4. dynastie je jednou ze staroegyptskych kralovskych dynastii ?azenych egyptology do historickeho obdobi ozna?ovaneho jako Stara ?i?e . Badatele soudi, ?e jeji vlada plynule navazala na dobu p?edchazejici, 3. dynastii . ^[4] Manehtovym d?vodem pro zm?nu ?islovani nebyl nastup nove vladnouci rodiny, ale zm?na v podob? pyramidovych komplex? ? nahrazeni do te doby stup?ovitych pyramid tzv. pyramidami pravymi. ^[5] Vladla p?ibli?n? v letech 2543?2436 p?. n. l. ^[6] s chronologii navaznou na naslednou 5. dynastii . ^{[6] [7]}

Panovnici [ editovat | editovat zdroj ]

Faraoni 4. dynastie

Faraon	Tr?ni jmeno	Ob? pani	Doba vlady
Snofru		Neb Maat	2543?2510
Chufu		Medjeder	2509?2483
Rad?edef		Kheper em	2482?2475
Bicheris (Baufre)			2472?2448
Rachef		User em	2472?2448
Menkaure		Ka	2447?2442
?epseskaf		Shepses	2441?2436

Vyvoj stavitelstvi, technologii a socialnich struktur [ editovat | editovat zdroj ]

Dynastie stavitel? monumentalnich pyramid na Gizske planin?, ktere jsou obsahem nes?etnych publikaci, je take v historickem kontextu pokra?ovatelem stavitelskych, technologickych a technicky realizovanych staveb ve 3. dynastii . Architekt D?oserovy pyramidy, pozd?ji zbo??t?ny Imhotep , musel v celem projektu ?e?it ?adu technickych a technologickych problem?, v?etn? zabezpe?eni lidske pracovni sily a jejich ?emeslnych dovednosti. Hloubeni podzemnich prostor vy?adovalo nivelizaci, vym??ovani chodeb, osv?tleni pracovnich prostor? a nezanedbatelneho v?trani. Jejich rozsah zahrnuje labyrint tunelovanych komor a galerii, ktere maji celkovou delku tem?? 6 km a jsou spojeny s centralni ?achtou o pr?m?ru 7 m a hloubce 28 m. ^[8] To v?e vy?adovalo promy?lenou organizaci pracovnich ?innosti v?etn? logistickeho zabezpe?eni. Osv?d?ene stavebni praktiky se p?ena?ely i do budovani naslednickych pyramid, Sechemcheta . ^{[9] [10] [11]} Ve skute?nosti se uskute??oval genera?ni p?enos zku?enosti a dovednosti s ohledem na tehdej?i delku do?iti, zejmena fyzicky pracujicich osob. ^{[12] [13]}
Formalni p?echod od 3. ke 4. dynastii byl v historickem kontextu plynuly, jen v smyslu dynasticka personalni posloupnosti se m?nily ekonomicke, nabo?enske p?edstavy a klimaticke podminky. Zakladatel 4. dynastie Snofru , za dobu sve vlady ~23 rok?, zahajil a v p?eva?ne mi?e take dokon?il stavbu t?i pyramid. Patrn? prvni (ozna?ovanou jako fale?na, egyptsky Haram al-Kaddab) v Mejdunu ^{[p 1]} , o ktere se uvadi, ?e p?vodnim zakladem byla pyramida Huniho a dostavba se provedla a? za vlady Snofrua . Jeji povrch z vapencovych blok? byl po dostavb? vybrou?en do rovin. Snofru pak dokon?il stavbu dal?ich dvou pyramid v Dah?uru , Lomenou pyramidu ^{[p 2]} a ?ervenou pyramidu ^{[p 3]} . Zejmena u posledni zmin?ne je dolo?en architektonicky prvek "neprave - p?e?n?lkove klenby" , ktery se exkluzivn? uvadi ve velke galerii Cheopsovy pyramidy. Vrcholne stavitelske obdobi ve 4. dynastii na Gizske planin? bylo dlouhodob? archeologicky zkoumano. Historii t?chto praci popisuje Zahi Hawass. ^[14]
Vyvoj stavebnich praktik byl nezbytn? spojen i s vyrobou nejr?zn?j?ich pracovnich nastroj? pro zpracovani kamene v ?ir?im spektru jejich kvality, v zjednodu?enem vy?tu, piskovce, vapence a? po nejtvrd?i k?emence , ?uly ?i dioritu . Pou?ivane nastroje na bazi m?di, se ?kalou dal?ich p?isad, byly odvisle od jejich geologickeho t??ebniho p?vodu, metalurgickeho zpracovani a nasledneho kova?skeho formovani podle u?elu pou?iti. Nej?ast?ji se, kromn? jinych, jednalo o ?pi?aky v r?znem stupni opot?ebeni. ^[15] Podrobne fyzikaln? metalurgicke vlastnosti shrnuje jedna z poslednich praci. ^[16] Nastroje vyrobene z m?di s p?isadami arsenu a dal?ich minoritnich prvk?, vykazovaly vlastnosti, zejmena dane zp?sobem jejich technologickeho zpracovani, kovanim za tepla a nasledn? za studena, ktere se p?ili? neli?ily od lokalit t??by vychozich mineral?. M?d?na ruda byla v obdobi 4.dynastie ve v?t?im rozsahu dobyvana ve vychodni pou?ti mezi Nile a Rudym mo?em a na Sinai v lokalit? Wadi el-Jarf, ^{[p 4]} kde se take na?ly ?etne tavici pece. Vytavena surovina se dopravovala do Gizy, kde se dale ?emesln? zpracovavala. ^[17] Unikatni nalez papyrusu a jeho ?teni prokazaly, ?e ve?kera ?innost byla systematicky administrovana v?etn? ?innosti pracovnich skupin, tak jak ostatn? se d?lo v pr?b?hu celeho stavebniho projektu stavby pyramidoveho komplexu v Gize. ^[18]

