한국   대만   중국   일본 
?imske kralovstvi ? Wikipedie P?esko?it na obsah

?imske kralovstvi

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Starov?ky ?im .
?imske kralovstvi
Regnum Romanum ( la )
←   Alba Longa
←   Etruskové 		753 ? ? 510 p?. n. l. Římská republika  →
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Starov?ke ?tvrti ?ima
Obyvatelstvo
Statni utvar
Vznik
Zanik
510 p?. n. l. ? vyhnani posledniho krale Tarquinia Superba z ?ima (znasiln?ni Lukrecie )
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici
Alba Longa Alba Longa
Etruskové Etruskove
Nasledujici
Římská republika ?imska republika

?imske kralovstvi ( latinsky Regnum Romanum ) byla monarchisticka vlada m?sta ?ima a jeho teritorii. O historii ?imskeho kralovstvi je toho znamo malo, jeliko? se z te doby nedochovaly ?adne pisemne zaznamy a v?echny jeho d?jiny byly napsany b?hem ?imske republiky a ?imskeho imperia , a z velke ?asti se zakladaji na legendach . Nicmen? d?jiny ?imskeho kralovstvi za?inaji zalo?enim m?sta , tradi?n? datovanem na rok 753 p?. n. l. , a kon?i svr?enim kral? a zalo?enim ?imske republiky n?kdy okolo roku 509 p?. n. l.

Zrozeni ?ima [ editovat | editovat zdroj ]

To, z ?eho se pozd?ji zrodila ?imska republika a nakonec se stalo imperiem , za?alo nejspi?e jako nepatrna osada okolo pahorku Palatin u ?eky Tibery ve st?edni Italii . Palatin a okolni pahorky p?edstavovaly snadno udr?itelnou pozici v ?irokych urodnych planich okolo nich. Zda se, ?e Palatin samotny mohl byt osidlen nejpozd?ji v 10.st. p?. n. l. [1]

Tradi?ni popis ?imske kultury, ktery se k nam dostal od Livia , Plutarcha , Dionysia z Halikarnassu a jinych, je ten, ?e v prvnich stoletich vladla ?imu ?ada sedmi kral?. [2] Tradi?ni chronologie podle Varra udava dobu jejich vladnuti na 243 let (753 a? 510/509 p?. n. l.), co? by ?inilo a? podez?ele mimo?adny pr?m?r vladnuti jednoho krale ? tem?? 35 let. [3] Fakticky mame prokazanou existenci pouze poslednich t?i kral? (dva z nich byli Etrusky), zbyli ?ty?i se pova?uji za legendarni. [4] Nicmen? i o poslednich t?ech kralich je znamo relativn? malo informaci. Galove dost mo?na zni?ili v?echny ?imske historicke zaznamy, kdy? po Bitv? u Allie v roce 390 p?. n. l. drancovali m?sto, tak?e o kralovstvi neexistuji ?adne soudobe zaznamy. [5] Archeologicke d?kazy nicmen? podporuji fakt, ?e p?inejmen?im n?jaka staveni existovala ji? p?ed polovinou 8. stoleti p?. n. l. [6] P?esny letopo?et spojeny s n?jakym zalo?enim m?sta je v?ak pozd?j?i a neshoduji se v n?m ani mnozi anti?ti historikove a archeologie neumo?nila zatim poznat, jak a kdy p?esn? ?im vznikl. [7]

Legendy a kralove [ editovat | editovat zdroj ]

Podle staro?imskych pramen? se zalo?eni m?sta ?ima tradi?n? datuje do roku 753 p?. n. l. , co? bylo pozd?ji p?ijato za po?atek ?imskeho letopo?tu ( ab urbe condita ? od zalo?eni m?sta). Z?ejm? ji? od 10. stoleti p?. n. l. existovala na Kapitolu a Palatinu prvni sidla. Pozd?ji se osady roz?i?ily i na okolni pahorky p?i ?ece Tibe?e , z kterych pak snad jejich pozvolnym spojovanim vzniklo m?sto, jeho? nabo?enskym a politickym centrem se stal Kapitol. [8] Zalo?eni m?sta uprost?ed 8. stoleti p?. n. l. se zhruba kryje s po?atkem ?ecke kolonizace Italie . Jaky p?esny vliv (zda v?bec n?jaky) na zalo?eni m?sta v?ak mohli mit ?ekove ?i Etruskove je v sou?asnosti stale nejiste. [9]

