?imske kralovstvi
Regnum Romanum (
la
)
|
Geografie
Starov?ke ?tvrti ?ima
|
|
|
|
Obyvatelstvo
|
|
|
|
|
Statni utvar
|
|
|
Vznik
|
|
Zanik
|
|
Statni utvary a uzemi
|
P?edchazejici
|
Nasledujici
|
|
?imske kralovstvi
(
latinsky
Regnum Romanum
) byla
monarchisticka
vlada
m?sta
?ima
a jeho teritorii. O historii ?imskeho kralovstvi je toho znamo malo, jeliko? se z te doby nedochovaly ?adne pisemne zaznamy a v?echny jeho d?jiny byly napsany b?hem
?imske republiky
a
?imskeho imperia
, a z velke ?asti se zakladaji na
legendach
. Nicmen? d?jiny ?imskeho kralovstvi za?inaji
zalo?enim m?sta
, tradi?n? datovanem na rok
753 p?. n. l.
, a kon?i svr?enim kral? a zalo?enim
?imske republiky
n?kdy okolo roku
509 p?. n. l.
To, z ?eho se pozd?ji zrodila
?imska republika
a nakonec se stalo
imperiem
, za?alo nejspi?e jako nepatrna osada okolo pahorku
Palatin
u ?eky
Tibery
ve st?edni
Italii
. Palatin a okolni pahorky p?edstavovaly snadno udr?itelnou pozici v ?irokych urodnych planich okolo nich. Zda se, ?e Palatin samotny mohl byt osidlen nejpozd?ji v 10.st. p?. n. l.
[1]
Tradi?ni popis ?imske kultury, ktery se k nam dostal od
Livia
,
Plutarcha
,
Dionysia z Halikarnassu
a jinych, je ten, ?e v prvnich stoletich vladla ?imu ?ada sedmi kral?.
[2]
Tradi?ni chronologie podle
Varra
udava dobu jejich vladnuti na 243 let (753 a? 510/509 p?. n. l.), co? by ?inilo a? podez?ele mimo?adny pr?m?r vladnuti jednoho krale ? tem?? 35 let.
[3]
Fakticky mame prokazanou existenci pouze poslednich t?i kral? (dva z nich byli Etrusky), zbyli ?ty?i se pova?uji za legendarni.
[4]
Nicmen? i o poslednich t?ech kralich je znamo relativn? malo informaci.
Galove
dost mo?na zni?ili v?echny ?imske historicke zaznamy, kdy? po
Bitv? u Allie
v roce
390 p?. n. l.
drancovali m?sto, tak?e o kralovstvi neexistuji ?adne soudobe zaznamy.
[5]
Archeologicke d?kazy nicmen? podporuji fakt, ?e p?inejmen?im n?jaka staveni existovala ji? p?ed polovinou
8. stoleti p?. n. l.
[6]
P?esny letopo?et spojeny s n?jakym zalo?enim m?sta je v?ak pozd?j?i a neshoduji se v n?m ani mnozi anti?ti historikove a archeologie neumo?nila zatim poznat, jak a kdy p?esn? ?im vznikl.
[7]
Podle staro?imskych pramen? se zalo?eni m?sta ?ima tradi?n? datuje do roku
753 p?. n. l.
, co? bylo pozd?ji p?ijato za po?atek ?imskeho letopo?tu (
ab urbe condita
? od zalo?eni m?sta). Z?ejm? ji? od
10. stoleti p?. n. l.
existovala na
Kapitolu
a
Palatinu
prvni sidla. Pozd?ji se osady roz?i?ily i na okolni pahorky p?i ?ece
Tibe?e
, z kterych pak snad jejich pozvolnym spojovanim vzniklo m?sto, jeho? nabo?enskym a politickym centrem se stal Kapitol.
[8]
Zalo?eni m?sta uprost?ed
8. stoleti p?. n. l.
se zhruba kryje s po?atkem
?ecke kolonizace
Italie
. Jaky p?esny vliv (zda v?bec n?jaky) na zalo?eni m?sta v?ak mohli mit ?ekove ?i Etruskove je v sou?asnosti stale nejiste.
