?esky olympijsky vybor (?OV)
je
narodni olympijsky vybor
, p?vodn? zalo?eny
18. kv?tna
1899
, s
pravni formou
spolku
p?sobiciho v
?eske republice
za u?elem ?rozvijet a ?i?it olympijske idealy a zastupovat a zabezpe?ovat u?ast ?eske republiky na olympijskych hrach.“
[1]
Jedna se o jeden z nejstar?ich narodnich olympijskych vybor? na sv?t?. Je spole?nym zazemim ?eskych ob?an?, sportovnich svaz?, federaci, asociaci, unii a dal?ich subjekt? fungujicich na uzemi ?eske republiky. Od roku 2012 je p?edsedou
Ji?i Kejval
.
V roce 1919 v souvislosti se vznikem
?eskoslovenska
zm?nil vybor nazev na
?eskoslovensky olympijsky vybor
(?SOV). N?kolik dni p?ed vznikem
?eske republiky
, 21. prosince 1992, do?lo k jeho transformaci a obnoveni p?vodniho nazvu.
Od roku 1934 vybor ka?doro?n? ud?luje
Cenu Ji?iho Gutha-Jarkovskeho
sportovnim osobnostem za vynikajici sportovni vysledky v uplynule sezon? (zru?ena v letech 1949?1994).
[2]
Dale ud?luje Cenu V?ry ?aslavske ?enam za jejich aktivitu ve sportu a olympijskem hnuti, Cenu Oty Pavla sportovnim publicist?m, Cenu fair play a ocen?ni Trenerka, cvi?itelka roku.
1891?1918: Za?atky ?eskeho olympijskeho hnuti
[
editovat
|
editovat zdroj
]
St?edo?kolsky profesor
Ji?i Stanislav Guth-Jarkovsky
navazal kontakt s
Pierrem de Coubertinem
v roce 1891 v Pa?i?i a roku 1894 se stal jednim z dvanacti ?len? prvniho
Mezinarodniho olympijskeho vyboru
.
[2]
Nasledn? se zu?astnil prvnich novodobych
Letnich olympijskych her 1896
v Athenach, kde se uskute?nilo premierove zasedani MOV. Olympijske hnuti za?al propagovat v ?eskych i n?meckych ?asopisech. Sna?il se zalo?it ?esky olympijsky vybor, ziskat vedeni
Sokola
, nikde v?ak zprvu neusp?l.
Roku 1897 byla ustavena ?eska amaterska atleticka unie (?AAU), kterou zpo?atku Guth-Jarkovsky vedl. Pak jeji ?izeni p?edal sportovnimu organizatorovi
Josefovi Rosler-O?ovskemu
. Spolu s nim svolal v roce 1899 n?kolik sch?zi a s dal?imi sportovci (nap?. Vaclavem Rudlem) 18. kv?tna 1899 zalo?ili ?esky olympijsky vybor (?OV). Z po?atku dob?e nepracoval, a tak jej zalo?ili v lednu 1900 znovu. Od b?ezna 1900 ji? ?OV vyvijel stalou ?innost.
[3]
Samostatna ?eska vyprava pod vlastni ?eskou vlajkou a ozna?enim ?Bohemia“ se u?astnila
Letnich olympijskych her 1900
v
Pa?i?i
a
Letnich olympijskych her 1908
v
Londyn?
. Na
letni olympiad? 1912
ve
Stockholmu
ji? pod tlakem rakouske vlady musela ?eska vyprava vystupovat pod rakouskou vlajkou a teprve pod ni se mohla p?i ceremonialu vyhla?ovani vit?z? objevit i men?i ?eska vlajka.
[4]
P?esto?e neexistoval suverenni ?esky stat, tak tento narodni vybor vystupoval a? do pa?i?skeho kongresu v roce 1914 samostatn?, pote do vzniku ?SR v roce 1918 mu byl samostatny status od?at. Po celych 30 let (1899?1929) byl prvnim ?eskym p?edsedou dr. Ji?i Guth a byl i prvnim ?lenem v
Mezinarodnim olympijskem vyboru
(1899?1943).
1919?1992: ?eskoslovensky olympijsky vybor
[
editovat
|
editovat zdroj
]
?esky olympijsky vybor obnovil svou ?innost 5. listopadu 1918 a 13. ?ervna 1919 zm?nil sv?j nazev na ?eskoslovensky olympijsky vybor (?SOV).
