한국   대만   중국   일본 
?ito sete ? Wikipedie P?esko?it na obsah

?ito sete

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jak číst taxobox?ito sete
alternativní popis obrázku chybí
?ito sete ( Secale cereale )
V?decka klasifikace
?i?e rostliny ( Plantae )
Pod?i?e cevnate rostliny ( Tracheobionta )
Odd?leni krytosemenne ( Magnoliophyta )
T?ida jednod?lo?ne ( Liliopsida )
?ad lipnicotvare ( Poales )
?ele? lipnicovite ( Poaceae )
Rod ?ito ( Secale )
Binomicke jmeno
Secale cereale
L. , 1753
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Secale cereale

?ito sete ( Secale cereale ) je obilnina z ?eledi lipnicovitych ( Poaceae ). Staroslov?nsky nazev ?ita je re?. Je p?stovano zejmena ve vychodni, st?edni a severni Evrop?. Na tato mista se ?ito dostalo spolu se Slovany, kdy? kon?ila doba bronzova . Zminky sahaji a? do dob Plinia. [1]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Je to jednoleta nebo dvouleta obilovina , ktera dor?sta vy?ky 60 a? 150 cm. Ve vyjime?nych p?ipadech dosahuje vy?ky a? 2 m.

Stebla jsou trsnata, p?ima, lysa a naho?e jsou py?ita. Stebla maji 3?6 kolenek, ktere rozd?luji steblo na jednotlive ?lanky (internodia).

Pochvy listu jsou uzke, lyse a hn?do?ervene, proto?e jsou zbarveny antokyany . Jazy?ek je velmi kratky (1 mm), u?aty a jemn? zoubkovany. Ou?ka jsou mala, lysa a bile zbarvena. ?epele jsou ploche a maji na lici slab? drsny povrch a byvaji pokryty kratkymi chloupky.

Kv?tenstvi se nazyva lichoklas , ktery je podlouhle ?arkovity, ?ty?hranny a zplo?t?ly. Klasky rostou jednotliv? a jsou plo?e p?ima?knute. Jsou slo?eny ze dvou a? t?i kv?t?. Vrcholovy klasek je zcela zakrn?ly. Plevy jsou ?arkovit? ?idlovite, jedno?ilne a na ostrem kylu jsou drsne. Kvitky jsou chran?ny velkou, kylnatou a h?ebinkat? brvitou pluchou. Pluchy jsou uzke a vybihaji v silnou, drsnou a 2 a? 5 cm dlouhou osinu. Mezi plu?kou a pluchou jsou dv? brvite a du?nate pleny, ktere objimaji pestik s dlouhymi bliznami. Okolo pestiku jsou t?i ty?inky. [2]

Plodem je obilka . Obilky jsou neokorale, nahe a jsou zelene nebo modrozelene.

Kli?ek ma 4 ko?inky. ?ito je cizospra?na rostlina. Doba kv?tu se pohybuje okolo 7 a? 12 dni. [3]

P?stovani [ editovat | editovat zdroj ]

?ito se vyskytuje ve form? ozime a jarni . V zem?d?lstvi je up?ednost?ovana forma ozima. Je d?le?ite, aby obilky neobsahovaly namel , ktery je jedovaty. Tato obilovina je nenaro?na na p?irodni podminky. ?ito odno?uje brzy na podzim. V ?eske republice se ?ito vyseva od za?i a? do poloviny ?ijna. Teplota , p?i ktere ?ito kli?i, se pohybuje okolo 1?2 °C. Vyseva se do pis?itohlinite a hlinitopis?ite p?dy. Nej?ast?ji se p?stuje v horach v podzolovych p?dach ? p?ekona i mirnou kyselost p?dy. Co se ty?e doby kveteni, jsou nejvhodn?j?i mirne a vlhke podminky. Za jinych podminek dochazi nap?iklad k odplaveni pylu nebo nevykli?i pylova la?ka . [4]

Vyu?iti [ editovat | editovat zdroj ]

?ito je v ?esku p?stovano tem?? vyhradn? pro vyu?iti v potravina?stvi. Pouze ?ast produkce, ktera nedosahuje po?adovane kvality je zkrmovana. [5]

  • V?t?ina v ?esku p?stovaneho ?ita je ur?ena pro vyrobu peka?skeho kvasu pro kyp?eni a okyseleni ?itneho, ?itno-p?eni?neho a p?eni?no-?itneho chleba. [6]
  • V potravina?skem pr?myslu se dale pou?iva k vyrob? ?itneho perniku, kavovych nahra?ek (?itovka, melta ), ?itnych t?stovin, sladove nahra?ky, alkoholickych napoj? (nap?. whisky , re?na ), ?itneho piva (zvla?t? v N?mecku, Finsku) ?i ukrajinskeho kvasu .
  • Vyroba ?krobu, ktery ma vyu?iti v pr?myslu.
  • Um?le infikovane porosty pro p?stovani namele pro vyu?iti ve farmacii k vyrob? le?iv.
  • Odpad ze zpracovani a zrno, ktere nedosahuje potravina?ske kvality, slou?i ke krmeni hospoda?skych zvi?at a zimnimu p?ikrmovani zv??e . ?item a ?itnymi vyrobky by se nem?la krmit dr?be? , nebo? je pro ni ?ito t??ko stravitelne a ku?at?m ?i kr??at?m ?asto zp?sobuje za?ivaci obti?e.
  • Vyu?iti slamy ? roho?ky, do?ky nebo jako podestylka, vycpavani. ?itna slama je dlouha a pevna, tak?e se tradi?n? preferovala v rukod?lne vyrob?. Vyborn? se hodi k pleteni o?atek , zhotovovani vano?nich ozdob apod. Ne? byly nahrazeny plastovymi br?ky, vyrab?ly se ze ?itne slamy slamky.
  • Ozime zelene hnojeni p?i p?stovani zeleniny (na rozdil od ?epky nebo ho??ice ?ito neni p?ibuzne s ?adnou zeleninou). [7]