[9]
Ani v antice se nev?d?lo, jak p?esn? ?im vznikl. ?imane m?li k dispozici zna?ny po?et legend a museli, jak pi?e
Plutarchos
, si v?dy zvolit tu "nejv?rohodn?j?i".
[10]
Podle nejznam?j?i
legendy
v?ak souvisi vznik ?ima s d?jinami
Troje
. P?e?iv?i Trojane m?li byt pry p?ivedeni na uzemi
Latia
hrdinou
Aeneem
, synem
Anchisa
a bohyn?
Venu?e
.
[11]
Aeneas m?l byt davnym p?edkem dvoj?at se jmeny
Romulus a Remus
, kte?i m?li byt na p?ikaz krale m?sta
Alba Longa
brzy po narozeni vhozeni do
Tibery
.
[12]
Dvoj?ata se v?ak neutopila a pote, co se ocitla na b?ehu, usly?ela dle pov?sti jejich pla? vl?ice, ktera m?la oba chlapce odkojit.
[13]
Brat?i pozd?ji krale Amulia porazili a zalo?ili si vlastni m?sto, jeho? vladcem se nakonec udajn? stal Romulus. Remus, ktery se dle pov?sti za?al Romulovi posmivat a p?esko?il brazdu ozna?ujici budouci hradby m?sta, byl nato Romulem zabit. Pov?st tim ?iman?m ?ikala, ?e nikdo, ani vlastni rodina, neni d?le?it?j?i ne? ?im samotny.
[14]
Pov?st take vypravi o tom, jak p?eva?n? mu?ske obyvatelstvo noveho m?sta uneslo man?elky kmene Sabin?, aby se ?im mohl dale rozr?stat.
[15]
Pov?st o zalo?eni m?sta vznikala postupn? a zformovala se zcela jist? nejd?ive v obdobi republiky.
[16]
Historikove dnes v??i tomu, ?e unos sabinskych ?en ?i spojitost s Trojou byly ukazkou odli?nosti ?iman? od
Etrusk?
?i ?ek? a zarove? ukazovala ?imany jako kulturn? heterogenni, ?im? m?li vysv?tlovat sou?iti s n?kolika etniky v jednom m?st?.
[17]
Zde je jasna spojitost s Etrusky, nebo? dva ?im?ti kralove byli prav? etruskeho p?vodu.
Tradice ?ika, ?e po Romulovi m?li vladnout m?stu dal?i t?i
myti?ti
kralove.
Numa Pompilius
(kralem snad v letech 715 a? 673 p?. n. l.) udajn? zavedl ?imske nabo?enske ob?ady a zvyky.
[18]
Za
Tulla Hostilia
(673 - 642 p?. n. l.) si ?im v roce
659 p?. n. l.
udajn? upevnil sve postaveni zni?enim
Alba Longy
.
[19]
Dne?ni historici v?ak siln? pochybuji o vyznamu Alby Longy a tuto osadu pova?uji p?inejmen?im za dost p?ece?ovanou.
[20]
Ancus Marcius
(u moci kolem 642 a? 617 p?. n. l.) se sna?il o roz?i?eni m?sta. Snad mohl zalo?it p?istav v
Ostii
, a?koliv pro to chybi d?kazy.
[21]
Obyvatelstvo bylo rozd?leno na t?i tribue (kmeny), ktere se d?lily na kurie a rody, podle nich? se schazelo lidove shroma?d?ni (
comitia curiata
). Vliv tohoto typu shroma?d?ni za?al klesat po reformach Servia Tullia.
[22]
Vliv Etrusk? na vznik m?sta neni zcela objasn?n. Nicmen? dva z poslednich t?i kral? byli Etruskoveho p?vodu, konkretn?
Tarquinius Priscus
a
Tarquinius Superbus
. Za vlady poslednich kral? ?im rychle vyrostl v nejv?t?i m?sto Apeninskeho poloostrova a domohl se velkeho hospoda?skeho vyznamu, nap?iklad i nebo? kontroloval d?le?ite obchodni trasy:
Via Latina
a
Via Salaria
. Prvnim etruskym kralem se stal dle tradice v roce
616 p?. n. l.
