Adalbert Stifter
Narozeni	23. ?ijna 1805 Horni Plana
Umrti	28. ledna 1868 (ve v?ku 62 let) Linec
P?i?ina umrti	vykrvaceni
Misto poh?beni	Linec
Povolani	spisovatel , mali? , basnik , u?itel a pamatka?
Alma mater	Vide?ska univerzita
Vyznamna dila	Horsky k?i??al Pozdni leto Vitek
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Adalbert Stifter (po?e?t?n? take Vojt?ch Stifter ^{[1] [2]} , 23. ?ijna 1805 , Horni Plana ^[3] ? 28. ledna 1868 , Linec ) byl ?esko - rakousky spisovatel, mali? a pedagog. Pat?i k nejvyznamn?j?im p?edstavitel?m biedermeieru . Je dodnes aktualni svou kritikou nesna?enlivosti mezi narody a svym vztahem k ?umavske p?irod?. ?umava i rodne m?sto, v n?m? pro?il sve d?tstvi, se staly d?ji?t?m mnoha jeho praci. Jeho literarni dilo pat?i bohatstvim svych obraz?, svymi plastickymi li?enimi krajiny a p?irody, jako? i vysokymi moralnimi naroky a filozofickym zam?rem jim vyprav?nych p?ib?h? ke skvost?m n?mecky psane literatury. Vyzna?ne misto zaujima take Stifterova ?innost mali?ska.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Adalbert Stifter se narodil 23. ?ijna 1805 jako nejstar?i syn tkalce a obchodnika s platnem Johanna Stiftera a jeho ?eny Magdaleny z ?eznickeho rodu v  Horni Plane nad Vltavou ( ?umava ), v tamnim kostele sv. Marie Magdaleny byl pok?t?n jmeny Albert August. Pote, co otec v roce 1817 zahynul p?i nehod? pod formanskym vozem, vychovavala jej matka. Praci v hospoda?stvi sveho d?de?ka z otcovy strany Augustina Stiftera pomahal zlep?ovat rodinne pom?ry. Smrt otce Adalbertem natolik ot?asla, ?e ji odmital p?ijmout jako fakt a dva dny dr?el hladovku. V roce 1818 ho poslal d?de?ek z mat?iny strany Franz Friepes proti jeho v?li na latinskou ?kolu. V roce 1820 se jeho matka podruhe vdala, za hornoplanskeho peka?e Ferdinanda Mayera. ^[4]

Obecnou ?kolu nav?t?voval v Horni Plane, odkud byl na zaklad? vynikajicich vysledk? doporu?en na gymnazium. Studoval v letech 1817 ? 1826 na latinskem akademickem gymnaziu v kla?te?e benediktin? v Kremsmunsteru , pod vedenim patera Placida Halla. V tomto prost?edi, ktere pozd?ji popsal jako nejkrasn?j?i obdobi sveho ?ivota, se rozvinul jeho silny cit pro p?irodu, literaturu i um?ni. U? v te dob? maloval a zkou?el psat basn?. V latinske ?kole byl nazyvan ?Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v p?ekladu: "Adalbert Stifter ?ech Hornoplansky". V roce 1825 Stifter prod?lal prave ne?tovice . ^[4] ?kolu ukon?il s vynikajicimi vysledky. Pokra?oval na Vide?ske univerzit? studiem prav. Zajimal se o  fyziku , jazyky a filosofii . Studium si financoval jako soukromy u?itel. M?l vyrazne pedagogicke nadani, av?ak nikdy nehledal stale u?itelske misto. Diky teto praci take poznal svou prvni lasku, Fanny Greipelovou (1809-1839) z rodiny bohateho obchodnika ve Frymburku . Jeji rodi?e vztahu branili pro Stifterovu povahu, vrozenou letargii a neschopnost nalezt stale perspektivni zam?stnani. Ne??astny vztah a nezajem o studium v roce 1830 vedly k opu?t?ni vide?ske univerzity. ^[5] ?ivil se jako domaci u?itel, psal a maloval. Jeho prvni znamy obraz je Frymburk se z?iceninou Vitkova hradku . V roce 1830 mu vy?lo v ?asopise Osterreichischen Burgerblatt fur Verstand, Herz und gute Laune (Rakousky ob?ansky list pro rozum, srdce a dobrou naladu) osm basni pod pseudonymem Ostade jako poselstvi pro Fanny. ^[4] Obrazy a kresby vystavoval na akcich rakouslke cisa?ske akademie. B?hem vide?skeho obdobi se od realisticky popisnych krajin biedermaierovskeho stylu propracoval k progresivnimu ran? impresionistickemu vyrazu.