[2]
V pr?b?hu dal?ich let byla jeho konkurentem ?eskoslovenska obec sportovni, nahrazena roku 1927 ?eskoslovenskym v?esportovnim vyborem (?SVV). Po p?tilete p?estavce zp?sobene prvni sv?tovou valkou se
Mezinarodni olympijsky vybor
se?el roku 1919 a rozhodl uspo?adat Hry VII. olympiady v Antverpach. VIII. olympijsky kongres byl uspo?adan roku 1925 v Praze.
[5]
Prvni ?eskoslovenskou zlatou medaili ziskal na pa?i?skych
LOH 1924
gymnasta
Bed?ich ?up?ik
ve ?plhu na lan?.
[2]
V souvislosti se vznikem
Slovenskeho statu
se v roce 1939 z ?SOV odlou?il Narodni olympijsky vybor Slovenska, zalo?eny slovenskou ?asti. V dubnu 1943 se pak
protektoratni
vybor ?ech a Moravy ?roze?el“ z obav p?ed
nacistickym
pronasledovanim a utlakem. K restauraci ?innosti ?eskoslovenskeho olympijskeho vyboru do?lo s kon?icim vale?nym konfliktem 15. kv?tna 1945. Do leta 1947 soub??n? p?sobil i Slovensky olympijsky vybor.
[2]
B??ec
Emil Zatopek
p?ivezl z
helsinske olympiady 1952
t?i zlate medaile z b?hu na 5000 a 10 000 metr? i maratonu. Prvni ?eskoslovenske zlato na
zimnich hrach
vybojoval skokan
Ji?i Ra?ka
na
ZOH 1968
v Grenoblu, kde ovladl zavod na st?ednim m?stku. Nejusp??n?j?im ?eskoslovenskym olympionikem se stala gymnastka
V?ra ?aslavska
, ktera vyhrala t?i zlate na
tokijskych hrach 1964
a dal?i ?ty?i na
mexicke olympiad? 1968
. Po
sametove revoluci
vedla ?est let ?SOV.
[2]
V roce 1975 zalo?ili u?astnici her Klub ?eskoslovenskych olympionik?.
[2]
B?hem ?ervna 1977 se v Praze uskute?nilo 79. zasedani MOV, na n?m? byl odmitnut navrh ?ecke vlady, aby se olympijske hry konaly v?dy jen v ?ecku
[6]
Na 84. zasedani MOV v Baden-Badenu v roce 1981 odstoupil z ?lenstvi ?eskoslovenskeho zastupce mezinarodniho vyboru JUDr. Franti?ek Kroutil (* 1907). Jeho misto zaujal prof. PhDr. Vladimir ?ernu?ak, CSc. (* 1920).
[7]
?eskoslovenska olympijska akademie byla z?izena v roce 1987.
[2]
Dne 21. prosince 1992 byl obnoven p?vodni nazev ?esky olympijsky vybor.
V roce 2003 za?al vybor po?adat
Olympiadu d?ti a mlade?e
ve spolupraci s
kraji
, projekt ur?eny na podporu mlade?nickeho sportu. Ka?doro?n? st?idav? na letni a zimni olympiad? d?ti a mlade?e sout??i krajske reprezentace v n?kolika sportech v kategoriich mlad?ich i star?ich ?ak? a ?aky?.
[8]
Ve ?kolach ka?dy rok organizuje sportovni projekt Olympijsky viceboj
[9]
a po?ada nejv?t?i b??eckou akci v ?eske republice T-Mobile Olympijsky b?h
[10]
.
V roce 2012 vznikla ?eska olympijska nadace, finan?n? podporujici d?ti samo?ivitel?, v p?stounske pe?i, z d?tskych domov? nebo ve finan?ni nouzi, kterym ve sportovani brani nedostatek financi.
[11]
Od roku 2014 vybor po?ada Olympijske festivaly (d?ive parky), ktere p?ena?eji atmosferu olympijskych her fanou?k?m, kte?i si mohou vyzkou?et desitky olympijskych i neolympijskych sport? a setkavat se s olympioniky. Jejich koncept vznikl v ?eske republice. Projekt festival? uchopil Mezinarodni olympijsky vybor, ktery jej roz?i?il i do dal?ich zemi.