Tarquinius Priscus
, ktery vedl valku se sousednimi Latiny.
[23]
Jeho nastupce, ktery nem?l byt etruskeho p?vodu, kral
Servius Tullius
pry nechal postavit m?stske hradby a provedl take
setninovou reformu
vojska a lidoveho shroma?d?ni.
[24]
?im?ti historikove mu p?i?etli i dal?i reformy typu zavedeni minci anebo cenzus obyvatel. Av?ak moderni historikove v??i spi?e tomu, ?e tyto reformy neuskute?nil a byly mu pouze p?i??eny snad, proto?e se v??ilo, ?e je vykonal, p?ipadn? aby vice vynikl oproti poslednimu a velmi neoblibenemu krali.
[25]
[26]
Posledni ?imsky (resp. etrusky kral),
Tarquinius Superbus
(?Zpupny“), byl z m?sta vyhnan
aristokraty
pod vedenim
Lucia Junia Bruta
, proto?e, jak tvrdi prameny, byl velmi nepopularnim vladcem a jeho syn m?l dokonce znasilnit a donutit k sebevra?d? ctnostnou ?imskou matronu
Lukrecii
.
[27]
Dle tradovane legendy se Tarquinius Superbus nevzdal a po?adal o pomoc jineho etruskeho krale,
Porsennu
.
[28]
Ten se podle nazoru n?kterych historik? zmocnil ?ima (a? u? na pokyn Superba anebo ne) snad n?kdy a? kolem roku
507 p?. n. l.
. Jini historici se ov?em domnivaji, ?e Porsenna ?im nedobyl. Podle legendy zachranil ?im p?ed jeho utokem jediny mu? ?
Horatius Cocles
. Dost mo?na si v?ak ?imane zajistili svobodu vysokym vykupnym.
[29]
Jasne je jen to, ?e se jednalo o kratkou epizodu a v ?im? byla nastolena republika.
[30]
Rok
509 p?. n. l.
, ktery se tradi?n? udava za datum teto udalosti, byl p?ijat a? mnohem pozd?ji a neni pokladan za p?ili? jisty. Z?ejm? byl odvozen od vyhnani
Peisistratovc?
(p?ibuzni
Peisistrata
) z
Athen
v roce
510 p?. n. l.
[31]
Historici se v?ak domnivaji, ?e datum prom?ny kralovstvi v ?imskou republiku (
res publica
v p?ekladu znamena "v?c ve?ejna") nastal p?ibli?n? n?kdy v teto dob?, nejspi?e n?kdy na konci 6. st. p?. n. l.
[32]
Kulturn? byli ?imane ve svych po?atcich vystaveni silnemu vlivu Etrusk?.
[33]
Jejich prost?ednictvim se dostali rovn?? do kontaktu s
?eckou
kulturou. P?ikladem jsou etruska ?isla, od Etrusk? bylo p?evzato rovn?? pismo (z n?ho? se pozd?ji vyvinula
latinska abeceda
),
ptakopravectvi
(
auspicia
), poh?ebni ritualy a mnohe dal?i kulturni vymo?enosti a nabo?enske zvyklosti.
[34]
Vyhnanim posledniho etruskeho krale se nic nezm?nilo. Etruskove se nadale podileli na politickem i ekonomickem fungovani m?sta.
[35]
Rany ?im byl monarchie ?izena krali (
latinsky
rex
). Kralovsky titul nebyl d?di?ny a kral evidentn? nemusel byt p?vodem ?iman.
[36]
D?ive se mohlo jednat o velitele n?jakych frakci ?i kmen?, kte?i si dokazali n?jakym zp?sobem zajistit vladu a stat se tak krali.
[36]
O kompetencich jednotlivych kral? je toho znamo jen velmi malo.
Kral
(
rex
) v?ak m?l pravd?podobn? nejvy??i moc spravni, vojenskou i
nabo?enskou
.
