otec maji byt dale dr?eni jako rukojmi, ostatni zajatce propou?ti. V?ichni oslavuji Radamese jako?to dobreho vojev?dce. Faraon nabizi Radamesovi za vit?zstvi ruku Amneris a naslednictvi tr?nu. Radames nem??e tuto nabidku odmitnout, i kdy? je tim zdrcena Aida i on sam. Radames doufa, ?e po dal?i vit?zne valce p?esv?d?i faraona, ?e nemusi pojmout za ?enu Amneris, ale jeji otrokyni Aidu.
Aida ?eka za ve?erniho ticha na b?ehu Nilu na Radamese a vzpomina na svou krasnou ztracenou vlast. P?ichazi za ni jeji otec a sna?i se ji p?esv?d?it, aby vyzv?d?la od Radamese vojenska tajemstvi, aby tak on, jeji otec a kral Etiopie, mohl snadno porazit egyptska vojska. Aida tuto ?adost odmita. I kdy? by se rada vratila do sve vlasti, nechce Radamese podvest. Otec ji k teto zrad? donuti tim, ?e ji prokleje a ?ekne, ?e u? neni jeho dcera. Aby Aida otcovo prokleti p?ekonala, obrati se na Radamese s otazkou, kterou ji otec poru?il. Zarove? Radamesovi nabizi spole?ny ut?k do Etiopie. Radames souhlasi s ut?kem a p?itom ji prozradi rozmist?ni egyptskych vojsk. V tom vystupuje z ukrytu Amonasro, Aidin otec, a prohla?uje, ?e je etiopskym kralem. Radames chape, ?e se dopustil zrady Egypta, umo??uje sice ut?k Aidy a Amonasra, ale sam se p?iznava ke zrad? a vydava se do rukou faraona. Sv?dkem jeho zrady byla take Amneris, ktera se v chram? chystala na svatbu.
Amneris stale miluje Radamese, a tak mu nabizi, ?e kdy? se z?ekne Aidy a vezme si misto ni ji samotnou, zachrani ho p?ed smrti. To v?ak Radames odmita. Je pak postaven p?ed faraon?v soud a za svou zradu odsouzen k poh?beni za?iva. Amneris prosi, aby byl u?et?en, tvrdi, ?e je nevinen, ale je ji? pozd?.
Prom?na: Radames je zazd?n do podzemni hrobky, vzpomina na Aidu a doufa, ?e klidn? ?ije daleko odtud. Najednou se v?ak objevi Aida, ktera se v hrobce ji? d?ive ukryla, nebo? tu?ila, co asi Radamese ?eka a cht?la s nim sdilet jeho osud. Aida a Radames umiraji a nad jejich hrobkou lka Amneris, ne??astna ?ena, ktera sama milovaneho Radamese ozna?ila za zradce a vydala jej do rukou faraonovych.
- Uvedeni Verdiho opery Aida v Parm? v roce 1872
-
Plakat uvedeni Verdiho Aidy v Parm? v roce 1872
-
Tereza Stolzova v titulni roli
-
Rakouska mezzosopranistka Maria Waldmann v roli Amneris
Fotografie z archivu Istituzione Casa della Musica di Parma.
[2]