한국   대만   중국   일본 
Umluva o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Umluva o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Signata?ske staty Evropske umluvy o lidskych pravech (2009)

Umluva o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod , zkracen? Evropska umluva o lidskych pravech , je lidskopravni umluvou sjednanou v ramci Rady Evropy a zakladem regionalni mezinarodn?pravni ochrany lidskych prav v Evrop? . Byla podepsana v ?im? dne 4. listopadu 1950 , v platnost vstoupila 3. za?i 1953 .

?eskoslovensko bylo roku 1992 v?bec prvnim statem st?edni a vychodni Evropy, ktery se stal stranou Umluvy (umluva byla ratifikovana 18. b?ezna 1992 a publikovana pod ?. 209/1992 Sb.).

Prava zaru?ena Umluvou [ editovat | editovat zdroj ]

Katalog prav vyjmenovanych v Umluv? byl pozd?ji dopln?n dal?imi pravy, zaru?enymi v protokolech k Umluv?. Prvni protokol p?inesl ochranu majetkovych prav (?lanek 1), pravo na vzd?lani (?lanek 2) a volebni pravo (?lanek 3). Protokolem ?. 4 byly do okruhu chran?nych prav dopln?ny zakaz uv?zn?ni pro dluh (?lanek 1), svoboda pohybu (?lanek 2), zakaz vyho?t?ni statnich ob?an? (?lanek 3) a zakaz kolektivniho vyho?t?ni cizinc? (?lanek 4). Protokol ?. 6 p?inesl zakaz trestu smrti v dob? miru; Protokol ?. 13 zakotvil absolutni zakaz trestu smrti. Protokol ?. 7 doplnil procesni zaruky p?i vyho?t?ni cizinc? (?lanek 1), pravo na odvolani v trestnich v?cech (?lanek 2), pravo na od?kodn?ni za nezakonne odsouzeni (?lanek 3), pravo nebyt souzen nebo trestan dvakrat (?lanek 4) a rovnost mezi man?eli (?lanek 5). V?echny tyto dodatkove protokoly ?eska republika ratifikovala. Neratifikovala v?ak Protokol ?. 12, ktery zakotvuje v?eobecny zakaz diskriminace. [1]

P?ehled protokol? [ editovat | editovat zdroj ]

?islo protok. Otev?eni smlouvy Vstup v platnost Obsah
1 20. 3. 1952 18. 5. 1954 Nova prava: ochrana vlastnictvi, pravo na vzd?lani a pravo na svobodne volby.
2 6. 5. 1963 21. 9. 1970 Zavedeni pravomoci ESLP podavat posudky k vykladu EULP a jejim dodatk?m.
3 6. 5. 1963 21. 9. 1970 Zm?na ?l. 29, 30 a 34.
4 16. 9. 1963 2. 5. 1968 Nova prava: zakaz v?zeni pro dlu?niky, svoboda pohybu a pobytu, zakaz vyho?t?ni statnich ob?an?, zakaz kolektivniho vyho?t?ni cizinc?.
5 20. 1. 1966 20. 12. 1971 Zm?na ?l. 22 a 40.
6 28. 4. 1983 1. 3. 1985 Nova prava: zru?eni trestu smrti (lze u?it jen ve vyjime?nych p?ipadech).
7 22. 11. 1984 1. 11. 1988 Nova prava: pravo na proceduralni zaruky p?i vyho?t?ni cizinc?, pravo na odvolani v trestnich v?cech, pravo na od?kodn?ni za nezakonne odsouzeni, ne bis in idem, rovnost v pravech a povinnostech mezi man?eli.
8 19. 3. 1985 1. 1. 1990 Evropska komise pro lidska prava ziskala mo?nost ustavit Komory, o nejmen? sedmi ?lenech, ktere posuzovali individualni sti?nosti, ktere mohly byt vy?e?eny na zaklad? konstantni judikatury ?i nep?edstavovaly va?nou otazku p?i interpretaci EULP.

Komise rovn?? mohla z?idit vybory o nejmen? t?ech ?lenech, kte?i mohli jednomysln? deklarovat nep?ijatelnost sti?nosti. Tato ustanoveni se neaplikuji na sti?nosti stat?.