Ani v antice se nev?d?lo, jak p?esn? ?im vznikl. ?imane m?li k dispozici zna?ny po?et legend a museli, jak pi?e Plutarchos , si v?dy zvolit tu "nejv?rohodn?j?i". [10] Podle nejznam?j?i legendy v?ak souvisi vznik ?ima s d?jinami Troje . P?e?iv?i Trojane m?li byt pry p?ivedeni na uzemi Latia hrdinou Aeneem , synem Anchisa a bohyn? Venu?e . [11] Aeneas m?l byt davnym p?edkem dvoj?at se jmeny Romulus a Remus , kte?i m?li byt na p?ikaz krale m?sta Alba Longa brzy po narozeni vhozeni do Tibery . [12] Dvoj?ata se v?ak neutopila a pote, co se ocitla na b?ehu, usly?ela dle pov?sti jejich pla? vl?ice, ktera m?la oba chlapce odkojit. [13] Brat?i pozd?ji krale Amulia porazili a zalo?ili si vlastni m?sto, jeho? vladcem se nakonec udajn? stal Romulus. Remus, ktery se dle pov?sti za?al Romulovi posmivat a p?esko?il brazdu ozna?ujici budouci hradby m?sta, byl nato Romulem zabit. Pov?st tim ?iman?m ?ikala, ?e nikdo, ani vlastni rodina, neni d?le?it?j?i ne? ?im samotny. [14] Pov?st take vypravi o tom, jak p?eva?n? mu?ske obyvatelstvo noveho m?sta uneslo man?elky kmene Sabin?, aby se ?im mohl dale rozr?stat. [15] Pov?st o zalo?eni m?sta vznikala postupn? a zformovala se zcela jist? nejd?ive v obdobi republiky. [16] Historikove dnes v??i tomu, ?e unos sabinskych ?en ?i spojitost s Trojou byly ukazkou odli?nosti ?iman? od Etrusk? ?i ?ek? a zarove? ukazovala ?imany jako kulturn? heterogenni, ?im? m?li vysv?tlovat sou?iti s n?kolika etniky v jednom m?st?. [17] Zde je jasna spojitost s Etrusky, nebo? dva ?im?ti kralove byli prav? etruskeho p?vodu.

Tradice ?ika, ?e po Romulovi m?li vladnout m?stu dal?i t?i myti?ti kralove. Numa Pompilius (kralem snad v letech 715 a? 673 p?. n. l.) udajn? zavedl ?imske nabo?enske ob?ady a zvyky. [18] Za Tulla Hostilia (673 - 642 p?. n. l.) si ?im v roce 659 p?. n. l. udajn? upevnil sve postaveni zni?enim Alba Longy . [19] Dne?ni historici v?ak siln? pochybuji o vyznamu Alby Longy a tuto osadu pova?uji p?inejmen?im za dost p?ece?ovanou. [20] Ancus Marcius (u moci kolem 642 a? 617 p?. n. l.) se sna?il o roz?i?eni m?sta. Snad mohl zalo?it p?istav v Ostii , a?koliv pro to chybi d?kazy. [21] Obyvatelstvo bylo rozd?leno na t?i tribue (kmeny), ktere se d?lily na kurie a rody, podle nich? se schazelo lidove shroma?d?ni ( comitia curiata ). Vliv tohoto typu shroma?d?ni za?al klesat po reformach Servia Tullia. [22]

