한국   대만   중국   일본 
Ustava Meid?i ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Ustava Meid?i

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ustava Japonskeho cisa?stvi
Ustava Meid?i
Ústava Japonského císařství neformálně nazývaná Ústava Meidži
Ustava Japonskeho cisa?stvi neformaln? nazyvana Ustava Meid?i
Data
Vypracovano 18890211a 11. unora 1889 (Meid?i 22)
Ratifikovano 18890211a 11. unora 1889
Strany
Auto?i Kowa?i Inoue, Kentaro Kaneko, Mijod?i Ito a Tomomi Iwakura , spolu s ?adou zahrani?nich poradc?
Signata?i cisa? Meid?i
Obsah
Cil P?em?na zem? v konstitu?ni monarchii
Depozita? Japonsky narodni archiv
Vyhla?eni ustavy Meid?i od ?ikanobua Tojohary

Ustava Japonskeho cisa?stvi ( Kjud?itai : 大日本帝國憲法 ; ?ind?itai: 大日本帝?憲法 , Dai-Nippon Teikoku Kenpo ), znama neformaln? jako Ustava Meid?i ( japonsky 明治憲法 , Meid?i Kenpo ), byla ustavou Japonskeho cisa?stvi , kterou cisa? Meid?i vyhlasil 11. unora 1889 a ktera platila od 29. listopadu 1890 do 2. kv?tna 1947 . [1] Tato nova japonska ustava navazovala na vyhla?eni reforem Meid?i v roce 1868 a p?edstavovala formu smi?ene konstitu?ni a absolutni monarchie zalo?ene spole?n? na bismarckovske ustav? N?meckeho cisa?stvi a britskem modelu monarchie. [2] Japonsky cisa? byl teoreticky nejvy??im p?edstavitelem statu a vlada, jejiho? p?edsedu volila tajna cisa?ska rada, byla jeho vykonnym organem. V praxi byl cisa? sice hlavou statu , ale skute?nou hlavou vlady byl jeji p?edseda . Podle ustavy nemuseli byt premier a jeho kabinet nutn? vybirani ze zvolenych poslanc? .

V dob? spojenecke okupace Japonska nahradila 3. listopadu 1946 Ustavu Meid?i takzvana Povale?na ustava, ktera ve?la v platnost 3. kv?tna 1947 . Aby byla zachovana pravni kontinuita, byla Povale?na ustava p?ijata jako dodatek k Ustav? Meid?i.

Nastin [ editovat | editovat zdroj ]

Obraz Konference o navrhu ustavy od Jo?ianagiho Gosedy ukazuje ministerskeho p?edsedu Hirobumiho Itoa , jak v ?ervnu 1888 vysv?tluje navrh ustavy cisa?i a tajne rad?. (Pam?tni galerie Meid?i, Tokio)

Reformy Meid?i z roku 1868 zajistily Japonsku konstitu?ni monarchii zalo?enou na prusko - n?meckem modelu, v n?m? byl japonsky cisa? aktivnim vladcem se zna?nou politickou moci v oblasti zahrani?ni politiky a diplomacie, kterou sdilel s volenym parlamentem . [3] Parlament se v?noval zejmena zale?itostem domaci politiky.

Po reformach Meid?i, je? po vic ne? tisici letech op?t navratily cisa?i p?imou politickou moc, pro?lo Japonsko obdobim pronikavych politickych a spole?enskych zm?n a p?izp?sobovani se zapadnimu ?ivotnimu stylu, jejich? cilem bylo pozvednout Japonsko na urove? narod? zapadniho sv?ta. Bezprost?ednim d?sledkem ustavy bylo ustanoveni prvni parlamentni vlady v Asii. [4]

Ustava Meid?i ur?ila jasne hranice pro pravomoci cisa?e a vykonne moci . Ustanovila rovn?? nezavislost soudni moci a soudnictvi . Byla povolena ob?anska prava a svobody , nicmen? podlehaly zakonnym omezenim. [5] Rovn?? svoboda projevu , svoboda sdru?ovani a svoboda nabo?enskeho vyznani byly zakonn? omezeny. [5] Vyhodnocovani toho, zda lze Ustavu Meid?i pou?it k ospravedln?ni autorita?ske nebo liberaln?-demokraticke vlady, bylo ponechano na vedeni vlady a politickych stran . Prav? zapas mezi t?mito sm?ry ovladl japonskou cisa?skou vladu. Volebni pravo bylo omezene, do parlamentu mohla hlasovat pouze 1,1 % obyvatelstva. [5] V?eobecne volebni pravo pro mu?e bylo zakonem zavedeno teprve v roce 1925, kdy byl p?ijat Zakon o v?eobecnych volbach, ktery p?iznal ka?demu mu?i star?imu 25 let pravo volit.