Neusp??n? se pokou?el ziskat trvale misto jako u?itel. V roce 1832 Stifter poprve potkal Amalii Mohauptovou, dceru d?stojnika z  Kyjova na Morav? . ^[4] Po svatb? s Amalii (ktera se vyu?ila modistkou ) v roce 1837 z?stal par bezd?tny, co? Stifter t??ce nesl. Oba se ujali pe?e o Amaliinu nete? Julianu. I s rodinou Stifter rad cestoval, po ?umav?, do sve rodne vsi, do Mnichova a do Lince . V letech 1833 a? 1848 se ?ivil ?aste?n? jako mali?, ?aste?n? jako spisovatel. Inspirovan Goethem , Herderem a Jeanem Paulem psal do ?asopis? prvni povidky. V roce 1839 vytvo?il sve prvni vyznamne obrazy, Pohled na vide?ske p?edm?stske domy a Pohled na Beatrixgasse a z?iceninu Wittinghausenu . O rok pozd?ji vy?ly povidky Kondor a Ves na pla?ce (Das Haidedorf) .V roce 1841 nasledovaly dal?i povidky v almanachu Iris . Od roku 1841 op?t pracoval jako domaci u?itel. V letech 1843 a? 1846 nap?iklad na zamku Kyn?vart u?il Richarda , syna rakouskeho kancle?e Klemense Vaclava Metternicha . ^[4]

V roce 1842 vy?la povidka Abdia? , ktera Stifterovi p?inesla literarni usp?ch a finan?ni nezavislost. Velkou oblibu si ziskala i povidka Hvozd (Der Hochwald) z prost?edi ?umavske p?irody. V letech 1840?1850 vy?lo v ?asopisech celkem 24 jeho povidek, z nich? v?t?ina byla vydana v ?esti svazcich pod nazvem Studie . Stifter postupn? ziskaval p?istup k vyznamnym lidem, mezi nimi zvla?t? k Andreasi Baumgartnerovi , profesoru fyziky a pozd?j?imu ministrovi, ktery se stal jeho p?itelem. ^[4]

Revolu?ni rok 1848 Stiftera siln? zasahl my?lenkami rovnosti a svobody. Pozd?ji byl zklaman, stahl se do ustrani a do konce ?ivota z?stal konzervativni. P?est?hoval se do Lince a v roce 1850 se stal hornorakouskym ?kolnim inspektorem s titulem c. a k. ?kolni rada a s ro?nim p?ijmem 1500 zlatych. V te dob? p?sobil te? jako konzervator Centralni komise pro vyzkum a zachovani kulturnich pamatek pro Horni Rakousko . Roku 1852 dosahl restaurovani cenneho pozdn? gotickeho olta?e v Kefermarktu a nasledn? dal?ich chramovych pamatek. ^[4]

Povidky z tohoto obdobi ost?e kritizoval n?mecky dramatik a basnik Friedrich Hebbel a take rakousky spisovatel Hugo von Hofmannsthal , kte?i Stifterovi vytykali rozvla?nost, ne?ivotnost postav a p?ili? zd?raz?ovanou moralku. Naopak ho velice oce?oval n?mecky filozof Friedrich Nietzsche . Stifterovy p?ib?hy si obzvla?t? oblibila rakouska cisa?ovna Al?b?ta . ^[4] V jeho dile se objevuji p?irodni motivy. Roku 1853 byly vydany dva svazky povidek pod nazvem Pestre kameny, z nich? velkou ?tena?skou oblibu zaznamenala povidka Horsky k?i??al (Bergkristall) . V roce 1857 vy?el roman Pozdni leto ( Der Nachsommer ), jedno z jeho vrcholnych d?l. Tento roman byva p?ipodob?ovan k romanu ?Vilema Meistera leta u?ednicka“, ktery napsal Johann Wolfgang von Goethe u? vice ne? p?ed p?lstoletim.

Mali?ska tvorba po roce 1848 je charakterizovana alegorizovanou symbolikou p?i zachovani v?rnosti detail?m. P?ikladem jsou obrazy Pohyb, Jasnost, Z?icenina ?eckeho templu, Minulost .

