Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

?e?enci , ?e?enove nebo ?e?eni ( ?e?ensky Hохчий / Noxciy ; rusky Чеченцы) jsou jednim z nejstar?ich autochtonnich etnik Kavkazu . Mluvi ?e?enskym jazykem , ktery s p?ibuznym jazykem sousednich Ingu?? a severogruzinskych Kist? tvo?i tzv. vajna?skou v?tev nachsko-dagestanske skupiny kavkazske jazykove rodiny. Krom? ?e?enska osidlili Chasavjurtskou oblast v zapadni ?asti Dagestanu , Ingu?sko a Achemtskou oblast v severni Gruzii (Pankisska sout?ska). Od 10. do 13. stoleti byli postupn? christianizovani , v 16. stoleti v?ak definitivn? p?ijali sunnitsky islam s vlivy sufismu a v nov?j?i dob? take wahhabismu .

Po?et ?e?enc? se pohybuje mezi 1,5 a 2 miliony. V samotnem ?e?ensku jich podle s?itani z roku 2010 ?ilo 1 206 551, ^[1] v cele Ruske federaci pak 1 431 360. ^[2]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

?ivot ?e?enc?, jako? i dal?ich kavkazskych narod?, ovlivnil zp?sob ?ivota v horach. Jako horalove rozvinuli komplexni zem?d?lsko-dobytka?ske hospoda?stvi, ktere vyjime?n? po?italo s nucenou praci. Hory poskytovaly bohate pastviny pro dobytek, zatimco na rovinach a v podh??i se p?stovaly zem?d?lske plodiny.

Z rovin (ni?in) v?ak ?e?ence za?aly postupn? vyhan?t vybojne turkicke kmeny . Kv?li nim se uchylovali do hor, kde posleze utva?ely klany ( tejpy ). Jejich horske vesnice ( auly ) byly velmi dob?e opevn?ne a prakticky nedobytne. Horske vesnice se tak ?adnemu narodu ( Mongolove , Tata?i , Rusove) nepoda?ilo zcela ovladnout. Mentalita ?e?enc? je po staleti militarizovana, nucena byt stale ve st?ehu. V?ichni chlapci byli od narozeni pova?ovani za budouci d?igity (vojiny) a obrance kmene i vesnice. Jejich snem bylo stat se ryti?em (konach). V horach byli ?e?enci v bezpe?i, ale po hospoda?ske (ekonomicke) strance omezeni. Na rozdil od narod? z podh??i Kavkazu, kde vladla kni?ata nebo chanove, se spole?nost vyvijela jinym sm?rem; ?ivot v horach vylu?oval system lenniho hospoda?eni. V horach, kam se ?e?enci uchylovali od 14. stoleti, se tak postupn? za?al objevovat fenomen horskeho hospoda?stvi (horska demokracie ) zalo?eny na klanovem zaklad?. System horske demokracie upev?oval v lidech d?stojnost, demokraticky aristokratismus a vytvo?il tak svebytnou povahu Kavkazan?. Bylo tak zcela b??ne, ?e kavkazsky pastevec nebo rolnik m?l chovani aristokrata.

?e?enci nem?li v d?jinach stat ani panovniky. Pokus? o statnost bylo n?kolik ? kralovstvi Simsir (konec 14. stol.) nebo posledni pokus po rozpadu Sov?tskeho svazu . V?echny pokusy skon?ily tragicky, krvav?. Kralovstvi Simsir zlikvidoval Tamerlan a sni?il po?ty ?e?enc? na t?etinu. Podobna situace byla v polovin? 90. let 20. stoleti, kdy dosp?lou mu?skou populaci ?e?enc? razantn? sni?ili Rusove.

Struktura spole?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

---

Konkretni problemy: doplnit text odstavce

Geneticky ur?ena [ editovat | editovat zdroj ]

Individualismus ?e?ence vychazi z v?domi svobody, aby v?ak nep?erostl v egoismus, je za?len?n do pokrevn? p?ibuznych bun?k (tejp?). Tejpy vyva?uji misky vah, na nich? le?i individualismus a kolektivismus. ^[3]

• Kam (narod)
  • Tukchum (kmen)
    • Tejp (klan)
      • Gar (v?tve)
        • Nekie (patriarchalni rodina)
          • Dozal (rodina)

Tejpy (klany) jsou nejd?le?it?j?im ?lankem struktury ?e?enskeho naroda. Pro ka?dy tejp je typicke p?i?azeni k ur?ite ho?e Kavkazu. Hlavnim ukolem teip? z historickeho pohledu je branit p?du. Man?elstvi mezi ?leny r?znych tejp? se spojuje do uzemnich svazk?, tzv. tukchum?. Za Sov?tskeho svazu byla snaha jednotlive tejpy dezorganizovat. N?ktere nekie se tak nucen? p?esidlovaly do stepi st?edni Asie . D?vod tohoto kroku byl ?ist? strategicky - minimalizovani odporu a povolnost kavkazskych narod? k Rusku . Od 60. let 20. stoleti v?ak dochazelo k postupnemu navratu t?chto nekii a koncem 80. let se op?t za?ala posilovat politicka role tejp?. Ta ?la ruku v ruce s rozpadem Sov?tskeho svazu a vyustila ve snahu o nezavislost ?e?enska.

V ?ele tejpu stoji tchamd nebo tejpan-da. Vrcholovym organem tejp? je rada sta?e?in? (mechk kchel). Ta ?e?i v?echny d?le?ite otazky tykajici se tejpu (valky, majetkove spory apod.). Sta?e?ina ma u ?e?enc? obrovskou autoritu.

Teritorialn? ur?ena [ editovat | editovat zdroj ]

• Jurt (vesnice, obec)
  • Kup (osady s n?kolika rodinami)

V ?ele jurtu stoji jurt-da. Na vy??i urovni je v?ak kontrolovan sta?e?inou tejpu, ktery jeho ?innost a pravomoc omezuje. Nap?iklad pravni system statu nebo policie je dnes ?izena jurty, ale bez svoleni sta?e?iny se zlod?j u?ad?m nevyda. Oby?ejni lide v tomto sm?ru respektuji nazor sta?e?iny a bez jejich svoleni zlod?je (vraha) neudaji, by? sami s jeho po?inanim nesouhlasi.

Pro vznik ?e?enska jako moderniho statu je kli?ova spoluprace tejp? s jurty. Stalin se tuto problematiku sna?il ?e?it dezorganizaci tejp?, tj. rozsahlou deportaci celeho ?e?enskeho naroda v roce 1944, ale doba vysidleni nebyla dostate?n? dlouha na to, aby tento zp?sob organizace zanikl.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

SULEIMANOV, Emil. Konflikt v ?e?ensku . Praha: Eurolex Bohemia, a.s., 2007. ISBN   978-80-7379-003-5 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?e?ensko
• D?jiny ?e?enska
• Islam v Rusku
• Kavkazska valka

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?e?enci na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo ?e?enci v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich