Povale?ne
?eskoslovenske reparace a restituce z N?mecka
byly sou?asti
Morgenthauova planu
na povale?ne uspo?adani N?mecka. Po let? 1944 a osvobozeni Francie se stala otazka povale?neho N?mecka aktualni. K jednim z navrh? na jeho uspo?adani pat?il plan americkeho ministra financi
Henryho Morgenthaua
. Na
Postupimske konferenci
se staly n?mecke
reparace
hned prvnim bodem programu.
[1]
Po valce sledovalo ?eskoslovensko p?i po?adavku
reparaci
, mimo dal?ich cil?, take hospoda?ske oslabeni N?mecka. V roce
1947
bylo nep?imo donuceno svoji politiku p?ehodnotit. Jednak si zapadni velmoci uv?domovaly, ?e pokud by se v N?mecku pod tihou reparaci zhor?ila jeho hospoda?ska situace, nebylo by mo?na schopne svym finan?nim zavazk?m dostat. Na druhe stran? nesledovaly ve svych zonach rozklad pr?myslu s nad?enim.
[2]
Exilova vlada se v?novala p?edev?im otazkam restituci. V Ko?icich ?e?ila podle sveho programu hlavn? reparace. Byla si v?ak v?doma, ?e restituce se budou projednavat a? na Mirove konferenci, a snad proto s vy?islenim po?adavk? nijak nesp?chala. Koncem srpna 1945 bylo ?eskoslovensko pozvano na repara?ni konferenci do
Pa?i?e
a m?lo do 1. ?ijna 1945 zaslat sve repara?ni po?adavky, tak jako ostatni staty, ktere po?adovaly repara?ni vyrovnani ze stat? zapadni zony. Nasledn? vydalo 31. srpna 1945 dekret ?. 54/1945 Sb. o p?ihla?ovani a zji??ovani vale?nych ?kod. Lh?tu pro podavani repara?nich po?adavk? stanovila vlada do 29. 9. 1945.
[2]
Na Postupimske konferenci padlo rozhodnuti, ?e repara?ni naroky
USA
,
Velke Britanie
a ?jinych zemi, ktere maji pravo na reparace“ (18 stat? s vyjimkou
Polska
a
SSSR
), maji byt financovany ze zapadnich okupa?nich zon a z ?vhodneho n?meckeho zahrani?niho majetku“. (SSSR p?ipadla ze zapadnich zon je?t? ?ast pr?mysloveho za?izeni.) Za ?vhodny n?mecky zahrani?ni majetek“ se ale mohl pova?ovat i majetek vysidlenych sudetskych N?mc?.
[2]
Podle dohody mohl byt ?repara?ni narok na uhradu materialnich ztrat” sou?asti, tak?e ?SR po?adovala nahradu ve vy?i 11,5 miliardy
USD
a dodatkem vy?islila i materialni ?kody (vynalo?ena pracovni sila na vale?nem usili proti N?mecku, ztraty pracovnich sil nasazenych v N?mecku, vylohy na jejich invalidni d?chody, le?ebnou pe?i a jejich sni?ena praceschopnost) ve vy?i 6 miliard USD (1938). Celkem po?adovala po N?mecku 17,561 miliard USD (1938).
[pozn. 1]
[2]
Vzhledem k tomu, ?e se
Roosevelt
,
Churchill
a
Stalin
ji? v
Jalt?
dohodli na vyplaceni reparaci p?edev?im zemim, ktere ?nesly hlavni b?im? valky, utrp?ly nejv?t?i ztraty a vybojovaly vit?zstvi nad nep?itelem“, nemohlo si ?eskoslovensko d?lat p?ili? velke nad?je. Valka postihla uzemi ?SR malo a v porovnani s jinymi staty bojovali ?eskosloven?ti vojaci na frontach jen v malem po?tu. K vojenskym naklad?m ale mohlo p?i?adit i naklady za vyzbroj 44 divizi, ktere N?mecko okupaci zabralo a naklady na mobilizaci v roce
1938
.
