Abu Bakr Muhammad ibn Zakarija ar-Razi
(
persky
???? ?????? ????
?) ve
st?edov?kych latinskych
textech nazyvany
Rhazes
nebo
Rhasis
(26. srpna 865 ? 925 v Shahr-e Rey blizko
Teheranu
) byl arabsky pi?ici
persky
polyhistor.
[1]
Byl jednou z nejvyznamn?j?ich osobnosti
zlateho v?ku islamu
,
leka?
,
biolog
,
fyzik
,
alchymista
, kritik
nabo?enstvi
a
filozof
. Je pova?ovan za jednoho z nejv?t?ich a nejoriginaln?j?ich muslimskych
leka??
a jednoho z nejplodn?j?ich autor?. Byl popisovan jako otec
pediatrie
, pr?kopnik
porodnictvi
a
oftalmologie
. Byl komplexni myslitel a sve my?lenky zaznamenal ve vice ne? 200 rukopisech.
Byl znamy svym svobodomyslnym postojem k nabo?enskym otazkam, ve kterych za?el je?t? dal ne? jeho sou?asnik
Alkindus
, kdy? prohlasil, ?e pouze filozofie vede k nejvy??i pravd?.
[2]
Jeho nabo?ensko-filozoficke my?leni bylo zalo?eno na p?ti
v??nych principech
.
[3]
Byl take
experimentator
a jeho prace znamenaly pokrok v
medicin?
. Jako jeden z prvnich zastanc? experimentalni mediciny se stal usp??nym leka?em a slou?il jako hlavni leka? v nemocnicich v Shahr-e Rey a v
Bagdadu
. Jako u?itel mediciny p?itahoval studenty a byl oddany slu?b? svym
pacient?m
, bohatym nebo chudym.
Z jeho ?etnych leka?skych spis? byly n?ktere ve
st?edov?ku
p?elo?eny do latiny a od konce 15. stoleti roz?i?ovany tiskem.
[4]
Staly se znamymi mezi st?edov?kymi evropskymi leka?i a hluboce ovlivnily medicinu. N?ktere svazky z jeho prace
Al-Mansuri
(p?edev?im
O chirurgii
a
Obecna kniha o terapii
) se staly sou?asti leka?skych osnov na zapadnich
univerzitach
.
V
Iranu
je 27. srpen slaven jako oficialni den vzpominky na Rhazese.
Rhazes vy?et?uje pacienta (Hossein Behzad,1894)
Rhazes se narodil 26. srpna 865 v Shahr-e Rey asi 15 km od tehdej?iho
Teheranu
a stravil tam prakticky cely sv?j ?ivot. Zpo?atku studoval
hudebni teorii
a
chemii
. Pozd?ji za?al studovat take
medicinu
a pravd?podobn?
filozofii
u Rabana al-Tabriho. Jako leka? byl velmi ?adany a prakticky cely sv?j ?ivot vedl
nemocnici
v Shahr-e Rey. Pozd?ji p?ijal pouze do?asn? stejnou pozici v nemocnici v Bagdadu.
Sveho postaveni v Bagdadu se Rhazes musel vzdat, nebo? byl kritikem
islamskeho nabo?enstvi
a m?l proto mnoho nep?atel mezi konzervativnimi nabo?enskymi u?enci. Obvykle mu take bylo vy?itano, ?e kazal
asketicky
?ivot, ale sam tak ?il. P?ed koncem sveho ?ivota napsal knihu
Filozoficky zp?sob ?ivota,
kde se pokusil ospravedlnit. Zem?el pravd?podobn? v roce 925 jako chudy mu? v byt? sve sestry v Shahr-e Rey.
Po cely sv?j ?ivot byl velmi pracovity a m?l ?iroky rozsah zajm?:
- Byl plodny spisovatel, ktery napsal tem?? 200 publikaci (knihy nebo texty) z r?znych oblasti v?dy a filozofie.
- Cenil si tisicilete znalosti knih mnohem vice ne? pom?rn? kratkodobych zav?r? logik?.
- Jeho filozoficky zajem byl p?edev?im o t?i v?ci -
metafyziku
,
epistemologii
a
etiku
.