M?sto stavitel? pyramid [ editovat | editovat zdroj ]

Otazka ? kdo byli stavitele t?chto monument?“ , jak ?ili, kdy? uva?ime odhadovanou dobu vlady 4. dynastie ne vice ne? 110 let. Zakladni archeologicke prace provedene zejmena v letech 1992?2002 odhalily ? Zapomenute m?sto d?lnik?“ ( Heit el-Ghurhab ) vzdalene asi 400 m ji?n? od Velke sfingy. Severni okraj byl zvyrazn?n masivni hrazi v delce ~ 200 m o ?i?ce ~10 m a hloubce rovn?? ~10 m, slo?ene z masivnich kamennych blok?, jak ji zakreslil v roce 1837 Vyse s velkou branou. ^[1] Ta slou?ila jednak k propojeni se severni stranou a p?ipadnemu odvodu zatopove p?ivalove vody na sever do p?ilehle laguny a jednak to byla cesta ke stavbam Cheopse , Chefrena a Menkaurea , v?etn? budovani jejich zadu?nich cham?. Nilske ?e?i?t? v dob? 4. dynastie, v dob? letnich zaplav, dosahovalo p?ibli?n? a? k pat? Velke sfingy. Zmin?na hraz byla sou?asti p?istavu, kde se v obdobi nilskych zaplav na barkach dopravoval stavebni material. ^{[19] [20] [p 5] [21] [22]} Na jih od zmin?ne hraze se vybudovalo sidli?t? na plo?e vice ne? 6 km ² s charakterem komplexni m?stske zastavby s obytnymi budovami, pekarnami, jidelnou, budovou pro pora?ku zvi?at a ?eznickeho zpracovani. Zastavba se postupn? rozr?stala na zapadnim okraji jako administrativni centrum stavebnich praci a pozd?ji i pro zabezpe?eni chodu zadu?nich chram?. M?sto stavitel? pyramid bylo funk?nim celkem pro ?ivot specializovanych skupin d?lnik?, patrn? i jejich rodin, pro ubytovani a stravovani sezonnich d?lnik? v obdobi ro?nich nilskych zaplav. Archeologicky zdokumentovana zastavba sv?d?i o planovite vystavb? hlavnich ulic (galerii), n?ktere z nich zpevn?nych, uspo?adanych ?ad dom? a budov pro specificke u?ely, pora?ka zvi?at, pekarny, jidelny aj. ^[23]
Odkryte poh?ebi?t? d?lnik? na zapadnim svahu, pobli? Menkaurovy pyramidy, poskytlo z jejich kosternich nalez? i obraz o urazech mu?? i ?en, ale take o jejich vyle?eni. Prokazala se trepanace lebky k odstran?ni mozkoveho nadoru, dole?eni zlomenin pa?i, dokonce u mu?e po amputaci nohy, ktery p?e?il dal?ich 14 let. ^[19]
Podobne, i kdy? znateln? men?iho rozsahu, se odkryly do?asna sidli?t? stavitel? pyramid, ale i jinych staveb, jak jsou shrnuty Alexianian a Herbichem. ^[24] Je tedy z?ejme, ?e organizace staveb ve 4. dynastii a jejich stavitel? se utva?ela postupn? se z?etelem na velikost stavby, dostupnost material? a lidskych sil. Rozsahle sidli?t? v Heit el-Ghurab odpovidalo velikosti a dob? realizace monumentalnich staveb na Gizske planin? ve vrcholnem obdobi 4. dynastie.
Archeologicky vyzkum provad?ny AREA ^{[p 6]} systematicky pokra?uje a ziskane vysledky periodicky zve?ej?uje v bulletinu viz nap?. ^[25]

