Adolf Brada?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Adolf Brada?
Narozeni 15. ?ervna 1901
Nove M?sto na Morav?
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 24. ?ijna 1942 (ve v?ku 41 let)
Koncentra?ni tabor Mauthausen
N?mecka ?i?e Německá říše N?mecka ?i?e
P?i?ina umrti popraven zast?elenim
Bydli?t? Zah?ebska 558/6 Praha-Vinohrady
Narodnost ?eska
Povolani krej?i
Nabo?. vyznani ?imskokatolicka cirkev
Cho? Marie Zikova
D?ti Jarmila Kubrychtova
Rodi?e Josef a Franti?ka Brada?ovi
P?ibuzni 11 sourozenc?
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Jeho man?elka Marie Brada?ova

Adolf Brada? ( 15. ?ervna 1901 Nove M?sto na Morav? ? 24. ?ijna 1942 Koncentra?ni tabor Mauthausen ) byl odboja? a spolupracovnik Operace Out Distance popraveny nacisty .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed druhou sv?tovou valkou [ editovat | editovat zdroj ]

Adolf Brada? se narodil 15. ?ervna 1901 v Novem M?st? na Morav? do po?etne rodiny Josefa a Franti?ky Brada?ovych. V Hostomicich se vyu?il krej?im a potkal zde svou budouci man?elku Marii Zikovou . Po svatb? bydleli oba postupn? v T?ebotov? , na Pankraci a v Nuslich , od roku 1939 pak na pra?skych Vinohradech . Adolf Brada? zde vedl krej?ovstvi zam?stnavajici deset lidi. V roce 1925 se man?el?m narodila dcera Jarmila.

Protinacisticky odboj [ editovat | editovat zdroj ]

Do protinacistickeho odboje vstoupil Adolf Brada? a jeho ?ena Marie na ?adost Anny ?ramkove , ktera znala Marii Brada?ovou z prace pro ?eskoslovensky ?erveny k?i? . U Brada?ovych na?el na dva tydny ubytovani Adolf Opalka , ?len vysadku Out Distance a velitel v?ech ?eskoslovenskych para?utist? na uzemi Protektoratu ?echy a Morava . Po jeho odchodu a ukryti v krypt? chramu svateho Cyrila a Metod?je na pra?skem Novem M?st? se ve svem krej?ovstvi schazel Adolf Brada? s Vladimirem Pet?kem a Vaclavem ?iklem k planovani dal?i pomoci. Po zrad? dal?iho z p?islu?nik? vysadku Out Distance Karla ?urdy za?alo gestapo se zatykanim spolupracovnik? para?utist?. Adolf Brada? si toho pov?iml a odeslal 17. ?ervna 1942 dceru Jarmilu k prarodi??m do Hostomic, co? ji mo?na zachranilo ?ivot. K zat?eni man?el? Brada?ovych do?lo o p?t dni pozd?ji. V?zn?ni byli postupn? na Pankraci a v terezinske Male pevnosti . Dne 29. za?i 1942 byli stannym soudem odsouzeni k trestu smrti, ktery byl vykonan 24. ?ijna teho? roku v koncentra?nim tabo?e Mauthausen zast?elenim p?i fingovane zdravotni prohlidce. Ve stejny den zahynuly na stejnem mist? desitky ?eskych odboja?? a jejich rodinnych p?islu?nik?.

Osudy Jarmily Brada?ove [ editovat | editovat zdroj ]

Dcera Jarmila Brada?ova se vratila do Prahy , kde bydlela u p?ibuznych v Podoli a pokra?ovala v u?eni na kade?nici a to z po?atku bez pov?imnuti gestapa. Do zabaveneho bytu Brada?ovych se ale nast?hovala n?mecka rodina, ktera zde zjistila jeji existenci a nahlasila ji u?ad?m. Jarmila Brada?ova byla zat?ena 24. listopadu 1942 a tedy mimo zatykaci vlnu rodinnych p?islu?nik? odboja??. Diky tomu ji pravd?podobn? potkal p?izniv?j?i osud. Odvezena byla do Petschkova palace a posleze internovana na Jeneralce a v tabo?e ve Svatobo?icich . Osvobozena byla 5. kv?tna 1945 v Plane nad Lu?nici . Po valce se vyu?ila kade?nici, vdala se a s p?ijmenim Kubrychtova ?ila v Hostomicich. [1]

Posmrtna ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

  • V roce 2017 byla man?el?m Brada?ovym v mist? jejich bydli?t? v Zah?ebske ulici 6 v Praze odhalena pam?tni deska. [2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]