한국   대만   중국   일본 
?edi? ? Wikipedie P?esko?it na obsah

?edi?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
?edi?
Pórovitá bazaltová láva
Porovita bazaltova lava
Za?azeni magmaticka hornina
Hlavni mineraly plagioklas , pyroxeny , olivin
Textura masivni, mandlovcova, fluidalni
Barva tmav? ?eda, ?erna
Hustota 2,95 a? 3,15 [1]
?edi?

?edi? neboli bazalt (star?i, paleozoicke bazalty se nespravn? nazyvaji diabas [2] nebo melafyr [3] ) je velice ?etna tmava vylevna vyv?ela hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou , n?kdy s vyrostlicemi jednotlivych mineral?. Vyskytuje se v?ak i ve form? ?kvary, bez viditelnych krystal? . Obvykle ma ?edou ?i ?ernou barvu, zv?traly ?edi? ma barvu spi?e ?edou.

Termin ?edi? (bazalt) se pou?iva k ozna?eni jemn? zrnitych extruzivnich , p?ipadn? m?lce ulo?enych intruzivnich hornin , hrub? zrnite hlubinne horniny daneho slo?eni se ozna?uji nazvy dolerit a gabro . Termin bazalt, p?edtim pou?ivany u? ve starem ?ecku a Egypt? , zavedl v sou?asnem pojeti v roce 1546 Georgius Agricola . [4] Starov?ke pou?iti terminu je p?ipisovano ?imskemu p?irodov?dci Pliniovi star?imu . [5]

Pro ?edi? je charakteristicka jemnozrnna stavba vznikla rychlym utuhnutim lavy na povrchu planety. Ve sve stavb? obsahuje ?asto velke krystaly mineral? ?i vesikule , drobne bublinky vypln?ne plynem ?i druhotnou mineralizaci, a nebo se vyskytuje ve form? strusky. Odlu?nost ?edi?e je obvykle sloupcovita. P?i chladnuti magmatu a pozd?j?im zv?travani se tvo?i p?ti, ?esti ?i sedmiuhelnikove bloky. Textura byva proudovita nebo v?esm?rna. Dle oficialni definice vychazejici z pozice ?edi?e v diagramu QAPF je tato hornina jemnozrnna vyv?ela hornina, ktera ma men? ne? 20 objemovych procent k?emene a men? ne? 10 % foid? a minimaln? 65 % ?ivc? ve form? plagioklasu .

Hexagonalni odlu?nost ?edi?e v oblasti Sheepeater Cliff , Yellowstonsky narodni park , USA

Na Zemi vznika v?t?ina ?edi?ovych magmat dekompresnim tavenim pla?t? . Mimo Zem? jsou ?edi?e zname takte? z M?sice , Marsu , Venu?e a dokonce i z asteroidu Vesta . P?edpoklada se, ?e zdrojovymi horninami pro ?aste?ne taveni jsou jak peridotity tak i pyroxenity . [6] ?edi?e tvo?i ve velke mi?e oceanskou k?ru , ktera vznika na st?edooceanskych h?betech vystupem (upwelling) pla??oveho materialu z hlavni ?asti.

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

?edi?, lidov? ??adi?“, p?vodn? na?e?ni vyraz pro o?azeny ?erny kamen. Teprve v narodnim obrozeni p?ijat jako termin pro bazalt. [7]

Slo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Bazalt v diagramu QAPF

Nejvyznamn?j?i slo?kou bazalt? jsou zasadite (sodno-vapenate) ?ivce ? plagioklasy ( labradorit , anortit a? bytownit ) a pyroxeny (rombicke i monoklinicke, augit , titanaugit ). [8] Ve zna?nem mno?stvi m??e byt p?itomen i ilmenit a magnetit , pro n?ktere typy bazalt? jsou typicke vy??i obsahy mineral? skupiny olivinu . V meziprostorech mezi mineraly je vulkanicke sklo, nebo druha generace stejnych mineral? v drobnozrnnem vyvoji. [3]

Formy [ editovat | editovat zdroj ]

Pol?ta?ova lava podmo?ske erupce

V zavislosti na mist? a typu erupce , ale i na vlastnostech magmatu, tvo?i bazaltove lavy r?zne formy:

Typy bazaltovych lav [ editovat | editovat zdroj ]