Ustava Meid?i poslou?ila coby model pro Etiopskou ustavu z roku 1931 . Japonsko bylo toti? vzd?lanymi Etiopany pova?ovano za vzor ? zemi, ktera usp??n? zavedla zapadni vzd?lanost a techniku do systemu nezapadni kultury. Proto byli pokrokovi etiop?ti intelektualove kolem politika a amharskeho ?lechtice Tekle Hawariata Tekle Mariyama nazyvani ?japanizatory“. [6]

Po kapitulaci Japonska dne 2. za?i 1945 zbavili Spojenci Japonske cisa?stvi svrchovanosti a pozastavili platnost Ustavy Meid?i. B?hem okupace Japonska nahradil Ustavu Meid?i novy dokument, takzvana Povale?na ustava. Tento dokument nahradil cisa?skou vladu formou liberalni demokracie zapadniho stylu. Aby byla zachovana pravni kontinuita, musela byt Povale?na ustava p?ijata jako ustavni dodatek podle ?lanku 73 Ustavy Meid?i. Po ziskani pot?ebne dvout?etinove v?t?iny v obou komorach parlamentu obdr?el tento dodatek 3. listopadu 1946 cisa?sky souhlas, na?e? 3. kv?tna 1947 vstoupil v platnost.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Obraz Slavnost vyhla?eni ustavy od Eisakua Wady zobrazuje cisa?e p?i p?edavani ustavy ministerskemu p?edsedovi Kijotakovi Kurodovi b?hem slavnostniho aktu v cisa?skem palaci dne 11. unora 1889. (Pam?tni galerie Meid?i, Tokio)

Pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed p?ijetim Ustavy Meid?i nem?lo Japonsko prakticky ?adnou psanou ustavu. Ustava a pravni system znamy jako ricurjo p?ijate v 6. stoleti (v pozdnim obdobi Asuka a ranem obdobi Nara ) byly inspirovany ?inou a jeji vladou zalo?enou na propracovane a teoreticky rozumove meritokraticke byrokracii , ktera slou?ila pod nejvy??i autoritou cisa?e. Stejn? tomu bylo i v Japonsku. Teoreticky posledni zakonik ricurjo , Zakonik Joro, uzakon?ny v roce 752 , byl v dob? nastupu Reforem Meid?i je?t? stale v platnosti.

V praxi se v?ak system vlady ricurjo stal do zna?ne miry prazdnou formalitou ji? v polovin? obdobi Heian v 10. a 11. stoleti . Tento vyvoj byl zavr?en zalo?enim ?ogunatu Kamakura v roce 1185 . Vysoke posty v systemu ricurjo z?staly zachovany jako sinekury a cisa? byl zbaven moci a odsunut do pozadi jako symbolicka postava, ktera sice ?panovala, ale nevladla“ (na zaklad? teorie, ?e ?ivy b?h by se nem?l poskvr?ovat zale?itostmi pozemske vlady).

P?isaha v p?ti ?lancich byla vyhla?ena 6. dubna 1868 v Kjotskem cisa?skem palaci . [7] Nastinila zakladni politiku vlady a po?adovala ustanoveni poradnich sbor?. Nestanovila v?ak ?adne podrobnosti. P?edstava psane ustavy byla p?edm?tem va?nivych debat uvnit? i mimo vladu ji? od sameho po?atku panovani cisa?e Meid?iho. [8] Konzervativni oligarchie te doby pohli?ela na v?e, co p?ipominalo demokracii ?i republikanismus , se zna?nym podez?enim a znepokojenim a davala p?ednost pozvolnemu p?ibli?ovani, zatimco Hnuti za svobodu a ob?anska prava po?adovalo okam?ite ustanoveni voleneho narodniho shroma?d?ni a vyhla?eni ustavy.

P?iprava [ editovat | editovat zdroj ]

Ministr vnitra Hirobumi Ito byl 21. ?ijna 1881 jmenovan p?edsedou vladniho u?adu pro vyzkum r?znych forem ustavni vlady a nasledujiciho roku vedl zahrani?ni misi, jejim? ukolem bylo na mist? studovat r?zne vladni systemy. [9] Ustava Spojenych stat? americkych byla zamitnuta jako p?ili? liberalni, francouzsky a ?pan?lsky model pak byly odmitnuty, jeliko? jevily sklony k despotismu . Jako nejzajimav?j?i se pro japonskou konstitu?ni studijni misi ukazaly n?mecky ?i?sky sn?m a pravni struktury N?meckeho cisa?stvi, zejmena Pruska. Na komisi m?l sv?j vliv i britsky Westminstersky system , p?esto?e ho Japonci pova?ovali za t??kopadny a poskytujici p?ili? mnoho pravomoci Parlamentu .