Vliv Etrusk? na vznik m?sta neni zcela objasn?n. Nicmen? dva z poslednich t?i kral? byli Etruskoveho p?vodu, konkretn? Tarquinius Priscus a Tarquinius Superbus . Za vlady poslednich kral? ?im rychle vyrostl v nejv?t?i m?sto Apeninskeho poloostrova a domohl se velkeho hospoda?skeho vyznamu, nap?iklad i nebo? kontroloval d?le?ite obchodni trasy: Via Latina a Via Salaria . Prvnim etruskym kralem se stal dle tradice v roce 616 p?. n. l. Tarquinius Priscus , ktery vedl valku se sousednimi Latiny. [23] Jeho nastupce, ktery nem?l byt etruskeho p?vodu, kral Servius Tullius pry nechal postavit m?stske hradby a provedl take setninovou reformu vojska a lidoveho shroma?d?ni. [24] ?im?ti historikove mu p?i?etli i dal?i reformy typu zavedeni minci anebo cenzus obyvatel. Av?ak moderni historikove v??i spi?e tomu, ?e tyto reformy neuskute?nil a byly mu pouze p?i??eny snad, proto?e se v??ilo, ?e je vykonal, p?ipadn? aby vice vynikl oproti poslednimu a velmi neoblibenemu krali. [25] [26] Posledni ?imsky (resp. etrusky kral), Tarquinius Superbus (?Zpupny“), byl z m?sta vyhnan aristokraty pod vedenim Lucia Junia Bruta , proto?e, jak tvrdi prameny, byl velmi nepopularnim vladcem a jeho syn m?l dokonce znasilnit a donutit k sebevra?d? ctnostnou ?imskou matronu Lukrecii . [27] Dle tradovane legendy se Tarquinius Superbus nevzdal a po?adal o pomoc jineho etruskeho krale, Porsennu . [28] Ten se podle nazoru n?kterych historik? zmocnil ?ima (a? u? na pokyn Superba anebo ne) snad n?kdy a? kolem roku 507 p?. n. l. . Jini historici se ov?em domnivaji, ?e Porsenna ?im nedobyl. Podle legendy zachranil ?im p?ed jeho utokem jediny mu? ? Horatius Cocles . Dost mo?na si v?ak ?imane zajistili svobodu vysokym vykupnym. [29] Jasne je jen to, ?e se jednalo o kratkou epizodu a v ?im? byla nastolena republika. [30]

Rok 509 p?. n. l. , ktery se tradi?n? udava za datum teto udalosti, byl p?ijat a? mnohem pozd?ji a neni pokladan za p?ili? jisty. Z?ejm? byl odvozen od vyhnani Peisistratovc? (p?ibuzni Peisistrata ) z Athen v roce 510 p?. n. l. [31] Historici se v?ak domnivaji, ?e datum prom?ny kralovstvi v ?imskou republiku ( res publica v p?ekladu znamena "v?c ve?ejna") nastal p?ibli?n? n?kdy v teto dob?, nejspi?e n?kdy na konci 6. st. p?. n. l. [32]

Kulturn? byli ?imane ve svych po?atcich vystaveni silnemu vlivu Etrusk?. [33] Jejich prost?ednictvim se dostali rovn?? do kontaktu s ?eckou kulturou. P?ikladem jsou etruska ?isla, od Etrusk? bylo p?evzato rovn?? pismo (z n?ho? se pozd?ji vyvinula latinska abeceda ), ptakopravectvi ( auspicia ), poh?ebni ritualy a mnohe dal?i kulturni vymo?enosti a nabo?enske zvyklosti. [34] Vyhnanim posledniho etruskeho krale se nic nezm?nilo. Etruskove se nadale podileli na politickem i ekonomickem fungovani m?sta. [35]

Politicke instituce [ editovat | editovat zdroj ]

Kral [ editovat | editovat zdroj ]

Rany ?im byl monarchie ?izena krali ( latinsky rex ). Kralovsky titul nebyl d?di?ny a kral evidentn? nemusel byt p?vodem ?iman. [36] D?ive se mohlo jednat o velitele n?jakych frakci ?i kmen?, kte?i si dokazali n?jakym zp?sobem zajistit vladu a stat se tak krali. [36] O kompetencich jednotlivych kral? je toho znamo jen velmi malo. Kral ( rex ) v?ak m?l pravd?podobn? nejvy??i moc spravni, vojenskou i nabo?enskou . [37] Sou?asn? stal v ?ele rodovych v?dc? ? senator? (sta?e?in?), kte?i vykonavali poradni funkci. Po nastoleni republiky p?evzali vykonnou a velitelskou moc dva konzulove a nabo?enskou p?evzal tzv. " Rex sacrorum ", co? byl ?lov?k, ktery sice nesl ve svem jmen? poz?statek slova kral ("rex"), ale m?l autoritu jen v nabo?enskych otazkach. [38] Do?lo tedy k rozd?leni kompetenci, aby nikdo ji? nemohl byt tak mocny jako byli v minulosti ?im?ti kralove.

