?erny trh neboli ?erna ekonomika je ozna?eni pro neoficialni ekonomiku . Jde o souhrn ekonomickych vztah?, ktere ji? svou existenci poru?uji zakony dane zem? a ?asto ji provozuje organizovany zlo?in (mafie). Stejn? jako v p?ipad? b??neho trhu zde existuji dodavatele , odb?ratele a prost?ednici zbo?i nebo slu?eb, smluvni ceny, obchodni zvyky a tak dale. Potencialn? vysoky pen??ni zisk vym?nou za nizky vklad je hlavni motivaci anga?ovanosti na ?ernem trhu. Zbo?i sm?n?ne na ?ernem trhu neni dan?no, nachazi se mimo kontrolu statu jako formalni autority. ?asto se jedna o takove druhy komodit , ktere formalni autorita neumo??uje sm??ovat a/nebo dr?et (drogy), takove, ktere reguluje (zbran?), nebo zbo?i, ktere je vysoce dan?no (tabak). ^{[1] [2] [3]}

Zbo?i nachazejici se na ?ernem trhu m??e byt dra??i ?i naopak levn?j?i ne? zakonem dane tr?ni ceny. K p?edra?eni dochazi zejmena u zbo?i, ktere by se jen t??ko nabylo jinym zp?sobem, jeho produkce je nebezpe?na ?i se neda sehnat legaln?. Naopak levn?ji se prodava zbo?i, za jeho? vyrobni naklady bylo u?et?eno (nap?iklad kradene zbo?i) ?i nepodlehlo vysokemu dan?ni.

Mezi nevyhody ?erneho trhu m??eme zahrnout mo?nost odhaleni nelegalni ?innosti, vysoke riziko podvodu, mo?nost nasili, obdr?eni pad?lku (fal?ovani zbo?i) a skute?nost, ?e kupujici nema dostate?ne finan?ni prost?edky.

Zbo?i a slu?by na ?ernem trhu [ editovat | editovat zdroj ]

Trh s tabakem [ editovat | editovat zdroj ]

Tabak obsahujici alkaloid nikotin se stal symbolem moderni spole?nosti a prav? tento fakt ud?lal z cigarety b??ny produkt jak legalniho, tak v?ak i ilegalniho trhu. Ka?dym rokem stovky miliard cigaret mizi z b??neho trhu do stinove ekonomiky a naklady ve zdravotnictvi se radikaln? navy?uji. ^[4]

?erny trh s tabakem je podporovan formou pa?ovani, pad?lani ?i da?ovych unik?. Jeliko? je tabak ve v?t?in? zemich jednim z nejvice dan?nych produkt?, poptavka po distribuci levn?j?iho tabaku s ni??i kvalitou se stala v?udyp?itomnou. V pr?b?hu mnoha let byla Evropa hlavnim producentem nelegalnich tabakovych vyrobk? a studia odhaduji ztraty vlad spadajicich pod Evropskou unii na 10 miliard euro v roce 2011. ^[5]

Nelegalni trh s tabakem je v dne?ni dob? velmi rozvinuty a odhalit ve?kere distribu?ni systemy a komplexni pa?eracke stezky je zkratka nemo?ne. Nejv?t?i produkci ilegalnich cigaret najdeme v ?in? , Vietnamu , Egypt? , Zimbabwe nebo Paraguayi . Tabakove firmy odhaduji, ?e v budoucich letech bude nelegalni trh s tabakem vzr?stat, zejmena z d?vodu nar?stajici spot?ebni dan? z cigaret a zavedeni sm?rnice na vzhled cigaretove krabi?ky. ^[6]

Trh s alkoholem [ editovat | editovat zdroj ]

Alkohol je pa?ovan zejmena z d?vodu vysoke spot?ebni dan? (v ?R a? t?etina ceny). ^[7] ?erny trh s alkoholem podporuji take zavedene prohibice , nap?iklad b?hem prohibice ve Spojenych statech americkych (1920-1933) nabylo pa?ovani alkoholu na sile. U?inek zakazu alkoholu byl naprosto opa?ny, ne? se o?ekavalo ? zvy?eni konzumace alkoholu, nar?st zlo?innosti, vznik gang? pa?ujicich alkohol a otravy jedovatym alkoholem. ^[8]

V ?eske republice je znama udalost z roku 2012, nazyvana metanolova afera . Metanol p?vodem z ?eske republiky putoval po ?ernem trhu a zap?i?inil minimaln? 45 metanolovych otrav, nutnym opat?enim byla prohibice, ktera zakazala prodej a nabizeni lihovin o obsahu v?t?im ne? 20 procent a omezovala jeho export . ^[9]

Trh s psychoaktivnimi drogami [ editovat | editovat zdroj ]

Nelegalni obchod s drogami je celosv?tovy ?erny trh zabyvajici se kultivaci, vyrobou, distribuci a prodejem drog. Kv?li vysoke poptavce po omamnych latkach na celem sv?t? je potla?eni tohoto trhu v dne?ni jen t??ko p?edstavitelne. Dle OSN byla velikost globalniho trhu s drogami v roce 2013 odhadovana na 321,6 miliardy dolar?. ^[10]

