Abaka je vlakno z list? bananovniku textilniho ( Musa textilis ) p?stovaneho p?eva?n? na Filipinach. ^[1]

P?stovani a sklize? [ editovat | editovat zdroj ]

Kmen bananovniku dosahuje a? 6 metr? vy?ky a asi 5 cm tlou??ky. Rostlina ma kolem 20 list?, z jejich? ?ilek se ziskavaji a? dva metry dlouha vlakna. ?ilky se zbavuji pochev ru?nim nebo strojovym loupanim ( dekortikator ) a su?i na slunci. ?istym, suchym vlakn?m se pak obvykle ?ika manilske konopi (proto?e p?es p?istav ve filipinske Manile se dopravuje skoro cela sv?tova produkce tohoto materialu; sete konopi je na rozdil od manilskeho lykove vlakno ). ^[2] Ze 100 kg list? se ziskava 1,5-3,5 kg vlaken. ^[3]

Vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Vlakno sestava z 84 % celulozy a 5 % ligninu. Delka vlaken (na prodej) = 100-200 cm, tlou??ka/pr?m?r 150-260 μm, specificka hmotnost = 1,5 g/cm³, ta?nost (do p?etrhu) 7,8-8 %, ta?na pevnost 980 N/m², navlhavost 5,8 %, odolnost proti u?ink?m mo?ske vody. ^{[2] [3]}

Vyroba a pou?iti [ editovat | editovat zdroj ]

Ve 2. dekad? 21. stoleti dosahla celosv?tov? pr?m?rna ro?ni sklize? cca 80 tisic tun s vynosem 125 milion? USD, na ktere se podilely Filipiny s tem?? 90 %. ^[4] Vice ne? 80 % vlaken se pou?ivalo na vyrobu papiru, na textilni vyrobky asi 12 % abakovych vlaken tj. ?adov? 10 tisic tun ro?n?. ^[5]

Vyroba p?ize [ editovat | editovat zdroj ]

• Abakova vlakna se udajn? mohou sp?adat podobnou technologii jako nap?. sisal . ^[2] Ve sv?t? v?ak neni znamy ?adny prakticky p?iklad zpracovani timto zp?sobem.
• Tanagak je monofilni p?ize zhotovena svazovanim jednotlivych vlaken cca 2 metry dlouhych. U nejjemn?j?iho vlakna (150 μm = 26,4 tex ) p?ipada na vahu 1 kg cca 25 km p?ize, ve ktere jsou vlakna spojena cca 12 tisici uzly . ^[6]

K vyrob? tanagaku pat?i urovnani svazku su?enych vlaken, ?esani/karta?ovani a svazovani/spojovani konc? vlaken uzliky. Jedna vaza?ka m??e vyrobit denn? 0,5 kg p?ize (podle jinych udaj? 1 kg za tyden ^[6] ). Kilogram su?enych vlaken se prodava za cca 2 €, tanagakova p?ize ma hodnotu cca 8 €/kg.

Ve 2. dekad? 21. stoleti byla na Filipinach zaznamenana ro?ni vyroba tanagaku kolem 3,5 tun. V roce 2014 byl planovan projekt racionalizace sklizn? abaky a vyroby p?ize tanagak , ktera se m?la zvy?it na 14,4 ro?nich tun. Projekt m?l byt financovan Sv?tovou bankou a z?asti filipinskou vladou celkovou ?astkou 750 tisic €. Tykal se 6 vyrobnich dru?stev se 370 ?leny ve filipinske provincii Sarangani. V ramci projektu se m?la nap?. zvy?it produktivita vaza?ky tak, ?e by vyrobila kilogram p?ize za den (co? odpovida vykonu nejmen? 25 uzl? za minutu ). ^[7] O realizaci tohoto projektu nebylo do roku 2022 nic publikovano.

• V roce 2015 byl konstruovan a jako prototyp odzkou?en jednoduchy stroj na vyrobu p?ize z jednotlivych abakovych vlaken obeskanych polyesterovym filamentem . Stroj v cen? cca 1500 € m?l produkovat asi 2,5 kg p?ize za den. ^[6] O pou?iti stroje v praxi neni nic znamo.
• Papirova p?ize na surovinove bazi abakovych vlaken. ?vycarska firma QWSTION vyvinula ve spolupraci s tchajwanskou spole?nosti Tainan ve 2. dekad? technologii vyroby p?ize a tkanin na tomto principu. Udaje o technice a mno?stvi vyroby nebyly dosud publikovany. ^[8]

Tkaniny z abaka [ editovat | editovat zdroj ]

Tem?? v?echny tkaniny z abaka se vyrab?ji na ru?nich stavech

• technikou t´nalak na horizontalnich stavech (vzorovanim pod udajnym vlivem mystickych p?edstav, z jednotlivych vlaken barvenych na zp?sob ikat ) ^[9]
• technikou sinamay ^[10]
• tkani svazk? vlaken (viz galerie )

Tkaniny z papirove abakove p?ize se vyrab?ji na bez?lunkovych strojich jako platna nebo popeliny s hmotnosti cca 250 g/m².. ^[8]

Vyroba provaznickeho zbo?i [ editovat | editovat zdroj ]

je u? od konce 20. stoleti stale vice omezovana konkurenci syntetickych vyrobk?. ^[2]

Specialni papir [ editovat | editovat zdroj ]

Vice ne? 80 % manilskeho konopi se pou?iva na vyrobu specialniho papiru (filtry, bankovky atd.). ^[2]

Recyklovane manilske konopi [ editovat | editovat zdroj ]

Filament z recyklovaneho manilskeho konopi ^[11] se nabizi jako p?ize na ru?ni prace . Je to p?ize z recyklovanych abakovych zbytk? a pod?adnych vlaken vyrobena na zp?sob viskozoveho filamentu, ozna?ovana take jako bananova nebo palmova p?ize .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Bananovnik textilni , Rostlinna textilni vlakna , Sisal ,

Galerie abaky [ editovat | editovat zdroj ]

Sklize? a dekortikace abaky

• 
  Sekani list? abaky (Filipiny kolem roku 1900)
• 
  Odd?lovani vlakennych pas? ( tuxying ) z list? abaky
• 
  ?ezani pas? ( stripping )
• 
  Su?eni abaky na slunci
• 
  R?zne stupn? jakosti abakovych vlaken

Textilni zpracovani vlaken

• 
  Tkani roho?e ze svazk? vlaken (Filipiny)
• 
  Tkani "t´nalak" (technika backstrap )
• 
  Tkanina “ t´nalak“ (z jednotlivych abakovych vlaken)
• 
  Ta?ka z ru?n? tkane abaky
• 
  Lano z abakovych vlaken
• 
  Vodot?sna tkanina z abakove papirove p?ize

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Kiessling/Matthes: Textil-Fachworterbuch , Berlin 1993, ISBN   3-7949-0546-6
• Franck: Bast and other plant fibres , Woodhead Publishing Ltd., Cambridge 2008, Registered in England No. 2395953
• Robinson: Abaca: A Cordage Fiber , U.S. Department of Agriculture 1953, digit. 2016-07-21

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Abaka na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo abaka ve Wikislovniku
• (anglicky) Abaca Fiber (Manila Hemp)