[37]
Sou?asn? stal v ?ele rodovych v?dc? ? senator? (sta?e?in?), kte?i vykonavali poradni funkci. Po nastoleni republiky p?evzali vykonnou a velitelskou moc dva konzulove a nabo?enskou p?evzal tzv. "
Rex sacrorum
", co? byl ?lov?k, ktery sice nesl ve svem jmen? poz?statek slova kral ("rex"), ale m?l autoritu jen v nabo?enskych otazkach.
[38]
Do?lo tedy k rozd?leni kompetenci, aby nikdo ji? nemohl byt tak mocny jako byli v minulosti ?im?ti kralove.
Insignie
?imskych kral? udajn? mohly byt:
Ze v?ech t?chto insignii byla nejd?le?it?j?i nachova toga.
Jestli?e byl kral suverenni, pak mu nale?ela nejvy??i moc statu a diky jeho pozici zastaval tyto pozice:
- vrchni vykonna moc
? slou?il jako p?edseda vlady s mo?nosti prosadit zakony, spravoval v?echen statni majetek, rozd?loval dobyte uzemi a dohli?el na ve?ejn? prosp??ne stavby
- vrchni velitel
? velitel
?imske armady
s mo?nostmi odvad?t k vojsku a organizovat
legie
, jmenovat vojenske velitele a vest valku
- hlava statu
? slou?il jako hlavni p?edstavitel ?ima ve vztazich s ostatnimi mocnostmi a p?ijimal v?echny cizi velvyslance
- velekn??i
? slou?il jako oficialni p?edstavitel ?ima a jeho lidi p?ed
bohy
- hlavni zakonodarce
- nejvy??i soudce
? posuzoval v?echny ob?anske a kriminalni p?ipady
Romulus
dle legendy z?idil senat po zalo?eni ?ima tak, ?e vybral nejurozen?j?i mu?e (bohate a s legitimnimi ?enami a d?tmi), aby slou?ili jako m?stska rada. Dle tradice se
?imsky senat
p?vodn? sestaval ze 100 senator?, co? ale neni jiste. Nicmen? maximaln? od reformy Servia Tulia disponoval ji? 300 ?leny.
[39]
V monarchii m?l senat nejspi?e jen relativn? omezenou moc a autoritu, proto?e v?t?inu politicke moci vlastnil kral a mohl ji vykonavat bez jeho souhlasu. Senat fungoval hlavn? jako kralova rada a koordinator zakon?.
[40]
Neni zcela jasne, jaky vliv mohl mit senat ?i shroma?d?ni lidu na kralovu zakonodarnou moc. Kral zakony vytva?el, neni v?ak u? jiste, jestli sam ?i s jejich pomoci (?i dle situace).
[41]
Aby se nahradila vlada kral?, byl z?izen novy u?ad:
konzul
. Zprvu dva konzulove, kte?i byli voleni na jeden rok, vlastnili v?echnu kralovu moc a mohli navzajem vetovat sve ?iny. Pozd?ji byla moc konzul? oslabena p?edanim ?asti jejich funkci
praetor?m
a
censor?m
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Roman Kingdom
na anglicke Wikipedii.
- ↑
WALBANK, F.W.; ASTIN, A.E.
The Cambridge Ancient History, vol VII
. V. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. S. 67.
- ↑
LIVIUS, Titus.
D?jiny od zalo?eni ?ima, ?ast I
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupne online
. S. 40?90.
- ↑
FORSYTHE, Gary.
A Critical History of Early Rome
. Berkeley: [s.n.], University of California Press.
Dostupne online
. S.
99
.
- ↑
ZAMAROVSKY, Vojtech.
Dejiny pisane Rimom
. Bratislava: Mlade Leta, 1988. S. 49?60.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 140.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 27.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 82?83.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 68.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 54.
- ↑
PLUTARCHOS.
?ivotopis slavnych ?ek? a ?iman?
. I. vyd. Praha: Arista, Baset, Maitrea, 2006. S. 22?26.
- ↑
D?jiny od zalo?eni ?ima
. [s.l.]: [s.n.] S. 25?28.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 15?22.