Tuhnouci bazaltova lava z Havaje
  • Tholeiticke bazalty ? jsou nejroz?i?en?j?im typem. Do teto kategorie spadaji v?echny bazalty oceanskeho dna (tzv. mid ocean ridge basalt ? MORB), velkych vulkanickych ostrov? i kontinentalnich bazalt?. Charakteristicky je nizky obsah sodiku a pr?m?rny obsah k?emiku . Mineralogicky je tento typ charakterizovan obsahem pyroxen? ( augit ), plagioklasu a magnetitu . Jako akcesorie se vyskytuje oxid k?emi?ity ( k?emen , p?ip. tridymit ) a olivin .
  • Olivinicke tholeity jsou dost podobne, jen maji zvy?eny obsah olivinu.
  • Vysoce hlinite bazalty ? maji zvy?eny obsah Al 2 O 3 a? 17 % a ni??i obsah TiO 2 .
  • Alkalicke bazalty ? jsou produktem vulkanismu divergentnich deskovych okraj?. Maji vy??i obsah foid? a flogopitu .

Vlastnosti a slo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Teplota bazaltoveho magmatu je okolo 1 100 a? 1 250 °C. Diky tomu, jako? i diky nizkemu obsahu rozpu?t?nych plyn? je magma zna?n? pohyblive (vytva?i a? 20 km dlouhe lavove proudy), erupce byvaji zpravidla klidne, bez v?t?ich explozi. Bazalty jsou pevn?j?i ne? granitoidy , p?ibli?n? o t?etinu ( pevnost v tlaku za sucha 180 a? 380 MPa). Jejich hustota se pohybuje od 2,95 do 3,15 g/cm³. [1]

Geochemie [ editovat | editovat zdroj ]

Bazalty maji v porovnani s jinymi b??nymi horninami maly obsah oxidu k?emi?iteho (SiO 2 ) ? od 48 do 52 hm. %. Zbytek je tvo?en p?eva?n? oxidem ho?e?natym (MgO ? 5 a? 12 hm. %), oxidem vapenatym (CaO ? okolo 10 hm. %), oxidy ?eleza ( FeO a Fe 2 O 3 ? 5 a? 14 hm. %) a oxidem hlinitym ( Al 2 O 3 ? vice ne? 14 hm. %). Oproti sv?tlej?im horninam maji men?i obsah CaO, Na 2 O, K 2 O. Asi 2?6 hmotnostnich % tvo?i alkalie, 0,5?2,0 % TiO 2 .

Alkalicke bazalty maji obsah Al 2 O 3 od 17 do 19 %; boninity maji obsah MgO do 15 %. Na foidy bohate maficke horniny a? alkalicke bazalty mohou mit obsah Na 2 O a K 2 O i 12 % a vice.

Tercierni bazalt z okoli ?iaru nad Hronom

Proto?e jsou MORB bazalty pova?ovany za jeden z kli?ovych faktor? chapani deskove tektoniky , jejich chemicke slo?eni bylo pom?rn? podrobn? prozkoumano. Slo?eni MORB bazalt? je sice odli?itelne od bazalt? vznikajicich v jinych prost?edich, ale netvo?i homogenni skupinu. Jejich slo?eni se m?ni na zaklad? jejich umist?ni v st?edooceanskem h?betu a je zavisle i na jednotlivych lokalitach a oceanskych bazenech. MORB bazalty a jejich intruzivni ekvivalenty, gabra jsou typickymi horninami st?edooceanskych h?bet?. Jsou te? ozna?ovany jako tholeiticke bazalty a maji pom?rn? nizky obsah alkalii a nekompatibilnich stopovych prvk?. MORB bazalty take maji pom?rn? vyrovnanou k?ivku obsahu kov? vzacnych zemin (REE), normalizovanou na pla??ove chondriticke hodnoty. Naproti tomu, alkalicke bazalty maji normalizovane hodnoty obohaceny o lehke prvky REE a maji celkov? vy??i obsah REE a dal?ich nekompatibilnich prvk?.

Vyskyt [ editovat | editovat zdroj ]

Sv?t [ editovat | editovat zdroj ]

?edi?ovy lom na Kuba?ce v ?eskem st?edoho?i
Charakteristicka sloupcovita odlu?nost bazaltu na lokalit? Panska skala

Mista vyskytu bazaltovych magmat jsou r?zna, nej?ast?ji jde o riftova udoli (nachazejici se v st?edooceanskych h?betech , nebo na kontinentech), horke skvrny , ale bazaltovy vulkanismus se vyskytuje i v konvergentnich okrajich st?etavajicich se tektonickych desek , zvla?t? pokud jsou ob? desky tvo?eny oceanskou k?rou .

