?esky kral
je ozna?eni
panovnik?
?eskeho kralovstvi
, respektive v?ech d?di?nych
zemi Koruny ?eske
. Mnozi ?e?ti kralove byli sou?asn? panovniky dal?ich zemi (
cisa?i Svate ?i?e ?imske
,
kralove Polskeho
,
Uherskeho
, ?i
Chorvatskeho kralovstvi
,
vevodove rakouskych zemi
?
?tyr?ti
,
korutan?ti
a
kra??ti
ad.)
Panovnicke atributy ?eskych kral? jsou
?eske korunova?ni klenoty
, z nich? nejvyznamn?j?im je
svatovaclavska koruna
, hlavni symbol ?eske kralovske moci.
N?kdy, zejmena ve st?edov?ke literatu?e, byva jako kral ozna?ovan
kni?e
Svatopluk I.
, jen? vladl
Velkomoravske ?i?i
v letech 870?894. Av?ak, krom? toho, ?e vladl statnimu utvaru rozkladajicimu se p?ibli?n? na uzemi pozd?j?iho ?eskeho statu, jej z?ejm? nelze pova?ovat za ?eskeho krale v pravem smyslu.
Skute?nym prvnim ?eskym kralem, by? pouze
ad personam
, byl
p?emyslovsky
kni?e
Vratislav II.
(1061?1092). Narodil se jako syn kni?ete
B?etislava I.
a roku
1085
se stal prvnim ?eskym kralem. Ned?di?ny titul pouze pro jeho osobu mu prop?j?il cisa?
Jind?ich IV.
V letech 1085?1092 byl Vratislav take titularnim polskym kralem.
Prvnim kralem, jen? ziskal pravo u?ivat titulu d?di?n?, byl
P?emysl Otakar I.
To mu ud?lil ?imsky kral Filip ?vabsky roku 1198.
S titulem ?eskeho krale byl uzce spjat titul
moravskeho markrab?te
. Moravsky markrab?ci titul existoval v letech
1182
?
1253
a byl samostatn? ud?lovanym titulem, obvykle p?ibuznym panujiciho ?eskeho kni?ete, pozd?ji krale. Po nastupu
P?emysla Otakara II.
na ?esky tr?n roku 1233 byly oba tituly slou?eny v rukou panovnika. Situace se op?t zm?nila v dob? nastupu dynastie
Lucemburk?
. Kral
Jan Lucembursky
ud?lil titul moravskeho markrab?te svemu nejstar?imu synovi,
princi Karlovi Lucemburskemu
(pozd?j?imu ?eskemu krali a ?imskemu cisa?i) a titul op?t existoval jako samostatny a? do po?atku husitskych nepokoj? kolem roku 1420. Od nastupu
Albrechta II.
na tr?n ji? titul moravskeho markrab?te definitivn? z?stal v rukou panovnika.
Mezi atributy kralovske moci pat?i inisgnie ?eskych kral? ?
?eske korunova?ni klenoty
.
Panovnicke po?adi
|
Jmeno
|
Portret
|
Narozeni
|
Umrti
|
Vlada
|
Poznamky
|
16
|
Vratislav II.
|
|
???
|
14. leden 1092
|
1061?1092
|
Syn kni?ete
B?etislava I.
Od roku
1085
byl prvnim ?eskym kralem. Ned?di?ny titul ad personam mu prop?j?il cisa?
Jind?ich IV.
V letech 1085?1092 byl take titularnim polskym kralem.
|
23
|
Vladislav II.
|
|
1110
|
18. leden 1174
|
1140?1172
|
Syn kni?ete
Vladislava I.
a druhy ?esky kral ad personam. Z?ejm? ned?di?ny kralovsky titul mu prop?j?il cisa?
Fridrich I. Barbarossa
v roce
1158
.
|
Panovnicke po?adi
|
Jmeno
|
Portret
|
Narozeni
|
Umrti
|
Vlada
|
Poznamky
|
28
|
P?emysl Otakar I.
|
|
ok. 1155
|
15. prosinec 1230
Praha
|
1198?1230
|
Podruhe na tr?n?, korunovan v roce
1198
. P?emysl si postupn? nechal potvrdit kralovskou hodnost od obou ?imskych kral? i od pape?e. D?di?ny titul potvrdila
Zlata bula sicilska
(1212).
|
31
|
Vaclav I.
|
|
ok. 1205
|
23. za?i 1253
|
1230?1253
|
Syn P?emysla I., ?tvrty ?esky kral. Korunovan byl u? v roce
1228
. P?isp?l k odra?eni mongolskeho vpadu do Evropy a spole?n? se synem P?emyslem ziskal Rakousko.
|
32
|
P?emysl Otakar II.
|
|
ok. 1233
|
26. srpen 1278
Suche Kruty
|
1253?1278
|
Syn Vaclava I., paty ?esky kral (korunovan
1261
). Take vevoda rakousky, ?tyrsky, korutansky a kra?sky. Podcenil ale vyvoj v ?imskon?mecke ?i?i a politiku pape?ske kurie.
|
33
|
Vaclav II.
|
|
27. za?i 1271
Praha
|
21. ?erven 1305
Praha
|
1278?1305
|
Syn P?emysla Otakara II., ?esty ?esky kral (korunovan
1297
). Take polsky kral (korunovan roku
1300
). Pro syna ziskal i uhersky tr?n.
|
34
|
Vaclav III.
|
|
6. ?ijen 1289
Praha
|
4. srpen 1306
Olomouc
|
1305?1306
|
Syn Vaclava II., sedmy ?esky kral. V letech
1301
?
