Abramelinova magie
Autor	Wormsu Abraham
P?vodni nazev	Des Juden Abraham von Worms Buch der wahren Praktik in der uralten gottlichen Magie und in erstaunlichen Dingen, wie sie durch die heilige Kabbala und durch Elohym mitgetheilt worden sammt der Geister- und Wunder-Herrschaft, welche Moses in der Wuste aus dem feurigen Busch erlernet, alle Verborgenheit der Kabbala umfassend a The book of sacred magic of Abra-Melin the mage,
Jazyk	latina
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kniha posvatne magie maga Abramelina je st?edov?ky grimoar , zalo?eny na p?ib?hu egyptskeho maga jmenem Abramelin, ktery p?edal svou nauku o magii Abrahamovi z Wormsu, n?meckemu ?idu, o kterem se p?edpoklada, ?e ?il v letech 1362-1458. Soustava magie teto knihy ziskala popularitu v 19. a 20. stol. Diky p?ekladu Samuela Lidella MacGregora Matherse se roz?i?ila v Hermetickem ?adu Zlateho usvitu (Golden Dawn) a pozd?ji v mystickem systemu Thelema (zalo?enem Aleistrem Crowleym v r. 1904).

Mathers pou?il pro sv?j p?eklad nejmlad?i rukopisnou kopii, ktera obsahuje mnoho chyb a vynechavek. Pozd?j?i anglicky p?eklad Georga Dehna a Stevena Gutha zalo?eny na ran?j?im a kompletn?j?im zdroji, je odborn?j?i a upln?j?i. Dehn ur?il jako autora Abramelinovy knihy rabina Jakova Moelina (hebr. ???? ?? ??? ?????; ca. 1365-1427), n?mecko-?idovskeho talmudistu.

Struktura knihy [ editovat | editovat zdroj ]

Grimoar je koncipovan jako sveho druhu dopisni novela nebo autobiografie, v ni? Abraham z Wormsu popisuje svoji cestu z N?mecka do Egypta a odhaluje Abramelinova magicka a kabalisticka tajemstvi svemu synu Lamechovi. Text je datovan rokem 1458 .

P?ib?h vypravi o p?edani magickych a kabalistickych arkan Abrahamem z Wormsu jeho synovi a sd?luje, jak dosp?t k jejich uskute?n?ni. Abraham popisuje, ?e na?el maga Abramelina ?ijiciho v pou?ti nedaleko egyptskeho m?sta Arachi (Araki) na b?ehu Nilu. Abramelin?v d?m stal na pahorku obklopenem stromy. Byl egyptskym magem a nau?il Abrahama mocnou formu kabalisticke magie. Byl uctyhodneho v?ku a velmi zdvo?ily a p?iv?tivy. Nikdy se nehadal, jen vy?adoval uctu k Bohu vedouci k dobremu ?ivotu a odmital zlo pochazejici z hromad?ni bohatstvi a statk?. Abramelin ziskal od Abrahama slib, ?e se vzda fale?nych dogmat a bude ?it zp?sobem bo?iho Zakona. Pote dal Abrahamovi dva rukopisy k opsani, ?adaje za n? deset zlatych s umyslem rozd?lit je mezi 72 chudych v Arachi. Po jeho navratu o patnact dni pozd?ji, kdy? byl ochoten zaplatit tuto almu?nu, si Abramelin vy?adal od Abrahama slib, ?e bude slou?it a bat se Boha a bude ?it a zem?e v jeho nejsv?t?j?im Zakon?. Pote Abramelin p?edal Abrahamovi ?Bo?ske v?d?ni“ a ?Opravdovou magii“ sepsanou ve dvou rukopisech, ktere m?l nasledovat a p?edat jen t?m, ktere dob?e znal.

