?vycarska demokracie (www.svycarska-demokracie.cz)
Zkratka	?vycarska demokracie
Datum zalo?eni	21. ?ervence 2010
P?edseda	Toma? Ra?dik
1. mistop?edsedkyn?	Pynelopi Cimprichova
Mistop?edseda	Ji?i Fojtik
Zakladatel	Stanislav Mikula
Sidlo	Al?ovo nam?sti 691/4 708 00 Ostrava
Ideologie	socialni konzervatismus p?ima demokracie tvrdy euroskepticismus
Politicka pozice	pravice
Barvy	?ervena
I?O	71443177 ( VR )
Rejst?ik MV ?R	352
Oficialni web	svycarska-demokracie.cz
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

?vycarska demokracie (www.svycarska-demokracie.cz) (zkratka ?vycarska demokracie ) je ?eske pravicove socialn? konzervativni politicke hnuti , ktere vzniklo v roce 2010 v Uherskem Hradi?ti pod nazvem Zdrave Hradi?t? . ^[1] Sou?asnym p?edsedou hnuti je Toma? Ra?dik . ^[2]

Od roku 2021 hnuti spolupracuje se Stranou statu p?ime demokracie ? Stranou prace , ve sn?movnich volbach v roce 2021 za n?j neusp??n? kandidoval do Poslanecke sn?movny p?edseda strany Radoslav ?t?dro? . ^[3] Na kandidatce St?edo?eskeho kraje hnuti v t?chto volbach podpo?ila take molekularni geneti?ka So?a Pekova .

Program [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku neni dostate?n? ozdrojovana , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Hlavnimi cili hnuti jsou zm?na Ustavy ?R, budovani nezavislosti a prosperity zem? a zvy?ovani ?ivotni urovn? v?ech ob?an?.

Hnuti srovnanim se ?vycarskem upozor?uje na zasadni nedostatky demokracie a politickeho systemu ?eske republiky. Tyto nedostatky pova?uje hnuti za d?vod, pro? ?R v mnoha ohledech zaostava za ?vycarskem ? hospoda?sky (HDP na obyvatele), v politicke stabilit?, v obranyschopnosti, v kupni sile obyvatel, ve stabilit? m?ny, nizke mi?e inflace, ve velikosti zlatych rezerv, v nezavislosti a pod.

Hnuti upozor?uje na odli?ny volebni system. Ve ?vycarsku neexistuje limit 5 % pro ziskani mandatu poslance. Do Poslanecke sn?movny (Nationalrat) je mo?ne se dostat s pouhym jednim poslancem, co? matematicky odpovida 0,5 % hlas?. Ve volbach do Poslanecke sn?movny Parlamentu ?R v roce 2021 propadlo zhruba 970 000 hlas?, proto?e tyto hlasy p?ipadly stranam, ktere celkov? ziskaly men? ne? 5 % hlas? (v p?edchozich volbach do PSP ?R v roce 2017 bylo takto ignorovano zhruba 230 000 hlas?). Mandaty, ktere by m?ly p?ipadnout stranam se ziskem men? ne? 5 % hlas?, si pote rozd?li strany se ziskem 5 a vice procent (ve volbach roku 2021 si tak velke strany rozd?lily zhruba 37 mandat?). Hnuti ?vycarska demokracie toto pova?uje za nep?ijatelne ignorovani demokraticke v?le ob?an? a navrhuje zm?nu volebniho zakona.

Hnuti upozor?uje na udajne nepochopeni vyznamu horni komory Parlamentu v ?R. Senat ma dle n?j vyznam v p?ipad? federativniho uspo?adani statu. V tomto p?ipad? jsou ob?ane cele federace propor?n? zastoupeni poslanci v Poslanecke sn?movn?. Aby popula?n? male staty nebyly v?dy p?ehlasovany popula?n? velkymi staty, jsou v Senatu zastoupeny dispropor?n?, male staty maji v pom?ru k velikosti populace narok na vice poslanc?. Jednotlive staty v USA maji populaci v rozmezi zhruba 500 tisic a? 40 milion? obyvatel, ka?dy stat je v?ak v Senatu zastoupen dv?ma senatory. Ve ?vycarsku 21 % ob?an? ?ijicich v nejmen?ich kantonech dr?i nadpolovi?ni v?t?inu senator? v Senatu. Hnuti pova?uje federativni uspo?adani a decentralizaci statu za jeden z hlavnich usp?ch? ?vycarska a navrhuje jeho zavedeni v ?R prost?ednictvim zm?ny ustavy.

Hnuti upozor?uje na zasadni rozdil v rozd?leni moci mezi politikem a ob?anem ve ?vycarsku a v ?R. Ve ?vycarsku ustavu a jeji zm?ny schvaluji vyhradn? ob?ane v referendu. Lid tak stanovuje hlavni pravidla nastaveni a ?izeni statu. Politici pak u? jen vykonavaji, co je dano ustavou. V ?R ustavu schvaluji a m?ni politici samotni, co? znamena, ?e si vrcholni politici sami stanovuji pravidla, kterymi se maji ?idit. To hnuti pova?uje za zaklad politickych problem? ?R a navrhuje toto vy?e?it prost?ednictvim zm?ny ustavy.

Hnuti upozor?uje, ?e ve ?vycarsku maji dan? ustavni stropy (nap?. DPH ma strop 7,7 %). Ustava ?R ?adne stropy dani nestanovuje. Hnuti navrhuje toto vy?e?it prost?ednictvim zm?ny ustavy.

Hnuti upozor?uje, ?e ustava ?vycarska stanovuje povinnost statu hospoda?it s vyrovnanym rozpo?tem a ?vycarsko dlouhodob? (od roku 2003) sni?uje statni dluh. ?R naopak za celou dobu existence nep?ijalo zakon o vyrovnanem statnim rozpo?tu a statni dluh ?R dlouhodob? roste. Hnuti navrhuje toto vy?e?it p?ijetim nove ustavy.

Hnuti dale na svych strankach uvadi dal?i ?adu odli?nosti v nastaveni politickeho systemu ?vycarska a ?R. Nap?iklad mezinarodni smlouvy musi byt ve ?vycarsku p?edkladany ke schvaleni ob?an?m, ob?ane mohou zru?it v referendu rozhodnuti Parlamentu a pravomoc statu vybirat dan? je dokonce do?asna a musi byt pravideln? prodlu?ovana ob?any v referendu.

Hnuti dalo ob?an?m ?R k dispozici ?esky p?eklad ustavy ?vycarska na svych webovych strankach. ?esky p?eklad ustavy ?vycarska byl do te doby pro ob?any ?R prakticky nedostupny.

Volebni vysledky [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do Poslanecke sn?movny [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.