?edi? je nejhojn?j?i magmaticka hornina zemskeho povrchu, tvo?i prakticky cele oceanske dno a z velke ?asti zemskou k?ru . Na pevnin? jsou znamy obrovske vylevy bazalt? z triasu : Dekanska plo?ina , p?ipadn? sibi?ske trapy ? obrovske plo?iny tvo?ene bazalty, vznikle v pr?b?hu jen n?kolika tisic let (v geologickem m??itku jde o velmi kratkou dobu), co? p?edstavuje enormni vulkanickou aktivitu. Dal?im p?ikladem plo?inovych kontinentalnich bazalt? je oblast ?eky Columbia . Podobna vulkanicka aktivita byla zaznamenana na za?atku jury kolem nov? vznikajiciho Atlantiku . [9] Dal?i velka akumulace bazalt?, ktera je vulkanicky aktivni i v sou?asnosti, se nachazi na Havajskych ostrovech a take na Islandu .

Bazaltove horniny jsou znamy i z M?sice . R?zne typy bazalt? jsou take hlavni horninou tvo?ici povrchove utvary na Venu?i .

?eska republika [ editovat | editovat zdroj ]

Bazalty se vyskytuji v ?eskem st?edoho?i , nap?. kopce Tlustec , Radobyl nebo hora ?ip . Doupovske hory jsou tvo?eny pouze z ?edi?e (48 druh?). Zname lokality po cele republice jsou chran?ny jako p?irodni pamatky, jako nap?iklad Panska skala u obce Kamenicky ?enov , ?edi?ova ?ila Bo? , ?edi?ove varhany u Hlinek nebo Rotava .

Vyu?iti [ editovat | editovat zdroj ]

?edi? se u? po tisicileti pou?iva jako stavebni kamen, na ?t?rk a kamenivo , sou?ast beton? i sm?si p?i stavb? silnic. Novodobe vyu?iti na?el ve 20. stoleti s rozvojem petrurgie . Tavi se p?i teplotach kolem 1300 °C. Slevarny ?edi?e produkuji nap?. dla?by, ?laby nebo t?eba ot?ruvzdorna potrubi, ktera se nej?ast?ji pou?ivaji pro pneumatickou nebo hydraulickou dopravu abrazivnich material?. Dla?by se pou?ivaji i pro odolne pr?myslove podlahy. ?laby, cihly a trouby jsou pro sve vlastnosti pou?ivany i pro kanalizace.

?edi?ova tavenina se da take rozvlaknit, ?im? vznikaji vysoce pevna a ohebna vlakna, ktera p?ed?i svymi fyzikalnimi, mechanickymi a chemickymi vlastnostmi vlakna sklen?na i azbestova . Tkaniny z ?edi?ovych vlaken se daji pou?it ve stavebnictvi, v leteckem pr?myslu, k vyrob? tepelnych, zvukovych a chemickych izolaci , kompozitnich vyztu?i atd. Tato vlakna jsou zpracovavana p?i vyrob? vysokopevnostnich, tepeln? odolnych Hi-Tech ???r a siti.

V ?eske republice je ?edi? zpracovavan tavenim ve Stare Vod? u Marianskych Lazni .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b On-line geologicka encyklopedie - Tabulka 9. Pevnost v tlaku a hustota hlavnich skupin hornin [online]. geology.cz, 23. 2. 2016. Dostupne online .  
  2. ↑ Kamenicky, J., Hovorka, D., 1980, O navrhu subkomisie IUGS pre systematiku eruptiv na klasifikaciu a nomenklaturu vulkanickych a niektorych ?al?ich skupin hornin. Mineralia Slovaca, 12, 1, s. 75-88
  3. ↑ a b Hovorka, D., 1990: Sopky. Veda, vydavate?stvo Slovenskej akademie vied , Bratislava , 147 s.
  4. ↑ P?ehled nazv? hornin [online]. geologie.estranky.cz, 23. 2. 2016. Dostupne online .  
  5. ↑ Le Maitre (Editor), 2002, Igneous rocks A Classification and Glossary of Terms Recommendations of the International Union of Geological Sciences Subcommission on the Systematics of Igneous Rocks. Cambridge University Press, Cambridge, s. 61
  6. ↑ Sobolev et al., 2007
  7. ↑ Rejzek J. ?esky etymologicky slovnik, Leda, Brno 2001, ISBN   80-85927-85-3
  8. ↑ Krist, E., Krivy, M., 1985: Petrologia. Alfa, Bratislava, 464 s.
  9. ↑ Kontak, J.D., 2008, On the edge of CAMP: Geology and volcanology of the Jurassic North Mountain Basalt, Nova Scotia. Lithos, 101, s. 74?101

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

B??ne magmaticke horniny zat?id?ne podle obsahu oxidu k?emi?iteho
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?edi?&oldid=23489544 “