?iang-su
(
?insky
pchin-jinem
Ji?ngs?
,
znaky
zjednodu?ene
江?
, tradi?ni
江蘇
) je pob?e?ni
provincie
?inske lidove republiky
, regionaln? nale?ejici k
vychodni ?in?
. Ze v?ech ?inskych provincii ma ?iang-su druhe nejvy??i HDP a nejvy??i HDP na obyvatele, a jedna se tak o jednu z nejvysp?lej?ich a ekonomicky nejsiln?j?ich provincii.
[1]
S rozlohou 98 285 km² a populaci ?itajici p?ibli?n? 80,7 milion? obyvatel je ?iang-su provincie s nejvy??i hustotou zalidn?ni z 23 ?inskych provincii. Hlavnim m?stem provincie je
Nanking
, zatimco nejv?t?im m?stem je
Su-?ou
.
V dobach
dynastie Chan
byly oblasti dne?niho ?iang-su vzdaleny od tehdej?ich center ?inske civilizace. V nasledujicim
obdobi t?i ?i?i
se jih ?iang-su stal jadrem ?i?e
Vychodni Wu
, p?i?em? hlavnim m?stem bylo ?ien-je (pozd?ji p?ejmenovano na ?ien-kchang) rozkladajici se na uzemi dne?niho
Nankingu
. V d?sledku nomadskych invazi do ?iny ve 4. stoleti byl cisa?sky dv?r
dynastie ?in
p?esunut prav? do ?ien-kchangu, p?i?em? do centralniho a ji?niho ?iang-su se uchylovali migranti z posti?enych oblasti na severu ?iny. ?ien-kchang dale z?stal hlavnim m?stem pro ?ty?i nasledujici
ji?ni dynastie
a stal se nejv?t?im obchodnim a kulturnim centrem v ?in?.
Po sjednoceni ?iny
dynastii Suej
v roce 581 se politicke centrum ?iny p?esunulo na sever, nicmen? v ?iang-su do?lo ke stavb? Velkeho kanalu, spojujiciho severni oblasti s prosperujici deltou
?eky Jang-c'
.
Dynastie Tchang
byla zavisla na ka?doro?nich dodavkach obili z ji?niho ?iang-su. V dobach
dynastie Sung
se rozvinula bohata obchodnicka t?ida a za?ala vznikat tr?ni ekonomika. Oblasti ji?niho ?iang-su,
?anghaje
a p?ilehlych oblasti se staly centrem obchodu; m?sta jako
Su-?ou
?i
Yang-?ou
proslula okazalosti a bohatstvim.
V roce 1127 ziskala
d?ur?enska
dynastie ?in
kontrolu nad severnimi ?astmi ?iny, zatimco jih byl ovladan
?i?i (ji?ni) Sung
; hranici mimo jine tvo?ila ?eka
Chuaj
, ktera proteka severem provincie ?iang-su.
?i?e Ming
si zpo?atku za sve hlavni m?sto zvolila
Nanking
; oblasti v okoli Nankingu, zhruba odpovidajici dne?nim provinciim ?iang-su a
An-chuej
, byly ustanoveny jako provincie Nan-?'-li. I p?es to, ?e bylo cisa?ske hlavni m?sto pozd?ji p?esunuto na sever do
Pekingu
, si Nanking udr?el sv?j status jako hlavniho m?sta jihu. Nan-?'-li z?stalo i nadale d?le?itym centrem obchodu a textilniho pr?myslu.
V dobach dynastie
?ching
byla provincie Nan-?'-li reorganizovana v provincii ?iang-nan. V roce 1666 byla provincie rozd?lena na ?iang-su a An-chuej, na?e? hranice ?iang-su se od te doby ji? vyrazn? nem?nily.
S postupnym pronikanim zapadnich mocnosti do ?iny od 40. let 19. stoleti byla bohata a obchodn? vyznamna delta
Dlouhe ?eky
na jihu ?iang-su stale vice vystavovana zapadnimu vlivu. P?vodn? male, bezvyznamne m?sto
?anghaj
se za?alo rychle prom??ovat v rostouci metropolitni centrum finan?nictvi, obchodu a kosmopolitanismu.
Vyznamnou roli sehraly oblasti ?iang-su take b?hem
Povstani tchaj-pching?
v letech 1851-1864, ktere vyustilo v zalo?eni tzv.
Nebeske ?i?e velkeho miru
, k?es?anskeho teokratickeho statniho utvaru se sidlem v
Nankingu
, tehdy do?asn? p?ejmenovanem na Tchien-?ing.