P?vod rukopisu [ editovat | editovat zdroj ]

Kniha existuje v podob? ?esti rukopis? a rane ti?t?ne edice. Provenience textu nebyla je?t? definitivn? ur?ena. Nejran?j?i rukopis ma dv? verze, datovane kolem roku 1608, psane n?mecky a nyni se nachazejici ve Wolfenbuttelu. ^{[1] [2]} Jine dva rukopisy jsou v Dra??anech, datovane kolem roku 1700 resp. 1750. ^{[3] [4]}

Prvni ti?t?na verze vy?la n?mecky roku 1725 v Kolin? nad Rynem v tiskarn? Petera Hammera. ^[5] ?aste?na hebrejska kopie se na?la v Bodleianov? knihovn? v Oxfordu a je datovana okolo roku 1740. ^[6] Jeden rukopis d?ive existoval v Bibliotheque de l'Arsenal v Pa?i?i, instituci zalo?ene roku 1797. Francouzska kopie se ztratila, ale je dostupna na mikrofilmu.

V?echny n?mecke kopie textu se skladaji ze ?ty? knih: autobiografickeho uvodu o cest? Abrahama z Wormsu do Egypta, knihy kombinujici nam?ty z korpusu prakticke Kabaly (v?etn? n?kterych, ktere se vyskytuji v n?mecko-?idovskem grimoaru nazyvanem ??esta a sedma kniha Moj?i?ova“) a dvou knih magie p?edanych Abramelinem Abrahamovi. Znamy anglicky p?eklad od S. L. MacGregora Matherse z francouzskeho pa?i?skeho rukopisu obsahuje jenom t?i ze ?ty? knih. Hebrejska oxfordska verze je omezena na jedinou knihu, bez dal?ich odkaz?.

Ze v?ech dosud existujicich zdroj? jsou odborniky pova?ovany za p?vodni n?mecke rukopisy chovane ve Wolfenbuttelu a v Dra??anech. Podle respektovaneho kabalistickeho u?ence Gershoma Scholema byla hebrejska oxfordska verze p?elo?ena z n?m?iny. Analyza pravopisu a jazyka pou?iteho ve francouzskem rukopise jej ?adi do 18. stol. a jedna se pravd?podobn? take o p?eklad z n?m?iny. A?koliv autor cituje z ?idovske knihy ?alm?, pou?ita verze neni hebrejska, spi?e je z latinske Vulgaty, p?ekladu Bible po?izene ve sve dob? ?imsko-katolickou cirkvi. N?mecky esotericky u?enec Georg Dehn zastaval nazor, ?e autorem Knihy Abramelinovy magie byl rabin Jakob Moelin (???? ?? ??? ?????; ca. 1365-1427), n?mecko-?idovsky talmudista a posek (autorita ?idovskeho prava). (Dehn, Georg: The Book of Abramelin: A New Translation. transl. by Steven Guth. Ibis Publishing, 2006.)

Abramelinova operace [ editovat | editovat zdroj ]

Text popisuje slo?ity ritual, jeho? smyslem je ziskat poznani a spojeni se Stra?nym and?lem. P?ipravy jsou komplikovane a dlouhe. V?echny n?mecke texty uvad?ji jako delku operaci, nutnou ke kontaktu s And?lem, osmnact m?sic?, pouze v Mathersov? p?ekladu inicia?ni faze soustavne prace trva jen ?est m?sic?.

B?hem tohoto obdobi se mag musi denn? modlit p?ed vychodem slunce a op?t po jeho zapadu, ma dlit o samot? a nerozptylovat se. B?hem p?ipravne faze plati plno omezeni: dodr?eni pohlavni zdr?enlivosti, zakaz alkoholu a nutnost vest sve obchody spravedliv? a ?estn?.

Pote, co je p?ipravna faze zdarn? dokon?ena, se mag?v Stra?ny and?l zjevi, aby odhalil arkanum.

Jakmile je v?e dokonano, mag p?istupuje k evokaci dvanacti Vladc? a Kni?at pekel ( Lucifera , Satana , Leviathana ad.) a jejich pod?izenych. Tak nad nimi ziska ve svem vlastnim mentalnim sv?t? kontrolu a vypudi jejich negativni vliv ze sveho ?ivota. Tito duchove po?lou mno?stvi slu?ebnych duch? (?ty?i hlavni slu?ebniky a n?kolikrat vice pod?izenych, podle souboru magickych ?tvercovych talisman? zobrazenych v Abramelinov? ?tvrte knize).