9 6. 11. 1990 1. 10. 1994 Pravo st??ovatele obratit se se svou sti?nosti p?imo na soud. Komise v?ak musi sti?nost shledat p?ijatelnou. Do p?ijeti tohoto protokolu rozhodoval soud pouze na navrh komise ?i statu.
10 25. 3. 1992 Zm?ny v hlasovani ve Vyboru.
11 11. 5. 1994 1. 11. 1998 Racionalizace soudniho procesu. V?echna tvrzena poru?eni prav jsou postupovana p?imo novemu stalemu soudu. Ve v?t?in? p?ipad? zaseda soud v sedmi?lennych senatech. Soud se zabyva individualnimi i mezistatnimi sti?nostmi.

Podani se z?ejmymi vadami mohou byt odmitnuta jako nep?ijatelna na zaklad? jednomyslneho hlasovani vyboru t?i soudc?. St??ovatel m??e v ur?itych p?ipadech ve lh?t? 3 m?sic? od vyhla?eni rozsudku po?adat o projednani p?ipadu p?ed Velkym senatem. Vybor ministr? se ji? nezabyva meritem p?ipad?, ale zabyva se prosazovanim rozhodnuti soudu.

12 4. 11. 2000 1. 4. 2005 Zm?na ?l. 14 ? zavedeni obecneho zakazu diskriminace.
13 3. 5. 2002 1. 7. 2003 Absolutni zakaz trestu smrti. Zakaz vypov?zeni nebo vyjimek z protokolu ?. 13.
14 13. 5. 2004 1. 6. 2010 Odmitani beznad?jnych p?ipad? jednim soudcem namisto t?i?lenneho vyboru.

Zavedeni noveho kriteria p?ijatelnosti sti?nosti ? podstatna ujma na pravech.

14bis 27. 5. 2009 1. 10. 2009

Prakticke u?iti Umluvy Evropskym soudem pro lidska prava [ editovat | editovat zdroj ]

Konkretni po?adavky a pravidla Umluva v ur?item kontextu obsahuje, specifikuje ve sve judikatu?e Evropsky soud pro lidska prava (?Soud“, ??trasbursky soud“, ?ESLP“). Jeho rozsudky nejsou jen posouzenim individualni v?ci, ale obsahuji i obecne zasady. Ty p?edstavuji podrobn?j?i pravidla ne? samotny text Umluvy. Soud jimi pom??uje nejen posuzovany p?ipad, ale i v?echny obdobne, a? ji? je ?alovany stat jakykoli.

Umluva v prve ?ad? zakotvuje ob?anska a politicka prava (viz vyjmenovana vy?e). Mezi t?mito pravy a hospoda?skymi, socialnimi a kulturnimi pravy ale neni neprostupna hranice. Tato prava se navzajem ovliv?uji a prolinaji. V evropskem kontextu jsou krom? Umluvy socialni prava chran?na p?edev?im Evropskou socialni chartou. P?i pou?iti Umluvy na vnitrostatni urovni je pot?eba mit na pam?ti, ?e Umluva zakotvuje minimalni standard ochrany zakladnich prav a svobod. Vnitrostatni, unijni i mezinarodni pravo mohou poskytovat vy??i ochranu ne? Umluva. [1]

Prostor pro uva?eni p?i aplikaci Umluvy [ editovat | editovat zdroj ]

Prostor pro uva?eni je kli?ovou zasadou, ji? se vyklad a pou?iti Umluvy ?idi. Souvisi se zasadou subsidiarity. Proto Protokol ?. 15 zakotvil prostor pro uva?eni do preambule Umluvy. Vyjad?uje my?lenku, ?e Umluva stanovi jen minimalni standard ochrany a vnitrostatni organy musi mit s ohledem na sve uzke sepjeti s podminkami dane zem? a to, ?e vykonavaji demokraticky vyjad?enou v?li lidu, manevrovaci prostor pro rozhodnuti, jakym konkretnim zp?sobem ur?ite pravo naplni a zajisti.

Prostor pro uva?eni neni neomezeny. Stat nem??e jit pod ur?itou minimalni urove? ochrany. ?i?e prostoru pro uva?eni se li?i podle dot?eneho prava a kontextu. Obecn? plati, ?e ?im je pro jednotlivce pravo vyznamn?j?i, tim men?i ma stat prostor do n?j zasahovat. Men?iho prostoru pro uva?eni tak stat po?iva nap?iklad p?i zasazich do fyzicke integrity ?lov?ka ne? p?i omezeni svobody pohybu. Vliv ma take, pokud mi?i zasah do samotneho jadra dot?eneho prava. Men? manevrovaciho prostoru tak ma stat nap?iklad pro omezeni politickeho projevu ne? pro regulaci reklamy.

