Ustava Socialisticke federativni republiky Jugoslavie (1974) byla posledni z ustav SFRJ , p?ijata byla v unoru roku 1974 . Potvrdila decentralisticke trendy, ktere v zemi za?aly v polovin? 60. let aplikaci systemu samospravneho socialismu v oblasti politiky v souladu s komunistickou tezi, ?e nezbytnym d?sledkem budovani komunisticke spole?nosti je "odum?eni" statu. Jednalo se o nejdel?i ustavu sveho druhu na sv?t?.

Hlavnim rozdilem proti dokumentu z roku 1963 bylo potvrzeni zm?n, ktere ji? byly u?in?ny prost?ednictvim ustavnich dodatk? a dal?i roz?i?eni autonomie jednotlivych svazovych republik . ^[1] Jugoslavie se tak de facto stala spi?e konfederaci ^[2] , ne?li federativnim statem ; svazove vlad? v B?lehrad? z?stalo je?t? men? pravomoci, ne? m?la d?ive. Vyznamny nar?st autonomie zaznamenaly ob? autonomni oblasti ( Vojvodina a Kosovo ), ktere se timto do jiste miry p?ibli?ily statutu jednotlivych republik. ^{[1] [3]} Po p?ijeti teto ustavy byly upraveny zakladni dokumenty v?ech ?esti svazovych republik a poprve take spat?ily sv?tlo sv?ta i ustavy autonomnich oblasti: Vojvodiny a Kosova.

P?ed p?ijetim teto ustavy vedly decentraliza?ni prom?ny v zemi k rozvoln?ni jednotneho svazku, co? se projevilo tendenci r?stu vzajemnych spor? mezi republikami a take jednotlivymi osobnostmi. Praxe, ktera byla zavedena na svazove urovni, tedy kolektivni ?idici organy, byla roz?i?ena i na jednotlive republiky a take na Svaz komunist? Jugoslavie , stejn? jako na jeho regionalni a oblastni organy. Ustava zakomponovala n?ktere nep?ili? radikalni po?adavky bou?icich se student? z let 1968 a procesu znameho jako Chorvatske jaro , mezi kterymi byl take i ?asov? neomezeny (tj. "do?ivotni") mandat pro Josipa Tita jako prezidenta zem?. Ustava take p?ijala poprve Bos?aky jako svepravny a samostatny narod . ^[1]

Ustava z roku 1974 byla modifikovana dodatky v roce 1988 a platila a? do rozpadu statu v letech 1991 - 1992 . Na konci 80. let v politickem vedeni svazove republiky Srbska nar?stala nespokojenost s p?ili?nou mirou autonomie obou oblasti, ktera v p?ipad? Kosova byla interpretovana jako dostatek politickeho prostoru pro uskute??ovani protisrbske politiky. ^{[ zdroj? ]} Zprvu se ozyvaly ojedin?le, nicmen? postupn? silici kriticke hlasy, tvrdici, ?e je tato ustava jako dokument chybna. K ?ad? kritik? z ?ad osob spole?enskeho a kulturniho ?ivota se p?idali i akademici ze SANU ^[4] V roce 1989 v?ak tuto pozici zastavalo ji? i oficialni vedeni srbskych komunist? , v?etn? Milo?evi?e . Ke kritice tak p?estoupila brzy i oficialni linie. V Politice navic vy?la cela ?ada kritickych ?lank?, ktere ustavu napadaly; pou?ivaly nejen narodni, ale i socialistickou retoriku.

Bylo proto p?ijato vice ne? 130 dodatk?, nakonec byla v?ak ob? p?edsednictva jak SAP Vojvodina tak SAP Kosovo ji? kompletn? personaln? obm?n?na (aby byla loajalni B?lehradu), co? vyvolalo ohromne protesty a je?t? zost?ilo postupn? rostouci politickou krizi v Jugoslavii (v Kosovu byl vyhla?en vyjime?ny stav ). Milo?evi?ovym cilem bylo pokud mo?no se teto ustavy upln? zbavit, co? se zprvu ?e?ilo ustavnimi dodatky omezujicimi pravomoci autonomnich jednotek a nakonec sepsanim nove ustavy SR Srbska v roce 1990 a kone?n? reorganizaci "toho co z?stalo" ze SFRJ, tedy svazove republiky Jugoslavie v dubnu 1992 , ktera ji? m?la zcela novou ustavu.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]