1304
byl uherskym kralem jako Ladislav V. Po smrti otce se sna?il udr?et unii s Polskem, byl v?ak zavra?d?n. Skon?ilo tak vice ne? 400 let vlady P?emyslovc? v ?echach.
|
Panovnicke po?adi
|
Jmeno
|
Portret
|
Narozeni
|
Umrti
|
Vlada
|
Poznamky
|
37
|
Jan Lucembursky
|
|
10. srpen 1296
|
26. srpen 1346
Kres?ak
|
1310?1346
|
Syn
Jind?icha VII.
V Janovi se protnuly t?i nastupnicke principy: Uznala ho ?eska ?lechta, cisa? mu ud?lil ?echy v leno, o?enil se s d?di?kou P?emyslovc?, Eli?kou.
|
38
|
Karel IV.
(?esky kral jako Karel I.)
|
|
14. kv?ten 1316
Praha
|
29. listopad 1378
Praha
|
1346?1378
|
Syn Jana Lucemburskeho. Take ?imsky cisa?. S jeho jmenem je spojen nejv?t?i politicky i kulturni rozkv?t ?eskych zemi.
|
39
|
Vaclav IV.
|
|
26. unor 1361
Norimberk
|
16. srpen 1419
Novy hrad u Kunratic
|
1378?1419
|
Syn Karla IV. Take ?imsky kral. ?eskym kralem byl korunovan u? ve dvou letech. Syna nem?l, jeho d?dicem tak byl mlad?i bratr Zikmund.
|
40
|
Zikmund
|
|
14. unor 1368
|
9. prosinec 1437
Znojmo
|
1419?1437
|
Syn Karla IV. Take ?imsky cisa? a uhersky kral. Roku
1421
ho ?esky zemsky sn?m jako krale odmitl; pln? respektovanym kralem byl a? posledni dva roky ?ivota.
|
Panovnicke po?adi
|
Jmeno
|
Portret
|
Narozeni
|
Umrti
|
Vlada
|
Poznamky
|
43
|
Ji?i z Pod?brad
|
|
23. duben 1420
Pod?brady
|
22. b?ezen 1471
Praha
|
1458?1471
|
Zemskym spravce z doby Ladislava Pohrobka, po jeho? smrti se stal jedinym nedynastickym kralem z ?ad ?eske ?lechty. A?koliv m?l potomky, korunu odkazal Jagellonc?m.
|
44
|
Matya? Korvin
|
|
23. unor 1443
|
6. duben 1490
|
1469?1490
|
Protikral
. Vladce Uher vojensky usiloval i o ?esky tr?n; v pr?b?hu konfrontace se nechal opozi?ni ?eskou ?lechtou zvolit za krale, a?koliv Ji?imu ? svemu tchanovi, jen kratce p?edtim slibil p?atelstvi.
|
Panovnicke po?adi
|
Jmeno
|
Portret
|
Narozeni
|
Umrti
|
Vlada
|
Poznamky
|
45
|
Vladislav Jagellonsky
(Vladislav II.)
|
|
1. b?ezen 1456
Krakov
|
13. b?ezen 1516
Buda
|
1471?1516
|
Syn
Kazimira IV.
Zvolen ?eskym kralem byl podle p?ani Ji?iho z Pod?brad, musel ale a? do r. 1478 bojovat s Matya?em Korvinem ? vladu v zemich Koruny si nakonec rozd?lili. Po Korvinov? smrti roku
1490
take kral uhersky. V roce 1500 vydal Vladislavske z?izeni zemske.
|
46
|
Ludvik Jagellonsky
|
|
1. ?ervenec 1506
|
29. srpen 1526
Moha?
|
1516?1526
|
Syn Vladislava Jagellonskeho. Otec ho nechal korunovat ji? roku
1508
za uherskeho krale a o rok pozd?ji za krale ?eskeho. Zem?el v
bitv? u Moha?e
, ?im? vym?ela ?esko-uherska v?tev rodu.
|
Panovnicke po?adi
|
Jmeno
|
Portret
|
Narozeni
|
Umrti
|
Vlada
|
Poznamky
|
47
|
Ferdinand I.
|
|
10. b?ezen 1503
|
25. ?ervenec 1564
|
1526?1564
|
Vnuk cisa?e
Maxmiliana I.