[2]
Podle vyroku v klausuli o repara?nich narocich na ukor ?vhodneho n?meckeho zahrani?niho majetku“ by takovy narok mohlo ?eskoslovensko uplatnit. V roce 1943 p?edal Bene? v Moskv? tzv. desetibodovy plan, kde se zavazal, ?e ?SR vyu?ije majetek ?zanechany“ sudetskymi N?mci v ?eskoslovensku ?na zaplaceni reparaci ze strany N?mecka za ?kody zp?sobene ?SR.“ Tak?e p?i velikosti tohoto majetku hrozilo, ?e by se ?eskoslovensko ocitlo v roli repara?niho ?dlu?nika“ a bylo by tak povinne z obrovskeho zabaveneho sudeton?meckeho majetku vyplacet repara?ni naroky jinych spojeneckych stat?.
[2]
Nejprve vlada stahla ?pro formalni nedostatky“ konfiska?ni dekret prezidenta republiky a zru?ila v paragrafu 1. formulace, ktere by mohly mit navaznost k reparacim a vyvlastn?ni. Opraveny text takovy vyklad neumo??oval. Na
pa?i?ske konferenci
vlada deklarovala, ?e pokud by se m?l sudeton?mecky majetek zapo?ist na konto reparaci, hodla pou?it tento majetek k vyrovnani pohledavek ?SR proti N?mecke ?i?i ve vy?i 1,7 miliard USD (1938). O tuto ?astku take sni?ila vy?isleni svych vale?nych ?kod (sestavene z protihodnoty za ?i?ske marky zanechane na uzemi ?SR, za aktiva ?s. statni banky na ?irovem u?tu u N?mecke ?i?ske banky a za n?mecke pokladni?ni poukazky v dr?eni ?s. bank). ?eskoslovensko se vzdalo svych repara?nich narok?, ktere se jevily zna?n? nematerialn? a tedy u nich pravd?podobnost na nahradu byla velmi miziva. Do memoranda na repara?ni konferenci v Pa?i?i ?n?mecky zahrani?ni majetek na ?s. uzemi“ nezahrnula.
[2]
28. 10. 1945 se Bene? na Narodnim shroma?d?ni (p?ed
pa?i?skou konferenci
) zminil o zkonfiskovanem sudeton?meckem majetku jako ?o zaloze na ?s. reparace“. Clementis ho druhy den na pochybeni sice upozornil, ale ?zcenzurovat text prezidentovy ?e?i” u? ne?lo. Velka trojka jeho proslov zaregistrovala a hlavn? americka delegace vysv?tlovala nasledn? na konferenci pojem ?n?mecky zahrani?ni majetek“ ?i?eji. Nyni zahrnoval i majetek osob n?mecke narodnosti bez ohledu na jejich statni p?islu?nost, tedy i p?islu?nik? n?meckych men?in. Nakonec konference dosp?la k zav?ru, ?e ?ka?da signatarni vlada si ponecha formou, ji? sama zvoli, n?mecky nep?atelsky majetek ve sve pravomoci... a ode?te tento majetek od sveho podilu na reparacich“. ?eskoslovensku se poda?ilo za?lenit do repara?ni dohody pasa?, ?e p?i provad?ni vy?e uvedeneho majetek, ktery byl vlastnictvim zem? Spojenych narod? nebo jejich p?islu?nik? v dob? jeji anexe nebo okupace N?meckem, nebude zapo?itavan na jeji u?et reparaci“. Tim ale problem vy?e?en nebyl a zejmena v dob?
studene valky
byl bodem svaru a dodnes neni vy?e?en. Pa?i?ska konference provedla sice odtr?eni majetku sudeton?meckeho a n?meckeho nep?atelskeho zahrani?niho majetku, ale jen z d?vodu, aby nebyl do reparaci zapo?ten.