Obchod s drogami je pova?ovan za zava?ny trestny ?in. Sankce se li?i s ohledem na zemi, typ a mno?stvi drogy, zp?sob distribuce atd. ? od dlouholeteho v?zn?ni, p?es nucene prace, bi?ovani, a? po trest smrti. ^[11]

Trh se zbran?mi a vojenskym materialem [ editovat | editovat zdroj ]

V mnoha zemich sv?ta je osobni vlastnictvi zbrani omezeno ?i zakazano zakonodarnymi organy. ?erny trh poskytuje ziskani zbrani, ktere neni mo?ne obdr?et v dane zemi legaln? nebo je mo?ne a? po ziskani ur?itych povoleni a zaplaceni poplatk?. Zbran? jsou ?asto ziskavany pa?ovanim ze zemi, kde byly legaln? zakoupeny nebo odcizeny nebo krade?i od vyrobc? s vyu?itim zasv?cenych osob.

Obchod s pen?zi [ editovat | editovat zdroj ]

K obchodovani s pen?zi na ?ernem trhu dochazi z mnoha d?vod?. P?ikladem mohou byt pad?lane penize nebo ?pinave penize. ?pinave penize (?erne penize) jsou penize ziskane ilegalnimi transakcemi, p?i kterych nebyly odvad?ny dan?. Legalizace t?chto vynos? z trestne ?innosti probiha jednanim nazyvanym prani ?pinavych pen?z . Dal?imi obvyklymi d?vody obchodovani s m?nami na ?ernem trhu mohou byt situace, kdy vlada neumo??uje vlastn?ni v?t?iho mno?stvi cizi m?ny, sm?n?ni mistni m?ny s cizimi m?nami je mo?ne pouze za vysoke zdan?ni nebo pokud kurz p?evodu jedne m?ny na druhou neodra?i jeji skute?nou tr?ni hodnotu.

Obchod s lidmi [ editovat | editovat zdroj ]

Obchod s lidmi je ve v?t?in? zemi sv?ta nelegalni a trestna ?innost. Mezi znaky obchodovani s lidmi pat?i p?edev?im doprava osoby, podvod, natlak nebo psychicke ?i fyzicke nasili a nasledne vyko?is?ovani . V dne?ni dob? se jedna p?edev?im o nucene prace , prostituci , obchod s d?tmi (v?etn? nelegalni adopce) ?i obchod s lidskymi organy. Nucene prace jsou z?ejm? nejroz?i?en?j?im d?vodem obchodovani, nebo? poptavka na pracovnim trhu je rozsahla. V roce 2014 celosv?tova stinova ekonomika vyt??ila kolem 150 miliard dolar? prav? nucenymi pracemi. ^{[12] [13]}

Obchodovani s lidmi zbavuje jedince lidskych prav a svobod. D?vodem provozovani teto nezakonne ?innosti je p?edev?im touha po pen?zich, ?astka je velmi vysoka, nebo? ob?? p?edstavuje pro vyko?is?ovatele zdroj opakovaneho p?ijmu a naopak investovana suma je jen minimalni. Mezi ob?ti pat?i zejmena jedinci z chud?ich oblasti, kte?i doufaji v nad?jn?j?i budoucnost (placena prace, st?hovani, s?atek). P?i?inami je dale take neinformovanost ve?ejnosti a nizke vzd?lani. Rozvoj celosv?tove dopravy a komunikace take p?ispivaji k jednodu??imu obchodovani s lidmi. ^[13]

Kupli?stvi a prostituce [ editovat | editovat zdroj ]

Ve v?t?in? zemich sv?ta je prostituce zakazana ?i vysoce regulovana, av?ak diky stale poptavce zakaznik?, minimalni pot?ebne kvalifikaci k teto praci a vysokemu finan?nimu ohodnoceni je nelegalni prostituce vyraznou sou?asti ?erneho trhu. V zemich s regulovanou prostituci dochazi k podvod?m tykajicich se levn?j?ich slu?eb poskytnutych vym?nou za negarantovane pravni po?adavky (nap?iklad zdravotni kontroly).

Obchod se zvi?aty [ editovat | editovat zdroj ]

Zejmena v rozvojovych zemich dochazi k odchytu zvi?at z volne p?irody a naslednemu prodeji na ?ernych trzich. Divoka zvi?ata byvaji take ilegaln? lovena kv?li masu, k??i ?i organ?m.

P?ikladem m??e byt obchod se slonovinou , ktery byl zapo?at ji? ve 14. stoleti a v nejv?t?im rozmachu tr?by byly masivni (miliarda dolar? za rok ? p?ibli?n? 800 tun slonoviny). ^[14] V dne?ni dob? je v mnoha zemich tento obchod nelegalni a mnoho nevladnich organizaci se sna?i obchodu se slonovinou p?edejit. ^[15]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?eda ekonomika
• Prani ?pinavych pen?z

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?erny trh na Wikimedia Commons