?tvr? je ?ast m?sta, historicky administrativni ?tvrtina ( Quartale ), novodob? jde o urbanisticky pojem, ktery se pou?iva pro ozna?eni n?jak vymezene ?i specificke ?asti m?sta (m?stska ?tvr?), n?kdy i vsi, ktera m??e v n?kterych p?ipadech odpovidat uzemni, eviden?ni ?i uzemn?-samospravne nebo statisticke jednotce ( ?ast obce , katastralni uzemi , zakladni sidelni jednotka , m?stska ?ast ), p?ipadn? m??e byt vymezena pojmenovanim ulice nebo ve?ejneho prostranstvi (nap?. cele sit? ulic) uvad?neho v ramci legislativni zkratky jako ? ulice “ atp.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Ve st?edov?ku byvalo ka?de m?sto podle star?iho z?izeni m?stskeho pro uleh?eni obecni spravy rozd?leno na 4 ?asti Quartale , v ?ele s u?ednikem ? ?tvrtnim , ?tvrtnikem . ^[1] Toto ?len?ni bylo hlavn? z vojenskych d?vod?, kdy se v p?ipad? ohro?eni m?li lide na nam?sti shroma??ovat prav? podle ?tvrti. ^[2] Postupem ?asu upadala vojenska funkce a vyu?ivalo se spi?e jako spravni ?len?ni. ^[2]

?tvrti byvaly nazyvany nap?iklad podle kostel? (nap?. v Praze ) nebo vyznamnych m???an?, kte?i v nich bydleli (nap?. ?eske Bud?jovice ^[2] ). Postupem ?asu se mohlo stat, ?e n?ktery d?m dle sveho vlastnika spadal do jine ?tvrti, ne? ve ktere stal. ^[2] Postupn? vyznam st?edov?keho d?leni na ?tvrti upadal, a? bylo toto ?len?ni zcela zru?eno. ^[2]

Moderni pojeti [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? dvorskym dekretem byla v roce 1784 ?ty?i m?sta pra?ska (Stare M?sto, Nove M?sto, Mala Strana a Hrad?any) slou?ena v jedinou obec ( kralovske hlavni m?sto Praha ) pod spole?nym magistratem, jednotlive ?asti se ozna?ovaly jako ?ty?i pra?ske ?tvrti, a m?sto ?idovske neboli Josefovo bylo pak roku 1850 p?ipojeno jako?to ?pata ?tvr?“, ?tvrt?mi se pak nazyvaly i Vy?ehrad p?ipojeny jako ?esta ?tvr? roku 1883 a Hole?ovice-Bubny p?ipojene jako sedma ?tvr? roku 1884. ^[2]

V modernim vyznamu se tak ?tvrt?mi nazyvaly p?edev?im slou?ene nebo p?ipojene ?asti m?sta (byvale obce), zejmena ty, ktere si zachovaly n?jakou miru autonomie (nap?. zvla?tni zastoupeni v obecnim zastupitelstvu ?i m?stske rad? ^[2] ) nebo samostatne ?islovani dom? apod., ?asto jde o historicka jadra m?sta a p?ipojena p?edm?sti apod.

V urbanistickem smyslu a v obecnem (neoficialnim) pojeti se ?tvrti (?i m?stskou ?tvrti) nazyva zejmena ?ast v?t?iho m?sta, ktera se svym charakterem n?jak vy?le?uje (nap?. tovarni ?tvr?, vilova ?tvr?, d?lnicka ?tvr?, chudinska ?tvr?, reziden?ni ?tvr?, mokra ?tvr?, ?idovska ?tvr?, ?inska ?tvr?, sidli?tni okrajova ?tvr?, vladni ?tvr?, diplomaticka ?tvr?), zejmena tehdy, pokud ma sve vlastni pojmenovani. Administrativni a statisticke ?len?ni v?t?inou urbanisticka a historicka hlediska zohled?uje, av?ak ne ka?da ?tvr? je zarove? vymezena oficialn?. N?kdy je slovo ??tvr?“ p?imo sou?asti pojmenovani n?jakeho planovit? budovaneho celku (nap?. Lesni ?tvr? ve Zlin?, Pra?ska ?tvr? na Barrandov? v Praze, Tylova, Tyr?ova a ?echova ?tvr? v Mod?anech v Praze, Pra?ska, Zahradni a Bila ?tvr? v Luha?ovicich, Fu?ikova ?tvr?, ?tvr? 1. maje a Bezru?ova ?tvr? v Bojkovicich , Masarykova ?tvr? ?i Kamenna ?tvr? v Brn?, Kon?vova ?tvr? v Hostinnem, ?eska ?tvr? v Trutnov? apod. ? v dob? budovani zahradnich m?st se k jejich pojmenovani podobnym zp?sobem pou?ivalo i slovo ?kolonie“, ?asto se takove celky v nadsazce pojmenovavaji rovnou jako m?sta (Zahradni M?sto v Zab?hlicich, Trutnov?, Lounech ?i Brandyse nad Labem, sidli?tni celky Severni M?sto, Ji?ni M?sto, Jihozapadni M?sto, Zapadni M?sto ?i Zelene M?sto v Praze apod.), pop?ipad? jinymi typickymi zp?soby (nap?. Spo?ilov, Ba?ov). I v men?ich sidlech ?asto maji charakter ??tvrti“ ?asti odd?lene vodnimi toky ?i terenem, jejich svebytnost se pak odra?i v mistnich nazvech (Mala a Velka Strana, Zavodi, Zamosti, Za?e?i, Podskali, Zaskali apod.).

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?tvr? na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo ?tvr? v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Tema ?tvr? ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo ?tvr? ve Wikislovniku