2001: Vesmirna odysea
Zakladni informace
P?vodni nazev	2001: A Space Odyssey
Zem? p?vodu	Spojene staty americke Spojene staty americke Spojene kralovstvi Spojene kralovstvi
Jazyk	angli?tina
Delka	141 min.
?anr	dobrodru?ny / sci-fi
P?edloha	Hlidka
Scena?	Stanley Kubrick a Arthur C. Clarke
Re?ie	Stanley Kubrick
Obsazeni a filmovy ?tab
Hlavni role	Keir Dullea Gary Lockwood William Sylvester Daniel Richter
Produkce	Stanley Kubrick
Kamera	Geoffrey Unsworth
Kostymy	Edwin Hardy Amies
St?ih	Ray Lovejoy
Vyroba a distribuce
Premiera	6. dubna 1968
Produk?ni spole?nost	Metro-Goldwyn-Mayer
Distribuce	MGM
Rozpo?et	10 500 000 $
Tr?by	193 600 000 $
Ocen?ni	Cena Akademie za nejlep?i vizualni efekty (1968) BAFTA za nejlep?i zvuk (1969) Cena Hugo za nejlep?i hrane p?edstaveni (1969) David di Donatello za nejlep?i zahrani?ni produkci (1969) Kansas City Film Critics Circle Award for Best Director (1969) … vice na Wikidatech
P?edchozi a nasledujici dil
2010: Druha vesmirna odysea
2001: Vesmirna odysea na  ?SFD ,  Kinoboxu ,  IMDb N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

2001: Vesmirna odysea (v originale 2001: A Space Odyssey ) je kultovni film ^[1] Stanleyho Kubricka z roku 1968 , inspirovany povidkou Hlidka (The Sentinel) A. C. Clarka . Clarke se podilel na scena?i a pozd?ji p?vodni povidku roz?i?il na roman 2001: Vesmirna odysea . Mezi fanou?ky science fiction se ob? dila stala tak?ikajic kultem. Tento ?lanek se zam??uje p?edev?im na filmove dilo, kni?ni podoba je podrobn?j?i, m??e dovysv?tlit n?ktere ne zcela jasne my?lenkove konstrukce filmu, na druhe stran? by v?ak ob? dila nem?la byt sm??ovana, nebo? jejich pojeti a ?aste?n? i vyzn?ni je odli?ne.

Film je nejen p?ib?hem, ale p?edev?im velkym vizualnim dilem re?isera. Prvnich 30 minut nezazniva lidske slovo. Znama je nap?iklad scena p?iletu raketoplanu k rotujici kosmicke stanici za doprovodu Straussova val?iku Na krasnem modrem Dunaji .

Technicke dekorace filmu byly tvo?eny podle soudobych technickych projekt? se snahou o realisticke podani.

D?j [ editovat | editovat zdroj ]

Uvod filmu se odehrava v davne minulosti. Nedaleko tlupy pralidi se objevi ?erny monolit , ktery ovliv?uje my?leni pralidi, kte?i se pod jeho vlivem nau?i pou?ivat nastroje a zbran?. Tim vyrazn? zlep?i jejich ?anci na dal?i p?e?iti, jak se zahy uka?e v souboji s konkurujici tlupou ? jeji v?dce je prav? pomoci zbran? zabit a tlupa zahnana na ut?k. D?j filmu se vzap?ti genialnim a znamym st?ihem (kost triumfaln? vyhozena do vzduchu se m?ni v kosmickou lo?) posune o miliony let do budoucnosti.

Dal?i ?ast se odehrava v roce 2001 . Lidstvo objevi na M?sici zahadny utvar neznameho p?vodu, zvany monolit . Utvar se vydava prozkoumat doktor Heywood R. Floyd. Zab?ry z cesty ve filmu p?edstavuji p?elom v technice filmovych trik? a dodnes p?sobi mimo?adn? v?rohodn?. Po p?istani (a vysv?tlovacim setkani s osazenstvem m?si?ni zakladny) se Floyd vydava k z podzemi vykopanemu monolitu. Ten nahle (v knize po oza?eni slune?nimi paprsky) vy?le radiovy signal k planet? Jupiteru (v knize k Saturnu ).