?i?e prostoru pro uva?eni ma vliv na intenzitu p?ezkumu napadeneho opat?eni ze strany ESLP. Po?iva-li stat v dane v?ci ?irokeho prostoru pro uva?eni, mira p?ezkumu ze strany ?trasburskeho soudu je ni??i. Naopak, jde-li o otazku, v ni? Umluva statu ponechava jen uzky prostor pro uva?eni, ESLP p?istoupi k velmi d?kladnemu p?ezkumu namitaneho zasahu do prav.

Prostor pro uva?eni je d?le?itym faktorem p?i hodnoceni p?im??enosti p?ezkoumavaneho zasahu. Vyplyva z n?j, ?e p?im??enost ve smyslu Umluvy neznamena nutn? zvoleni nejmen? omezujiciho opat?eni. Pokud i jine ?e?eni s sebou nese stale p?im??eny zasah do prav, stat ho m??e zvolit, pokud svou volbu dostate?n? od?vodni. [1]

P?istoupeni k Umluv? [ editovat | editovat zdroj ]

I po p?ijeti Listiny zakladnich prav EU je pro ochranu lidskych prav v pravu EU zcela zasadnim dokumentem evropska Umluva o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod (EULP), a?koliv se nejedna o p?imy pramen unijniho prava. P?istoupeni EU k EULP se v EU ?e?i ji? od roku 1979 [2] p?i?em? ESD ozna?il v b?eznu 1996 tento krok za natolik zasadni, ?e podminkou jeho uskute?n?ni je revize zakladacich smluv. [3] Touto revizi je prav? Lisabonska smlouva.

V ?l. 6 odst. 2 SEU se EU zavazuje k p?istoupeni k EULP , p?i?em? je po?itano s tim, ?e p?istupova smlouva zohledni specificke rysy EU a umo?ni EU kontrolu v organech EULP a dostate?ne rozli?eni p?ipad?, kdy sti?nost sm??uje proti jednotlivemu statu a kdy proti EU (Protokol ?. 8 k ?l. 6. odst. 2 Smlouvy o Evropske unii o p?istoupeni Unie k evropske Umluv? o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod). ?l. 2 Protokolu ?. 8 op?t stanovi, ?e p?istoupeni se nijak nedotkne pravomoci EU ani postaveni ?lenskych stat? ve vztahu k EULP (zejm. zvla?tniho postaveni vyplyvajiciho z jejich vztahu k protokol?m a opat?enim a vyhradam na zaklad? ?l. 15 a 57). V ?l. 3 protokolu je stanoveno, ?e platnost EULP pro EU neumo?ni, aby se spory ze Smluv ?e?ily jinymi zp?soby, ne? stanovi Lisabonska smlouva (?l. 344 SFEU). Prozatimni navrh p?istupove dohody EU k EULP nenabizi k otazce ?sti?nosti mezi stranami“ (zatim ?mezistatnich sti?nosti“) konkretni ?e?eni, ktere bude z?ejm? nutne nalezt v ramci prava EU. [4]

Pravem EU je proces p?istoupeni je upraven v ?l. 218 SFEU , stanovici pravidla pro uzavirani dohod mezi Unii a t?etimi zem?mi nebo mezinarodnimi organizacemi. Na jeho zaklad? Rada vydava sm?rnice pro p?istupova jednani a zmoc?uje vyjednava?e. Pr?b?h jednani je kontrolovan Radou, ktera po jejich skon?eni zmoc?uje k uzav?eni dohod a uzavira je. V p?ipad? procesu p?istoupeni k EULP rozhoduje Rada jednomysln? a k rozhodnuti o uzav?eni dohody musi dat souhlas EP. Dal?i podminkou platnosti dohod je ratifikace ?lenskymi staty v souladu s jejich ustavnimi p?edpisy. Rada pro spravedlnost a vnit?ni v?ci schvalila sm?rnice pro jednani 4. ?ervna 2010 a zmocnila k n?mu Komisi. Po jednanich Komise s neformalni skupinou 14 odbornik? vyslanou ESLP za?ala v ?ervnu 2012 vyjednavani v ad hoc skupin? nazvane 47+1, jejich? plodem je navrh p?istupove dohody p?edlo?eny k p?ipominkam ESD, EP a ?lenskym stat?m. [5]