[12]
- Plenum
? nejvy??i organ slo?eny z delegat? reprezentujicich olympijske i neolympijske sporty a t?lovychovne organizace, zaseda alespo? jednou v roce; pro volebni obdobi 2021?2025 je tvo?en 76 ?leny,
[13]
- Vykonny vybor
? ?idi ?innost ?eskeho olympijskeho vyboru mezi pleny. Tvo?i jej 25 ?len? v?etn? p?edsedy a p?ti mistop?edsed?, kterymi se pro obdobi 2021?2025 stali
Roman Kumpo?t
(mezinarodni vztahy),
Zden?k Hanik
(olympismus a vzd?lavani),
Milan Hnili?ka
,
Libor Varhanik
(ekonomika),
Filip ?uman
(neolympijske sporty). Hosty jsou ombudsman ?OV Alexander Karolyi a generalni sekreta? ?OV Petr Graclik.
[14]
- ?esky klub olympionik?
? sdru?uje byvale olympioniky a podporuje sou?asne olympioniky.
- ?esky klub fair play
? propaguje hru
fair play
a ?estne chovani, ud?luje ocen?ni za sportovni ?iny v tomto duchu.
- ?eska olympijska akademie
? zabyva se vyzkumem historie a dal?ich aspekt? olympijskeho hnuti v kooperaci s dal?imi institucemi, olympijske my?lenky a hodnoty pak za?le?uje do spole?nosti
- ?esky klub paralympik?
- ?esky klub sportovnich svaz?, organizaci a instituci
- ?eska trenerska akademie ? ?eska trenerska akademie navazuje na p?edchazejici ?innost Unie profesionalnich trener? ?OV a Trenersko-metodicke sekce ?OA.
Komise ?eskeho olympijskeho vyboru
? jsou tvo?eny s cilem zlep?it spolupraci odbornik? v ramci ?OV a vytva?eji strategicke cile; p?edstavuji poradni organ p?edsedy a mistop?edsed?.
- Komise
- Revizni komise (p?edseda Petr Ditrich)
- Rozhod?i komise (p?edseda Luka? Trojan)
[15]
- Odborne komise
- ?eska olympijska a. s.
? oficialni obchodni agentura ?OV s funkci vytva?et medialni obraz partner? a ochrany olympijske symboliky. Vznikla v roce 1997 a jedinym vlastnikem je ?OV.
- Olympic Festival s.r.o. ? autonomni subjekt zalo?eny v roce 2017 spole?nost, ktery zaji??uje komplexni proces organizace projektu Olympijsky festival. Spole?nost je 100% vlastn?na ?eskym olympijskym vyborem.
- ↑
?esky olympijsky vybor, Olympic.cz.
www.olympic.cz
[online]. [cit. 2010-03-03].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2010-03-05.
- ↑
a
b
c
d
e
f
g
h
?eske olympijske hnuti slavi 110 let.
iForum
[online]. Univerzita Karlova, 2009-05-29 [cit. 2023-02-07].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2022-10-04.
- ↑
KOSSL, Ji?i; KRATKY, Franti?ek; MAREK, Jaroslav.
D?jiny t?lesne vychovy II.
. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Rozvoj sportovniho hnuti, s. 73.
- ↑
KO?ALKA, Ji?i.
?e?i v habsburske ?i?i a v Evrop? 1815-1914
. Praha: Argo, 1996.
ISBN
80-7203-022-1
. Kapitola ?e?ti sportovci na olympijskych hrach v mezinarodnich sportovnich svazech, s. 322?323.
- ↑
D?jiny t?lesne vychovy II., str. 106
- ↑
D?jiny t?lesne vychovy II., str. 209
- ↑
D?jiny t?lesne vychovy II., str. 210
- ↑
Olympiada d?ti a mlade?e
[online]. [cit. 2023-09-20].
Dostupne online
.
- ↑
Olympijsky viceboj
[online]. [cit. 2023-09-20].
Dostupne online
.
- ↑
T-Mobile Olympijsky b?h
[online]. [cit. 2023-09-20].
Dostupne online
.
- ↑
?eska olympijska nadace
[online]. [cit. 2023-09-20].
Dostupne online
.
- ↑
Olympijsky festival
[online]. [cit. 2023-09-20].
Dostupne online
.
- ↑
Plenum ?eskeho olympijskeho vyboru
[online]. Olympic.cz [cit. 2021-08-01].
Dostupne online
.
- ↑
Vykonny vybor ?eskeho olympijskeho vyboru
[online]. Olympic.cz [cit. 2021-08-01].
Dostupne online
.
- ↑
a
b
Komise ?eskeho olympijskeho vyboru
[online]. Olympic.cz [cit. 2021-08-01].
Dostupne online
.