한국   대만   중국   일본 
Neandertalec ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Neandertalec

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
(p?esm?rovano z ?lov?k neandrtalsky )
Jak číst taxoboxNeandertalec
Stratigraficky vyskyt : Pleistocen , p?ed 430 (?i 230)?30 tisici let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra neandertalce
V?decka klasifikace
?i?e ?ivo?ichove (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
T?ida savci (Mammalia)
?ad primati (Primates)
?ele? hominidi (Hominidae)
Rod ?lov?k ( Homo )
Binomicke jmeno
Homo neanderthalensis
King , 1864
Areál rozšíření
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Neandertalec je prav?ka forma ?lov?ka ?azena bu? do druhu Homo neanderthalensis , nebo poddruhu Homo sapiens neanderthalensis . Jeho ostatky byly v?bec prvnimi prozkoumanymi fosiliemi prav?keho ?lov?ka se zve?ejn?nymi vysledky.

Prvni lebky neandertalc? byly objeveny v belgicke lokalit? Engis roku 1829 a ve Forbesov? lomu v Gibraltaru roku 1848 . Tyto nalezy v?ak byly ulo?eny v muzeich, a proto je ?asto za prvni lokalitu nalezu kosternich poz?statk? myln? pova?ovano udoli Neandertal nedaleko Dusseldorfu , podle ktereho byl odvozen i nazev teto vyvojove v?tve.

V udoli Neanderthal objevil p?i jedne ze svych prochazek profesor Carl Fuhlrott roku 1856 d?lniky vyhazujici p?i praci v kamenolomu zbytky lidske kostry. Opatrn? nalez co nejvice zkompletoval a prozkoumal. Jeho zav?r byl pro tehdej?i sv?t ?okujici a nep?ijatelny. ? Fosilni p?edv?ky ?lov?k neexistuje! “ prohla?ovali Fuhlrottovi odp?rci a v?decke autority te doby. A? Darwinova teorie evolu?ni biologie roku 1859 a dal?i nalezy daly nakonec za pravdu Fuhlrottovi.

P?vod [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Evoluce ?lov?ka .

Dlouhodobym problemem bylo, kam neandertalce ve vyvojovem stromu ?lov?ka ?adit. V sou?asnosti panuje p?esv?d?eni, ?e jejich p?vod je uzce spjat s evolu?nim skokem v d?jinach rodu Homo , ke kteremu do?lo zhruba p?ed 800 000 lety v Africe. Po dlouhem obdobi stagnace se nahle na africkem kontinentu vyno?uji progresivn?j?i formy hominid? s vy??im objemem mozkovny a vy??i postavou ne? u jejich p?edch?dce Homo ergaster a p?ibuzneho druhu Homo erectus . Jedna skupina t?chto pokro?ilych pralidi u? minimaln? p?ed 800 000 lety osidlila Evropu. V?dci jim p?id?lili nazev Homo antecessor (doslova ??lov?k-pr?kopnik“). P?ed cca 600 000 lety se Homo antecessor vyvinul v novy druh , ??lov?ka z Heidelbergu“ ( Homo heidelbergensis ) , jen? je pova?ovan za p?edka pozd?j?ich neandertalc? (v Evrop? jako protoneandrtalec) i Homo sapiens (v Africe). Potvrzuji to i vyzkumy neandertalske DNA extrahovane z koster, ktere indikuji, ?e posledni spole?ny p?edek neandertalc? a modernich lidi ?il p?ed 700 000 lety a k definitivnimu roz?t?peni obou druh? do?lo zhruba p?ed 370 000 lety. (Mohlo to ale byt u? p?ed 800 000 lety.) [1] Do te doby take spada dolo?ene vyu?ivani ohn? neandrtalci. [2] Homo heidelbergensis byl v Evrop? zahy konfrontovan s prudkymi klimatickymi vykyvy charakterizujicimi nastup dob ledovych . Sta?i spole?neho ?enskeho p?edka v?ech neandertalc? (asi 250 000 let) odpovida vrcholu tzv. mindelskeho (elsterskeho) glacialu, kdy se v Evrop? objevuji prvni hominide se zarode?nymi neandertalskymi rysy. Ve sve typicke podob? se neandertalci vyno?uji na konci dal?iho (risskeho/saalskeho) glacialu p?ed 130 000 lety.

Roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Roz?i?eni neandertalc? (rane formy r??ov?, pozdni formy mod?e)

Za nejvychodn?ji polo?ene nalezi?t? neandertalc? byla dosud pova?ovana jeskyn? Te?ik-Ta? v Uzbekistanu, kde byly ve 30. letech objeveny poz?statky neandertalskeho dit?te stare asi 70 000 let. Analyza DNA z p?ibli?n? 30?38 000 let stare kostry v Okladnikov? jeskyni v Altajskem poho?i v?ak ukazala, ?e nenale?i modernim lidem, nybr? neandertalc?m. Do tohoto obrazku zapada nalez archeologicke lokality s rysy mousterienu na hornim toku Jeniseje , ktera byla datovana na sta?i 125 000 let. Znamena to, ?e neandertalci obyvali i region ji?ni Sibi?e a teoreticky neni vylou?eno, ?e se mohli dostat a? na Dalny Vychod. P?ed cca 70 000 lety, kdy do?lo k dramatickemu ochlazeni, okupuji i P?edni Vychod, ktery v pr?b?hu p?edchoziho tepleho interglacialu dr?eli v rukou prvni sapientni migranti z Afriky. [3]

Na ?eskem uzemi doklada p?itomnost neandrtalc? zejmena archeologicky objev z jeskyn? ?ipka v severomoravskem ?tramberku ? tzv. ?ipecka ?elist .

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Rytina p?ipisovana neandrtalci v jeskyni Gorham ( Gibraltar )

Charakteristickym rysem provazejicim neandertalce je ? mousterska kultura “ (mousterien). Ta se vyzna?uje tzv. levalloiskou technikou vyroby nastroj? , je? se v Evrop? objevuje p?ed zhruba 250 tisici lety a dokazala u? sofistikovan? opracovavat i drobne u?t?py od kamenneho jadra, ktere byly v p?ede?lem obdobi pouze vyrobnim odpadem. Neandertalci toti? byli podobn? zru?ni jako moderni lide te doby. [4] Neandertalci pou?ivali p?stni kliny a dal?i druhy kamenne industrie (?krabadla, no?iky, rydla), dale pak d?ev?ne a kost?ne nastroje. Typickymi zbran?mi (ktere nebyly primitivn?j?i ne? u Homo sapiens) [5] neandertalc? byly o?t?py/kopi s kamennymi hroty, primitivni sekery a palice. Vyrab?li vlastni smolne lepidlo, aby hroty p?ipevnili. [6] [7] Proces mohl byt ale relativn? jednoduchy. [8] K vyrob? nastroj? pou?ivali i ohe?. [9] Vytva?eli si i provazky. [10] Na uzemi ?eska je mousterien reprezentovan svou regionalni variantou nazyvanou micoquien , jeho? nejvyznamn?j?i nalezy pochazeji z jeskyn? K?lna v Moravskem krasu. Na konci st?edniho paleolitu se v souvislosti s neandertalci setkavame i s prvnimi poh?by , [11] z nich? nejvice proslul ten udajn? [12] ?kv?tinovy“ z irackeho ?anidaru , ktery obsahoval kostru ?lov?ka sti?eneho mnoha zran?nimi a dokonce s amputovanou rukou. D?tske hroby byly vyzdoben?j?i, co? sv?d?i o silnych citovych vazbach. [13] Ov?em tyto interpretace nejsou jednozna?n? p?ijimany. [14] U neandertalce lze ov?em take dolo?it kanibalismus . [15]

Um?lecke sklony lze dolo?it ji? p?ed 130 tisici lety. [16] P?ed 176 tisici lety pravd?podobn? opracovavali i stalagmity . [17] Pozd?ji lze dolo?it i jeskynni mali?stvi . [18] [19]

Joao Zilhao, profesor na Univerzit? v Lisabonu , ?ekl, ?e v??i, ?e neandrtalci maji schopnost pou?ivat symboly a myslet abstraktn?, na zaklad? jeskyni ve ?pan?lsku. [20]