Vy?iva a obsahove latky [ editovat | editovat zdroj ]

Obilky ?ita obsahuji asi 70 % sacharid? , 9?15 % bilkovin , 1,5 % tuk? , mineralni latky . ?ito obsahuje rozpustnou vlakninu, ktera doka?e vazat mno?stvi vody a tim chrani sliznici st?ev. Vyznamne mineralni latky obsa?ene v ?it? jsou vapnik, draslik a fosfor, ktere maji vyznam pro zdravy vyvoj kosti, ?elezo ? podporujici krvetvorbu, sira, fluor a ho??ik ? na posileni imunity. [8]

Vyskyt [ editovat | editovat zdroj ]

Pro ?ito jsou vhodn?j?i vy??i polohy, a proto se p?stuje p?edev?im v severni a st?edni Evrop? a take v Asii. P?stuje se v jihozapadnim Kapsku a v Severni Americe, a?koliv p?stovani mimo Evropu neni zcela b??ne. [9] ?ito se v ?eske republice nejvice vyskytuje v ji?nich, vychodnich a zapadnich ?echach a to hlavn? v jejich podhorskych oblastech.

P?ibuzne druhy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Secale montanum a Secale kuprijanov ? Tyto druhy jsou plane, vytrvale a siln? odno?ujici. Klas je ?idky a lamavy. Delka klasu je do 20 cm. Zrno je drobne. Tyto druhy se vyu?ivaji ke k?i?eni s p?enici a odr?dami kulturniho ?ita. [2]
  • Secale cereale var. multicaule (Trsnate ?ito, k?ibice) ? D?ive se p?stoval p?edev?im na Vala?sku a byl nazyvan lesni ?ito, svatojanske ?ito, k?ibice, ?k?ipice, janske ?ito aj. Typicke je bohate olist?ni, silne odno?ovani, del?i vegeta?ni doba, drobna zrna. Trsnate ?ito bylo pou?ivano ke ?lecht?ni ?ita. [10]

Odr?dy ?ita [ editovat | editovat zdroj ]

  • ?eske ?ito . Klas je jehlancovity. Zrno ma tenkou slupku a je ?edozelene. Toto je nejvynosn?j?i a nejroz?i?en?j?i odr?da.
  • Stupicke S II . Klas je jehlancovity. Zrno je ?edozelene a? ?lutav? ?edozelene. Po ?eskem ?itu je druhou nejroz?i?en?j?i odr?dou.
  • Dal?i odr?dy ?ita v ?R: Chlumecke, Ratbo?ske, T??ovske, Vigla?ske, Zenit, T??ovske jarni. [2]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Archivovana kopie. www2.zf.jcu.cz [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-10-01.  
  2. ↑ a b c ANTONOV; GRODECKY; HAJEK; JELINKOVA-PAROULKOVA; KARAMAN; SCHMIDT; STUCHLIK. Atlas obilnin ?eskoslovenskych povolenych a rayonovanych odr?d . 1. vyd. Praha: Statni zem?d?lske nakladatelstvi, 1958. 280 s.  
  3. ↑ DOSTAL, Josef. Nova kv?tena ?SSR 1, 2 . Praha: Academia, 1989. 1563 s. ISBN   80-200-0095-X .  
  4. ↑ KUHN, Vaclav. P?stovani rostlin: Specialni p?stovani: U?ebni text pro zem?d?lske technicke a mistrovske ?koly oboru p?stitelskeho . Praha: Statni zem?d?lske nakladatelstvi, 1956. 348 s.  
  5. ↑ NEDOMOVA, Lenka. P?stovani ?ita a tritikale v ?esku. Uroda [online]. Profi Press, 18. 7. 2001 [cit. 2023-10-19]. Dostupne online .  
  6. ↑ STA?KOVA, Tereza. Tuky a jejich vyskyt v obilovinach . Zlin, bakala?ska prace. UTB ve Zlin?, Fakulta technologicka. Vedouci prace Sumczynski Daniela. Dostupne online.
  7. ↑ KALINA, Miroslav. Kdy vysevat zelene hnojeni, ktere, jak dlouho ho nechat r?st. iZahradka?.cz [online]. ?esky zahradka?sky svaz, 3. 8. 2020 [cit. 2023-10-19]. Dostupne online .  
  8. ↑ http://www.svet-potravin.cz/clanek.aspx?id=1688&idreturn=5
  9. ↑ KAVINA, Karel. Obili . Praha: Statni nakladatelstvi, 1930. 185 s.  
  10. ↑ http://www.agroweb.cz/Trsnate-zito---kribice__s44x10526.html [ nedostupny zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obilniny
I. skupina
II. skupina
dal?i lipnicovite
pseudoobiloviny
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?ito_sete&oldid=23283550 “