?adova ?islovka je ?islovka , ktera vyjad?uje pozici objektu v ?ad?, tzn. ozna?uje po?adi (odpov?? na otazku kolikaty? ), tedy nap?. prvni, druhy, t?eti, ?tvrty, sty, n?kolikaty… ?adove ?islovky gramaticky zpravidla funguji jako p?idavne jmeno (?osmy“).

Koncept ?adovych ?islovek v matematice zobec?uji ordinalni ?isla .

Zapis ?adovych ?islovek [ editovat | editovat zdroj ]

Koncovky [ editovat | editovat zdroj ]

V angli?tin? se jako indikator ?adove ?islovky pou?iva p?ipona psana za ?islici: 1st, 2nd nebo 2d, 3rd nebo 3d, 4th, 11th, 21st, 101st, 477th. Tyto p?ipony jsou psane bu? normalnimi malymi pismeny, nebo jako horni index, v 19. stoleti bylo zvykem navic tento index podtrhavat.

V romanskych jazycich (ital?tin?, ?pan?l?tin?, portugal?tin? a gal?tin?) se jako indikator ?adove ?islovky pou?iva p?ipona ?o“ pro mu?sky rod a ?a“ pro ?ensky rod (primo, prima) jako horni index, ?o“ je p?itom n?kdy nahrazovano symbolem stupn? nebo diakritickym krou?kem. Ve ?pan?l?tin? se v n?kterych p?ipadech jako index pou?ivaji posledni dv? pismena p?islu?ne koncovky (?er“). Ve ?pan?l?tin? a portugal?tin?, na rozdil od ital?tiny, se za ?islici je?t? p?ed indexovou p?iponou pi?e te?ka, ktera vyjad?uje, ?e jde o zkratku. V n?kterych typech (fontech) pisma jsou tyto p?ipony standardn? podtr?ene.

Psane koncovky se pro rozli?eni ?adovych ?islovek pou?ivaji v ?ad? jazyk?, n?kde psane jako horni index, jinde p?ipojovane p?imo za ?islici, v n?kterych jazycich se odd?luji spojovnikem (ru?tina) nebo dvojte?kou (?ved?tina, ?aste?n? fin?tina).

Te?ka [ editovat | editovat zdroj ]

V n?m?in? a ?ad? dal?ich jazyk? (?e?tin?, sloven?tin?, slovin?tin?, srb?tin?, bosen?tin?, chorvat?tin?, v ma?ar?tin? a ture?tin?, dan?tin?, nor?tin?, fin?tin?, eston?tin?, loty?tin?, island?tin?, faer?tin? a baski?tin?) se ?adove ?islovky ozna?uji te?kou za ?islicemi. P?ipadne-li takovy vyraz na konec v?ty, druha te?ka (ozna?ujici konec v?ty) se vynechava.

V pol?tin? se take pou?iva pro ?adove ?islovky te?ka za ?islicemi, ale m??e byt vynechana, pokud neni pochybnost o tom, jestli ?islo vyjad?uje zakladni, nebo ?adovou ?islovku. V srb?tin? se te?ka pou?iva pouze za arabskymi ?islicemi, nikoliv za ?imskymi. Fin?tina te?ku pou?iva pouze pro vyjad?eni ?adove ?islovky v prvnim padu, v ostatnich padech se pou?iva dvojte?ka s p?iponou (nap?. ?3:nnen“). Ve ?ved?tin? je pou?ivani te?ky pro ?adove ?islovky pova?ovano za archaicke, av?ak v n?kterych oborech (nap?iklad ve vojenstvi) je stale ?ive.

N?ktere autokorek?ni systemy nepo?itaji s tim, ?e by za te?kou mohla pokra?ovat v?ta, a nasledujicimu slovu automaticky vnucuji velke po?ate?ni pismeno.

Ve ?pan?l?tin? a portugal?tin? se pi?e te?ka ve funkci vypustky mezi ?islicemi a koncovkou.