- ↑
GARCIA, Brittany. Romulus and Remus.
Ancient History Encyclopedia
[online]. 2018-04-18 [cit. 2021-02-24].
Dostupne online
.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 24.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 26.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 58?59.
- ↑
FORSYTHE, Gary.
A Critical History of Early Rome
. Berkeley: University of California Press, 2003. S. 96.
- ↑
PENROSE, Jane.
Rome and Her Enemies
. Oxford: Osprey Publishing Ltd, 2005. S. 19.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 51.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 65.
- ↑
PENROSE.
Rome and Her Enemies
. [s.l.]: [s.n.] S. 19.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 55.
- ↑
PENROSE.
Rome and Her Enemies
. [s.l.]: [s.n.] S. 19?20.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 57.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 93.
- ↑
FORSYTHE, Gary.
A Critical History of Early Rome
. Berkeley: University of California Press, 2003. S. 60.
- ↑
D?jiny od zalo?eni ?ima, ?ast 1
. [s.l.]: [s.n.] S. 80?100.
- ↑
D?jiny od zalo?eni ?ima, ?ast I
. [s.l.]: [s.n.] S. 116.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 95.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 259.
- ↑
EVERDELL, William.
The End of Kings: A History of Republics and Republicans
. Chicago: Chicago University Press, 2000.
Dostupne online
. S.
42
.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 178.
- ↑
ALBRECHT, von Michael.
A History of Roman Literature
. I. vyd. Leiden: E.J. Brill, 1997.
Dostupne online
. S.
5
.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 60.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 260?261.
- ↑
a
b
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 97.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 172.
- ↑
FORSYTHE, Gary.
A Critical History of Early Rome
. Berkeley: University of California Press, 2003. S. 136.
- ↑
ZAMAROVSKY.
Dejiny pisane Rimom
. [s.l.]: [s.n.] S. 56?57.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 100?103.
- ↑
WALBANK.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: [s.n.] S. 107.
- Klasicka literatura
- Moderni literatura
- GIARDINA, Andrea.
?imsky ?lov?k a jeho sv?t
. Praha:
Vy?ehrad
, 2014. 312 s. (?lov?k a jeho sv?t).
ISBN
978-80-7429-072-5
.
- DAHLHEIM, W.:
U kolebky Evropy, Odkaz antickeho ?ima
, Vy?ehrad, Praha, 2006.
- DAWSON, Christopher.
Zrozeni Evropy: uvod do d?jin evropske jednoty
. Praha: Vy?ehrad, 1994,
ISBN
80-7021-114-8
.
- EVERDELL, William.
The End of Kings: A History of Republics and Republicans
. Chicago: Chicago University Press, 2000. (anglicky)
- FORSYTHE,, Gary.
A Critical History of Early Rome.
Berkeley: University of California Press, 2003. (anglicky)
- GARCIA, Brittany. Romulus and Remus.
Ancient History Encyclopedia
[online]. 2018-04-18 [cit. 2021-02-24].
https://www.ancient.eu/Romulus_and_Remus/
(anglicky)
- GRANT, Michael
.
D?jiny antickeho ?ima
. Praha: BB art, 2006. 471 s.
ISBN
80-7341-930-0
.
- ALBRECHT, von Michael. A History of Roman Literature. vyd I. Leiden: E.J. Brill, 1997. (anglicky)
- PENROSE, Jane,
?im a jeho nep?atele: ?i?e stvo?ena a zni?ena valkou
, Praha, Fighters Publications, 2007.
ISBN
978-80-86977-10-2
- WALBANK, F.W., ASTIN, A.E. eds.
The Cambridge Ancient History, vol VII, part II.
V. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. (anglicky)
- ZAMAROVSKY, Vojt?ch
.
D?jiny psane ?imem
. 4. vyd. Bratislava: Perfekt, 2005. 267 s.
ISBN
80-8046-297-6
.
- ZAMAROVSKY, Vojt?ch.
Dejiny Pisane Rimom
. Bratislava: Mlade leta, 1988.