Aalen
je
velke okresni m?sto
v
N?mecku
, na vychod?
Badenska-Wurttemberska
.
M?sto le?i v udoli ?eky
Kocher
; nejni??i bod (375
m n. m.
) je ?i?ka Lein u Rodamsdorfle, nejvy??i (733
m n. m.
) je vrchol Zelene hory u Unterkochenu.
Sousedni obce:
Oberkochen
,
Essingen
,
Heuchlingen
,
Abtsgmund
,
Neuler
,
Huttlingen
,
Rainau
,
Westhausen
,
Lauchheim
,
Bopfingen
,
Neresheim
,
Heidenheim an der Brenz
a
Konigsbronn
.
Vyvoj po?tu obyvatel Aalenu
Oblast dne?niho Aalenu byla obyvana ji? od hlubokeho prav?ku. Kolem r. 150 n. l. se uzemi stalo sou?asti ?imske ?i?e a byl tu postaveny
Retsky limes
. Na jeho obranu ?imane postavili
castrum
a jeho zbytky jsou dnes zname jako Kastell Aalen a nachazi se zapadn? od dne?niho centra m?sta. S tisicovkou jezdc? to byla nejv?t?i pevnost na Retskem limesu. Kolem r. 260 n. l. se ?imane stahli a oblast obsadili
Alemani
. Podle nalezenych minci pochazejicich ze 3. a 4. st., tu ale civilni osidleni stale p?etrvavalo. Bohu?el ?adne jine d?kazy pro osidleni p?eklenujici ?imskou dobu a rany st?edov?k se zatim nena?ly.
Prvni st?edov?ka zminka o Aalenu pochazi z r. 839 z listiny cisa?e
Ludvika Pobo?neho
. Dal?i informaci p?ina?i a? soupis majetku ellwangenskeho kla?tera z r. 1136, ve kterem je zmi?ovan
Konrad von Aalen
. Dal?i st?edov?ke dokumenty nazna?uji, ?e st?edov?ke m?sto Aalen zalo?ili
Hohen?taufove
n?kdy mezi lety 1241?46. O stoleti pozd?ji m?sto pat?ilo hrabat?m z Oettingenu. B?hem valky proti Wurttembersku, ziskal cisa? Karel IV. m?sto bez boje a 3. prosince 1360 ho
Karel IV.
deklaroval jako cisa?ske m?sto, ktere podlehalo p?imo jemu. Toto privilegium, ktere z m?sta u?inilo jakysi m?stsky stat, si Aalen uchoval a? do r. 1803. V r. 1377 se Aalen p?ipojil ke spolku ?vabskych m?st a o osm let pozd?ji se na m?stske pe?eti poprve objevuje termin ?civitas“. Roku 1398 ziskava m?sto tr?ni pravo a o t?i roky pozd?ji soudni pravomoc. Z roku 1528 pochazi nejstar?i vyobrazeni m?sta s hradbami, v??emi a dvojitym p?ikopem. Ten se dodnes dochoval v nazvech ulic, ktere vedou po obvodu m?sta a jmenuji se Severni, Vychodni, Ji?ni a Zapadni M?stske p?ikopy. Hradby byly asi 6 metr? vysoke a kolem jednoho kilometru dlouhe a byly do nich prora?eny dv? m?stske brany. Mezi ob?ma branami se tahla tr?ni oblast, ktera se uprost?ed lomila v pravem uhlu.
Reformace dorazila do Aalenu a? 30 let po Lutherov? smrti. V noci na 5. za?i 1634 p?i ne??astne manipulaci se dv?ma vozy st?elneho prachu do?lo k po?aru, ktery zni?il ?ast m?sta. Velkou ztratou pro m?sto bylo zni?eni m?stskeho archivu, ve kterem sho?ely v?echny m?stske dokumenty. Po po?aru trvalo skoro sto let ne? po?et obyvatel dosahl hranice dvou tisic. Je?t? v r. 1765 doznivaly dozvuky toho po?aru, proto?e v tom roce se z?itila v?? kostela, ktera po po?aru byla ?patn? opravena. V?? se bohu?el z?itila na hlavni lo?, ze ktere z?stal nepo?kozeny jen olta?ni k?i?. Po?kozene obvodove zdi musely byt str?eny. Vystavba noveho kostela za?ala je?t? r. 1765 a tato stavba stoji dodnes.