, man?el Anny Jagellonske. Take ?imskon?mecky cisa? a uhersky kral.
|
48
|
Maxmilian II.
(Maxmilian I.)
|
|
31. ?ervence 1527
|
12. ?ijna 1576
|
1564?1576
|
Syn Ferdinanda I. Take ?imskon?mecky cisa? a uhersky kral.
|
49
|
Rudolf II.
|
|
18. ?ervence 1552
|
20. ledna 1612
Praha
|
1576?1611
|
Syn Maxmiliana II. Take ?imskon?mecky cisa? a uhersky kral. Jako jediny Habsburk si zvolil za sidelni m?sto Prahu, diky ?emu? do?lo ke spole?enskemu a kulturnimu rozmachu ?eskych zemi.
|
50
|
Matya? II.
|
|
24. unor 1557
|
20. b?ezen 1619
|
1611?1619
|
Syn Maxmiliana II. Take ?imskon?mecky cisa? a uhersky kral. Je?t? za ?ivota bratra Rudolfa za?al p?ebirat jeho moc.
|
51
|
Ferdinand II.
|
|
9. ?ervence 1578
|
15. unora 1637
|
1619
|
Matya??v bratranec, ktery nem?l potomky, a tak byl Ferdinand je?t? za jeho ?ivota v roce
1617
korunovan na ?eskeho krale.
|
52
|
Fridrich Falcky
|
|
26. srpna 1596
|
29. listopadu 1632
|
1619?1620
|
Wittelsbach
. Falcky kurfi?t, ktery projevoval sympatie k ?eskym protestantskym stav?m. Zvolen za krale byl ale a? v dob?, kdy bylo stavovske povstani v defenziv?.
|
51
|
Ferdinand II.
|
|
9. ?ervence 1578
|
15. unora 1637
|
1620?1637
|
Potla?il ?eske stavovske povstani.
|
53
|
Ferdinand III.
|
|
13. ?ervence 1608
|
2. dubna 1657
|
1637?1657
|
Syn Ferdinanda II. Take cisa? ?imsky a kral uhersky. Pokra?oval v ?eskych zemich v rekatolizaci a posilovani absolutisticke moci, ov?em u? mirn?j?imi prost?edky.
|
54
|
Leopold I.
|
|
9. ?ervenec 1640
|
5. kv?ten 1705
|
1657?1705
|
Syn Ferdinanda III. Take ?imskon?mecky cisa? a uhersky kral.
|
55
|
Josef I.
|
|
26. ?ervenec 1678
|
17. duben 1711
|
1705?1711
|
Syn Leopolda I. Ji? v d?tskych letech byl korunovan uherskym (v roce 1687) a ?imskon?meckym kralem (r. 1690). ?eskym kralem Josef ov?em korunovan nebyl.
|
56
|
Karel VI.
(?esky kral jako Karel II.)
|
|
1. ?ijna 1685
|
20. ?ijna 1740
|
1711?1740
|
Syn Leopolda I. Take ?imsky cisa? a uhersky kral. Sna?il se
pragmatickou sankci
zajistit d?dictvi nejstar?i dce?i Marii Terezii.
|
57
|
Marie Terezie
|
|
13. kv?tna 1717
|
29. listopadu 1780
|
1740?1780
|
Dcera Karla VI. Jedina vladnouci ?eska kralovna. Take kralovna uherska. O d?dictvi musela bojovat s protikralem, bavorskym kurfi?tem
Karlem VII.
, na ?eskou kralovnu korunovana roku 1743.
|
58
|
Karel Albrecht Bavorsky
|
|
6. srpen 1697
|
20. leden 1745
|
1741?1743
|
Protikral, ?imsky cisa?. Po smrti
Karla VI.
neuznal
Pragmatickou sankci
,
9. prosince
1741
se nechal provolat ?eskymi stavy kralem jako Karel III.
|
Panovnicke po?adi
|
Jmeno
|
Portret
|
Narozeni
|
Umrti
|
Pretendentura
|
Poznamky
|
64
|
Karel I.
(?esky kral jako Karel III.)
|
|
17. srpen 1887
|
1. duben 1922
|
1918?1922
|
Rakousky cisa? Karel I., kral uhersky jako Karel IV. a kral ?esky Karel III. (Z ?asovych a politickych d?vod? nebyl korunovan ?eskym kralem).
|
?
|
Otto von Habsburg
|
|
20. listopad 1912
|
4. ?ervenec 2011
|
1922?2011
|
Posledni ?esky korunni princ, rakousky politik, protinacisticky odboja? a druhy prezident
Mezinarodni Panevropske unie
.
|
?
|
Karel Habsbursko-Lotrinsky
|
|
11. leden 1961
|
|
od 2011
|
Syn Otty von Habsburg, rakousky podnikatel a politik, p?edseda Panevropske unie Rakousko.
|