Diana na lovu
- Fontainebleau ?kola (1550?60) (Louvre)
?kola Fontainebleau
(kolem 1530 ? kolem 1610) byl vytvarny sm?r, tykajici se dvou obdobi um?lecke tvorby ve
Francii
b?hem pozdni
francouzske renesance
, soust?ed?ne na kralovsky palac ve
Fontainebleau
, ktere byly rozhodujici pro formovani francouzske verze severniho
manyrismu
.
Prvni obdobi Fontainebleau ?koly (od roku 1531)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
V roce
1531
byl
florentsky
um?lec
Rosso Fiorentino
, ktery v roce 1527 ztratil v?t?inu sveho majetku b?hem
Sacco di Roma
, pozvan kralem
Franti?kem I.
do
Francie
. Rosso zahajil rozsahly dekorativni program pro
zamek Fontainebleau
. V roce
1532
se p?ipojil dal?i italsky um?lec
Francesco Primaticcio
z
Bologny
. Rosso zem?el ve Francii v roce
1540
. Na radu Primaticcia byl v roce
1552
pozvan do Francie Franti?kovym synem
Jind?ichem II.
um?lec
Niccolo dell'Abbate
z
Modeny
. I kdy? byli pozvani hlavn? na praci v zamku Fontainebleau, byli tito um?lci zvani, aby vytvo?ili um?lecka dila pro jine ?lechticke rodiny te doby a byli hodn? va?eni a dob?e placeni.
Portret Gabrielle d'Estrees a vevodkyn? Villars
, kolem 1594
Dama u toaletniho stolku
? (1585?1595) Musee des Beaux-Arts, Dijon
Prace teto
prvni ?koly Fontainebleau
jsou charakterizovany rozsahlym pou?ivanim
?tuku
, obrazovych ram?,
fresek
, s komplikovanym (a ?asto tajemnym) systemem
alegorii
a
mytologicke
ikonografie
. Renesan?ni dekorativni motivy jako
grotesques
(podivne, tajemne, nadherne, fantasticke, ale i ohavne, ?karede, neslu?ne ?i nep?ijemne),
strapwork
(stylizovana dekorativni ozdoba),
putti
(nahe ditko podobne amorku, obvykle bez k?idel). Tyto prvky jsou u?ivany b??n?, stejn? jako ur?ity stupe? erotiky. Postavy jsou elegantni a ukazuji vliv technik italskeho manyrismu
Michelangela
,
Raffaela
, a zejmena
Parmigianina
. Primaticcio byl take vyzvan k vytvo?eni kopii
antickych
soch, ?im? se roz?i?il vliv ?koly i na klasicke sochy. Mnoho z praci Rossiho, Primaticcia a Niccolo dell'Abbate nep?e?ilo; ?asti zamku byly upravovany v r?znych obdobich. Dila t?chto um?lc? byla reprodukovana jako tisky ?i
lepty
, ktere byly z?ejm? p?vodn? vytvo?eny v samotnem Fontainebleau a pozd?ji v
Pa?i?i
. Tak se styl ?i?il z Francie i za hranice a zachovalo se tim i n?kolik praci, ktere by jinak nep?e?ily. Manyristicky styl ?koly Fontainebleau ovlivnil francouzske um?lce jako byl mali? Jean Cousin star?i, socha?e Jeana Goujona a Germaina Pilona a v men?i mi?e portretistu Francoise Cloueta, syna Jeana Cloueta.
Lept, Antonio Fantuzzi, kopie dila se ?tukem a malbou, zamek Fontainebleau chateau
Osviceni Franti?ka I.
, Rosso Fiorentino, p?ipravny vykres vy?e
A?koli neexistuje jisty d?kaz, v?t?ina u?enc? se shodla na tom, ?e v palaci Fontainebleau byla vytvarna dilna, ktera reprodukovala navrhy um?lc? a jejich prace v palaci, stejn? jako jine kompozice, ktere vytvo?ili. Nejproduktivn?j?i tv?rci byli Leon Davent, Anthony Fantuzzi a Jean Mignon, nasledovany "tajemnym" um?lcem znamym z jeho monogramu jako
Mistr IsemV
. Je pravd?podobne, ?e dilna byla aktivni nejpozd?ji v letech 1542 a? 1548. V b?eznu roku 1547 kral Franti?ek I. zem?el, financovani palace skon?ilo a ?kola se rozptylila. Cilem dilny bylo ?i?it novy styl ktery se vyvijel v palaci, a to jak do Francie, tak mezi um?lce pracujici v Italii. Zda iniciativa p?ichazela od krale ?i jineho patrona, nebo od samotnych um?lc?, neni jasne. David Landau v??i, ?e Primaticcio byl hnaci silou; v roce 1540 se stal ?editelem praci ve Fontainebleau po sebevra?d? Rossiho Fiorentina.
- Niccolo dell'Abbate
(kolem 1509?1571), Ital
- Damiano del Barbiere
, ?tukater a socha?, Ital
- Francesco Scibec da Carpi
(zem?el kolem 1557), nabytka?, Ital
- Leon Davent
, lepty, Francouz
- Antonio Fantuzzi
, mali? a tv?rce lept?, Ital
- Rosso Fiorentino
(Giovanni Battista di Jacopo de' Rossi) (1494?1540), Ital
- Juste de Juste
(kolem 1505?1559), socha? a tv?rce lept?, francouzsko-italsky um?lec
- Luca Penni
(kolem 1500/1504?1556), Ital
- Francesco Primaticcio
(kolem 1505?1570), Ital
- Leonard Thiry
, vlamsky mali? a tv?rce lept?
Druhe obdobi Fontainebleau ?koly (od roku 1594)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Od roku
1584
do roku
1594
byl b?hem
francouzskych nabo?enskych valek
zamek Fontainebleau opu?t?n. Po svem nastupu na tr?n,
Jind?ich IV. Francouzsky
provedl renovaci budov Fontainebleau pomoci skupiny um?lc?: vlamsky
Ambroise Dubois
z
Antverp
a
Toussaint Dubreuil
a
Martin Freminet
z Pa?i?e. Tito um?lci jsou n?kdy ozna?ovani jako
druha ?kola Fontainebleau
. Jejich pozdni manyristicke prace, z nich? mnohe byly ztraceny, pokra?uji v pou?ivani protahlych a zvln?nych forem a p?epln?nych kompozic. Mnoho z jejich kompozic zobrazuje mytologicke sceny podle Itala
Torquata Tassa
a ?eckeho antickeho spisovatele
Heliodora z Emesu
. Jejich styl i nadale ovliv?oval takove um?lce v prvnich desetiletich 17. stoleti, jako byli
Peter Paul Rubens
a
Caravaggio
.
Nizozemsky
a
vlamsky
naturalismus tento styl brzy p?ekonal.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
School of Fontainebleau
na anglicke Wikipedii.