Jako svobodne ?i?ske m?sto byl Aalen vybran jako misto, kde byl 22. listopadu 1749 podepsan tzv.
Aalensky protokol
, ktery upravoval sou?iti luteran? a katolik? v teto oblasti. Za napoleonske ery nejprve p?i?lo m?sto r. 1803 o svou st?edov?kou vysadu ?i?skeho m?sta a stalo se sou?asti Wurttemberska. 6. ?ijna 1805 p?i?el do m?sta samotny Napoleon s armadou ?itajici 40 000 mu??. V te dob? u? hradby neplnily sv?j st?edov?ky u?el a za?aly se bourat.
A? na konci druhe sv?tove valky p?i osvobozovacich bojich bylo m?sto po?kozeno, kdy? Spojenci bombardovali nadra?i a ?eleznici. T?itydenni nalety dosahly vrcholu 17. dubna 1945, kdy b?hem jedineho naletu zahynulo 59 obyvatel m?sta, zcela bylo zni?eno 33 obytnych dom? a 12 dal?ich budov a dale pak bylo po?kozeno 163 budov a dva kostely. P?t dni po tomto naletu byl Aalen definitivn? osvobozen.
Dne?ni m?sto vzniklo 21. ?ervna 1975 spojenim Aalenu a Wasseralfingenu a neslo nazev Aalen-Wasseralfingen. U? 1. ?ervence 1975 bylo jmeno zm?n?no na Aalen.
Dal?i obce, ktere byly v minulosti za?len?ny:
- 1938: Unterrombach
- 1. ledna 1970: Waldhausen
- 1. ?ervence 1972: Ebnat
- 1. ledna 1973: Dewangen, Fachsenfeld
St?edu m?sta dominuje evangelicky kostel sv. Mikula?e, postaveny v letech 1765?67. Je to jedina pozdn? barokni pamatka ve m?st? a hlavni kostel farnosti. Z um?lecke vyzdoby kostela stoji za zminku nastropni malba z roku 1767 znazor?ujici Nanebevzeti ?i Posledni soud.
P?vodni radnice ze 14. stoleti vyho?ela r. 1634 a nova byla postavena o dva roky pozd?ji. Hodiny a zvonkohru darovala m?sta Lauterburg a Norimberk. Mezi socha?skou vyzdobou vynika socha ??piona z Aalenu“, ktera se stala symbolem m?sta. Bohu?el od po?aru v r. 1884 je socha uvnit? radni?ni v??e. Od r. 1977 sidli v budov? historicke radnice muzeum paleontologie, ktere vystavuje vice ne? 1500 fosilii z oblasti
?vabskeho Jury
.
Toto muzeum bylo otev?eno roku 1964 na mist? nejv?t?iho ?imskeho tabora severn? od Alp. V exterieru muzea jsou ruiny ?imske pevnosti. Toto muzeum je nejv?t?i muzeum, ktere p?ibli?uje
Hornogermansko-retsky limes
, ktery byl v r. 2005 zapsan na Seznam sv?toveho kulturniho a p?irodniho d?dictvi UNESCO. Po zapisu bylo muzeum roz?i?eno o rekonstrukci ?imskych kasaren. V Aalenu sidlil jezdecky oddil nesouci jmeno Ala II Flavia.
Mistni fotbalovy klub
VfR Aalen
p?sobil v
2. n?mecke fotbalove Bundeslize
.
Antakya
,
Turecko
,
1995
Cervia
,
Italie
,
2011
Christchurch
,
Anglie
,
Spojene kralovstvi
,
1981
Saint-Lo
,
Francie
,
1978
Tatabanya
,
Ma?arsko
,
1987
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Aalen
na n?mecke Wikipedii,
Stadtkirche Aalen
na n?mecke Wikipedii a
Limesmuseum Aalen
na n?mecke Wikipedii.
| M?sta a obce zemskeho okresu
Ostalb
|
|
| |  Znak zemskeho okresu
|