?adove ?islovky v ?e?tin? [ editovat | editovat zdroj ]

?adove ?islovky se v ?e?tin? zpravidla tvo?i p?idanim p?ipony -y (p?ipadn? -i) k zakladni ?islovce, resp. k jejimu kmeni. U ?islovek kon?icich v zakladnim tvaru na -et neob -?t se p?itom hlaska a pismeno ?e“ m?ni v ?a“. ?adove ?islovky prvni (prvy), druhy, t?eti a ?tvrty se z tohoto hlediska jevi jako nepravidelne. Od slov typu milion ?i bilion se ?adova ?islovka tvo?i p?iponou -ty, obdobn? i od ?isla nula (nulty). ^[1] O ?islovce ?miliarda“ Franti?ek Travni?ek i dal?i auto?i psali, ?e k ni ?adova ?islovka neexistuje, a Travni?ek dovozoval, ?e spravn? utvo?ena by zn?la ?miliardy“, ^{[2] [3]} ?ada slovnik? v?ak uvadi jako spravny tvar ?miliardty“. ^[1]

Je-li zakladni ?islovka tvo?ena vice slovy, do tvaru ?adove ?islovky se upravuji v?echna slova (152. = ?sty padesaty druhy“, 215. = ?dvousty patnacty“, 368. = ?t?isty ?edesaty osmy“), ?adove ?islovky pro rovne stovky od 200 do 900 v?ak maji podobu slo?enin (?ty?sty, devitisty), takova slo?enina je mo?na i pro rovne stovky od 1100 do 1900 (devatenactisty), obdobn? se po?ita i v tisicich (dvoutisici, p?tadvacetitisici nebo dvacetip?titisici, stotisici), v n?kterych p?ipadech ve vice mo?nych variantach (dv?st?tisici, t?istatisici, ?ty?istatisici i dvousettisici, t?isettisici, ?ty?settisici), a v milionech (desetimilionty). ^[1] Je mo?ny i druhy typ tvo?eni ?islovek ?adovych, kde se ?islovka vyjad?ujici stovky ponechava sp?a?ena s ?islovkou vyjad?ujici desitky nebo jednotky, nap?. stoprvni, stodvanacty, stodvacaty, dv?st?padesaty. ^[1] Je mo?na i ?ada dal?ich variant, nap?iklad 152. = ?sty dvaapadesaty“ nebo ?stodvaapadesaty“. ^[1]

P?i vypsani cele ?islovky slovem ( t?inacty den, dvacate misto ) se pou?ivaji obecna pravidla pro psani p?idavnych jmen. Ve vyrazech typu ?tisici devitisty sedmdesaty ?tvrty“ se slova odd?luji podobn? jako u zakladnich ?islovek, dohromady se pi?ou slo?ene ?islovkove vyrazy typu p?tadvacaty, stopadesaty, devitisty. ^[4]

Ji? prvni vydani mati?niho Brusu jazyka ?eskeho z roku 1877 p?ipou?t?lo vedle vyrazu ?roku tisiciho osmisteho sedmdesateho pateho“ i tvar ?roku tisic osm set sedmdesateho pateho“. ^[1] U n?kterych typ? vyraz? se r?zne p?iru?ky ve svych doporu?eni li?i nebo p?ipou?t?ji vice mo?nosti, nap?iklad ?sto dvanacty“ i ?stodvanacty“, k psani stovek s desitkami dohromady se v t?chto p?ipadech p?iklan?la nap?iklad Poldaufova-?prunkova mluvnice ?e?tiny pro cizince ?e?tina jazyk cizi , nap?. ?stoosmdesaty ?tvrty“. ^[1]

?adove ?islovky jsou gramaticky zpravidla ve funkci p?idavneho jmena, ?emu? ve flektivnich jazycich v?etn? ?e?tiny odpovida i sklo?ovani . ?islovky prvni, t?eti a tisici se sklo?uji podle vzoru jarni , ostatni adjektivni ?islovky podle vzoru mlady .

P?i pou?iti ?islic se ?adove ?islovky vyzna?uji dopln?nou te?kou : 13. den, 20. misto, Karel IV. atd. Zapis ?islici v ?e?tin? a sloven?tin? reprezentuje ?islovku ve v?ech jejich padech, tj. p?i sklo?ovani se p?ed te?ku ani za te?ku ?adna padova koncovka nep?ipisuje. Nahrazovat te?ku v zapise koncovkou ?adove ?islovky p?ipojenou za ?islo, a? u? se spojovnikem nebo bez spojovniku, je v ?e?tin? pova?ovano za chybne.