Neandertalci pou?ivali p?i komunikaci jazyk , jeho? podoba je ale nedolo?ena. Pro existenci ?e?i sv?d?i n?kolik nep?imych d?kaz? v?etn? ?ivota v komplexnich socialnich skupinach a pou?ivani rozvinutych loveckych technik. Nalezena byla take podobna jazylka , ktera souvisi se schopnosti mluvit. [21] Extrakci DNA ze vzorku kosti byla potvrzena p?itomnost genu FOXP2 [22] , ktery je nezbytny pro spravny vyvoj ?e?i u lidi (tento gen se vyskytuje u mnoha obratlovc?, kde hraje d?le?itou roli ve verbalnim projevu jako je zp?v u ptak? nebo echolokace u netopyr?). Inteligence neandrtalc? byla stejna jako u tehdej?ich lidi moderniho typu. [23]

Neandrtalska matka

K bydleni neandrtalci vyu?ivali jeskyn? nebo si stav?li jednoduche p?ist?e?ky p?edev?im z mamutich kosti a kl? , p?ipadn? ze d?eva. Jejich styl ?ivota nebyl tolik zalo?en na migraci jako u kroma?onc? . Nalezena skupina stop ukazuje, ?e se jednalo o skupinu vice ne? 10 jedinc? s men?im zastoupenim dosp?lych. [24]

Porod neandertalc? byl komplikovany stejn? jako u dne?niho ?lov?ka, a proto rodi?kam musel n?kdo pomahat (?porodni baba“). [25] D?ti m?ly star?i matky a mlad?i otce oproti lidem. [26]

N?ktere nalezy napovidaji, ?e neandertalci si ?istili zuby . [27] Ale ty?ky na ?i?t?ni zub? pou?ivaji lide (jejich p?edci) u? pravd?podobn? p?es milion let. [28]

N?ktere objevy na sidli?tich neandrtalc? dokladaji, ?e vyu?ivali mnohe p?irodniny jako ozdoby, talismany a amulety. Mezi ?aste objekty tohoto druhu v dob? p?ed 120 a? 40 tisici lety pat?i nap?iklad pe?i, zuby ?elem nebo spary dravc?. [29]

Fyzicky vzhled [ editovat | editovat zdroj ]

Lebka neandertalce ma vyrazne nado?nicove oblouky a nizke ?elo
Srovnani lebky ?lov?ka dne?niho typu a neandertalce

P?vodni lidske populace, obyvajici tropickou Afriku, se vyzna?ovaly ?tihlou linearni konstituci a relativn? dlouhymi kon?etinami s dlouhymi distalnimi segmenty (p?edlokti, lytka). Tato t?lesna stavba relativn? zv?t?ovala povrch t?la v pom?ru k t?lesne hmotnosti a tak umo??ovala rychleji se zbavovat p?ebyte?neho tepla a vyhnout se riziku p?eh?ati (tzv. Allenovo ekologicke pravidlo ). V extremni podob? se s ni dnes setkavame u obyvatel africkych savan a u australskych domorodc?. P?edkove neandertalc? se v?ak museli vyrovnat s diametraln? odli?nym klimatem, ktere naopak vy?adovalo maximalni udr?eni t?lesneho tepla a tudi? i relativni zmen?eni t?lesneho povrchu. To vedlo k evolu?ni selekci podsaditych t?lesnych typ? s kratkymi kon?etinami a zejmena s velmi kratkymi distalnimi segmenty (p?edlokti, lytka ? tzv. Bergmannovo pravidlo ). Po p?ekonani dvou krutych dob ledovych se neandertalci vyno?uji jako zna?n? muskularni hominidi s mohutnym trupem a robustnimi kostmi, ktere musely vydr?et riskantni lovecky styl, p?i n?m? dochazelo ?asto k p?imemu kontaktu s tehdej?i evropskou megafaunou . [ zdroj? ] Jejich postava v?ak byla vzp?imena podobn? jako u ?lov?ka moderniho typu. [30] Odhad vy?ky dosud nalezenych dosp?lych neandrtalc? se pohybuje od 148 do 177 cm, mu?i m??ili obvykle okolo 166 cm a ?eny cca 154 cm. Pr?m?rna hmotnost byla odhadnuta na asi 66 kg u ?en a 78 kg u mu??. Byli tedy v pr?m?ru o n?co men?i a robustn?j?i ne? tehdej?i b??ni jedinci Homo sapiens . [31] [32] [33]