V roce 1858 zem?ela Stifterova matka, o rok pozd?ji tragicky zem?ela schovanka Juliana. Jeho zdravotni stav se na konci 50. let 19. stoleti neustale zhor?oval. ?asto se le?il v nedalekych laznich Kirchschlag u Lince a koncem roku 1865 ode?el do d?chodu. V?noval se sve literarni tvorb?, mali?stvi a pe?i o rostliny, zvla?t? o sbirku kaktus?. Stifter pracoval na historickem romanu Vitek ( Witiko ) o Vitkovi z Pr?ice († 1194), zakladateli jiho?eskeho rodu Vitkovc?, jeho? t?i dily postupn? vy?ly b?hem ?edesatych let 19. stoleti. Je poselstvim o mo?nem sou?iti ?ech? a N?mc?, rozviji v n?m p?edstavu evropske pospolitosti. Na podzim 1867 naposledy nav?tivil sve rodi?t?. ^[4]

Stifter trp?l cirhozou jater , jeji? p?iznaky se stale zhor?ovaly. Na radu leka?? n?kolikrat absolvoval le?ebny pobyt v Karlovych Varech . V depresi si 26. ledna 1868 na nemocni?nim l??ku b?itvou pod?ezal kr?ni tepnu; zem?el o dva dny pozd?ji. ^[7] V umrtnim list? neni uvedeno, ?e spachal sebevra?du , proto?e jako sebevrah by v te dob? nemohl byt poh?ben ?v posv?cene p?d?“. Je poh?ben na h?bitov? sv. Barbory v Linci.

Literarni dila [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamka: vyb?r Stifterovych d?l dostupnych v ?eskem p?ekladu (rok v zavorce = prvni vydani originalu)

• Hrad blazn? (1844)
• Studie (6 svazk? ? 1842?1845)
  • Das Haidedorf (1840)
  • Hvozd (1841)
  • Abdia? (1842)
  • Brigita (1844)
  • Stary mladenec (1845)
  • Lesni p??ina (1845)
• Popsana jedli?ka (1846)
• Lesni poutnik (1847)
• Horsky k?i??al (z cyklu povidek Pestre kameny)
• Pozdni leto (1857)
• Z kroniky na?eho rodu (1864)
• Potomci (1864)
• Vitek (3 svazky ? 1865?1867)
• Povidky (1869)
• Polni kv?tiny

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Za zasluhy o literaturu, pamatky a p?ikladne postoje ve vztazich mezi ?eskym a n?meckym obyvatelstvem zemi Koruny ?eske byl vyznamenan:

• zlatou rakouskou medaili pro um?ni a kulturu
• ryti?skym ?adem ?elezne koruny cisa?e Franti?ka Josefa I. (1854)
• sasko-vymarskym ryti?skym ?adem bileho sokola (1867)

Pomniky [ editovat | editovat zdroj ]

• Stifter?v pamatnik ? ?ulovy obelisk na skale nad Ple?nym jezerem podle navrhu architekta Heinricha von Ferstela , na schwarzenberskem pozemku za finan?niho p?isp?ni Vojt?cha Lanny mlad?iho ; vy?ka 15,1 metru; miniatura teho? obelisku stoji na Stifterov? hrob? na Svatobarborskem h?bitov? v Linci
• Bronzove sochy spisovatele v Linci, ve Vidni a v Horni Plane (autor Karl Wilfert )
• Pam?tni desky: na rodnem dom? v Plane, ve Vidni na dvou domech: v Beatrixgasse (bydlel 1837-1839) a v naro?nim dom? Graben/Seitenstettengasse 2 (1842-1848)

Pam??ove instituce [ editovat | editovat zdroj ]

• Stifter?v rodny d?m - muzeum v Horni Plane
• Regionalni muzeum v ?eskem Krumlov? ^[8] , spravuje rozsahlou knihovnu v?ech vydani a jazykovych mutaci Stifterovych d?l
• Nadace Adalbert Stifter Verein v Linci, nadace pro podporu ?esko-n?meckeho porozum?ni.
• Stifter?v d?m, muzeum a Hornorakousky institut v Linci ^[9]
• Bavorsky sudeton?mecky nacionalisticky Witikobund v Mnichov?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• WATZLIK, Hans. Adalbert Stifter . Praha: A. Haase, 1918. 12 s. (n?mecky)  
• STEINER, Georg. Adalbert Stifter: basnik ?umavy. Linz: Tourismusverband Linz, 2018. 48 stran.
• BECHER, Peter. Adalbert Stifter - Touha po harmonii: Biografie . Horni Plana: Srdce Vltavy, 2019. ISBN   978-80-902738-5-6 . S. 247.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Stifter?v smrk
• Stifter?v buk
• Spolek Adalberta Stiftera

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie Adalbert Stifter na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Adalbert Stifter na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Adalbert Stifter
• Adalbert Stifter: ?ivot a dilo (2015) v ?eske televizi