Insignie ?imskych kral? udajn? mohly byt:

Ze v?ech t?chto insignii byla nejd?le?it?j?i nachova toga.

Jestli?e byl kral suverenni, pak mu nale?ela nejvy??i moc statu a diky jeho pozici zastaval tyto pozice:

  1. vrchni vykonna moc ? slou?il jako p?edseda vlady s mo?nosti prosadit zakony, spravoval v?echen statni majetek, rozd?loval dobyte uzemi a dohli?el na ve?ejn? prosp??ne stavby
  2. vrchni velitel ? velitel ?imske armady s mo?nostmi odvad?t k vojsku a organizovat legie , jmenovat vojenske velitele a vest valku
  3. hlava statu ? slou?il jako hlavni p?edstavitel ?ima ve vztazich s ostatnimi mocnostmi a p?ijimal v?echny cizi velvyslance
  4. velekn??i ? slou?il jako oficialni p?edstavitel ?ima a jeho lidi p?ed bohy
  5. hlavni zakonodarce
  6. nejvy??i soudce ? posuzoval v?echny ob?anske a kriminalni p?ipady

Senat [ editovat | editovat zdroj ]

Romulus dle legendy z?idil senat po zalo?eni ?ima tak, ?e vybral nejurozen?j?i mu?e (bohate a s legitimnimi ?enami a d?tmi), aby slou?ili jako m?stska rada. Dle tradice se ?imsky senat p?vodn? sestaval ze 100 senator?, co? ale neni jiste. Nicmen? maximaln? od reformy Servia Tulia disponoval ji? 300 ?leny. [39]

V monarchii m?l senat nejspi?e jen relativn? omezenou moc a autoritu, proto?e v?t?inu politicke moci vlastnil kral a mohl ji vykonavat bez jeho souhlasu. Senat fungoval hlavn? jako kralova rada a koordinator zakon?. [40] Neni zcela jasne, jaky vliv mohl mit senat ?i shroma?d?ni lidu na kralovu zakonodarnou moc. Kral zakony vytva?el, neni v?ak u? jiste, jestli sam ?i s jejich pomoci (?i dle situace). [41]

Ve?ejne u?ady po monarchii [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku ?imska republika .