Star?i neandrtalsky mu? s dit?tem

Sou?asneho ?lov?ka by na neandertalcich asi nejvice upoutal vyrazny pronikavy nos, nizke, tem?? ploche ?elo s nado?nicovymi oblouky, dlouha, plocha lebka a neexistence brady. Rozhodn? nebyli hloupi; objem jejich mozkovny se v pr?m?ru pohyboval na nejho?ej?i urovni rozp?ti u sou?asnych lidskych populaci (tem?? 1500 cm 3 ). Podle studia neandertalske DNA m?li tito hominidi sv?tlou ple? a m?li se mezi nimi vyskytovat i jedinci s ry?avymi vlasy. Nov?j?i studie to v?ak spi? popira. [34] Vyzkum fosilnich hrudnich ko?? neandrtalc? ukazal, ?e mohutny hrudnik (a to i proporcionaln?), m?ly ji? male neandrtalske d?ti. [35] Rozdily ve tvaru lebky od moderniho ?lov?ka koreluji s polohou ?neandrtalskosti“ odvozenou z DNA test? modernich lidi podle jejich podilu neandrtalske DNA. [36]

Ekologie [ editovat | editovat zdroj ]

Potrava neandertalc? obsahovala hlavn? maso velkych zvi?at (velci bylo?ravci), ale take mo?ske [37] ?ivo?ichy jako jsou m?kky?i, tuleni, delfini, ryby, mo??ti ptaci a ?elvy. [38] Nejnov?j?i studie nazna?uji, ?e jidelni?ek si obohacovali va?enou rostlinnou stravou. [39] [40] Rostlinna strava misty tvo?ila podstatnou ?ast jidelni?ku. [41] Objevuje se take kanibalismus . [42]

Vym?eni neandertalc? [ editovat | editovat zdroj ]

Ve st?edni a st?edozapadni Evrop? mizi neandertalci pom?rn? zahy po nastupu klasickeho aurignacienu p?ed 36 500 lety. Posledni stopy mousterienu a neandertalskych koster nachazime por?znu ve ?pan?lsku a ve vychodni Evrop? (Vindija v Donja Vo?a ) p?ed 28 000?30 000 lety (ale spi?e p?ed 32 a? 34 tisici lety). [43] V?bec posledni neandertalci p?e?ivali v jeskynnim systemu kolem Gibraltaru ( Gorhamova jeskyn? ) mo?na je?t? p?ed 24 000 lety (v posledni dob? je v?ak toto datovani zpochyb?ovano, nebo? d?kazy jsou pouze nep?ime, a uvadi se doba p?ibli?n? p?ed 40 000 lety). [44] Tou dobou se zvy?ovala populace Homo sapiens [45] a pouhe miseni [46] tedy mohlo vest k potla?eni neandrtalskych znak?. ?lov?k mohl take ziskat p?evahu spolupraci p?i lovu s vlky , respektive z nich domestikovanymi psy (jedna se nicmen? o kontroverzni my?lenku, ktera posouva vznik domestikace o mnoho tisic let zp?t, ne? je v?eobecn? uznavano). [47] Schopnost domestikace , ktera mohla roz?i?it populaci Homo sapiens , je take patrna na samotnem ?lov?ku, ale nikoli na neandrtalcich. [48] Dal?i teorii je, ?e k vym?eni neandrtalce mohly napomoci nemoci, na ktere byl ?lov?k moderniho typu adaptovan a p?inesl je do Evropy. [49] [50] Ten byl v dane dob? na popula?nim vrcholu. [51] Dal?i mo?nosti je geneticka vyhoda ?lov?ka v??i produkt?m spalovani. [52] K vym?eni v?ak nemusel byt ?adny zasadni d?vod a mohlo jit jen o statistickou nevyhnutelnost danou malou ale neustavajici migraci moderniho ?lov?ka do Evropy. [53] Miseni a demograficke rozdily mohly byt dostate?nym d?vodem vym?eni. [54] ?etnost zran?ni neandrtalc? byla podobna te u modernich lidi. [55] Vyzkum z roku 2018 op?t vyzdvihuje p?isp?ni klimatickych zm?n (silneho ochlazeni a sucha) pro celkove oslabeni populaci a nakonec i vyhynuti neandrtalc?. [56] [57] Teorie by ale m?la vysv?tlovat, ?e v podobnou dobu vym?eli i denisovane a Homo floresiensis , ktery ?il ve stabiln?j?im rovnikovem klimatu. Mnohaoborovy vyzkum z roku 2020 ukazal, ?e klima za vym?enim neandrtalc? nestalo. [58] Zcela jist? ne v zapadnim St?edomo?i, kde v dob? vym?eni nedo?lo ke klimatickym zm?nam. [59] Dal?i z teorii, je? by mohly vysv?tlit vym?eni neandrtalc?, po?ita s vlivem tzv. Laschampske udalosti . [60]