Pokud je ?islovka uvedena a? za slovem ozna?ujicim po?itanou v?c, pak se ?iselny zapis ?idi tim, jako by ?lo o ?islovku zakladni ( v roce 1998 , bastion XIII ), a to i v p?ipadech, kdyby by ji bylo mo?no ?ist i jako ?islovku ?adovou (na stran? 22 = na stran? dvacate druhe). ?islovani panovnik? je v?ak v?dy interpretovano jako ?adove ?islovky a v ?e?tin? se pi?e ?imskym ?islem s te?kou (Karel IV., Benedikt XVI.).

Souvisejici p?islovce [ editovat | editovat zdroj ]

Vyrazy typu ?podruhe“, ?poste“ klasifikuje Slovnik spisovneho jazyka ?eskeho i Slovnik spisovne ?e?tiny jako p?islovce , nikoliv jako ?islovky ve funkci p?islovce, slova ?pokolikate“ a ?pon?kolikate“ nejsou ve slovniku Internetove jazykove p?iru?ky UJ? AV?R jako samostatna hesla v?bec uvedena, p?i?em? ve vykladech a p?ikladech k jinym hesl?m je slovo ?pon?kolikate“ psano dohromady a ?po kolikate“ zvla??.

Tvary typu ?zaprve“, ?zadruhe“ nejsou v ti?t?nych slovnicich ?e?tiny obsa?eny, slovnik Internetove jazykove p?iru?ky u nich p?ipou?ti psani dohromady i zvla??, k slovnim druh?m je nep?i?azuje. ^[5]

Pravopisnymi pravidly pro tento typ vyraz? se zabyval Ond?ej Hausenblas v ?asopise Na?e ?e? v roce 1998. Pravidla pravopisu z roku 1993 p?ipou?t?la u ni??ich ?isel dv? varianty (poprve i po prve, podruhe i po druhe, poka?de i po ka?de), av?ak tvary pro vy??i ?isla se explicitn? nezabyvaji. Tvary podvacate, pot?icateprve, po?edesateosme psane dohromady by podle Hausenblase byly nejen ?divne“, ale opravdu by nevyhovovaly Pravidl?m, ktera podle n?j ?aste?ne psani dohromady p?ipou?t?ji pouze p?i p?evracenem po?adi jednotek a desitek. ^[5] Ve vykladove ?asti Pravidla z roku 1993 v § 96 uvad?ji, ?e spojeni p?edlo?ek se zajmeny a ?islovkami se pi?ou v?t?inou dohromady, nap?. vjedno, zajedno, obojim zp?sobem se v?ak pi?e nap?. poprve i po prve. ^[5] Hausenblas doklady neuplnosti a nekonzistentnosti kodifikace uzavira konstatovanim, ?e rozhodnuti o tom, co psat dohromady a co zvla??, je ve spisovnem jazyce evidentn? dost subjektivni, a vyzvou, abychom se dr?eli Pravidel, kde m??eme a umime, ale nepronasledovali zle ty, kdo se nahodou nebo v?dom? od p?iklad? na ?islovkove vyrazy odchyli. ^[5]

Po?adi a fenomen ?nulty“ [ editovat | editovat zdroj ]

?adova ?islovka ? nulty “ vznikla v d?sledku zanedbani/nepochopeni rozdilu mezi po?adim a ?iselnym ozna?enim prvk? ?ady nezapornymi ?isly za?inajicimi nulou. Hodnota nula je v takoveto ?ad? prvni, nikoliv nulta. Stejn? tak polednik s uhlem 0° vzhledem k observato?i v Greenwich je v po?adi prvni, nikoliv nulty. P?esto se u n?j krom? spravn?j?iho ozna?eni ? zakladni polednik “ ustalilo take ozna?eni ?nulty polednik“, navzdory tomu, ?e nap?iklad v anglickem jazyce se polednik ozna?uje slovy "prime meridian", kde slovo prime je synonymem slova first, tedy prvni. P?lno?nim ?asem 0:00 za?ina prvni hodina dne, nikoliv nulta, a narozenim za?ina prvni rok ?ivota, nikoliv nulty. T?eti hodina na hodinach odbiji v okam?iku, kdy je dovr?ena, a podobn? 18. narozeniny ma ?lov?k v den, kdy osmnacty rok sveho ?ivota dokon?il, nikoliv kdy? jej zahajuje. Udava-li n?kdo, ?e mu je 13 let, znamena to, ?e aktualn? pro?iva ji? 14. rok sveho ?ivota. ?as 8:35 je sou?asti 9. hodiny dne a rok 1867 pat?i k 19. stoleti, nikoliv k 18. stoleti. Obdobn? v informatice nap?. prvek pole indexovany 0 neni nulty, ale prvni.

