Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

?amil Basajev
Narozeni	14. ledna 1965
Umrti	10. ?ervence 2006 (ve v?ku 41 let) Ingu?sko
P?i?ina umrti	zabity v boji
Alma mater	State University of Land Use Planning (1987?1988)
Povolani	vojak a vale?ny magnat
Ocen?ni	Hrdina Abchazie ?ad cti naroda
Politicka strana	nezavisly
Nabo?. vyznani	islam sunnitsky islam salafija
P?ibuzni	?irvani Basajev (sourozenec)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

?amil Salmanovi? Basajev ( rusky Шамиль Салманович Басаев , pozd?ji nazyvany Abdallah ?amil Abu-Idris ? s titulem emir ; 14. ledna 1965 , Dy?ne-Ved?no ? 10. ?ervence 2006 ) byl viceprezidentem mezinarodn? neuznavane separatisticke vlady v ?e?ensku , polni velitel islamske guerilly bojujici za nezavislost sve zem?, mezinarodn? p?sobici terorista . Uzce spolupracoval s ?e?enskym prezidentem Aslanem Maschadovem .

?amil Basajev je p?imo zodpov?dny za nespo?et teroristickych utok? na civilni a vojenske sily v Rusku a v okolnich zemich, ktere m?ly za nasledek stovky mrtvych. Nejznam?j?i a nejkrvav?j?i utoky, ke kterym se Basajev p?ihlasil, jsou utoky na divadlo v Moskv? a Beslansky masakr .

D?tstvi a mladi [ editovat | editovat zdroj ]

?amil Basajev se narodil ve vesni?ce Dy?ne-Ved?no nedaleko m?sta Ved?no , v severovychodni ?asti ?e?enska. Sve jmeno dostal po Imamovi ?amilovi , ktery byl posledni v?dce v protiruske valce. Jeho rodina tvrdi, ?e ma dlouhou tradici v boji proti ruske okupaci , co? se projevilo represemi proti ?len?m rodiny ze strany sov?tske moci. Rodina byla b?hem II. sv?tove valky deportovana do St?edni Asie .

Vystudoval na ?kole v Dy?ne-Ved?no v roce 1982 a stravil nasledujici dva roky v sov?tske armad? , kde slou?il jako hasi? ; dal?i 4 roky pracoval v sovchozu (statnim statku) v regionu Volgograd a pozd?ji se p?est?hoval do Moskvy . P?ihlasil se na studia pravnicke fakulty na Moskevske statni univerzit? , ale neusp?l. Rozhodl se jit studovat Statni univerzitu pozemkovych uprav , kam za?al dochazet roku 1987 , ale nasledujiciho roku byl vyhozen pro slaby studijni prosp?ch. Pozd?ji za?al pracovat jako prodejce po?ita?? v Moskv? jako partner ?e?enskeho obchodnika Supjana Taramova. Ironii osudu je, ?e byvali partne?i skon?ili na opa?nych stranach ?e?enske valky, kdy? Taramov podporoval pro-ruskou ?e?enskou vladu.

Podle deniku Pravda studoval mezi lety 1989 a 1991 islam na Istanbulske univerzit?. ^[1]

B?hem pokusu o statni p?evrat v Sov?tskem svazu v srpnu 1991 se Basajev p?ipojil k p?iznivc?m budouciho ruskeho prezidenta Borise Jelcina na barikadach v okoli ruskeho Bileho domu (sidla nejvy??iho sov?tu ) v centralni ?asti velkom?sta. Tato informace nebyla nikdy v?rn? ov??ena a neni zcela jasne, co tam Basajev p?esn? d?lal, ale ve dnech revoluce mnoho ?e?enc? podporovalo zm?nu, jeliko? doufali v lep?i podminky pro svou zemi.

S timto polnim velitelem a teroristou uskute?nila Petra Prochazkova v roce 1999 sve prvni vale?ne interview. ^[2] Tento rozhovor je sou?asti filmu ?e?ensko ? Odvracena strana sv?ta , ktery vytvo?ila s Jaromirem ?t?tinou . ^[3]

Ve Valce o Nahorni Karabach a Abchazii [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem valky o Nahorni Karabach Basajev velel skupin? ?e?enskych mud?ahid? , ktera bojovala na stran? Azerbajd?anu . Zde se take poprve setkal s Afghancem Ibn al-Chattabem . Pozd?ji ?ekl, ?e boj se svymi mud?ahidy opustil, proto?e byl veden spi?e pro nacionalismus ne? d?ihad .

Nasledn? se p?esunul do Abchazie , kde se p?idal k separatist?m bojujicim proti gruzinske vlad?. V roce 1992 se Basajev stal velitelem v Konfederaci horskych narod? Kavkazu pan-kavkazske nacionalisticke organizace, ktera m?la ve valce vyznamnou roli. B?hem valky se podilel na etnickych ?istkach Gruzinc? . Ruska tajna slu?ba GRU podporovala abchazske separatisty a dle tvrzeni n?kterych novina?? Basajevova jednotka s GRU spolupracovala a byla ruskou tajnou slu?bou cvi?ena.

Ve valce s Rusy [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ijnu 1991 do?lo ze strany narodniho v?dce ?e?enc? D?ochara Dudajeva k jednostrannemu vyhla?eni nezavislosti ?e?enska na Ruske federaci. V reakci na nezavislost zareagoval Jelcin vyhla?enim stavu nouze a vyslanim vojenskych jednotek na hranice s ?e?enskem. Dudajevova vlada vyhlasila mobilizaci 60 000 dobrovolnik?, kte?i m?li branit zemi p?ed mo?nou ruskou invazi . V teto fazi se na scen? objevuje i ?amil Basajev, ktery se pokusil na eskalujici krizi p?itahnout pozornost zapadniho sv?ta.

?amil Basajev, Lom-Ali Chachajev a Said-Ali Satujev unesli 9. listopadu 1991 letadlo Tu-154 ruskych aerolinii Aeroflot , ktere sm??ovalo z m?sta Min?ralnyje Vody do hlavniho m?sta Turecka Ankary . Unosci po?adovali odvolani vyjime?neho stavu v ?e?n? a vyhro?ovali, ?e pokud jejich po?adavky nebudou spln?ny, vyhodi letadlo i s pasa?ery do vzduchu. Unos letadla byl vy?e?en mirovou cestou, unosci se vzdali vym?nou za to, ?e jim byl umo?n?n volny pr?chod na uzemi ?e?enska.

V noci z 9. na 10. ?ervence 2006 zahynul ?amil Basajev v Ingu?sku p?i vybuchu nakladniho automobilu Kamaz plneho trhavin a munice. O p?i?inach exploze nejsou zname podrobnosti. Prvni zve?ej?ovane informace hovo?i o tom, ?e se jednalo o akci tajnych slu?eb. Spekuluje se v?ak, ?e Basajev mohl zahynout nahodou p?i p?ekladani vybu?niny z nakladniho auta do n?kolika osobnich voz?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Utok na nemocnici v Bu?onnovsku

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?amil Basajev na Wikimedia Commons