?insko-vietnamska valka
|
---|
konflikt
:
?insko-sov?tsky rozkol
,
studena valka
|
![Mapka úderů vojsk ČLOA na severní Vietnam](//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Vietnam_china.jpg/285px-Vietnam_china.jpg) |
|
Trvani
| 17. unora
1979
?
16. b?ezna
1979
|
---|
Misto
| Hranice mezi
Vietnamem
a
?LR
|
---|
Vysledek
| Ob? strany narokuji vit?zstvi.
|
---|
Strany
|
---|
|
Velitele
|
---|
|
Sila
|
---|
P?es 600 000 vojak? a 400 tank?
[1]
| P?es 100 000 vojak?
|
|
Ztraty
|
---|
6 900 mrtvych, 15 000 zran?nych. Zapadni zdroje: 25 000 mrtvych a 37 000 zran?nych
[1]
21 900 ztrat
[2]
| pod 10,000
[3]
P?es 20 000 mrtvych a zran?nych, ?ina udava 30 000 mrtvych
Vietnam udava 10 000 mrtvych civilist?
[1]
|
|
|
N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
?insko-vietnamska valka
bylo osmnact dni trvajici vojenske st?etnuti
?iny
a
Vietnamu
v roce
1979
. D?ji?t?m boj? byl severni Vietnam.
?inska lidova osvobozenecka armada
(?LOA) zauto?ila na severni Vietnam, pronikla na vietnamske uzemi a dobyla n?kolik pohrani?nich m?st. Pote ob? strany vyhlasily dosa?eni vit?zstvi a ?inska vojska se z Vietnamu za ni?eni infrastruktury stahla.
[
zdroj??
]
B?hem
americko-vietnamske valky
se za?al Vietnam vice sbli?ovat se
Sov?tskym svazem
. ?insko-vietnamske vztahy se za?aly zhor?ovat a ?LR vnimala sov?tsko-vietnamske sbli?ovani jako ?ast dlouhodobeho sov?tskeho planu obkli?it ?LR.
Ke zhor?eni ?insko-vietnamskych vztah? p?isp?ly i sra?ky na vzajemnych hranicich, uzemni spory o
Paracelske ostrovy
,
Spratlyho ostrovy
a
teritorialni vody
v
Tonkinskem zalivu
a spory ohledn? statutu a ?innosti ?inske men?iny ve Vietnamu.
Ke zhor?eni ?insko-vietnamskych vztah? do?lo i v d?sledku
Vietnamske invaze do Kambod?e
. ?LR vnimala
Kambod?u
jako sferu sveho vlivu a svr?eni re?imu
Pol Pota
zasadilo ranu jeji politice v
jihovychodni Asii
. Vytvo?enim tlaku na severni hranici Vietnamu cht?lo vedeni ?LR donutit Vietnam ke sta?eni svych jednotek z Kambod?i. Kratkodob? m?la tato akce oslabit vojenske akce Vietnamc? v Kambod?i, dlouhodob? m?l byt Vietnam vojensky a ekonomicky vy?erpan.
[4]
Hlavnim velitelem armady ?LOA, ktera m?la provest vojenskou akci proti Vietnamu, byl jmenovan dosavadni velitel vojenske oblasti
Kanton
,
general
Su ?’-jou
. General
Li Te-?eng
byl pov??en obranou
?insko-sov?tske hranice
, u ktere bylo rozmist?no vice ne? 1 500 000 mu??. 31
divizi
?LOA o sile 330 000 mu?? a 1200
tank?
bylo p?emist?no do blizkosti
?insko-vietnamske hranice
.
[5]
Vietnamska armada m?la celkem 615 000 mu??, rozd?lenych do 25 p??ich divizi a v?t?ina jejich jednotek se nachazela v Kambod?i. Na rozdil od ?LOA (ktera se v te dob? nezu?astnila v?t?iho st?etu vice ne? dvacet let) byla moderni, relativn? dob?e vybavena a disciplinovana. Vietnamci se na ?insky vpad p?ipravili rozmist?nim p?eka?ek a min na p?istupovych cestach a jejich pokrytim
d?lost?electvem
a
minomety
.
[5]
17. unora
1979
p?ekro?ilo po t??ke d?lost?elecke p?iprav? na celkem 43 mistech 100 000 vojak? ?LOA
?insko-vietnamskou hranici
. Po pr?niku 10
kilometr?
na vietnamske uzemi se ?LOA na dva dny zastavila na obnoveni zasob a p?isunu vice vojak? do oblasti.