Pou?iti ?adovych ?islovek pro necela ?isla [ editovat | editovat zdroj ]

V ?e?tin? se vyskytuji i p?ipady, kdy ?adova ?islovka ozna?uje hodnotu odpovidajici necelemu ?islu (zpravidla liche polovin?, ve tvaru -p?lty). Jde zejmena o p?ipady,

• kdy fakticky neozna?uji po?adi, ale hodnotu souvisle veli?iny, resp. polohu v ?iselne ?ad? m?rnych jednotek v intervalu mezi dv?ma jednotkami; podobn? mohou ozna?ovat zlomek s necelym jmenovatelem (ka?dy ?ty?iap?lty ?len mno?iny)
• pro ozna?eni prvku, ktery do ?iselne ?ady pat?i jen z?asti, neplnohodnotn?, neni zcela regulerni, je p?idan mimo?adn? apod., nebo jeho p?islu?nost do ?iselne ?ady neni zcela jednozna?na a z?etelna

Nej?ast?j?i jsou vyskyty v t?chto kolokacich se ?idicimi substantivy: ^[6]

• generace za?izeni, her apod.: dvouap?lta generace mobilnich telefon?
• kilometr stani?eni dopravni infrastruktury (zejmena dalnic), zavodnich tras apod.
• kolo jednani/rozhovor?
• patro: specificky vyskyt sedmap?lteho patra z americkeho fantastickeho filmu V k??i Johna Malkoviche (pro nastupi?t? 9 3/4 z Harryho Pottera se ?adova ?islovka nepou?ivala)
• ro?nik festivalu nebo sout??ni p?ehlidky
• verze, edice, stupe?, dil, cenova skupina, minuta, hodina, stupe?, vyro?i

?asto je takove pou?iti v uvozovkach nebo uvozeno slovy jako ?takzvany“ nebo ?znamy jako“, ktera zd?raz?uji, ?e jde o pou?iti nezvykle, nestandardni.

Pozornost tomuto jevu v ?e?tin? byla poprve v?novana v seminarni (Kola?na) a diplomove (Chlumska) praci z roku 2009 a v ?lanku Roberta Adama z roku 2010, mluvnice a slovniky ?e?tiny jej do te doby nezmi?ovaly. Nejstar?i doklad nalezeny v jazykovych korpusech byl z roku 1989, vyrazne zvy?eni po?tu doklad? bylo zaznamenano v letech 1999 a 2001. Autor uzavira, ?e ?adove ?islovky od lichych nasobk? jedne poloviny, jakkoli jsou na prvni pohled nelogicke, jsou p?i vyjad?ovani u?ite?ne, ba pot?ebne, a n?ktere z jejich vyznam? jsou ustalene, v uzu celkem frekventovane a pro vnimatele komunikat? srozumitelne a jsou v t?snem vztahu s nej?ast?j?imi kolokacemi. Na zaklad? Dane?ovych kriterii pro kodifikaci k formalnimu vyjad?ovani doporu?il nejspi?e slovotvorny typ ??ty?iap?lty“, ktery je pln? funk?ni, v uzu nejfrekventovan?j?i a systemov? nejpevn?j?i, zejmena pro vy??i ?isla pak uva?oval i o graficky p?ehledn?j?i podob? ?sty t?icaty sedmy a p?lty“. Vedle toho v zasad? pova?oval za vhodne i d?sledne psani pomoci arabskych ?islic s te?kou: ?4,5.“, ?137,5.“ ^[6]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?adova ?islovka na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.