?inska republika a druha sv?tova valka
[
editovat
|
editovat zdroj
]
?iang-su, podobn? jako ostatni provincie, se po vzniku
?inske republiky
v roce 1912 stalo p?edm?tem soupe?eni a boj? mezi jednotlivymi vojenskymi vladci (tzv. militaristy). V roce 1927 byla v Nankingu
?ankaj?kem
ustavena nova vlada, ktera brzy pote prost?ednictvim
kuomintangske
Narodni revolu?ni armady
ziskala kontrolu nad v?t?inou ?iny.
Situace se zm?nila s vypuknutim
druhe ?insko-japonske valky
. 13. prosince 1937 byl dobyt
Nanking
, kde bylo japonskymi vojsky spachano mno?stvi vale?nych zlo?in?, souhrnn? znamych jako
Nankingsky masakr
. Nanking byl take sidlem kolaborantske vlady, tzv.
re?imu Wang ?ing-weje
. Provincie ?iang-su setrvala okupovana Japonskem a? do konce valky v roce 1945.
Povale?ne obdobi a ?inska lidova republika
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Po skon?eni
druhe sv?tove valky
, resp. v ?in?
druhe ?insko-japonske valky
, se Nanking znovu stal hlavnim m?stem
?inske republiky
. Nasledn? do?lo k obnoveni boj? mezi
kuomintangskymi
a
komunistickymi
silami b?hem tzv. druhe faze
?inske ob?anske valky
, p?i?em? v oblastech na severu ?iang-su do?lo na p?elomu let 1948 a 1949 k rozhodujici
chuajchajske kampani
, ktera vyustila v pora?ku kuomintangskych sil a umo?nila komunistickym vojsk?m postup na jih, v?etn? dobyti
Nankingu
.
Po uchopeni moci
komunisty
a vzniku
?inske lidove republiky
v roce 1949 bylo hlavni m?sto ?iny p?esunuto z
Nankingu
do
Pekingu
, p?i?em? Nanking byl degradovan na urove? provin?niho hlavniho m?sta. P?i tzv.
otev?eni ?iny sv?tu
a souvisejicich ekonomickych reformach v osmdesatych letech bylo ?iang-su vzhledem ke sve pob?e?ni povaze jednou z provincii, v nich? bylo prvotni reformni usili lokalizovano. V roce 1984 byla dv? m?sta v ?iang-su, konkretn?
Lien-jun-kang
a
Nan-tchung
, ur?ena jako oblasti otev?ene zahrani?nim investicim.
?iang-su se nachazi ve
vychodni ?in?
na pob?e?i
?luteho mo?e
(a ?aste?n? take
Vychodo?inskeho mo?e
). Na severu sousedi s provincii
?an-tung
, na zapad? s provincii
An-chuej
, na jihu s provincii
?e-?iang
a na jihovychod? s p?imo spravovanym m?stem
?anghaj
.
?lute mo?e
provincii obteka z vychodu.
Provincie ?iang-su je velmi rovinata;
roviny
zaujimaji 68% jeji rozlohy. V?t?ina provincie nedosahuje vy??i
nadmo?ske vy?ky
ne? 50 metr?. Nejvy??im bodem provincie je
hora Jun-tchaj
pobli? m?sta
Lien-jun-kang
, dosahujici vy?ky 652 m n. m.
V?t?ina provincie ma
vlhke subtropicke podnebni
(typ
Cfa
a
Cwa
), na severu postupn? p?echazi ve
vlhke kontinentalni podnebi
(typ
Dwa
). Sezonni zm?ny po?asi jsou vyrazne. Pr?m?rne teploty se pohybuji v rozmezi -1 a? 4 °C v lednu, 26 a? 29 °C v ?ervenci. De?tive je zejmena obdobi na pomezi jara a leta, b?hem pozdniho leta a za?atku podzimu provincii zasahuji
tajfuny
a bou?ky. Pr?m?rny ro?ni uhrn sra?ek je 800?1200 mm, p?i?em? v?t?ina sra?ek je soust?ed?na b?hem jihovychodnich
monzun?
v let?.
Vodni plochy p?edstavuji 18% rozlohy provincie. Nejdel?i ?inska ?eka
Jang-c’-?iang
proteka provincii na jihu a vleva se do
Vychodo?inskeho mo?e
. Jeji delta je pova?ovana za hranici mezi Vychodo?inskym a ?lutym mo?em.
V ?iang-su se take nachazi mno?stvi jezer, nejv?t?im z nich je
Tchaj-chu
, dal?i vyznamna jezera jsou
Chung-ce-chu
,
Kao-jou-chu
,
Luo-ma-chu
a
Jang-?eng-chu
.
Provincii od severu k jihu protina
Velky kanal
, p?i?em? k?i?i v?echny
?i?ni
systemy tekouci od vychodu na zapad.
