Acre
znak vlajka
Geografie
Hlavni m?sto	Rio Branco
Sou?adnice	9°2′ j. ?. , 70°31′ z. d.
Rozloha	152 581 km²
?asove pasmo	UTC?05:00 America/Rio_Branco
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	830 018 (2022)
Hustota zalidn?ni	5,4 obyv./km²
Jazyk	brazilska portugal?tina , indianske jazyky
Narodnostni slo?eni	Brazilci , Indiani
Nabo?enstvi	?imskokatolicke
Sprava regionu
Stat	Brazilie Brazilie
Druh celku	brazilsky spolkovy stat
Vznik	15. ?ervna 1962
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-2	BR-AC
Oficialni web	www .ac .gov .br
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Acre je spolkovy stat v Brazilii . Nachazi se v nejzapadn?j?i ?asti jejiho uzemi, v Amazonii a nale?i do Severniho regionu . Jeho nazev je odvozen od stejnojmenne ?eky , ktera jeho uzemim proteka.

Charakter statu [ editovat | editovat zdroj ]

Acre hrani?i na jihu s Peru , na jihovychod? s bolivijskym departementem Pando , na severu s brazilskym statem Amazonas a ma kratkou hranici i s dal?im statem, Rondonia . Jeho hlavni a nejv?t?i m?sto je Rio Branco , le?ici v jihovychodni ?asti zem?. V?t?ina uzemi statu je zalesn?na tropickymi pralesy, v nich? ?iji stale je?t? domorodi obyvatele. Acre je velmi zname take tim, ?e vyva?i kau?uk . Na plo?e o rozloze 152 522 km² tu ?ije celkem 686 652 obyvatel. Se vzdalenou, vychodni ?asti zem? je Rio Branco spojeno jedinou silnici , ?elezni?ni trat? tu neexistuji. Uzemi je p?eva?n? rovinate, pouze na zapad?, u peruanske hranice, se nachazi poho?i Serra do Divisor , ktere je narodnim parkem. Jeho nejvy??i vrchol dosahuje 609 metr? nad mo?em.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Letecky pr?zkum odhalil v okoli m?sta Xapuri geoglyfy vypovidajici o existenci vysp?le p?edkolumbovske civilizace. ^[1] V 19. stoleti bylo Acre sou?asti Bolivie , postupn? zde v?ak po?etn? p?evladli brazil?ti sb?ra?i kau?uku. Ti vyvolali v roce 1899 povstani a vyhlasili samostatnou Republiku Acre. Nasledovala serie ozbrojenych st?etnuti, kterou ukon?ila 17. listopadu 1903 Petropoliska smlouva , v ni? se Bolivijci uzemi vzdali vym?nou za men?i kus zem? v povodi ?eky Madeira a finan?ni kompenzaci. ^[2] V roce 1904 bylo Acre p?ipojeno k Brazilii a 15. ?ervna 1962 se stalo dvacatym druhym statem Brazilie . V roce 1986 stanula na postu guvernera Iolanda Flemingova jako prvni ?ena v brazilske historii. ^[3] V roce 2008 do?lo k uprav? hranice se statem Amazonas, po ktere se Acre rozrostlo o 11 583 km². Drancovani mistniho p?irodniho bohatstvi zp?sobilo vzr?st silneho environmentalistickeho hnuti, jeho? p?edstaviteli byli Chico Mendes a Marina Silva . ^[4]

M?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Stat Acre je rozd?len do 22 obci. Nejv?t?i m?sta statu s po?tem obyvatel k 1. ?ervnu 2004:

• Rio Branco ? 314 127 (hlavni m?sto)
• Cruzeiro do Sul ? 86 725
• Feijo ? 39 365
• Sena Madureira ? 33 614
• Tarauaca ? 30 711
• Senador Guiomard ? 21 000
• Brasileia ? 18 056 (hrani?ni p?echod s Bolivii )
• Placido de Castro ? 17 014
• Epitaciolandia ? 14 193
• Xapuri ? 13 893

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

• V roce 2007 zde ?ilo 664 000 obyvatel. Hustota osidleni byla 4,5 obyv./km².
• V roce 2014 zde ?ilo 790 101 obyvatel.
• Podil m?stskeho obyvatelstva 69,6 %.
• Pr?m?rny ro?ni p?ir?stek obyvatel 3,3 % (1991?2000).
• 441 000 obyvatel (66,5%) tvo?i mi?enci Evropan?, Afri?an? a p?vodnich indian?, tzv. pardo .
• 172 000 (26%) jsou b?lo?i.
• 45 000 (6,8 %) jsou ?erno?i.
• 4 000 (0,7 %) jsou Asiate a p?vodni indiani.

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Podil odv?tvi na HDP :

• slu?by 66 %
• pr?mysl 28,1 %
• zem?d?lstvi 5,9 %

Vyvoz:

• d?evo 85,6 %
• maso (dr?be?i) 4,7 %
• vyrobky ze d?eva 1,7 %

Podil Acre na ekonomice Brazilie je 0,2 %.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Acre na Wikimedia Commons
• Zprava V Brazilii byl objeven izolovany domorody kmen ve Wikizpravach
• Oficialni stranky
• (anglicky) Acre . Archivovano 3. 3. 2016 na Wayback Machine .

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.