Vietnam ?insky utok zasko?il, ale nezp?sobil okam?itou paniku. Sov?tsky svaz reagoval kritikou ?LR, ale sov?tsky
vojensky ata?e
na
velvyslanectvi
v
Hanoji
vydal oficialni prohla?eni, podle ktereho je Vietnam schopen se ubranit sam.
[5]
Sov?tske vojenske namo?nictvo p?esto vyslalo do vietnamskych teritorialnich vod dva
torpedoborce
.
Po t?ech dnech urputnych boj? dobyla
22. unora
1979 ?LOA d?le?ita vietnamska pohrani?ni m?sta
Lao Cai
a
Cao Bang
a poprve se st?etla s pravidelnou
vietnamskou armadou
. Vietnamci zvolili strategii vy?kavani. Ztraceli ale jednu pozici za druhou a do oblasti byla vyslana 308.
divize
vietnamske armady. Jeji p?ichod v?ak nezabranil padu dal?iho pohrani?niho m?sta
Lang Son
. Vietnam p?esunul do oblasti dal?i divizi pravidelne armady z
Da Nangu
a pote je?t? dal?i divizi z
Kambod?i
, ta se do boj? v?ak ji? nestihla zapojit.
4. b?ezna
1979 vyhlasily oba staty vit?zstvi ve vzajemnem st?etu a boje se zastavily. Nasledujici den vyhlasila vlada ?LR dosa?eni cil? sve operace a sta?eni jednotek ?LOA z Vietnamu. Stahujici se ?inske jednotky ni?ily na obsazenem uzemi infrastrukturu.
16. b?ezna
1979 bylo stahovani ?LOA z Vietnamu dokon?eno a
18. b?ezna
1979 vyhlasila vlada ?LR definitivni konec valky. Podle tvrzeni Vietnamu vojska ?LOA pokra?ovala na deseti mistech podel hranic v okupaci vietnamskeho uzemi.
[6]
Novy most p?es
Rudou ?eku
mezi Hekou a Kim Thanh, na hlavni silnici mezi
Kunmingem
a
Hanoji
Ob? val?ici strany si narokovaly vit?zstvi. ?LR se ov?em nepoda?ilo dosahnout ani jednoho z cil? operace.
?LOA
nezasadila ?adnou podstatnou ranu ani jedne divizi pravidelne vietnamske armady, neosvobodila ?adne ze spornych uzemi, nedonutila Vietnam stahnout sva vojska z Kambod?i a nezm?nila vietnamskou politiku v??i ?inske men?in? ?ijici ve Vietnamu. Na druhou stranu se ?LR poda?ilo zauto?it na spojence Sov?tskeho svazu bez toho, aby Sov?tsky svaz vojensky reagoval. Vietnam se v d?sledku konfliktu dostal do izolace a byl vniman v ramci regionu jako rozvratna sila s
hegemonistickymi
sklony.
[7]
- ↑
a
b
c
?ang Siao-ming, (ve skute?nosti panuje p?esv?d?eni o u?asti 600 000 vojak? s 400 tanky)"
China's 1979 War with Vietnam: A Reassessment"
,
China Quarterly
, Issue no. 184 (December 2005), pp. 851-874. ?ang pi?e: "Stavajici v?decke prace sm??uji k odhadu a? 25 000 v boji zabitych vojak? ?LOA a dal?ich 37 000 zran?nych. V sou?asnosti dostupne ?inske zdroje uvad?ji ztraty ?LOA na 6 900 mrtvych a 15 000 zran?nych, celkem 21 900 ob?ti z invaznich jednotek o sile vice ne? 300 000 vojak?."
- ↑
Introduction to Global Military History
, By Jeremy Black, P. 215
- ↑
China-Vietnam Border War, 30 Years Later.
www.time.com
[online]. [cit. 2009-05-17].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2009-05-08.
- ↑
Hlavata a kol. (2008), str. 244.
- ↑
a
b
c
Hlavata a kol. (2008), str. 245.
- ↑
Hlavata a kol. (2008), str. 246.
- ↑
Hlavata a kol. (2008), str. 247.
- HLAVATA, Lucie; I?O, Jan; KARLOVA, Petra; STRA?AKOVA, Maria.
D?jiny Vietnamu
. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2008.
ISBN
978-80-7106-965-2
.