- Na rozdil od filozofa
Alkida
, jeho? p?irodni filozoficke spisy studoval, se men? zajimal o matematicko-logicke otazky. A navic byl take
alchymista
.
- Stal se znamym jako autor mnoha leka?skych knih, ktere byly je?t? dlouho po jeho smrti pou?ivany ke studiu mediciny.
- Byl jednim z prvnich, kdo se soust?edil na
psychickou
stranku mediciny. P?emy?lel o vztahu mezi t?lem a
du?i
. Podle jeho nazoru by leka? m?l byt take dobrym leka?em du?e.
- Je pova?ovan za velkeho
empirika
, nebo? provedl mnoho experiment? a otestoval tem?? v?echny sve poznatky, zejmena v medicin?.
Obrazek z latinskeho p?ekladu knihy Rhaziho. Leka? dr?i nadobku s mo?i v p?itomnosti pacienta. Turin, Biblioteca Nazionale, 1460
Spolu s Abu Ali al-Husseinem Ibn Abdallahem Ibn Sinou (latinsky
Avicenna
) je pova?ovan za nejvyznamn?j?iho leka?e nejen
orientalniho
st?edov?ku
.
- P?elo?il a uspo?adal rozsahle dilo starov?keho leka?e
Galena
a na jeho zaklad? vytvo?il u?ebni plan pro studium mediciny, ktery platil po staleti.
- Sestavil a zve?ejnil seznam nejd?le?it?j?ich
lek?
.
- Zdokumentoval mnoho nemoci. Popsal
patologickou
zm?nu
ledvin
,
prave ne?tovice
,
spalni?ky
,
apendicitidu
nebo
k?e?e
b?hem
t?hotenstvi
.
- Jako prvni popsal zu?eni
zornice
po oza?eni sv?tlem a r?zne o?ni operace a le?by (nap?iklad na
rohovce
,
spojivce
,
o?nim vi?ku
, vypaleni
slzne pi?t?le
. le?bu o?nich vi?ek a trichiazy).
Rhazes v rukopise dila
Gerarda z Cremony
ze 13. stoleti
Popsal metodu konzervace mrtvych t?l, ktera se ve st?edov?ku stala znamou i v
Evrop?
. S drobnymi vylep?enimi p?e?ila a? do konce 18. stoleti. Jeho metoda byla v podstat? zalo?ena na odstran?ni st?ev, myti t?lnich dutin octem a vinnym destilatem a napln?ni mrtveho t?la aromatickymi pra?ky a konzerva?nimi solemi.
- Ji? ve 12. stoleti se jeho dilem zabyvala proslula leka?ska ?kola v jihofrancouzskem
Montpellieru
, kde Rhazesovu nauku p?edna?el Vilem Roger de Cogenis, ?e?eny
Vilem Burgundsky
(† 1180). Vilemovy vyklady Rhazesova u?eni byly v 1. polovin? 15. stoleti s ur?itymi upravami p?elo?eny i do
?e?tiny
. Tento p?eklad, p?isuzovany mistru
K?i??anovi z Prachatic
, vydal v roce 1864
Karel Jaromir Erben
pod nazvem
Rhazesovo ranne leka?stvi
.
[5]
[6]
Rhazes ve sve laborato?i (Ernest Board, 1912)
Rhazes se vyhybal spekulacim o struktu?e
hmoty
. Orientoval se na experimentovani, ktere popsal ve sve knize
Tajemne tajemstvi
. V?cn? a st?izliv? se v ni zabyva chemickymi p?istroji a procesy,
mineraly
a
chemikaliemi
. Rozli?uje ?ty?i lihoviny (
siru
,
arsen
,
rtu?
,
salmiak
), sedm t?les (
kovy
), t?inact hornin, ?est vitriol? (do kterych po?ita i
kamenec
) a jedenact
soli
.
Na poli chemie se mu p?isuzuje objeveni ?ady novych
slou?enin
(nap?iklad
petroleje
nebo
kyseliny sirove
). Byl jeden z prvnich, komu se poda?ilo p?i
destilaci
vina
vyrobit
alkoholicky napoj
s vy??im procentem
alkoholu.