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  So?ka Imhotepa, Museum Louvre
• 
  Model substruktury D?oserovy pyramidy
• 
  Model substruktury Pyramidy Sechemcheta 3. dynastie
• 
  Pyramida Snofrua Meidun, zbrou?ena st?na obkladu pyramidy
• 
  Neprava klenba v poh?ebni komo?e ?ervene Pyramidy v Dah?uru
• 
  Velka galerie v pyramid? Cheopse
• 
  Nedokon?ena pyramida Menkaurea brou?ene oblo?eni st?ny z ?ervene ?uly
• 
  Pyramida Menkaurea ; ulomky dil? oblo?eni se stopami brou?eni a ?ezani, vpravo dole vzorek makrostruktury pou?ite ?uly

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Pierre TALLET, Des papyrus du temps de Cheops au ouadi el-Jarf , Bulletin del La Societe Fran?aise D’Egyptologie, No.188, 2014
• Pierre TALLET, Gregory MAROUARD, An early pharaonic harbour on the Red Sea coast , Egyptian Archeology, [2]
• Martin ODLER, Ji?i KMO?EK, Arsenical copper tools of Old Kingdom Giza craftsmen: First data, Journal of Archaeological Science: Reports 36, ELSEVIER, 2021

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• 5. dynastie
• Giza
• Hard?edef

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu 4. dynastie na Wikimedia Commons

Egyptske dynastie a dal?i vladci ( seznam dynastii a kral? )
P?eddynasticka doba	?Dynasticka rasa“ ? 0. dynastie
Archaicka doba	1. dynastie ? 2. dynastie
Stara ?i?e	3. dynastie ? 4. dynastie ? 5. dynastie ? 6. dynastie
Prvni p?echodna doba	7. dynastie ? 8. dynastie ? 9. dynastie ? 10. dynastie ? 11. dynastie
St?edni ?i?e	12. dynastie
Druha p?echodna doba	13. dynastie ? 14. dynastie ? 15. dynastie ? 16. dynastie ? 17. dynastie
Nova ?i?e	18. dynastie ? 19. dynastie ? 20. dynastie
T?eti p?echodna doba	21. dynastie ? 22. dynastie ? 23. dynastie ? 24. dynastie ? 25. dynastie
Pozdni doba	26. dynastie ? 27. dynastie (1. perska nadvlada) ? 28. dynastie ? 29. dynastie ? 30. dynastie ? 31. dynastie (2. perska nadvlada)
?ecko-?imska doba	Makedonska dynastie ? Ptolemaiovska dynastie ? ?im?ti cisa?i (do roku 395 n.l. )
St?edov?k	Vychodo?im?ti a byzant?ti cisa?i ? Umajjovci ? Abbasovci ? Fatimovci ? Ajjubovci ? Mamluci
Novov?k	Vladci Osmanske ?i?e ? Dynastie Muhammada Aliho ? Prezidenti Egyptske republiky