Miseni s modernimi lidmi [ editovat | editovat zdroj ]

Podle antropolog? je takova mo?nost velmi pravd?podobna, proto?e na kostrach nejstar?ich evropskych sapient? nachazime ve zvy?ene mi?e ur?ite typicke neandertalske nebo jine archaicke znaky, ktere u? u tehdej?ich africkych Homo sapiens vymizely. Znamy je take p?iklad 24 500 let stareho ? hybridniho “ dit?te z portugalskeho Abrigo de Lagar Velho , jeho? kostra vykazuje sapientni i neandertalske rysy. To by nazna?ovalo, ?e moderni lide museli p?i svem putovani do Evropy ?i p?imo v Evrop? absorbovat ur?itou p?im?s lokalnich hominid?. Ov?em k miseni prokazateln? dochazelo ji? p?ed 100 000 lety. [61] Velmi zajimave vysledky p?inesla v?decka studie publikovana v kv?tnu roku 2010 . Podle ni obsahuje DNA moderniho ?lov?ka z?etelne stopy (cca 2 % v jednom ?lov?ku, ale nejmen? 20 % genomu neandrtalce p?e?iva v cele populaci lidstva) [62] neandrtalskeho genomu (DNA shodna se sou?asnym ?lov?kem na 99,7 %). To se tyka p?vodem evropske a asijske populace, nikoli v?ak negroid? . To jen potvrzuje teorii, ?e moderni lide ( Homo sapiens sapiens ) pochazeli z Afriky, p?i?em? neandrtalci se ve sve klasicke podob? vyvinuli v Evrop? a na Blizkem vychod?. Nicmen? poz?statky neandrtalske DNA lze nalezt i u lovc? a sb?ra?? v Africe. [63] P?sobila zde i zp?tna migrace do Afriky. [64] Tyto dv? skupiny lidi se definitivn? roze?ly zhruba p?ed 400 000 lety, nicmen? pozd?ji se op?t smisily (technicky jde tedy podle nej?ast?j?i definice druhu o tenty? druh , a tedy o ?geografickou rasu“ [65] ), nebo? moderni lide migrovali do Evropy a do Asie a minimaln? 10 000 let s neandrtalci koexistovali. [66] [67] Zajimave je, ?e Otzi (z doby p?ed 5300 lety) obsahuje neandertalskeho genomu tem?? 5 %. [68] Fosilni DNA stara zhruba 40 000 let a nalezena v Pe?tera cu Oase dosahuje a? 9 % neandrtalskeho genomu, [69] p?i?em? dvanacty chromozom obsahuje 50 %. V?ichni sou?asni lide maji jen 1,5 % spole?ne unikatni DNA a v sou?asnem ?lov?ku z celeho sv?ta lze najit 7 % DNA, ktera nepat?ila neandrtalc?m ?i denisovan?m. [70] Podle mtDNA je rozdil ?lov?ka a neandertalce ve 202 bazich ze zhruba 16 500 mitochondrialni DNA ( denisovane v 385 a ?impanzi v 1462). [71] Pro oblast HVR1 jsou dokonce rozdily mezi n?kterymi lidmi v?t?i ne? mezi n?kterym ?lov?kem a jemu nejbli??im neandertalcem. [72]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Neanderthals and modern humans diverged at least 800,000 years ago. phys.org [online]. 2019-05-15 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. ↑ http://www.colorado.edu/news/releases/2011/03/14/neanderthals-were-nifty-controlling-fire-according-cu-boulder-researcher Archivovano 5. 6. 2014 na Wayback Machine . - Neanderthals were nifty at controlling fire, according to CU-Boulder researcher
  3. ↑ EVOLUTION OF MODERN HUMANS: Neandertals. anthro.palomar.edu [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2018-12-26.  
  4. ↑ WENBAN-SMITH, Francis. Neanderthals were no brutes ? research reveals they may have been precision workers. phys.org [online]. 2018-09-27 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ STALLARD, Brian. Human Innovation/Weapons Didn't Bully Neanderthals into Extinction. natureworldnews.com [online]. 2015-04-28 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)   [ nedostupny zdroj ]
  6. ↑ HADINGHAM, Evan. Neanderthals Defy Stereotypes. pbs.org [online]. 2013-01-09 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  7. ↑ STRAIN, Daniel. Neanderthals used resin 'glue' to craft their stone tools. phys.org [online]. 2019-06-26 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ Neanderthal tool-making process may have been simpler than previously thought. phys.org [online]. 2019-08-20 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ YIRKA, Bob. Dig site in Tuscany reveals Neanderthals used fire to make tools. phys.org [online]. 2018-02-06 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  10. ↑ RITTER, Malcolm. Tie game: Ancient bit of string shows Neanderthal handiwork. phys.org [online]. 2020-04-09 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. ↑ New evidence: Neandertals buried their dead. phys.org [online]. 2020-12-09 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  12. ↑ How ancient bee burrows led to a better understanding of Neanderthals. phys.org [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupne online .  