Zam??ime-li se na nejdiskutovan?j?i momenty p?istoupeni EU k EULP, jedna se zejmena o otazky rozsahu p?istoupeni, institucionalni a organiza?ni otazky v?etn? problematiky sti?nosti na poru?eni EULP mezi jejimi ?leny navzajem (ktere by patrn? byly v rozporu s ?l. 344 SFEU), vy?erpani vnit?nich opravnych prost?edk? a vliv p?istoupeni k EULP na monopol ESD na vyklad prava EU. [6]

EULP byla za tem?? sedmdesat let sve existence roz?i?ena o ?adu dodatkovych protokol?, o nich? se ?l. 6 odst. 2 SEU vyslovn? nezmi?uje. K t?mto dodatkovym protokol?m maji r?zne ?lenske staty r?zny p?istup a li?i se v tom, ktere protokoly ratifikovaly. Vzhledem k ?irokemu zmocn?ni Komise se nabizi n?kolik mo?nosti, v jakem rozsahu se EU k EULP a dodatkovym protokol?m p?ipoji. Jakymsi p?ehledem t?chto mo?nosti m??e byt Zprava vybor? EP z 10.5.2010. [7] Je myslitelna nejjednodu??i mo?nost p?istoupeni EU pouze k EULP ve zn?ni protokol? ?. 11 a 14. [7] Zarove? ale v?t?ina prav zakotvenych dodatkovymi protokoly je u? nyni sou?asti prava EU diky Listin? zakladnich prav a diky obecnym zasadam prava. Jako smysluplna se jevi varianta p?istoupeni EU k EULP a k t?m protokol?m, ktere ratifikovaly v?echny ?lenske staty. [7] Nicmen? v zornem poli evropskych instituci jsou i dal?i mo?nosti, p?edev?im p?istoupeni EU ke v?em protokol?m k EULP. Tento postoj vychazi z argument?, ?e p?istoupeni ke v?em protokol?m by vice odpovidalo stavu vyvoje ochrany lidskych prav v EU a ?e EU je v otazce miry participace na systemu EULP nezavisla na ?lenskych statech. [7] Navzdory zd?razn?ne autonomii EU je v?ak u teto varianty z praktickych d?vod? doporu?eno, aby ?lenske staty nasledovaly p?iklad EU a p?istoupily k ratifikaci t?ch protokol?, u nich? tak dosud neu?inily. P?istoupeni ke v?em protokol?m by v?ak m?lo byt uskute?nitelne i v p?ipad?, kdy ?lenske staty nebudou ochotny zm?nit rozsah ratifikovanych protokol?, nebo? jinak by byl postup EU v rozporu s ?l. 3 Protokolu ?. 8. A? u? bude rozsah p?istoupeni jakykoliv, problematiku svobody projevu a svobody um?lecke tvorby to neovlivni.

?e?eni institucionalnich a organiza?nich otazek by m?lo zohled?ovat status EU jako?to subjektu sui generis, ktery by m?l p?istoupit k EULP a zarove? nebyt ?lenem Rady Evropy. Zn?ni EULP bude nutne zm?nit minimaln? natolik, aby jim mohla byt zavazana nadnarodni organizace, a z navrhu p?istupove dohody vyplyva, ?e by status EU m?l pokud mo?no co nejvice odpovidat statusu smluvnich stran ? stat?. EU by m?la mit vlastniho soudce se stejnymi pravy a povinnostmi, jako maji soudci vysilani jednotlivymi staty. Musi byt stanoven vnit?ni mechanismus vyb?ru t?i kandidat? na pozici soudce, v uvahu p?ichazi adaptace postup? p?edepsanych SFEU pro volbu soudc? do soudnich organ? EU. Ze t?i navr?enych kandidat? je soudce nasledn? vybiran Parlamentnim shroma?d?nim Rady Evropy. Zastupci EP by p?irozen? uvitali co mo?na nejv?t?i vliv EP na volbu soudce za EU i na volbu ostatnich soudc? a k tomu take sm??uji jednani s Parlamentnim shroma?d?nim.

