?luna ?eda
(
Picus canus
) je st?edn? velky
?plhavy
ptak
z
?eledi
datloviti, ktery je pozorovan i v ?eske republice.
Tento druh poprve popsal Linne ve sve publikaci v roce
1758
. Od te doby se obecn? uvadi 11 poddruh?, i kdy? n?ktere zdroje uvad?ji pouze dva, ?lunu ?edou evropskou (
Picus canus canus
) a mongolskou (
Picus canus jessoensis
).
- Picus canus canus
- Picus canus dedemi
- Picus canus guerini
- Picus canus hessei
- Picus canus jessoensis
- Picus canus kogo
- Picus canus robinsoni
- Picus canus sanguiniceps
- Picus canus sobrinus
- Picus canus sordidior
- Picus canus tancolo
Podoba se p?ibuzne
?lun? zelene
(
Picus viridis
),
[2]
od ni? se li?i p?edev?im tvarem ?vousu“ ? skvrny tahnouci se od zobaku pod oko ? ktery je vyrazn? u??i a u samc? bez vlo?ene ?ervene skvrny. Dale se li?i hlasem, ktery je men? vybu?ny, klesajici a
melancholicky
zabarveny.
Samec ma zeleno?edy h?bet, ?ede b?icho a hlavu a zelenohn?d? ?ihane letky i ocasni pera. Na hlav? ma malou, ?ervenou ?epi?ku. Samice nema na hlav? ani stopu po ?ervene. Mladi ptaci maji ?pinave zbarveni a u nich lze ji? ur?it pohlavi. ?luna ?eda je dlouha 25 cm.
Zajimavosti je, ?e p?i p?epe?ovani ocasnich per vypadnou stara pera a? tehdy, kdy? pod nimi do dostate?ne delky nedorostou nova. ?luna tedy ma v?dy op?rna ocasni pera, a m??e po?ad ?plhat. Takto je tomu i u ostatnich datlovitych.
Tento druh ?luny se vyskytuje ve v?t?in? Evropy, v?etn?
?eske republiky
. Zde hnizdi nepravideln? na celem uzemi okolo 4 000 par?.
[2]
Obyva takte? i velkou ?ast
st?edni Asie
, p?edev?im jih teto oblasti. ?luna ?eda obyva listnate a
smi?ene lesy
a b??n? ji nalezneme v nadmo?ske vy?ce do 1 300 m n. m. Vybira si porosty se starymi duby a buky, ale objevi se ve starych ovocnych sadech. Ma rada take skupinky strom? na polich a m?stske parky. I kdy? je men?i ne? ?luna zelena, sna?i zimy lepe ne? ona.
Populace ?luny ?ede je velka a za posledni leta u ni nezji??ujeme ?adny veliky ubytek. I proto se ?luna ?eda ?adi dle
IUCN
mezi malo dot?ene, tedy nechran?ne, druhy.
Bubnovani, kterym se ozyva ?ast?ji ne? ?luna zelena, trva 2 sekundy. V dubnu se samec sna?i p?im?t samici k pa?eni tim, ?e ji vytrvale pronasleduje mezi stromy. Dutinu vytesavaji v listnatych stromech s nahnilym st?edem oba budouci rodi?e. Dutina je umist?na 3 a? 5 m vysoko. Samice sna?i pom?rn? velkou sn??ku: 7?10 ?ist? bilych vajec. St?idav? je zah?ivaji oba rodi?e. Inkubace trva 17 a? 18 dni. Mla?ata se lihnou hola a slepa. Oba rodi?e krmi mlade natravenou potravou z jicnu. Mladi ptaci p?i ?kemrani vydavaji zvla?tni zvuky zpo?atku p?ipominajici bzu?eni
sr???
. V prvni t?etin? ?ervence opou?t?ji mladi ptaci dutinu, ale rodi?e je po ur?ity ?as vodi a krmi.
Na vychod? sveho arealu hleda potravu spi?e na zemi, v ?esku jak na zemi, tak na stromech. ?ivi se hlavn? mravenci a jejich kuklami a larvami, ale i jinym
hmyzem
. Sbira take
semena
,
bobule
a
ovoce
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Grey-headed woodpecker
na anglicke Wikipedii.