  13. ↑ http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/jake-meli-neandrtalci-detstvi--1340240 - Jake m?li neandrtalci d?tstvi?
  14. ↑ DOUGLAS, Ian. Neanderthal 'flower children' burials theory debunked. The Daily Telegraph [online]. 2015-10-08 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  15. ↑ The caves that prove Neanderthals were cannibals. phys.org [online]. 2016-12-30 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  16. ↑ http://vesmir.cz/2015/03/21/osm-neandrtalskych-drapu/ Archivovano 25. 3. 2015 na Wayback Machine . - Sto let stary nalez z chorvatske jeskyn? Krapina podpo?il domn?nky o um?leckych ambicich neandrtalc?
  17. ↑ JORDANS, Frank. Scientists: Underground stone rings made by Neanderthals. phys.org [online]. 2016-05-25 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  18. ↑ WHITE, Andrew. Neanderthals were artistic like modern humans, study indicates. phys.org [online]. 2018-02-22 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  19. ↑ HOFFMANN, D. L.; STANDISH, C. D.; GARCIA-DIEZ, M.; PETTITT, P. B.; MILTON, J. A.; ZILHAO, J.; ALCOLEA-GONZALEZ, J. J. U-Th dating of carbonate crusts reveals Neandertal origin of Iberian cave art. S. 912?915. Science [online]. 2018-02-23. Ro?. 359, ?is. 6378, s. 912?915. Dostupne online . DOI 10.1126/science.aap7778 . (anglicky)  
  20. ↑ KOTO, Koray. The Origin of Art and the Early Examples of Paleolithic Art [online]. 2022-11-02 [cit. 2022-11-13]. Dostupne online . (anglicky)  
  21. ↑ KUCHA?, Martin. Dar ?e?i m?li i neandertalci. 21stoleti.cz [online]. 2015-12-11 [cit. 2022-12-27]. Dostupne online .  
  22. ↑ WADE, Nicholas. Neanderthals Had Important Speech Gene, DNA Evidence Shows. The New York Times [online]. 2007-10-19 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . ISSN 0362-4331 . (anglicky)  
  23. ↑ SAMPLE, Ian. Neanderthals were not less intelligent than modern humans, scientists find. The Guardian [online]. 2014-04-30 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  24. ↑ COURONNE, Ivan. Following Neanderthals' footsteps to learn how they lived. phys.org [online]. 2019-09-10 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  25. ↑ HNIKOVA, Eva. Porodni babu znali u? neandertalci. Lidove noviny [online]. 2008-09-20 [cit. 2022-12-27]. Dostupne online .  
  26. ↑ Neandertals had older mothers and younger fathers. phys.org [online]. 2020-04-23 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  27. ↑ U? neandrtalci si ?istili zuby. Lidove noviny [online]. 2007-09-11 [cit. 2022-12-27]. Dostupne online . (anglicky)  
  28. ↑ Did cavemen use toothpicks?. phys.org [online]. 2016-12-28 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  29. ↑ Ornament with eagle talons from Neanderthal Period. sciencedaily.com [online]. 2019-11-01 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  30. ↑ Neanderthals walked upright just like the humans of today. phys.org [online]. 2019-02-26 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  31. ↑ FROEHLE, Andrew; CHURCHILL, Steven E. Energetic Competition Between Neandertals and Anatomically Modern Humans.. www.researchgate.net [online]. 2009-01. Dostupne online . (anglicky)  