Ve Vyboru ministr? ma u? nyni EU status pozorovatele, v p?ipad? p?istoupeni k EULP by ale m?la ziskat plnopravne postaveni, co? by si vy?adalo zm?nu Statutu Rady Evropy. EU hodla dale usilovat o zapojeni do ?idiciho vyboru pro lidska prava. Stranou nez?stava ani p?isp?vek do rozpo?tu, ktery je v p?ipad? stat? hrazen prost?ednictvim Rady Evropy, jejim? ?lenem se v?ak EU nezamy?li stat. Navrh p?istupove dohody obsahuje i konkretni navrh vy?e p?isp?vku (34 % ?astky placene statem, ktery je povinen odvest nejvy??i ?astku za dany rok).

Sfera pravnich system? ?lenskych stat? a sfera prava EU jsou natolik provazane, ?e u? nyni je z?ejme, ?e ne v?dy bude snadne rozli?it, zda ma sti?nost sm??ovat spi?e proti ?lenskemu statu nebo spi?e proti EU. Zatim se ESLP stavi k akt?m EU zasahujicich do lidskych prav na zaklad? p?istupu nastin?nem v rozhodnuti Matthews proti Spojenemu kralovstvi [8] a dale rozvinutem v rozhodnuti ve v?ci Bosphorus proti Irsku [9] tak, ?e odpov?dny je stat a jeho ?lenstvi v nadnarodni organizaci jeho odpov?dnost neomezuje, zarove? ale ESLP uznal EU za nadnarodni organizaci, jeji? ochrana lidskych prav je obdobna jako v ramci EULP. [10] V p?ipad? p?istoupeni EU k EULP bude v?ak nutne ?e?it tuto problematiku detailn?ji. Nejistota, kdo ma byt odp?rcem sti?nosti, m??e vyvstat ve dvou p?ipadech: jednak tehdy, kdy? bude st??ovatel namitat poru?eni EULP ?lenskym statem, ktery pouze implementoval pravo EU, a naopak tehdy, kdy? bude EU ?alovanou stranou v p?ipad?, kdy jednala na zaklad? primarniho prava. V takovem p?ipad? bude ?adouci, aby se jako ?spoluodp?rce“ k ?izeni p?ipojil i druhy subjekt (EU/?lensky stat). [11]

Institut ?spoluodp?rce“ [12] by m?l poskytnout stran?, ji? se ?izeni rovn?? dotyka, a zarove? neni p?imo ?alovana, plna prava strany sporu a zarove? v p?ipad? usp?chu sti?nosti plnou odpov?dnost za spln?ni povinnosti vyplyvajicich z rozsudku. Od spole?nych hlavnich ?alovanych by se ?spoluodp?rce“ odli?oval tim, ?e by nezodpovidal jen za jednani ve sve jurisdikci, jeliko? samotne vytvo?eni tohoto mechanismu vychazi z obti?nosti jednozna?n? odd?lit vliv jednotlivych subjekt? v ramci EU na nastalou situaci. Na rozdil od institutu t?eti strany by se spoluodp?rce staval plnohodnotnou stranou sporu, byl vazany rozsudkem a nesl solidarni odpov?dnost za jeho vykon spolu s ?alovanou stranou. Pro st??ovatele je vyhodne, ?e do sti?nosti proti jednomu subjektu bude automaticky zahrnut i dal?i subjekt (subjekty), ktery se svou ?innosti na poru?eni prav podilel. Konkretni ?e?eni tohoto institutu neni zatim zcela jasne. Navrh p?istupove zpravy vychazi z dobrovolnosti p?ipojeni EU/?lenskeho statu jako ?spoluodp?rce“. D?lo by se tak na vlastni ?adost nebo na p?izvani ESLP. Subjekt by se nemohl stat ?spoluodp?rcem“ bez sveho souhlasu a zarove? by se o jeho p?ipojeni musel vyjad?it ESLP tak, ?e jsou spln?ny podminky p?edpokladane navrhem p?istupove dohody. [13]

ESLP by z?ejm? nerozhodoval o podilu jednotlivych ?spoluodp?rc?“ na poru?eni EULP, toto by bylo ponechano ESD, tedy vnit?nimu mechanismu EU. Hlavnim smyslem tohoto ?e?eni je dosahnout toho, aby ESLP nemohl zasahovat do rozd?leni kompetenci mezi ?lenskymi staty a EU, jak to vy?aduje i SEU a Protokol ?. 8.