Aby se nahradila vlada kral?, byl z?izen novy u?ad: konzul . Zprvu dva konzulove, kte?i byli voleni na jeden rok, vlastnili v?echnu kralovu moc a mohli navzajem vetovat sve ?iny. Pozd?ji byla moc konzul? oslabena p?edanim ?asti jejich funkci praetor?m a censor?m .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Roman Kingdom na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ WALBANK, F.W.; ASTIN, A.E. The Cambridge Ancient History, vol VII . V. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. S. 67.  
  2. ↑ LIVIUS, Titus. D?jiny od zalo?eni ?ima, ?ast I . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online . S. 40?90.  
  3. ↑ FORSYTHE, Gary. A Critical History of Early Rome . Berkeley: [s.n.], University of California Press. Dostupne online . S.  99 .  
  4. ↑ ZAMAROVSKY, Vojtech. Dejiny pisane Rimom . Bratislava: Mlade Leta, 1988. S. 49?60.  
  5. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 140.  
  6. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 27.  
  7. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 82?83.  
  8. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 68.  
  9. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 54.  
  10. ↑ PLUTARCHOS. ?ivotopis slavnych ?ek? a ?iman? . I. vyd. Praha: Arista, Baset, Maitrea, 2006. S. 22?26.  
  11. ↑ D?jiny od zalo?eni ?ima . [s.l.]: [s.n.] S. 25?28.  
  12. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 15?22.  
  13. ↑ GARCIA, Brittany. Romulus and Remus. Ancient History Encyclopedia [online]. 2018-04-18 [cit. 2021-02-24]. Dostupne online .  
  14. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 24.  
  15. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 26.  
  16. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 58?59.  
  17. ↑ FORSYTHE, Gary. A Critical History of Early Rome . Berkeley: University of California Press, 2003. S. 96.  
  18. ↑ PENROSE, Jane. Rome and Her Enemies . Oxford: Osprey Publishing Ltd, 2005. S. 19.  
  19. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 51.  
  20. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 65.  
  21. ↑ PENROSE. Rome and Her Enemies . [s.l.]: [s.n.] S. 19.  
  22. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 55.  
  23. ↑ PENROSE. Rome and Her Enemies . [s.l.]: [s.n.] S. 19?20.  
  24. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 57.  
  25. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 93.  
  26. ↑ FORSYTHE, Gary. A Critical History of Early Rome . Berkeley: University of California Press, 2003. S. 60.  
  27. ↑ D?jiny od zalo?eni ?ima, ?ast 1 . [s.l.]: [s.n.] S. 80?100.  
  28. ↑ D?jiny od zalo?eni ?ima, ?ast I . [s.l.]: [s.n.] S. 116.  
  29. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 95.  
  30. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 259.  
  31. ↑ EVERDELL, William. The End of Kings: A History of Republics and Republicans . Chicago: Chicago University Press, 2000. Dostupne online . S.  42 .  
  32. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 178.  
  33. ↑ ALBRECHT, von Michael. A History of Roman Literature . I. vyd. Leiden: E.J. Brill, 1997. Dostupne online . S.  5 .  
  34. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 60.  
  35. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 260?261.  
  36. ↑ a b WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 97.  
  37. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 172.  
  38. ↑ FORSYTHE, Gary. A Critical History of Early Rome . Berkeley: University of California Press, 2003. S. 136.  
  39. ↑ ZAMAROVSKY. Dejiny pisane Rimom . [s.l.]: [s.n.] S. 56?57.  
  40. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 100?103.  
  41. ↑ WALBANK. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: [s.n.] S. 107.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Klasicka literatura
Moderni literatura
  • GIARDINA, Andrea. ?imsky ?lov?k a jeho sv?t . Praha: Vy?ehrad , 2014. 312 s. (?lov?k a jeho sv?t). ISBN   978-80-7429-072-5 .  
  • DAHLHEIM, W.: U kolebky Evropy, Odkaz antickeho ?ima , Vy?ehrad, Praha, 2006.
  • DAWSON, Christopher. Zrozeni Evropy: uvod do d?jin evropske jednoty . Praha: Vy?ehrad, 1994, ISBN   80-7021-114-8 .
  • EVERDELL, William. The End of Kings: A History of Republics and Republicans . Chicago: Chicago University Press, 2000. (anglicky)
  • FORSYTHE,, Gary. A Critical History of Early Rome. Berkeley: University of California Press, 2003. (anglicky)
  • GARCIA, Brittany. Romulus and Remus. Ancient History Encyclopedia [online]. 2018-04-18 [cit. 2021-02-24]. https://www.ancient.eu/Romulus_and_Remus/ (anglicky)
  • GRANT, Michael . D?jiny antickeho ?ima . Praha: BB art, 2006. 471 s. ISBN   80-7341-930-0 .  
  • ALBRECHT, von Michael. A History of Roman Literature. vyd I. Leiden: E.J. Brill, 1997. (anglicky)
  • PENROSE, Jane, ?im a jeho nep?atele: ?i?e stvo?ena a zni?ena valkou , Praha, Fighters Publications, 2007. ISBN   978-80-86977-10-2
  • WALBANK, F.W., ASTIN, A.E. eds. The Cambridge Ancient History, vol VII, part II. V. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. (anglicky)
  • ZAMAROVSKY, Vojt?ch . D?jiny psane ?imem . 4. vyd. Bratislava: Perfekt, 2005. 267 s. ISBN   80-8046-297-6 .  
  • ZAMAROVSKY, Vojt?ch. Dejiny Pisane Rimom . Bratislava: Mlade leta, 1988.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?imske_kralovstvi&oldid=22878994 “