  32. ↑ DUVEAU, Jeremy; BERILLON, Gilles; VERNA, Christine. The composition of a Neandertal social group revealed by the hominin footprints at Le Rozel (Normandy, France). Proceedings of the National Academy of Sciences . 2019-09-24, ro?. 116, ?is. 39, s. 19409?19414. PMID 31501334 . Dostupne online [cit. 2020-12-10]. ISSN 0027-8424 . DOI 10.1073/pnas.1901789116 . PMID 31501334 . (anglicky)  
  33. ↑ HELMUTH, H. Body height, body mass and surface area of the Neandertals. Zeitschrift fur Morphologie und Anthropologie . 1998, ro?. 82, ?is. 1, s. 1?12. Dostupne online [cit. 2020-12-10]. ISSN 0044-314X . (n?mecky)  
  34. ↑ CURNOE, Darren. Neanderthals didn't give us red hair but they certainly changed the way we sleep. phys.org [online]. 2017-10-06 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  35. ↑ Newborn Neanderthals had a robust and broad thoracic cage just like adults. phys.org [online]. 2020-10-08 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  36. ↑ GREGORY, Michael D.; KIPPENHAN, J. Shane; EISENBERG, Daniel P.; KOHN, Philip D.; DICKINSON, Dwight; MATTAY, Venkata S.; CHEN, Qiang. Neanderthal-Derived Genetic Variation Shapes Modern Human Cranium and Brain. S. 6308. Scientific Reports [online]. 2017-12. Ro?. 7, ?is. 1, s. 6308. Dostupne online . DOI 10.1038/s41598-017-06587-0 . (anglicky)  
  37. ↑ Neanderthals were pioneers in marine resource exploitation: study. phys.org [online]. 2020-03-26 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  38. ↑ URBAN, Milo?. Plody mo?e podle neandertalce. Lidove noviny [online]. 2008-09-23 [cit. 2022-12-27]. Dostupne online . (anglicky)  
  39. ↑ GHOSH, Pallab. Neanderthals cooked and ate vegetables. BBC News [online]. 2010-12-27 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  40. ↑ DRAHNY, Stanislav. Co va?ili Neandrtalci?. abicko.cz [online]. 2011-01-12 [cit. 2022-12-27]. Dostupne online .  
  41. ↑ WEBB, Jonathan. Oldest human faeces show Neanderthals ate vegetables. BBC News [online]. 2014-06-26 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  42. ↑ Researchers discover the first evidence of Neanderthal cannibalism in northern Europe. phys.org [online]. 2016-06-08 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  43. ↑ YIRKA, Bob. New dating of Neanderthal remains from Vindija Cave finds them older than thought. phys.org [online]. 2017-09-05 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  44. ↑ Neanderthals disappeared from the Iberian Peninsula earlier than from the rest of Europe. phys.org [online]. 2015-02-05 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  45. ↑ http://www.ecoanthropologie.cnrs.fr/IMG/pdf/12_Aime_2013_MBE.pdf Archivovano 13. 7. 2015 na Wayback Machine . - Human Genetic Data Reveal Contrasting Demographic Patterns between Sedentary and Nomadic Populations That Predate the Emergence of Farming
  46. ↑ Natural History Museum. Neanderthal extinction may have been caused by sex, not fighting. phys.org [online]. 2022-10-31 [cit. 2022-12-27]. Dostupne online .  
  47. ↑ MCKIE, Robin. How hunting with wolves helped humans outsmart the Neanderthals. The Guardian [online]. 2015-03-01 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  48. ↑ Did humans domesticate themselves?. sciencedaily.com [online]. 2018-02-15 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  49. ↑ Neanderthals may have been infected by diseases carried out of Africa by humans. phys.org [online]. 2016-04-10 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  50. ↑ THAN, Ker. Scientists link Neanderthal extinction to human diseases. phys.org [online]. 2019-11-07 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  51. ↑ Sudden extinction of Neanderthals followed population peak. phys.org [online]. 2016-06-26 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  52. ↑ Where there's smoke?and a mutation?there may be an evolutionary edge for humans. phys.org [online]. 2016-08-02 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  53. ↑ RITTER, Malcolm. Slow flow of human immigration may have doomed Neanderthals. phys.org [online]. 