Magovy cile, pro n?? mohou byt demoni pou?iti, jsou typicke pro v?echny grimoary: praktikovi je slibena schopnost najit zakopane poklady, ziskat p?ize? v lasce, schopnost magickeho letu, dosahnuti neviditelnosti ? to? mala ukazka z nabizenych mo?nosti.

Magicke ?tverce jsou charakteristicke specialnimi instrukcemi pro rozvedeni t?chto operaci, jako je nap?. recept na olej pro pomazani (viz Exodus 30), oblibeny u ceremonialnich mag? pod jmenem Abramelin?v olej. Je zde popsano je?t? n?kolik dal?ich pom?cek ? Laterna magica, magicka h?lka z mandlove v?tve, recept pro vyku?ovadlo zname dnes jako Abramelinovo kadidlo (viz take Exodus 30), r?zne roucha, ?tvercovy nebo sedmistranny tac ze st?ibra nebo vosku atd.

Proto?e operace zahrnuje evokaci demon?, Abramelin?v postup byl pou?it v goeticke magii (zvla?t? v jeji evropske tradici). A?koliv p?vodnim zam?rem textu je vyvolani Stra?neho and?la, moderni prace na subjektu bere na z?etel take goeticky aspekt.

Magicke ?tverce [ editovat | editovat zdroj ]

Prakticka Abramelinova magie (Kniha III francouzskeho textu a Knihy III a IV n?meckeho originalu) se soust?e?uje na soubor talisman? tvo?enych magickymi ?tverci, ktere se podobaji tradi?nim magickym ?tverc?m, a?koliv na rozdil od nich pou?ivaji namisto ?islic pismena. B??ne slovni ?tverce slou?i jako puzzle nebo jako u?ebni pom?cka student?m. V Abramelinov? kontextu se jedna o vice mysticke pojeti, kdy ka?dy ?tverec obsahuje slova nebo jmena, ktera se vztahuji k magickemu u?inku konkretniho ?tverce. Podobaji se znamemu Sator Arepo Tenet Opera Rotas, alternativni verzi, kterou m??eme take nalezt mezi Abramelinovymi ?tverci.

Nap?. ?tverec nazvany ?ch?ze pod vodou po jakouliv dobu“ obsahuje slovo MAIAM (??? nebo ???), hebrejske a arabske slovo voda. ?tverec pro hledani poklad? a klenot? za?ina slovem TIPHARAM (?????, varianta TIPHERET), co? znamena v hebrej?tin? zlaty kruh a je to zarove? jmeno sfery Krasy na Kabalistickem strom? ?ivota.

Abramelin a Hermeticky ?ad Zlateho usvitu [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1897 byla britskym okultistou Samuelem L. MacGregorem Mathersem do angli?tiny p?elo?ena Kniha posvatne magie maga Abramelina . Magie popsana v tomto grimoaru byla p?ijata Hermetickym ?adem Zlateho usvitu , jeho? byl Mathers hlavou.

Britsky okultista Aleister Crowley , v te dob? ?len ?adu, za?al p?ipravy na vyvolani and?la podle Abramelinovych instrukci, ale opustil tento zam?r, aby asistoval Mathersovi b?hem ?adoveho rozkolu v roce 1901.

Abramelin a Thelema [ editovat | editovat zdroj ]

Kniha posvatne magie maga Abramelina m?la hluboky vyznam pro Crowleyho, zakladatele Thelemy . Kdy? vyvinul tento mysticky system, poznani a spojeni se Stra?nym and?lem se stalo zakladnim ukolem ka?deho adepta. Bylo pojato do vlastniho konceptu Thelemy, kde ?Skute?nou v?li“ (True Will), kterou lze popsat jako jedinou posvatnou p?edur?enost anebo cestu ?ivota, si nelze uv?domit bez kontaktu se Stra?nym and?lem. A?koliv Crowley hodlal vytvo?it sv?j vlastni ritual pro jeho vyvolani, usoudil, ?e adept m??e vicemen? dosahnout tohoto mystickeho stavu mnoha zp?soby; fundamentalni koncept ale z?stava Abramelin?v.