Po roce se k Jupiteru vyda kosmicka lo? Discovery s ukolem zjistit udaje o p?ijemci signalu. Kv?li utajeni ale p?inejmen?im bd?la ?ast posadky (druha ?ast posadky je v hibernaci) nezna cely obsah mise. (Podle pozd?j?i knihy palubni po?ita? HAL 9000 je o skute?nem cili mise informovan, co? vede ke konfliktu v jeho ?v?domi“. Tento rozpor usti ve snahu odstranit zdroj konfliktu, kterym je jeho lidska posadka.) Po?ita? za?ina vykazovat znamky poruchovosti (kniha to vysv?tluje tak, ?e za?ina umysln? vytva?et konfliktni situace, zt??ujici komunikaci s pozemnim ?idicim st?ediskem).

Posadka zva?uje mo?nost jeho vypnuti. V reakci na to HAL pomoci dopravni ?kapsle“ zabije ?lena posadky Franka Poola, ktery se pokou?el vym?nit (resp. vratit na misto) udajn? vadnou ?idici jednotku pro komunikaci se Zemi.

David Bowman se vydava za nim, HAL ho v?ak (i s kapsli, ve ktere je pro ur?itou dobu v bezpe?i) odmita pustit zpatky. Zarove? odpojuje od ?ivotnich funkci i hibernovane ?leny posadky (na ukazatelich se objevi nejd?iv upozorn?ni ??ivotni funkce ohro?eny“ vyst?idane upozorn?nim ??ivotni funkce ukon?eny“). Bowman se rozhodne vratit se do lodi nouzovym vychodem ve skafandru , zapomn?l v?ak p?ilbu, ?eho? si HAL je v?dom. V ideov? i technicky velmi zajimave scen? se Bowmanovi b?hem n?kolika sekund poda?i dostat se z kapsle, proniknout do p?echodove komory lodi, uzav?it ji a vpustit do ni p?ivod kysliku.

V dal?i velmi emotivni scen? Bowman vytahuje jednotlive moduly z ?mozku“ po?ita?e a stroj postupn? ?hloupne“ ? Hal?v hlas ztraci lidske rysy a hloubku formulaci a nakonec zcela zmlkne. V tom se spusti monitor, kde dr. Floyd vysv?tluje pravy u?el cesty. Bowman pokra?uje v misi sam.

Pomoci dal?iho monolitu pronika mimozemskym komunika?nim kanalem do jine dimenze. Psychedelicka ilustrace pr?letu jinymi sv?ty je podle n?kterych kritik? vizualn? nejp?sobiv?j?i scenou filmu, podle jinych nudnou barevnou show. Dal?i sceny filmu (sv?t, do n?ho? se Bowman dostane) jsou alegoricke a jejich vyklad je ponechan na divakovi. Jeho osobnost je nakonec transformovana do nehmotne podoby ?hv?zdneho dit?te“, ktere se vraci k planet? Zemi (v knize dokonce zachra?uje Zemi p?ed jadernou apokalypsou). Jeden z mo?nych vyklad? je zanik stare formy lidske existence, posun lidstva k jinym m??itk?m a dimenzim (je analogicky k pokroku lidi z dimenze zvi?at do dimenze civilizace). ^[2]

Obsazeni [ editovat | editovat zdroj ]

Technicka urove? filmu [ editovat | editovat zdroj ]

Film pat?il ve sve dob? k vrchol?m tehdy popularniho sm?ru technizovane sci-fi, doprovazene naro?nymi triky s d?razem na technickou stranku v?ci. Kosmicka plavidla i p?istroje jsou filigransky modelovane a uv??itelne, snaha o realisticke podani je dovedena do detail? - nap?. p?istani kosmickeho plavidla na M?sici je doprovazeno ?odfouknutim“ amortizator?, ktere zvedne m?si?ni prach. Mj. v d?sledku toho byl rozpo?et filmu p?ekro?en tem?? dvojnasobn? a dosahl na 60. leta rekordnich 10,5 milion? USD .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• TOTEBERG,Michael. Lexikon sv?toveho filmu . Praha - Litvinov, 2005. ISBN   80-903310-7-6 . Heslo, s. 12-13.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu 2001: Vesmirna odysea na Wikimedia Commons
• 2001: Vesmirna odysea v ?esko-Slovenske filmove databazi
• 2001: Vesmirna odysea - ?im je opice ?lov?ku? na ?T24, 9. 3. 2012
• 2001: Vesmirna odysea v Internet Movie Database (anglicky)
• 2001: Vesmirna odysea na Kinoboxu