2017-10-31 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  54. ↑ Inbreeding and population/demographic shifts could have led to Neanderthal extinction. phys.org [online]. 2019-11-27 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  55. ↑ RITTER, Malcolm. Study: Neanderthals faced risks, but so did our ancestors. phys.org [online]. 2018-11-14 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  56. ↑ STAUBWASSER, Michael; DR?GU?IN, Virgil; ONAC, Bogdan P.; ASSONOV, Sergey; ERSEK, Vasile; HOFFMANN, Dirk L.; VERES, Daniel. Impact of climate change on the transition of Neanderthals to modern humans in Europe. S. 9116?9121. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2018-09-11. Ro?. 115, ?is. 37, s. 9116?9121. Dostupne online . DOI 10.1073/pnas.1808647115 . (anglicky)  
  57. ↑ Cold climates contributed to the extinction of the Neanderthals. sciencedaily.com [online]. 2018-08-29 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  58. ↑ Supercomputer model simulations reveal cause of Neanderthal extinction. phys.org [online]. 2020-05-20 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  59. ↑ Neanderthals of the Western Mediterranean did not become extinct because of changes in climate. phys.org [online]. 2020-07-20 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  60. ↑ MAREK, Luka?. Zahnala lidi do jeskyni a vyhubila neandrtalce. V?dci na?li d?kaz apokalypsy. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz , 2021-02-22 [cit. 2021-02-22]. Dostupne online .  
  61. ↑ Neanderthals mated with modern humans much earlier than previously thought. phys.org [online]. 2016-02-17 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  62. ↑ CHOI, Charles Q. At least 20% of Neanderthal DNA Is in Humans. livescience.com [online]. 2014-01-29 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  63. ↑ LACHANCE, Joseph; VERNOT, Benjamin; ELBERS, Clara C.; FERWERDA, Bart; FROMENT, Alain; BODO, Jean-Marie; LEMA, Godfrey. Evolutionary History and Adaptation from High-Coverage Whole-Genome Sequences of Diverse African Hunter-Gatherers. S. 457?469. Cell [online]. 2012-08. Ro?. 150, ?is. 3, s. 457?469. Dostupne online . DOI 10.1016/j.cell.2012.07.009 . (anglicky)  
  64. ↑ Modern Africans and Europeans may have more Neanderthal ancestry than previously thought. phys.org [online]. 2020-01-30 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  65. ↑ MAYR, Ernst. The Biology of Race and the Concept of Equality. S. 89?94. Daedalus [online]. 2002. Ro?. 131, ?is. 1, s. 89?94. Dostupne online . ISSN 0011-5266 . (anglicky)  
  66. ↑ RYAN, Michael J. PALAEOBLOG: Neanderthal Genome Decoded. palaeoblog.blogspot.com [online]. 2010-05-07 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  67. ↑ Discovery News: All Non-Africans Part Neanderthal, Genetics Confirm. news.discovery.com [online]. [cit. 2012-10-31]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-11-17.  
  68. ↑ Otzi was much more Neanderthal than usual. forwhattheywereweare.blogspot.com [online]. 2012-08-16 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  69. ↑ Genetic analysis of 40,000-year-old jawbone reveals early modern humans interbred with Neandertals. phys.org [online]. 2015-06-22 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  70. ↑ LARSON, Christina. Just 7% of our DNA is unique to modern humans, study shows. phys.org [online]. 2021-07-16 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  71. ↑ BROWN, David. DNA from bone shows new human forerunner, and raises array of questions. www.washingtonpost.com [online]. 2010-03-25 [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . ISSN 0190-8286 . (anglicky)  
  72. ↑ Fossil Hominids: mitochondrial DNA [online]. talkorigins.org [cit. 2022-01-20]. Dostupne online . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Neandertalec&oldid=23907056 “