?en-cung
cisa? ?i?e Sung
?en-cung
Doba vlady	8. kv?tna 997 ? 23. b?ezna 1022
Era vlady	Sien-pching ( 咸平 , 998?1003) ?ing-te ( 景德 , 1004?1007) Ta-?ung-siang-fu ( 大中祥符 , 1008?1016) Tchien-si ( 天禧 , 1017?1021) ?chien-sing ( 乾興 , 1022)
Uplne jmeno	?ao Tche-?chang ( 趙德昌 ), ?ao Juan-siou ( 趙元休 , od 983) ?ao Juan-kchan ( 趙元侃 , od 986), ?ao Cheng ( 趙? , od 995)
Chramove jmeno	?en-cung ( ?宗 )
Posmrtne jmeno	Jing-fu ?i-ku ?en-kung ?ang-te wen-ming wu-ting ?ang-?eng juan-siao chuang-ti ( 膺符稽古神功讓德文明武定章聖元孝皇帝 ) [pozn. 1]
Narozeni	23. prosince 968 Kchaj-feng
Umrti	23. b?ezna 1022 Kchaj-feng
P?edch?dce	Tchaj-cung
Nastupce	?en-cung
Man?elky	cisa?ovna Pchan cisa?ovna Kuo cisa?ovna Liou cisa?ovna Li
Potomci	?ao Tchi, kni?e z Wen; ?ao Jou, korunni princ z Tao-sien; ?ao ?', kni?e z ?chang; ?ao ?ung, kni?e ze Sin; ?ao Kuej, kni?e z ?chin; ?ao ?en (cisa? ?en-cung ) a dv? dcery
Rod	?ao
Dynastie	Sung
Otec	Tchaj-cung
Matka	cisa?ovna Juan-te
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

?en-cung ( ?insky   pchin-jinem   Zh?nz?ng , znaky   ?宗 ; 23. prosince 968 ? 23. b?ezna 1022 ), vlastnim jmenem ?ao Cheng ( ?insky   pchin-jinem   Zhao Heng , znaky  zjednodu?ene  ?恒 , tradi?ni  趙? ) z dynastie Sung v letech 997?1022 vladl ?inske ?i?i Sung . Byl t?etim synem sungskeho cisa?e Tchaj-cunga , roku 995 byl jmenovan naslednikem tr?nu, po smrti otce se stal cisa?em .

Vlada [ editovat | editovat zdroj ]

?en-cungova vlada p?inesla konsolidaci moci a posileni ?i?e Sung . Zem? prosperovala, jeji vojenska sila vzrostla. Nicmen? trvaly problemy s kitanskou ?i?i Liao na severovychod?. Od roku 999 Kitane podnikali najezdy na sungske uzemi. Roku 1004 p?i rozsahle invazi pronikli na 160 km od sungskeho hlavniho m?sta Kchaj-fengu . Panovnik v ?ele armady vyrazil proti Kitan?m. P?es po?ate?ni usp?chy roku 1005 ?en-cung uzav?el s cisa?em ?i?e Liao mirovou smlouvu. Tato dohoda, ?chanjuannska mirova smlouva , p?inesla vice ne? stoleti miru mezi ob?ma staty. Cena byla pro ?i?i Sung vysoka, ?en-cung byl nucen uznat nad?azene postaveni sveho kitanskeho partnera, a zavazal se ke ka?doro?ni vyplat? 100 tisic liang? st?ibra a 200 tisic ?t??k? hedvabi.

?en-cung roku 1004 zalo?il slavne porcelanky v ?ing-te-?enu , tamni vyrobci dodavali porcelan na cisa?sky dv?r a? do padu ?i?e ?ching po?atkem 20. stoleti. Podporoval i rozvoj zem?d?lske vyroby, v letech 1011?1012 p?ikazal dodat zna?ne mno?stvi (p?es 800 tun) rane ry?e z Fu-?ienu do oblasti dolniho toku Jang-c'-?iang .

Cisa? podporoval taoismus , za jeho vlady byly udajn? objeveny takzvane ?Nebeske texty“, oslavujici rod ?ao. ?en-cung pote provedl oficialni ob?? na ho?e Tchaj . V letech 1013?1015 vydal dekrety p?iznavajici bo?stvi Nefritovemu cisa?i jako nejvy??imu vladci na Nebesich. ^[1]

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Hodnosti cisa?ovny se postupn? do?kalo p?t man?elek ?en-cunga:

• Pani Pchan (968?989), osma dcera Pchan Meje, zem?ela p?ed ?en-cungovym nastupem na tr?n, posmrtn? byla povy?ena na cisa?ovnu ?ang-chuaj ( 章?皇后 );
• Cisa?ovna Kuo (975?1007), druha dcera Kuo ?ou-wena ( 郭守文 ), matka ?ao Joua, posmrtnym jmenem cisa?ovna ?ang-mu ( 章穆皇后 );
• Cisa?ovna Liou (968?1033), dcera Liou Tchunga ( 劉通 ), posmrtnym jmenem cisa?ovna ?ang-sien-ming-su ( 章獻明肅皇后 );
• Cisa?ovna Li (987?1032), dcera Li ?en-te ( 李仁德 ), matka ?ao ?ena, pozd?j?iho cisa?e ?en-cunga , posmrtnym jmenem cisa?ovna ?ang-i ( 章懿皇后 );
• Cisa?ovna Jang (984?1036), dcera Jang ?'-jena ( 楊知儼 ), posmrtnym jmenem cisa?ovna ?ang-chuej ( 章惠皇后 ).

?en-cungovy man?elky mu daly ?est syn? a dv? dcery:

• ?ao Tchi ( 趙? ), kni?e z Wen ( 溫王 ), zem?el v d?tstvi;
• ?ao Jou ( 趙祐 , 995?1003), korunni princ Tao-sien ( 悼獻太子 );
• ?ao ?' ( 趙祇 ), kni?e z ?chang ( 昌王 ), zem?el v d?tstvi;
• ?ao ?ung ( 趙祉 ), kni?e ze Sin ( 信王 ), zem?el v d?tstvi;
• ?ao Kuej ( 趙祈 ), kni?e z ?chin ( 欽王 ), zem?el v d?tstvi;
• ?ao ?en ( 趙禎 , 1010?1063), od 1022 cisa? ?en-cung ;
• princezna Chuej ( 惠國公主 ), zem?ela mlada;
• princezna ?eng ( 升國大長公主 ), p?edtim princezna Lu ( 魯國大長公主 ), zpo?atku princezna Wej ( 衛國長公主 ).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Emperor Zhenzong of Song na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD . 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN   0521812488 , ISBN   978-0521812481 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?en-cung na Wikimedia Commons
• THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-09-23]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 明朝 (1368-1644) event history . Dostupne online . (anglicky)