Na poli
alchymie
se zabyval p?ipravou elixiru (
katalyzatoru
), ktery by umo?nil p?em?nu latek. Existuje rozsahlej?i dvanactisvazkovy popis
Rhazesovy alchymie
, z n?ho? se dochovaly pouze fragmenty a uvod (
Kit?b al-mud?al at-ta?l?m?
).
Rhazes ovlivnil mnoho pozd?j?ich arabskych i evropskych u?enc?. Nap?iklad
Kniha
Sv?tlo
sv?tel a
Kniha Kamenc? a soli
byla pravd?podobn? p?elo?ena do latiny ve 13. stoleti a ovlivnila mimo jine
Rogera Bacona
.
Rhazes (Veloso Salgado, 1906)
Podle
metafyzickeho
sv?toveho nazoru Rhazese je
vesmir
uspo?adan podle p?ti
princip?
, ktere jsou v??ne a existuji od po?atku:
- Stvo?itel
(B?h)
, nazyvany take
dokonaly
intelekt
, ktery ma
soucit
a
milosrdenstvi
.
- V??na
hmota
, ktera je nestrukturovana a sklada se z
atom?
.
- Univerzalni
du?e
,
ktera usiluje o dokonalost.
- Absolutni a v??ny
?as
,
proti stoji relativni ?as ve stvo?enem sv?t?.
- Absolutni a v??ny
prostor
,
proti stoji relativni prostor ve stvo?enem sv?t?.
Rhazes ost?e kritizoval
islamske nabo?enstvi
a u?eni proroka
Mohameda
, proto byl ?asto chapan jako
heretik
. Jeho nazory na nabo?enstvi v?ak nelze zcela popsat, proto?e ?adna z jeho praci o nabo?enstvi se nedochovala cela.
- ↑
PR??EK, Jaroslav
a kol.
Slovnik spisovatel?. Asie a Afrika
. Dil 2. K??. Vydani 1. Praha: Odeon, 1967. 454 s. [Viz str. 221.]
- ↑
LIBERA, Alain de.
St?edov?ka filosofie: Byzantska, islamska, ?idovska a latinska filosofie.
P?elo?il Martin Pokorny. Praha: Oikoymenh, 2001. 551 s.
ISBN
80-7298-026-2
. [Viz str. 114.]
- ↑
Phillip K. Hitti,
The Arabs: A Short History
(Regnery Publishing, 1996) s. 120
- ↑
PR??EK, Jaroslav a kol.
Slovnik spisovatel?. Asie a Afrika.
Dil 2. K??. Vydani 1. Praha: Odeon, 1967. 454 s. [Viz str. 221.]
- ↑
Vybor z ?eske literatury doby husitske
. 2. svazek. 1. vydani. Praha: Nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, 1964. 630 s. [Viz str. 557.]
- ↑
ERBEN, Karel Jaromir ed.
Rhazesovo Ranne leka?stvi
. Nakladatel: Med. Dr. Adolf Dub, 1864. 104 s.
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Rhazes
na n?mecke Wikipedii a
Abu Bakr al-Razi
na anglicke Wikipedii.
- BE?KA, Ji?i a MENDEL, Milo?.
Islam a ?eske zem?
. Praha: Votobia, 1998. 231 s.
ISBN
80-7220-034-8
.
- LIBERA, Alain de.
St?edov?ka filosofie: Byzantska, islamska, ?idovska a latinska filosofie.
P?elo?il Martin Pokorny. Praha: Oikoymenh, 2001. 551 s.
ISBN
80-7298-026-2
. [Viz str. 113?114.]
- MCGREAL, Ian Philip, ed.
Velke postavy vychodniho my?leni: slovnik myslitel?.
Praha: Prostor, 1998. 623 s.
ISBN
80-85190-93-1
. [Sta? ?Abu Bakr al-Razi" je na str. 515?518.]
- Ott?v slovnik nau?ny: illustrovana encyklopaedie obecnych v?domosti.
21. dil. V Praze: J. Otto, 1904. 1072 s. [Viz heslo ?Razes" na str. 339.]
- VINA?, Josef.
Zachranci lidstva: podobizny slavnych leka??.
1. vyd. Praha: ?in, 1942. 309 s.