Ministr Ito rovn?? odmitl n?ktere my?lenky jako nevhodne pro Japonsko, proto?e vychazely z k?es?anstvi a evropske ustavni praxe. [10] P?idal proto odkazy na japonsky pojem kokutai neboli narodni identitu, podstatu a charakter jako ospravedln?ni cisa?ovy autority skrze jeho bo?sky p?vod a nep?eru?enou linii cisa?? a jedine?ny vztah mezi poddanymi a panovnikem. [10]

Roku 1885 nahradila Velkou statni radu, Daid?o-kan , vlada, ji? p?edsedal prav? Hirobumi Ito. [11] Funkce kancle?e , ministra pravice a ministra levice, ktere existovaly ji? od 7. stoleti , byly zru?eny. Misto nich byla v roce 1888 ustavena tajna cisa?ska rada, jejim? ukolem bylo zhodnotit chystanou ustavu a radit cisa?i Meid?imu.

Navrhovou komisi tvo?ili vikomt Kowa?i Inoue, hrab? , Kentaro Kaneko, hrab? Mijod?i Ito a Tomomi Iwakura spolu s ?adou zahrani?nich poradc?. Jednalo se zejmena o n?mecke pravni v?dce Rudolfa von Gneista a Lorenze von Steina . Ust?edni otazkou byla rovnovaha mezi svrchovanou moci sv??enou osob? cisa?e a volenym zastupitelskym zakonodarnym sborem s pravomocemi, je? by omezovaly ?i n?jak kratily panovnikovu moc. Po ?ad? rozli?nych navrh?, ktere komise vypracovala v letech 1886?1888 tajn?, bez jakekoli ve?ejne debaty, byla v dubnu 1888 cisa?i Meid?imu p?edlo?ena ke schvaleni kone?na verze ustavy.

Vyhla?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Cisa? Meid?i vyhlasil novou ustavu 11. unora 1889 v Den vzniku Japonska , tedy v den, kdy v roce 660 p?. n. l. legendarni prvni cisa? D?immu udajn? nastoupil na japonsky tr?n. Ustava v?ak vstoupila v platnost a? 29. listopadu nasledujiciho roku. [12] [13] Prvni zasedani Japonskeho parlamentu coby noveho shroma?d?ni zastupitel? se konalo v den, kdy vstoupila v platnost Ustava Meid?i. [4] Jeho organiza?ni struktura vykazovala jak pruske, tak britske vlivy. Je to zejmena patrne na za?len?ni Sn?movny reprezentant? jako dolni komory (je? v sou?asne dob? existuje podle ?lanku 42 povale?ne ustavy zalo?ene na bikameralismu , tedy dvoukomorovosti) a Sn?movny radnich jako horni komory (co? p?ipomina prusky Herrenhaus a britskou Sn?movnu lord? . Rovn?? Sn?movna radnich dnes existuje podle ?lanku 42 povale?ne ustavy). Pruske a britske vlivy p?ipominala rovn?? cisa?ova tr?nni ?e?, kterou pronesl v den zahajeni ?innosti parlamentu (dnes v souladu s ?lankem 7 povale?ne ustavy). Druha hlava Ustavy Meid?i, v ni? se podrobn? popisovala prava ob?an?, se podobala obdobnym ?lank?m tehdej?ich evropskych a severoamerickych ustav.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Meiji Constitution na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Meiji Constitution | 1889, Japan. Encyclopedia Britannica . Dostupne online [cit. 2017-08-21]. (anglicky)  
  2. ↑ HEIN, Patrick. How the Japanese became foreign to themselves : the impact of globalization on the private and public spheres in Japan . Berlin: Lit, 2009. Dostupne online . ISBN   978-3643100856 . S. 72.  
  3. ↑ Meiji | emperor of Japan. Encyclopedia Britannica . Dostupne online [cit. 2017-08-21]. (anglicky)  
  4. ↑ a b Arnold, Edwin. "Asia's First Parliament; Sir Edwin Arnold Describes the Step in Japan," New York Times. 26 January 1891.
  5. ↑ a b c ODA, Hiroshi. Japanese Law . [s.l.]: Oxford University Press, 2009-04-16. Dostupne online . ISBN   978-0-19-923218-5 . DOI 10.1093/acprof:oso/9780199232185.001.1 . Kapitola The History of Modern Japanese Law.  
  6. ↑ Bahru Zewde, A History of Modern Ethiopia: 1855?1991 , second edition (Oxford: James Currey, 2001), p. 110
  7. ↑ Keene, Donald (2002). Emperor of Japan: Meiji and His World, 1852-1912. New York: Columbia University Press. ISBN   978-0-231-12340-2 ; OCLC 46731178
  8. ↑ Initial Steps toward a Constitutional State : Outline [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupne online .  
  9. ↑ ITO Hirobumi's Constitutional Study Mission to Europe [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupne online .  
  10. ↑ a b W. G. Beasley, The Rise of Modern Japan , pp. 79?80 ISBN   0-312-04077-6
  11. ↑ Birth of the Cabinet System [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupne online .  
  12. ↑ "Old and Modern Japan; The Birth of Constitutional Government. After Centuries of Exclusiveness, the Japanese Adopt Western Forms of Law," The New York Times. 13 February 1890.
  13. ↑ Evolution of the Meiji State : Outline [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ustava_Meid?i&oldid=23625487 “