Jeliko? je sti?nost k ESLP v?dy podmin?na vy?erpanim v?ech vnitrostatnich prost?edk? napravy (?l. 35 odst. 1 EULP), bude nutne najit zp?sob, jakym aplikovat toto pravidlo na pravo EU, jeho? soudni system neodpovida statnim soudnim system?m. ESD neni skute?nou ?posledni instanci,“ nebo? ?asto vyklada evropske pravo prost?ednictvim p?edb??nych otazek. Narodni soudy navic nemaji v?dy povinnost p?edb??nou otazku polo?it, a proto mohou nastat p?ipady, kdy se k ESLP dostane sti?nost na poru?eni EULP, kde bude spoluodpovidat EU, ani? ESD m?l p?ed tim mo?nost interpretovat pravo EU a p?ipadn? posoudit platnost konkretniho aktu prava EU. Zajistit, aby k tomu nedochazelo, lze hned n?kolika postupy. Vzhledem k tomu, ?e u? v ramci stavajiciho mechanismu maji soudy posledni instance povinnost p?edlo?it p?ipad ESD, bylo by mo?ne pova?ovat tento mechanismus za dostate?ny. Zarove? poru?eni teto povinnosti by mohlo znamenat poru?eni prava na spravedlivy proces. Zda by v?ak nepolo?eni p?edb??ne otazky ESD bylo skute?n? v?dy posouzeno jako poru?eni ?l. 6, neni z dosavadni judikatury zcela jasne, nebo? vnitrostatni soudy maji pom?rn? ?iroky prostor uva?eni, zda p?edb??nou otazku p?edlo?i. [14] Nenavr?eni p?edb??ne otazky st??ovatelem by pak vedlo k odmitnuti sti?nosti pro nevy?erpani v?ech vnitrostatnich prost?edk? ochrany. Tato varianta by nicmen? velmi pravd?podobn? vedla k dal?imu zahlcovani ESD nebo k odmitani velke ?asti sti?nosti. P?edstavitelne je rovn?? p?eru?eni ji? zapo?ateho ?izeni p?ed ESLP, ne? se k p?ipadu na navrh Komise vyslovi ESD. Toto ?e?eni se zatim jevi jako nejsch?dn?j?i a obsahuje ho i navrh p?istupove dohody. Dosud neni p?esn? stanovena lh?ta pro rozhodnuti ESD, ale navrh p?istupove dohody hovo?i o ?esti a? osmi m?sicich. D?ive zva?ovane pou?iti sou?asne lh?ty pro podavani pisemnych p?ipominek t?etich stran [15] se nejevi jako realisticke, nebo? tato lh?ta neni nijak zvla?? dlouha. Zvolene ?e?eni bude navic muset byt posouzeno i z hlediska rovnosti u?astnik? p?ed ESLP. [16]