V provincii je rozvinuty
zavla?ovaci
system, kv?li kteremu se zejmena ji?ni ?asti ?iang-su ?ika ?zem? vody“. M?sto
Su-?ou
na jihu provincie je natolik protkane kanaly, ?e se mu dostalo p?ezdivky ?Benatky vychodu“ ?i ?Benatky orientu“.
Politicky system provincie je
de facto
strukturovan jako system vlady jedne strany (
Komunisticke strany ?iny
), podobn? jako tomu je na celostatni urovni, ?i ve v?ech dal?ich vladnich organech na ni??ich urovnich.
Vrcholnym vykonnym organem provincie je Lidova vlada provincie ?iang-su, v jejim? ?ele stoji guverner provincie, nominaln? nejvy?e postaveny p?edstavitel provincie.
De facto
je ale pod?izen tajemnikovi provin?niho vyboru KS?, nebo? guverner tradi?n? byva zastupcem tajemnika provin?niho vyboru, tedy a? druhym nejvy?e postavenym stranickym hodnosta?em v provincii.
Sou?asnym guvernerem je
Su Kchun-lin
, tajemnikem provin?niho vyboru Komunisticke strany ?iny je
Wu ?eng-lung
.
V roce 2020 dosahlo
HDP
provincie 10,27 bilion?
juan?
(1,59 bilionu
USD
, 33,67 bilion?
CZK
)
[2]
, p?i?em? v porovnani s rokem 2019, kdy bylo HDP provincie 9,963 bilion? juan?
[3]
(1,564 bilionu USD, 32,67 bilion? CZK), zaznamenalo r?st 3,9%.
[2]
?iang-su je tedy
provincie
s druhym nejvy??im
HDP
v
?in?
. Od roku 2010 se HDP provincie vice ne? zdvojnasobilo.
[3]
HDP na obyvatele v roce 2020 v ?iang-su dosahlo 125 000
juan?
(19 230
USD
, 410 000
CZK
), co? je nejvy??i HDP na obyvatele ze v?ech celk? na provin?ni urovni v ?in?.
[4]
Na tvorb? HDP ?iang-su se primarni sektor podilel z 4,5%, sekundarni sektor z 44,5% a terciarni sektor z 51%.
[5]
Guverner provincie
Wu ?eng-lung
uvedl, ?e je cilem do p?ti let dosahnout vy?e HDP na obyvatele 150 000 juan? a do roku 2035 jej oproti hodnot? z roku 2020 zdvojnasobit.
[4]
Mezi nejd?le?it?j?i pr?myslova odv?tvi v ?iang-su pat?i elektronika, telekomunikace,
chemicky pr?mysl
,
strojirensky pr?mysl
,
textilni pr?mysl
, od?vnictvi a
metalurgie
. V sou?asnosti se ?iang-su take orientuje na technologicky naro?ny (high-tech) pr?mysl a slu?by, p?edev?im v oblasti high-tech zpracovatelskeho pr?myslu se zam??enim na elektroniku a v oblasti
informa?nich technologii
.
[2]
Mezi nejd?le?it?j?i exportni komodity provincie pat?i elektronicke a strojirenske vyrobky, high-tech vyrobky, stroje a p?islu?enstvi na automaticke zpracovavani dat, od?vy a od?vni p?islu?enstvi. V roce 2019 p?edstavovaly elektronicke produkty 66% celkove exportni hodnoty, resp. 1,796 mld. juan? (5,888 mld. CZK). Mezi hlavni exportni trhy provincie pat?i
Spojene staty
,
Hongkong
,
Japonsko
a
Ji?ni Korea
.
[2]
?iang-su pat?i k provinciim s nejv?t?im po?tem r?znych rozvojovych a hospoda?skych zon; v sou?asnosti je v provincii 46 zon statni urovn? a 112 dal?ich provin?nich zon. Tyto zony se staly ukazkovymi zonami pro soust?ed?ne p?ime zahrani?ni investice, mezinarodni obchod i technologicke inovace.
[5]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Jiangsu
na anglicke Wikipedii.
- ↑
Top 10 Chinese provincial regions with strongest GDP in 2020 - PR Newswire APAC.
en.prnasia.com
[online]. [cit. 2021-04-26].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
c
d
Jiangsu - A profile.
www.eyeonasia.gov.sg
[online]. [cit. 2021-05-29].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
China: GDP of Jiangsu province.
Statista
[online]. [cit. 2021-05-29].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
China's Jiangsu sees GDP up 3.7 pct in 2020 - Xinhua | English.news.cn.
www.xinhuanet.com
[online]. [cit. 2021-05-30].
Dostupne online
.
- ↑
a
b
China Jiangsu Provincial Economic and Trade Office.
www.china-jiangsu.org
[online]. [cit. 2021-05-30].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2020-02-26.