[2]
Od leta 1946 se rozb?hlo splaceni reparaci z tzv. kategorie B - demontovanych pr?myslovych za?izeni, namo?nich obchodnich a ?i?nich lodi. Namo?ni lod? byly rozd?leny tem?? okam?it?. ?SR ale po?adovala lod? ?i?ni, co? zp?sobilo odklad. Vy?izovala se jen pr?myslova demonta? 1650 zavod?. V prvni etap? ?SR ziskala 11 zavod?. V kategorii A - se jednalo o zbo?i, tedy o v?e, co nespadalo do kategorie B a ?vyrobk? b??ne vyroby a zasoby“. ?eskoslovensko ale zajem na hotovem zbo?i nem?lo. V hleda?ku prvotnich zajm? staly p?edev?im suroviny, co? bylo v te dob? u N?mecka nemo?ne. ?eskoslovensko zvolilo cestu repara?niho pln?ni ve form? slu?eb, zejmena n?mecke dopravni sit? a telekomunikaci. To ale Zapadni velmoci odmitly. Do unora 1947 obdr?ela ?SR v kategorii B reparace v hodnot? 5,4 milionu USD (1938). V roce 1948 zapo?alo splaceni v cen? necelych 3 milion? USD (1938). Reparace skon?ily v roce
1962
, ?eskoslovensko obdr?elo z celkoveho objemu reparaci 4,57% celkem 4,23% smluvn? p?iznanych pa?i?skou konferenci. Celkem z po?adovanych reparaci dostalo 14,5 milionu USD (1938), tedy 0,09%.
[2]
B?hem valky se spojenci v deklaraci z 5. ledna
1943
domluvili na restitucich majetku. Za neplatne pova?ovali “v?echny p?evody a dispozice vztahujici se na vlastnictvi, prava a zajmy jakehokoliv druhu, ktere se nalezaji nebo nalezaly na uzemich okupovanych, nebo p?imo ?i nep?imo kontrolovanych nep?atelskymi vladami, nebo nale?i ?i nale?ely osobam (i pravnickym) usedlym v t?chto oblastech”. ?eskoslovensko podalo do konce roku 1947 2 743 restitu?nich p?ihla?ek. Zapadni mocnosti v N?mecku vy?idily 683 v hodnot? 4,5 milionu USD (1938). Problemy nastaly v sov?tske zon? - z 581 podanych restitu?nich po?adavk? bylo vy?izeno jen 9. Podstatnou ?ast ?s. majetku odvezla
Ruda armada
jako vale?nou ko?ist. Podane ?s. restitu?ni naroky se pohybovaly v hodnot? 1,4 miliardy USD (1938) a nahrady ?inila 77 milion? USD (1938) - 0,47%.
[2]
Ve?kere uko?ist?ne m?nove zlato nacisty, a? u? se nachazelo kdekoliv, putovalo do spole?neho fondu. Spojenc?m se poda?ilo najit jen 37 700 tun m?noveho zlata. ?eskoslovensko uplatnilo ztratu 45 008 kg a podle p?edem domluveneho pom?rneho rozd?leni mu p?ipadlo 24 507 kg. V roce
1948
obdr?elo zalohu 6 074 kg. USA v?ak obdr?eni zbytku zlata napadla, jeliko? ?eskoslovensko ji nevyplatilo od?kodne za znarodn?ny americky majetek v ?SR. Zbytek zlata byl vydan a? v roce
1982
.
[2]
- ↑
Celkova suma nahla?enych vale?nych ?kod
pa?i?ske konferenci
signata?skymi staty ?inila 383 miliard USD (1938).
- ↑
http://www.valka.cz/clanek_11442.html
- ↑
a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
k
Ku?era, Jaroslav: ?Der Hai wird nie wieder so stark sein“. Tschechoslowakische Deutschlandpolitik 1945-1948, Hannah-Arendt-Institut fur Totalitarismusforschung, Dresden 2001
(?esky)
: ??ralok nebude nikdy tak silny“. ?eskoslovenska zahrani?ni politika v??i N?mecku 1945-1948, Argo, Praha 2005