V ka?dem p?ipad? po p?istoupeni EU k EULP vliv EULP a ESLP na pravo unie vyrazn? vzroste a je otev?ene, zda budou evropske organy podobn? jako v sou?asne dob? organy vysokych smluvnich stran spi?e p?ejimat doktrinu aplikovanou ESLP ve v?cech ochrany um?ni, nebo zda poskytnou kulturnim hodnotam v?t?i ochranu ne? dosud poskytuje ?trasbursky soud.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c KON?PKA A KOL. Evropska umluva o lidskych pravech ? prakticky pr?vodce. . Praha: Pravnicka fakulta Univerzity Karlovy, 2022. 235 s. ISBN   978-80-7630-024-8 . S. 10?12, 15.  
  2. ↑ Viz dokument Accession of the Communities to the European Convention on Human Rights: Commission Memorandum, Bulletin of the European Communities, Supplement 2/79, COM (79) final.
  3. ↑ Viz Opinion of the Court 2/94, ze dne 28.03.1996. ECR [1996] I-01759, Dostupny na: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:61994CV0002:EN:PDF , vyhledano 13.02.2014.
  4. ↑ Viz zprava The Fifth Negotiation Meeting between the CDDH ad hoc Negotiation Group and the European Commission on the Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights z 10.06.2013, 47+1(2013)008rev2, s. 28. Dostupna v angli?tin? na: http://www.coe.int/t/dghl/standardsetting/hrpolicy/accession/Meeting_reports/47_1(2013)008rev2_EN.pdf , ve francouz?tin? na: http://www.coe.int/t/dghl/standardsetting/hrpolicy/accession/Meeting_reports/47_1(2013)008rev2_FR.pdf , vyhledano 12.02.2014.
  5. ↑ Viz zprava The Fifth Negotiation Meeting between the CDDH ad hoc Negotiation Group and the European Commission on the Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights z 10.6.2013, 47+1(2013)008rev2, Dostupna v angli?tin? na: http://www.coe.int/t/dghl/standardsetting/hrpolicy/accession/Meeting_reports/47_1(2013)008rev2_EN.pdf , vyhledano 12.02.2014.
  6. ↑ Podrobn?ji nap?. JACQUE, Jean-Paul et al. L'adhesion de l'Union europeenne a la Convention europeenne des droits de l'homme (dossier). in Revue trimestrielle de droit europeen, No. 1 janvier ? mars 2011, Editions Dalloz 2011, s. 7 ? 40.
  7. ↑ a b c d Report on the Institutional Aspects of the Accession of the European Union to the European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms (2009/2241(INI)), A7-0144/2010 ze dne 10.05.2010, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=REPORT&reference=A7-2010-0144&language=EN , vyhledano 12.02.2014.
  8. ↑ 24833/1994 Matthews proti Spojenemu kralovstvi ze dne 18.02.1999.
  9. ↑ 45036/1998 Bosphorus proti Irsku ze dne 30.06.2005.
  10. ↑ ESLP nejprve konstatoval, ?e nic nebrani stat?m p?enest ?ast svych pravomoci na mezinarodni ?i nadnarodni organizaci, jejich odpov?dnost za dodr?ovani lidskych prav se tim ale nem?ni ? staty jsou nadale odpov?dne za v?echny ?iny ?i opomenuti omezujici lidska prava bez ohledu na to, zda byly zasahy d?sledkem vnitrostatniho prava nebo povinnosti splnit mezinarodn?pravni zavazky. Nasledn? v?ak ESLP v rozhodnuti Bosphorus proti Irsku (?. 45036/2005) ozna?il vnit?ni system ochrany lidskych prav v ramci EU za ekvivalentni ochran? poskytovane EULP a ustanoveni, ?iny i opomenuti vychazejici z aplikace EU za v zasad? v souladu s EULP.
  11. ↑ TOMA?EK, Michal; TY?, Vladimir; MALENOVSKY, Ji?i; K?EPELKA, Filip a SEHNALEK, David. Pravo Evropske unie. Vyd. 1. Praha: Leges, s. 340.
  12. ↑ ?Co-respondent“ ?i ?codefendeur“.
  13. ↑ Viz zprava The Fifth Negotiation Meeting between the CDDH ad hoc Negotiation Group and the European Commission on the Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights ze dne 10.06.2013, 47+1(2013)008rev2, ss. 24nn. Dostupna v angli?tin? na: http://www.coe.int/t/dghl/standardsetting/hrpolicy/accession/Meeting_reports/47_1(2013)008rev2_EN.pdf , vyhledano 12.02.2014.
  14. ↑ Sti?nost ?. 43454/98 Bakker proti Rakousku ze dne 13.06.02002.
  15. ↑ Tj. ve lh?t? 12 tydn? (?l. 44 EULP).
  16. ↑ Podrobn?ji nap?. JACQUE, Jean-Paul et al. L'adhesion de l'Union europeenne a la Convention europeenne des droits de l'homme (dossier). in Revue trimestrielle de droit europeen, No. 1 janvier ? mars 2011, Editions Dalloz 2011, s. 7 ? 40; nebo ZBIRAL, Robert. Jednani o p?istoupeni Evropske unie k Umluv? o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod: Pravni kvadratura kruhu? in Pravni rozhledy 2010, ro?. 18, ?. 24, s. 876 ? 882.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Umluva_o_ochran?_lidskych_prav_a_zakladnich_svobod&oldid=24027855 “