V roce 1906 se Crowley rozhodl nahradit Abramelinovu operaci takovou, kterou by mohl uskute?nit b?hem cesty se svou ?enou Rosou Kellyovou a jejich malou dcerkou do ?iny. Zaznamenal prvni vize za?ici postavy, ktera ho p?ijala do ?adu St?ibrne hv?zdy a pote mu poskytla drastickou mystickou zku?enost, tak?e uva?il, ?e ziskal poznani a spojeni se svym Stra?nym and?lem. Nicmen? si nebyl jist roli, kterou v teto zku?enosti sehralo u?ivani ha?i?e a tak v roce 1908 znovu provedl v Pa?i?i celou operaci bez jeho u?iti.

Pozd?ji Crowley prohla?oval, ?e Abramelinovu operaci usp??n? dokon?il, ale vysledek jeho experimentu nenabizel sily k hledani poklad?, neviditelnosti, letani a usp?chu v lasce. Proto p?i?adil k Abramelinov? operaci zjeveni Knihy zakona a vyhlasil ?Hor?v aeon“ zapo?aty b?hem jeho cesty s Kellyovou do Egypta v roce 1904 .

Abramelin a sou?asny eklekticky okultismus [ editovat | editovat zdroj ]

Od doby Mathersova p?ekladu je Kniha posvatne magie maga Abramelina stale popularni u anglosaskych ceremonialnich mag? a okultist? zajimajicich se o hermetickou kabalu , k?es?anskou kabalu a grimoary . Bro?ovane vydani v dob? obrozeneho zajmu o hermetismus b?hem 70. let p?ineslo knihu nove generaci ?tena?? a mnoho osob se pokusilo v souvislosti s Thelemou a Zlatym usvitem i mimo n? o zvladnuti Abramelinovy operace tak, jak je popsana nebo zkusili experimentovat s magickymi ?tverci a Abramelinovymi formulemi z textu.

Existuje n?kolik d?le?itych rozdil? mezi p?vodnimi rukopisy a Mathersovou edici. Za prve, jedna ze ?ty? knih ve francouzskem rukopise chybi. Za druhe, Mathers udava jako dobu trvani operace ?est m?sic?, naproti tomu v?echny dal?i zdroje m?sic? osmnact. Za t?eti, pravd?podobnou chybou v p?ekladu je, ?e Mathers zm?nil jednu ze slo?ek Abramelinova oleje: konkretn? uvadi galangal (ko?en asijske rostliny Alpinia galangal ) namisto p?vodni rostliny pu?kvorce ( Acorus calamus ). Olej v n?meckych rukopisech take obsahuje sko?ici ( Cinnamomum aromaticum ) a vice se podoba biblickemu receptu na Svaty olej pomazani. Rozdily mezi recepty zp?sobuji n?kolik d?le?itych zm?n v charakteristice po?ivatelnosti, v?n?, p?sobeni na poko?ku a duchovni symbolice. Za ?tvrte, jmena spole?nych duch? se n?kdy i zna?n? odli?uji. Za pate, u Matherse je 242 magickych ?tverc?, zatimco v n?meckem originale jich je 251. Mnoho ze ?tverc? v Mathersov? p?ekladu neni zcela vypln?no a to je asi hlavni rozdil od n?meckych pramen?.

N?mecky p?eklad p?ipsany Abrahamovi z Wormsu a editovany Georgem Dehnem byl publikovan v roce 2001 v edici Araki. V teto verzi je ?tvrta kniha obsa?ena a Mathers?v galangal je opraven na pu?kvorec (a?koliv ne v anglickem p?ekladu). V?ech 251 magickych ?tverc? je kompletnich. Anglicky p?eklad Dehnovy edice byl vydan v roce 2006 americkym vydavatelem Nicholasem Haysem.

?eske vydani

Mathers, Samuel Liddell MacGregor: Abramelinova magie. v p?ekladu Petra z Vlkova. OLDM, Stranka 2008. ISBN   978-80-904245-0-0

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku The Book of Abramelin na anglicke Wikipedii.